Záhadná frekvence 16,7 Hz ze Strašic objasněna ?

Dnes je tomu přesně rok, co se ve Strašicích začaly objevovat podivné výpadky jističů. V průběhu měsíce října 2009 kromě vý­padků jističů byly v domku manželů Mračko­vých pozorovány i první výboje, docházelo zde též k zahoření zásuvek. Vyšetřování podivných úkazů v červnu letošního roku vrcholí přednáškou, na které Ing. Cimbolinec seznámil veřejnost s jeho hypotézou, objasňující strašické anomální elektrické jevy. Jak Ing. Cimbolinec sám říká (Ing. Ivan Cimbolinec - O výsled­cích výzkumu anomálních elektrických jevů ve Strašicích v r. 2009, ElektrikaTV, 10.7.2010), došel na konci listo­padu 2009 k závěru, že distri­buční síť je v pořádku a negeneruje žádné ener­gie, které by mohly způsobovat potíže rodiny Mračkových. Pak jej však upoutaly vý­sledky měření ci­zího prou­do­vého pole, které prová­děla v neděli 1.11.2009 u domku Mračkových firma Pudis, upo­zorňující na frekvenci 16,7 Hz. A právě tato naměřená frekvence podle Ing. Cimbo­lince s největší prav­děpo­dobností po­chá­zela od lokomotivy, a to z regulace pomocí polovodičů, tedy souvisela s elektrifiko­vanou železniční tratí, konkrétně s trakčním vozi­dlem po­hybujícím se v oblasti roky­can­ského ná­draží v době, kdy ve Straši­cích prováděl svá měření Ing. Karel Krupa, CSc. z firmy Pudis (nutno zde podotknout, že samotný kmitočet 16,7 Hz podle Ing. Cimbolince rozhodně nebyl zdro­jem anomál­ních elektrických jevů ve Strašicích, nýbrž jej pouze přivedl na myšlenku hledat zdroj "elek­trických potíží" rodiny Mračkových na železniční trati). Jak se však záhy ukázalo, k výrokům Ing. Cimbo­lince má mnoho odborníků, zabývajících se trakční pro­blematikou, velké výhrady.    

Aby to nebylo tak jednoduché, jestliže například činí rozdíl mezi hodnotou 16 2/3 Hz a 16,7 Hz pou­hých 0,2 % (dvě promile), je to již zřejmě pod rozlišovací schopností všech zmíněných měření. A pokud například vzniká 16 2/3 Hz jako rozdílová složka mezi síťovými 50 Hz a regulačními 33 1/3 Hz (přičemž ty druhé jsou řízeny krystalovým osciláto­rem a můžeme je pova­žovat za přesné), pak při mírně zvýšené frekvenci v síti s okamžitou hod­notou 50,033333 Hz přes­ných 16,7 Hz sku­tečně získáme. Pokud mám však shrnout názor celé řady odborníků, pak platí, že taktovací frek­vence měničů vychází z typu trakčního vozidla (tedy lokomotivy), konstrukce elektrické a měničové části a v neposlední řadě z požadavků na elek­tromagnetickou kompatibilitu. U různých vozidel se hodnota této takto­vací frekvence může lišit, každopádně bývá o několik řádů vyšší než 16,7 Hz. Na trati přes Roky­cany je provozována jediná řada lokomotiv s polovodičovým řízením s pulzní regu­lací – lokomotivy řady 363 se stejnosměr­nými trakčními motory s cizím buzením. Tyto lokomotivy využívají spínací frek­vence měničů 33,3 Hz, 100 Hz a 300 Hz. Vzhledem k tomu, že na těchto lo­komotivách jsou čtyři měniče, které jsou ří­zeny s posunem o 1/4 řídící periody, jsou frekvence stří­davých složek ve vstup­ním obvodu lokomo­tivy oproti uvedeným hodnotám čtyřnásobné – tedy řá­dově jinde oproti vzpomínaným 16,7 Hz.

K tomu Ing. Vejražka v odpovědi na můj dotaz podotýká: "Domníval jsem se, že zdrojem kmitočtu 16 2/3 Hz by teoreticky mohla být lokomotiva řady 363 v režimu, kdy pulzní měnič pracuje na 33 1/3 Hz (modulování síťového proudu o kmitočtu 50 Hz zvlněním vstup­ního proudu pulzního mě­niče). Hledal jsem proto, zda by tuto hypotézu někdo potvrdil či vyvrátil. Sho­dou okolností bylo pra­covištěm doc. Javůrka v jiné souvislosti provedeno měření na lokomotivě řady 363. Ukázalo, že ve vstupním proudu této lokomotivy se složka 16 2/3 Hz objevuje, avšak její amplituda je pouhých asi 100 mA. Tato složka se objevuje pouze v režimu jízdy a nezá­visí na přepínání frekvencí pulzního měniče. Teoreticky tento jev nedokázal nikdo vysvětlit. Jiný zdroj tohoto kmitočtu na dráze mne nenapadá. Pokud tedy PUDIS ve Strašicích naměřil poměrně významnou složku 16,7 Hz (její am­plituda je jen asi 23 krát menší než amplituda základní harmo­nické 50 Hz), pak její zdroj byl asi jinde než na dráze" (Ing. Jan Vejražka, ŠKODA Transportation).

Při objasňování původu "záhadné" frekvence 16,7 Hz ze Strašic nesmíme ovšem zapomínat na obecně známý fakt, že je tato frekvence používána v některých zemích Evropy pro napájení elek­trických drah. Na našem území je touto soustavou elektrizován jen velmi krátký úsek trati od stát­ních hranic s Rakouskem do Znojma (trať Šatov - Znojmo cca 13 km), což je od Rokycan dost da­leko. Na druhé straně však podle mnou oslo­vených geologů platí, že se uvedených 16,7 Hz na­chází v kmitočtovém pásmu, jehož přenos zemí nečiní problémy a ve kterém se nacházejí v magnetotelurickém poli Země i tzv. atmo­sférika, jejichž zdrojem jsou elektrické jevy v atmosféře. Proud o kmi­točtu 16,7 Hz, který byl naměřen ve Strašicích firmou Pudis, pak hovoří zcela jasně o tom, že má umělý původ. V tomto pří­padě až v trakčních proudových soustavách, kterými probíhají velké proudy, in­dukující v zemi ade­kvátní ode­zvu, se kterou se byť i bližší nesfázované namodulo­vání kmitočtu 50 Hz jed­notlivými lo­komoti­vami nedá srovnat. Případné diskuze okolo toho, zda jsou koleje uzem­něny hodně nebo málo, jsou zbytečné, protože takovéto kmitočty a různé pulzy se do země indu­kují. Například v užité geofy­zice se při elektromagnetické prospekci použí­vají me­tody, při kterých jsou jako zdroj využívány jak velké neuzem­něné smyčky, tak i dlouhý, uzemněný ka­bel.

Pokud však hovoříme o trakčních proudových soustavách, je třeba oslovit odborníky, kteří se mo­hou k dané problematice fundovaně vyjádřit. K takovýmto odborníkům jistě patří i Ing. Zdeněk Šustr z Dopravní fakulty Jana Pernera v Pardubicích. Uvádím přesnou citaci jeho vyjádření: "Po­hledem do mapy je pro obec Strašice (okres Rokycany) i Strašice (okres Stra­konice) stejná situ­ace. Obě obce leží v oblasti, kterou od severu až po jihovýchod obklopují ně­mecky mluvící země - Německo a Rakousko. Železnice v těchto zemích mají trakční proudovou soustavu s jmenovitým kmitočtem 16,7 Hz (dříve 16 2/3 Hz). Uvedenou oblastí se mohou uzavírat zpětné proudy, které tečou z napájecí stanice trolejovým drátem přes trakční vozidlo do zpětného kolejového vedení a zpět do napájecí stanice. Zpětné kolejové vedení nemůže být dostatečně izo­lováno od země  a proto se zpětné proudy uzavírají i podložím - zemským povrchem. Uzavírají se cestou nejmenšího odporu a bloudí po celém objemu Země. Tyto zpětné bludné proudy trakční napájecí soustavy 15 kV, 16,7 Hz byly zřejmě naměřeny ve Strašicích" (Ing. Zdeněk Šustr, Ph.D., Univer­zita Pardubice, Do­pravní fakulta Jana Pernera, Katedra elektrotechniky, elektroniky a zabezpečo­vací techniky v do­pravě). 

Vysvětlení výsledků měření, které prováděla firma Pudis, založené na vlivu trakční soustavy z Německa a Rakouska je zcela logické, ovšem někteří z mnou oslove­ných odborníků jej nepovažují za příliš šťastné řešení. Za příklad uvádím toto vyjádření: "Pokud při­jmeme teorii, že zdroj bludných proudů leží za hranicemi ČR, budou do celé kauzy vtaženy i ně­mecké nebo rakouské dráhy" (Doc. Jiří Javůrek, CSc., ŠKODA Electric a.s.). A tak mi nezbylo než oslovit pracovníky Geofyzikálního ústavu AV ČR, jehož geoelektrické oddě­lení provádí výzkum elektrické vodivosti v zemské kůře a svrchním plášti pomocí pasivních elek­tromagnetických in­dukčních metod. Zde je přesná citace odpovědi RNDr. Josefa Peka, ve­dou­cího geoelektric­kého oddělení: 

"Je pravdou, že frekvenci 16,7 Hz pozorujeme v elektromagne­tických polích velice výrazně téměř na celém našem území a její původ spatřujeme v německých a rakouských elektrifikovaných že­leznicích. Pro ilustraci Vám v přiloženém obrázku posí­lám spektra severní složky zem­ského elek­trického pole z našich vlastních magnetotelurických ex­perimentů v oboru 0 - 64 Hz. Prvý, nej­svrchnější obrázek ukazuje spektrum z měření v západních Čechách, v oblasti kraslicka, a ukazuje celé spektrum (modře) s výraznými maximy na 16,7 Hz a na 50 Hz (základní frekvence v elektrické síti). Růžovou čarou je ukázáno spektrum z týchž dat, ale filtrovaných nízkofrekvenční propustí s frekvencemi pod 32 Hz. Výkonové spektrum na 16,7 Hz je cca stokrát slabší než na běžné síťové frekvenci 50 Hz, ovšem současně více než stokrát sil­nější, než kolik činí pozadí při­rozeného pole a širokopásmového šumu. Druhý obrázek (uprostřed) ukazuje spektrum filtrovaných dat z oblasti Je­seníků, lokalita Bílá Voda. Tato oblast je daleko od elektrifikovaných železnic s AC 16,7 Hz a tato perioda je v datech relativně nízká, dosti rozpitá. Třetí obrázek (spodní) ukazuje opět spektrum ze západních Čech, nyní s jasně se projevujícím rozdílem mezi "civilizační" frek­vencí 16,7 Hz, s řá­dově vyšším výkonem ve velice lokalizovaném oboru frekvencí, a frekvencemi přírodního původu, tzv. Schumannovými rezonancemi (zelené markery), které jsou agregátním efektem šíření elek­tromagnetických vln, generovaných tropickými bouřemi, v rezonanční dutině mezi zemským po­vrchem a ionosférou. Ve svrchních dvou obrázcích byla tato přirozená elektro­magnetická aktivita překryta a pohlcena řádově vyšším šumem v datech" (RNDr. Josef Pek, CSc., Geofyzikální ústav AV ČR, Praha).

A nyní již resumé. V případě strašického kmitočtu 16,7 Hz se nejedná o referenční kmitočet re­gulá­torů, ani o nosný kmitočet regulačních polovodičových obvodů pro motory lokomotiv, ale zřejmě jen o kmitočet napájecích trakčních soustav v Německu a Ra­kousku. Pro laickou ve­řejnost dosud zá­hadná frekvence 16,7 Hz s největší pravděpodobností nedo­putovala ke strašickému domku rodiny Mrač­kových z pár kilo­metrů vzdále­ného rokycanského ná­draží, ale až z německy mluvících zemí, kde je frekvence 16,7 Hz použí­vána pro napájení elek­tric­kých drah. Ovšem pro odborníky není takovýto závěr až tak překvapivý. Jak k tomu Ing. Myslivec dodává: "Koneckonců o něco se zažitá praxe, že je odpor Země považován za nulový (a stačí proto uvažovat pouze přechodové odpory zemničů) opírat musela..." (Dr. Ing. Ivo Myslivec, AŽD Praha s.r.o.)

P.s.: další příspěvek na téma nejnovějších zpráv o vývoji kauzy Strašice výhledově bude  obsahovat vyjádření Ing. Cimbolince, autora hypotézy, která má objasnit elektrické anomální jevy z domku rodiny Mrač­kových.

Pozvánka na přednášku STRAŠENÍ VE STRAŠICÍCH : Ve Strašicích dostrašilo, média mají jiná témata. Strašický případ je jednou z mála „záhad“, které nevyzněly do ztracena. Policie po dlouhém šetření sdělila, že jevy způsoboval člověk. Mluvčí ČEZu ale prohlásil, že strašické jevy způsobovaly bludné proudy. Kde je tedy pravda? Jak obě strany dokládají svá tvrzení? Přednáší Doc. RNDr. Luděk Pekárek, DrSc. Kdy? 12. října (úterý) 2010 od 17.00 Kde? Gymnázium Kladno, nám. Edvarda Beneše, posluchárna ve 2.p., číslo dveří 57 (ve 2. patře vpravo až na konci). Prosíme o dochvilnost, v 17.10 se vchod do gymnázia zamyká. Během přednášky i po ní odpovídá přednášející na dotazy posluchačů.