Chcete vidět živého Bigfoota ?

Záhadný tvor, který by se měl podle entuziastů vyskytovat v bažinách na jihu Floridy, nazývaný Skunk Ape, Swamp Ape, Stink Ape, Florida Bigfoot, Myakka Ape, nebo také Myakka Skunk Ape, nebo prostě jen Bigfoot (americká obdoba Yetiho), byl údajně polapen. Ne sice na Floridě, ale v baži­nách státu Mississippi. A ne do sítí, ale prostřednictvím autentického videa, které není fa­lešné ve smyslu nějakých digitálních triků a animací.   

Kontinuální, nepřerušované záběry záhadného tvora pořídil Joshua Highcliff, který se původně do bažin vydal na lov divokých prasat. Nejde tedy tentokrát o osobu, která by se ukrývala do ano­nymity. Highcliff, jehož videozáznam může každý shlédnout prostřednictvím YouTube, žádá na internetu diskutéry o pomoc při určení identity tvora, kterého nafilmoval, neboť si není zcela jistý, jaké zvíře v misisipských bažinách vlastně pozoroval: „Něco, co nemohu vysvětlit, jsem vi­děl tento víkend. Natočil jsem to na video svým iPhonem, ale nevím co to je. Vyděsilo mne to a mu­sel jsem utéct. Myslím, že by to mohl být Skunk Ape“.              

                                                    Bažiny v deltě řeky Mississippi.

Joshua Highcliff pořídil tyto záběry 24. října 2013, na místě vzdáleném zhruba 15 km od města Tunica (Tu­nica County, Mississippi) v jeho loveckém revíru, a to k večeru, kolem šesté hodiny místního času (6pm). Vydal se toho dne na lov divokých prasat na jednu z jeho oblíbených loka­lit, která nebyla příliš daleko od silnice. Oblečen do loveckých maskáčů tiše čekal až se objeví v porostu něco tmavého, což obyčejně symbolizovalo přicházející prasata. Najednou zaslechl jakýsi hluk od jednoho stromu. Opatrně popošel, neboť předpokládal, že zvuky způsobilo divoké prase. Když ale tvora u stromu zahlédl, nemohl uvěřit vlastním očím:

„Viděl jsem obrovskou černou věc, přikrčenou u mrtvého cypřiše, vzdálenou asi 50 yardů (45 metrů) ode mne. Myslel jsem, že je to divočák. Ale zahlédl jsem vzpřímenou postavu s širokými rameny, s hlavou a rukama. Můj instinkt mi velel uteč! V první chvíli jsem neměl ani pomyšlení na nějaké natáčení. Pak jsem si řekl, že by mi to nikdo neuvěřil. A jako by se moje vnímání toho, co se děje, najednou zpomalilo ... Bál jsem se, ale vytáhl jsem svůj iPhon a začal natáčet... Myslím, že jsem stiskl tlačítko Record dvakrát, což způsobilo, že přestala blikat čer­vená. Ale já ho pak stiskl znovu. Snažil jsem se zůstat v klidu, nehýbat se. Jenže jak se ten ob­rovský tvor postavil, už jsem se nedokázal ovládat a utekl jsem. Řekl bych, že byl 7 stop (2,1 m) vysoký. A jako lovec jsem zatraceně dobrý v odhadu velikosti.

A tak nevím, co si mám myslet ... Budu rád, když mi někdo řekne, co to je, nebo pokud si někdo ze mne udělal legraci... Ale hned tak se tam nevrátím... Tohle je první film, který jsem kdy dal na YouTube, i když lépe vypadá na mém iPhonu a na počítači. Vždycky jsem slyšel příběhy o tvo­rovi zvaném Skunk Ape z bažin na Floridě, ale pochyboval jsem o tom, že ten tvor je skutečný.“         

Zde diskutované video :    

http://www.youtube.com/watch?v=xb9YcIlkl_c

V posledních zhruba dvaceti letech podle skeptiků si očití svědci, kteří měli v amerických lesích pozoro­vat neznámého hominida, pletou tzv. Bigfoota s medvědem černým (bari­balem) nebo s uprchlou gorilou. Ovšem v internetových diskusích k tomuto videu se medvěd černý (ba­ribal), téměř neobjevuje. S výjimkou ojedinělých výkřiků ortodoxních skeptiků, podle nichž autor tohoto videa, když už byl na lovu, měl podivného medvěda prostě a jednoduše za­střelit, a ne filmovat. Přičemž žádný ze skeptiků nerespektuje fakt, že ve státě Mississippi patří medvěd černý ke chráněným druhům. K čemuž jeden z lovců v diskusi trefně podotýká: „Lovci nemohou střílet vše, co se hýbe. Rozhodně ne něco na dvou nohách. Střelba na takové zvíře mimo se­zónu může vést až k tisícům dolarů na pokutách. A střílet na osobu v převleku, to může vést k vězení.“   

Skeptici i bigfooteři autorovi videa v diskusích vyčítají především to, že nenafilmoval chůzi záhad­ného tvora. A žádají po něm, aby se do stejných míst vrátil a kolem stromu zdo­kumentoval všechny šlápoty údajného Bigfoota, i když se zdá být kolem stromu voda. Já bych autorovi sice také doporučil návrat do těchto míst, ale navrhl bych mu spíše zdoku­mentovat dutinu stromu. Pokud v dutině najde na­příklad poničené včelí hnízdo a budou tam (hy­poteticky) na zbytcích pláství divoké včely, pak by nemohl stát u dutiny stromu namísto med­věda člověk a vybírat divo­kým včelám med. Neboť ta černá postava ani v náznaku nepoužila to, co používá člověk, když chce zasahovat do včelího úlu: dýmák nebo  kuřák, který se používá k uklidnění včel a je užíván téměř při každém zásahu do včelstva, neboť včely zasažené kouřem se drží na plástech a neú­točí na včelaře. Naproti tomu zvířata uvyklá na žihadla (například u nás a v amerických lesích medvěd, nebo v Africe medojed), toužící po medu, rabují včelí hnízda v dutinách stromů smí­řená s tím, že nějaké to žihadlo dostanou.

Kromě toho, že případné zvíře mohlo v dutině stromu pátrat po larvách dřevokazných brouků, ukrývajících se v zetlelém dřevě a pod kůrou stromu, představujících pro některá zvířata (ale např. i pro indiány v Amazonii) cosi jako lahůdku, nebo po některém ze zdejších obojživelníků, třeba po mlokovi, mohlo eventuelně vybírat i včelí hnízdo již včelami opuštěné. Zvířata z širokého okolí v takovém případě přitahuje k dutině stromu silný pach z fermentujícího (rozklá­dajícího se) medu. Ve skutečnosti ale nevíme, zda záhadný tvor v dutině stromu hledal larvy brouků, mloky, plás­tev divokých včel, nebo něco úplně jiného.

Joshua Highcliff z místa setkání se zá­hadným tvorem utekl, aniž by se tam vrátil s  posilou (pak už by se nemusel bát černého mon­stra) a prostudoval zbytky toho, po čem záhadný tvor v dutině stromu pátral, a také zkontroloval, zda na kůře kolem dutiny záhadná postava ne­zane­chala nějaká vlákna vytržená z oděvu, nebo v případě zvířete ze srsti vypadlé chlupy, které by bylo možné analyzovat v laboratoři. Pokud tento strom někdo v nejbližších dnech nenajde a ne­prověří obsah a hrany dutiny stromu místo Highcliffa, pak už se asi nikdy pravdu nedozvíme. I když v jedné z diskusí k videu se už 30. října ozval dobrovolník, který údajně bydlí hodinu jízdy od dané lokality a hledá další entuziasty, ochotné se k inkriminovanému stromu vypravit. A jeden z diskutérů ve svém příspěvku také sděluje, že navázal kontakt s autorem videa, který mu říkal, že se chce pokorně vrátit zpátky na místo, kde všechno natočil. Trvá na pravdivosti celého pří­běhu a doufá, že může přinést nějaké důkazy, které do příběhu vnesou jasnější světlo.

I u tohoto pří­běhu platí, že „po bitvě je každý generál“ a tak bych autorovi videa jeho útěk, na rozdíl od skep­tiků, zase až tak nevyčítal, pokud se tam opravdu hodlá vrátit a napravit si reputaci nějakou další reportáží. Zde je však třeba podotknout, že největší zhoubou vědeckých poznatků bývá amaté­rismus nadšenců, kteří se vypraví za důkazy svých spekulací, když se vědecká obec přísluš­nou kau­zou odmítá zabývat. Možná jen slyším trávu růst, ale je dobře možné, že namísto zdo­kumentování všech dosud neznámým tvorem zde zanechaných stop jen entuziasté fyzické důkazy znehodnotí, nebo úplně zničí.

Ale vraťme se k vlastnímu videu. Z prvotního dojmu může opravdu divák nabýt přesvědčení, že záhadný tvor na videu není ničím jiným než docela obyčejným baribalem, tedy medvědem čer­ným, který se v těchto končinách vyskytuje. Pokud si však pustíte video opakovaně a nedáte na první dojem, rozeznáte postavu spíše než medvědovi se podobající postavě člověka, nebo vel­kého lidoopa. Pokud se na záběry podíváte pozorně, zjistíte, že tvor nemá medvědí tlapy, ale ruce (možná zahlédnete i prsty), znak všech hominidů, kam patří lidé i lidoopi. Ale nejdůležitější atribut videa představuje fakt, že kus dřeva, vytržený z odumírajícího cypřiše, tvor odhodil do vody. Něco takového by žádný medvěd neudělal, tomu by dřevo spadlo k nohám, neboť anato­mie jejich těla neumožňuje medvědům házet předměty. Takové chování je typické především pro člověka, i když jej nemů­žeme vyloučit u lidoopů. A tak se zdá být laikům námitka některých skep­tiků, že ani zde se nejedná o zo­ologům neznámého Bigfoota, ale o uprchlou gorilu, vcelku ro­zumná. Obzvláště po tom, co milovníci goril upozorní diskutéry na stříbrošedé stíny či skvrny na zádech záhadné postavy, což jim má připomínat srst stříbrohřbetých gorilích samců. Přičemž argumentují také tím, že gorily v přírodě, zaměstnané nějakou činností, obvykle ignorují člověka.

Ovšem laická představa o gorile prchající ze zoologické zahrady je zcela naivní. Pokud by se nějaké gorile podařilo uprchnout mimo objekt, tak jedině z některých soukromých zvěřinců, od­kud by mohla (hypoteticky) utéct díky nepozornosti laxních ošetřovatelů, nebo v době živelných po­hrom. Jenže v případě goril jde o tak vzácný a tak přísně chráněný druh, že není možné, aby někdo ve Spojených státech choval tato zvířata tzv. „na černo“, bez příslušné evidence. A pokud jde pak o jejich cenu, tedy vyčíslitelnou hodnotu, představuje gorila jedno z nejdražších zvířat. Tedy v případě, že by gorila opravdu utekla ze „soukromých rukou“, byly by již dávno všechny místní noviny plné jejích fotografií či případných odměn, vypsaných maji­telem za informace na­pomáha­jící její lokalizaci a odchytu. Což tedy znamená, že se v tomto pří­padě s největší prav­děpodob­ností o žádnou „uprchlou gorilu“ nejednalo. Zároveň zde vyvstává zásadní otázka: čím že by se tahle gorila, jestliže patří jako všechny ostatní gorily mezi vegetari­ány (požírá kromě ovoce především byliny a listy nejrůznějších keřů a stromů), v udávané loka­litě delty řeky Mis­sissippi, v oblasti cypřišových lesů (nazývaných též Swamp forest), kde rostou především opa­davé, jehličnaté cypřiše či tisovce, vlastně živila. To bychom se však dostali až k otázkám mi­grace hominidů. A o tom si můžeme povídat jindy.          

   Na jídelníčku afrických goril nechybí ani vegetace mokřadů a bažin.   

Samozřejmě mi to nedalo a jako různí diskutéři jsem se večer v klidu doma zaměřil na jednotlivé záběry z pouštěného videa. A připadalo mi, že se tvor snaží protáhnout mezerou a vniknout do dutiny stromu. Zřejmě je škvíra pro něho příliš malá, a tak by ji chtěl rozšířit. Proto také nejspíš v jednu chvíli naštvaně udeřil rukou do dutého kmene stromu, jako to činí lidé, nebo gorily. Nej­spíše v dutině šátrá, přičemž něco uvnitř objevil. Velmi zajímavé je pak nefalšované odtržení kusu dřeva či kůry z odumírajícího kmene stromu. Tento moment se nachází na stopáži 0:18 až 0:22, přičemž se pohyby tvora podobají pohybům člověka, vylamujícího dřevo. Navíc tvor ohýbá ruku v lokti, což dokáže jen hominid. A tak je zřejmé, že tu nejde o medvěda. I proto, že od sto­páže 0:25 jím utržený kus dřeva tvor zjevně drží v pravé ruce. Že nemá tlapy ale ruce, je možné si ověřit v záběru, kde je vidět jeho levá ruka s prsty. Pak chvíli dřevo mizí ze záběru, až ho na­konec na stopáži 0:41 odhazuje do vody. Na stopáži 1:14 a 1:20 pak cosi pro něho nepotřeb­ného či nezajímavého (malé kousky tmavé hmoty) z dutiny vyhazuje. To, co nakonec tvor v dutině stromu objeví a prohlíží si to, je úplně bílé. A vypadá to, že to má pravidelný tvar. Pokud ne čtvercový, nebo obdélníkový, tak alespoň jako by předmět měl téměř rovné obrysy. Doličný předmět je vidět na stopáži 1:38, pak ještě částečně na intervalu 1:41 celkové stopáže.     

Levá ruka pozorovaného tvora, obrácená k nám hřbetem dlaně, má stejnou barvu jako záda a paže až k prvním kloubům prstů, které jsou podle mého soudu tmavé či šedé a zdají se být ro­bustní (viz stopáž 1:23 až 1:28). Prsty tedy nemají běžnou barvu lidské kůže, pokud by v případě člověka mělo jít o bělocha. Prsty tvora se tak mohou někomu jevit jako prsty velkého lidoopa, mohou se také podobat prs­tům z gorilího kostýmu, případně lidským prstům v rukavici. V ten nejdůležitější moment celého videoklipu, kdy záhadný tvor vstává, autor videa přestal tvora natáčet a utekl. Přesto lze podle některých skeptiků z posledních vteřin záběru napřimující se postavy, setrvávající zde v podřepu, vyvodit závěr, že tu jde o člověka, který má na sobě ka­bát s kapucí (podle nejradikálnějších skeptiků má dokonce na zádech batoh), neboť na záběru nejsou zřetelně vidět nohy tvora. Což by ovšem mohlo také na­značovat, že nejde ani tak o ka­bát, jako přímo o kostým gorily, nejčastěji dnes vtipálky užívaný při realizaci žertovných pod­vodů, neboť takovýto kostým bývá poněkud pytlovitý a obyčejně ne­obepíná hýždě osoby, která si ho oblékla, ale jen prodlužuje člověku záda. Tvor na záběrech rozhodně neklečí, jak se domnívají někteří diskutéři, nýbrž po celou dobu zde setrvává v podřepu. Přesto se zde naskýtá otázka, proč v závěru scény není zřetelně vidět nakolik si tvor, který měl po delší dobu setrvávat ve vodě, uva­žovaný dlouhý kabát namočil. A protože v té době nepršelo, není vůbec jasné, proč si ten člověk navlékl na hlavu kapuci.

Mapka, na které vidíme zákruty řeky Mississippi a město Tunica.

Jestliže se definitivně prokáže, že onen záhadný tvor z výše zmiňovaného vi­dea není medvěd, ale opravdu hominid, pak jsem tipoval správně. A jestliže se ukáže, že v pří­padě uvažovaných hominidů nešlo o neznámého reliktního hominida zvaného Bigfoot, ani o go­rilu, ale jen o podvod s člověkem (což je také hominid) v nějakém převleku, pak před tvůrci to­hoto podvodu smekám. Je­jich video má mnoho detailních atributů skutečné, pravdivé reportáže (i když si autor videa v některých částech pozdějšího internetového komentáře tak trochu odporuje) a představuje v takovém pří­padě nejlépe pro­myšlený podvod na téma existence tvora nazývaného Bigfoot, Sasquatch, nebo Skunk Ape, jaký jsem dosud viděl. Ovšem neměli bychom zapomínat na sku­tečnost, že se uva­žovaný hoax (fa­lešná zpráva, výmysl či kanadský žertík) ne­zdá být vytvořen za účelem zisku. Video je k dispozici zdarma a je přebíráno na nej­různější blogy bez toho, že by se Joshua Highcliff do­máhal svých autorských práv. Na druhé straně by také mohl autor videa toužit, jak se říká, užít si „svých 15 minut slávy“,  i když může mít pro hoax i jiný, na první pohled nám málo zřejmý důvod.         

Nutno ještě podotknout, že několik střízlivých skeptiků, pochybujících o existenci tajemného Bi­gfoota, dospělo v diskusích k závěru, že Joshua Highcliff s největší pravděpodobností není žádný podvodník. Nejpravděpodobnějším vysvětlením celé nafilmované scénky se podle nich zdá být možnost, že autor videa pouze přistihl nějakého člověka v tmavém kabátě či bundě s kapucí, jak po čemsi (možná i nezákonném) v dutině cypřiše pátrá, nebo to tam ukládá. A ne­lze také úplně vyloučit možnost, že tu šlo o nějakého výzkumníka, třeba terénního biologa či ekologa, který do dutiny stromu instaluje nějaký přístroj či zařízení, neboť na takovémto místě v bažinách může doufat, že mu zařízení nikdo nezničí nebo neu­kradne.       

Jistě se dá vyspekulovat i řada jiných možností. Otázkou ale zů­stává, proč výzkumník či nějaký desperád u vykotlaného stromu namísto hrubé síly, jako civilizovaný člověk, nepoužívá sekeru, lovecký nůž, nebo jiný lidem dostupný nástroj. Mne osobně by ovšem nejvíc zajímalo, za jakým účelem vlastně tento člověk, jestliže si nelibuje v pojídání larev, holýma rukama vyla­muje kusy dřeva nebo kůry z kmene cypřiše, neboť smysl jeho počínání mi zatím uniká. Pokud ale u stromu cosi kutil opravdu nějaký výzkumník, pak se s největší pravděpodobností, díky rozruchu ko­lem Highcliffova videa, v některé diskusi ozve.  

Ve videošotech od jiných autorů tvor zvaný Bigfoot či Skunk Ape sice neodtrhává ze stromů kůru, ale často s některými třese. Zde pro zajímavost video z Floridy (bohužel nekvalitní), na kterém je vidět podle diskutérů opět záhadná postava v tmavém oblečení s kapucí :

http://www.youtube.com/watch?v=NCRnE-XT-qw              

Zde pak rozbor autentické videoreportáže z volné přírody, která není hoax. Na záběrech podle autora videa třese stromem mládě Bigfoota, i když ze zvukové stopy zaznívá spíše typický hlasový projev šimpanze:

http://www.youtube.com/watch?v=_fgk9PAD0jk