Komety a zapomenuté výročí

14. 11. 2014 13:40:40
Minulý týden uplynulo 180 let od narození významného německého astronoma, který se mimo jiné zabýval i studiem komet. Vzhledem k tomu, že vesmírný modul Philae právě přistál na povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko, šlo vlastně o velmi významné výročí, které však naši „popularizátoři vědy“ v novinách a časopisech nezmínili.

Vzpomínaným astronomem je Johann Karl Friedrich Zöllner, který se narodil 8. listopadu 1834 v Berlíně. Ten v 50. létech 19. století vyvinul a použil první astronomický fotometr. Protože bylo možné tehdejšími nástroji konat měření jen relativní, sestrojil Zöllner svůj polarizační astrofoto­metr tak, aby byl způsobilý k měření objektivnímu. Měřenou hvězdu srovnával s odrazem umě­lého světla. Osvětlení vyvolané umělou hvězdou pak reguloval polarizačním hranolem. Ovšem sama metoda objektivní fotometrie se začala ve velkém měřítku systematicky po­užívat až za značně dlouhou dobu (po celé 19. století a část století 20. se používala vizuální fotometrie). Díky svému foto­metru se pak Zöllner při studiu komet mohl začít zabývat i jejich fotometrií, na což později navá­zala moderní astrofyzika. Neboť vzhled komet je dán především fyzikálními a geologickými podmínkami vycházejícími z jejich tvaru, složení a struktury. Kometa přilétající ke Slunci uvol­ňuje těkavé látky, které pozorujeme jako komu a ohon komet, proto nám také může detailní fo­tometrické studium komety odhalit strukturu i změny v jejím jádře.

Roku 1872 vydává Zöllner svoji knihu O povaze komet (Uber die natur der cometen. Beiträge zur Geschichte und Theorie der erkenntniss), která měla 600 stránek. V tomto rozsáhlém díle ovšem nehovořil jenom o kometách, ale probíral zde i historii a filozofii vědy a nejrůznější vě­decké poznatky. Tato kniha ve druhé půli 19. století ovlivnila celou řadu badatelů a myslitelů. Knihou byl významně ovlivněn např. filozof Gerber, který je považován za předchůdce mlado­gramatiků, kteří se etablují na lipské univerzitě na konci 70. let 19. století (zájem o jeho osobu na konci 19. století stále rostl a ohlas pokračoval i ve 20. století, postupně však upadal do za­pomnění). Gustav Gerber (1820–1901) se skrze Zöllnerovu práci O povaze komet, kterou pro­čítal v letech 1872 a 1873, prvně obeznámil s dílem Gustava Theodora Fechnera (1801–1887). Fechner se snažil přesně popsat vztah mezi fyzikální intenzitou podnětu působícího na receptor a intenzitou počitku. Při svých pokusech zvyšoval intenzitu podnětu, přičemž osoby podrobo­vané testu měly potvrzovat, jestli cítí změnu prožitku. Tím se snažil najít nejmenší rozlišitelný rozdíl pociťování, nejmenší jednotku, od které by se dala počítat změna vědomí.

Je obecně známo, že Zöllner spolupracoval s celou řadou badatelů a astronomů. Určitou vý­jimku však představuje málo známá skutečnost, že mezi jeho spolupracovníky a přátele patřil i astronom Ladislaus Weinek (1848–1913), který byl 1. října 1883 jmenován ředitelem hvězdárny v Klementinu. Weinek se v roce 1871 zapsal na univerzitu v Lipsku, kde navštěvoval mimo ji­ných přednášek i přednášky astrofyzika Friedricha Zöllnera. V květnu 1875 pak nastoupil na místo hlavního pozorovatele na lipské hvězdárně, kde s Zöllnerem spolupracoval a navázal s ním přátelské vztahy. Za svého působení na observatoři v Lipsku Weinek publikoval v letech 1877 až 1883 sedm článků a jednu knihu. Všechny se týkaly pozorování na observatoři, astro­nomických přístrojů a fotografováni oblohy. A právě astrofyzik Johann Karl Friedrich Zöllner ne­chal na své náklady tehdy vydat Weinekovy kresby Jupitera a komet.

Pokud by mohli Zöllner s Weinekem spatřit dnešní detailní snímky komet, vyvolalo by to jistě u nich nadšení. Ale i my jsme z vývoje vědy a techniky unešení, neboť jde v případě přistání vesmírného modulu na kometě o jednu z nejvýznamnějších událostí v historii lidstva. Zde si do­volím čtenářům nabídnout možnost prohlédnout si perfektní snímky komet, nad kterými by srdce Zöllnera i Weineka jistotně zaplesala:

https://www.flickr.com/photos/109586958@N03/15587641435/in/photostream/

Zde pak místo přistání Philae v oblasti Agilkia, opět ve vynikající úpravě snímků pořízených z různých výšek v podání Daniela Macháčka, který je znám svými úpravami snímků poříze­ných mezipla­netárními sondami a při mapováním planet:

https://www.flickr.com/photos/109586958@N03/15589900568/in/photostream/

Autor: Karel Wágner | pátek 14.11.2014 13:40 | karma článku: 18.20 | přečteno: 560x

Další články blogera

Karel Wágner

Záhady z České televize

Povinnost platit televizní poplatek mají u nás všechny domácnosti i firmy vlastnící televizní přijímač.

14.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 27.90 | Přečteno: 967 | Diskuse

Karel Wágner

Sabotáž výroby elektromobilů

V úterý 5. března ráno žhářský útok na stožár s elektrickým vedením ochromil továrnu automobilky Tesla v Grünheide.

11.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 18.38 | Přečteno: 524 | Diskuse

Karel Wágner

Jak předcházet jaderné havárii

„Pouze budoucnost může rozhodnout, zda jsme vybrali právě tu jedinou správnou cestu a nalezli to nejlepší řešení našich problémů.“ Albert Einstein.

7.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 12.28 | Přečteno: 249 | Diskuse

Karel Wágner

Jak chudí platí na bohaté

Zelená dohoda pro Evropu, jinak též Green Deal, jako soubor politických iniciativ, má podporovat přeměnu EU na spravedlivou a prosperující společnost.

29.2.2024 v 9:09 | Karma článku: 31.23 | Přečteno: 937 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 12.53 | Přečteno: 117 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 24.04 | Přečteno: 513 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.43 | Přečteno: 188 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 289 | Diskuse
Počet článků 386 Celková karma 24.64 Průměrná čtenost 2424
příležitostný publicista
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...