Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přijdou k nám další Romové ze Slovenska?

16. 12. 2016 9:09:09
Na webových stránkách Vlády České Republiky se dozvídáme, že vláda svým usnesením č. 626 ze dne 7. července 2016 vzala na vědomí Zprávu o stavu romské menšiny za rok 2015.

Tato zpráva vychází z podkladů, které pro její zpracování poskytly jednotlivé resorty k naplňování usnesení souvisejících s romskou integrací. Romové podle této zprávy představují nejpočetnější ná­rodnostní menšinu žijící v ČR. A jak se ve zprávě uvádí, podle „kvalifikovaných odhadů“ v roce 2015 žilo v ČR okolo 226 300 Romů, z nichž zhruba polovinu měli tvořit Romové integrovaní do společ­nosti a druhou polovinu pak Romové, kteří žijí „v nepříznivé situaci“, označované za „sociální vylou­čení“. Ovšem při posledním sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 se k romské národnosti podle ně­kterých zdrojů přihlásilo zhruba 13 000 našich spolu­občanů a romštinu jako svůj rodný jazyk uvedlo celkem 40 370 obyvatel. Jak ale potom „jednotlivé resorty“, které hovoří o naplňování usnesení sou­visejících s romskou integrací, k uváděnému počtu 226 300 Romů vůbec došly?

Je pravda, že naši učitelé vidí, kolik romských žáků mají ve svých třídách. Ale počítat je nemohou, neboť by to byla diskriminace. A aby starostové obcí počítali Romy na území jednotlivých měst a vesnic? Jak chcete počítat k Romům naše spoluobčany, vykazující všechny znaky romského etnika, když o sobě tvrdí, že nejsou cikáni, ani Romové? Vždyť podle lidsko-právních organizací by to byl rasismus. Zrovna tak nelze romskou národnost přisoudit ani občanům prohlašujícím se za Slováky. A přitom nejpočetnější zastoupení mezi Romy u nás nemají Romové čeští a moravští, ale Romové slo­ven­ští, tvořící 85 % z celkového počtu Romů v naší zemi.

Po 2. světové válce žilo v Čechách a na Moravě jen několik stovek Romů. Neboť z těch, co prošli koncentračními tábory, se vrátilo 583, což bylo zhruba 10 procent z jejich předválečného počtu. A nutno zde podotknout, že u českých a moravských Romů se tak jedná o jedno z nejvyšších čísel v případě vyhlazování romského etnika v Evropě. Jenže pokud k nám posledních padesát let nepřetržitě proudí Romové ze Slovenska (přede­vším z jeho východních částí), nemůže se nikdo divit, že současný počet Romů žijících na území ČR různé organizace odhadují na dvakrát tolik, než kolik jich uvádí naše vláda. Někteří romští a lidsko-právní aktivisté dokonce uvádějí 400 – 450 tisíc Romů, žijících na území České republiky, na kterém prokazatelně žije celkem 10,5 milionu lidí. A jestliže naši odborníci hovoří o tom, že zhruba 85 % z celkového počtu Romů, žijících u nás, tvoří slovenští Romové, je třeba se rozloučit s tradovaným mýtem, že za prudkým nárůstem podílu romského etnika na celkovém počtu obyvatel v ČR stojí jeho mimořádná porodnost. Ve skutečnosti nejde ani tak o porodnost, jako o migraci. Neboť Romů, při­cházejících do Čech a na Moravu ze Slovenska, neustále přibývá.

Dle současných střízlivých odhadů žije třicet až čtyřicet procent romské populace na Slovensku v „cikánských osadách“ na okrajích vesnic, kdy mezi neromskou částí vesnice a romskou osadou bývá přirozená bariéra jako potok či řeka, nebo umělé bariéry ve formě mostu či silnice. Většina cha­trčí je ze dřeva a vepřovic, v některých osadách na sebe nalepené chatrče jsou vystavěny z posbíraného dříví, vlnitého plechu, udusané hlíny prokládané umělou hmotou a starých koberců. Je obtížné pak určit, kde jedna chatrč končí a druhá začíná. Zpravidla zde nejsou žádné inženýrské sítě, tedy žádná tekoucí voda (natož pak nějaká kanalizace), ještě nedávno ani elektřina. Je pravda, že lze v osadách zahlédnout i klasické zděné domy, natřené pestrými barvami: to jsou příbytky Romů, kteří pracovali nebo pracují v zahraničí.

Starší generace Romů z osad se potýká s negramotností a zdejší děti a mládež vykazují nízkou míru vzdělání. Což je podle slovenských aktivistů zapříčiněno tím, že děti z romských osad jsou vesměs umisťovány do zvláštních škol. Ovšem proč tomu tak bývá, to jaksi mimoděk v jednom z rozhovorů zahraničním žurnalistům objasnila Erika Gorlová, knihovnice prešovské Státní vědecké knihovny, pracující v Oddělení dokumentace a informací o romské kultuře: „Mnohokrát jsme zažili situaci, kdy ředitel školy chce romské děti integrovat, ale jakmile s tou integrací začnou, bílí rodiče prostě své děti vezmou pryč a ve škole zůstanou jen romské děti. Škola se tak stává segregovanou, anebo je pro­měněna ve zvláštní školu pro romské děti. V mnoha školách pak stát prohlašuje, že důvod, proč jsou romské děti ve zvláštní škole, je ten, že mnoho z nich se narodilo v důsledku incestu.“ Zde sloven­ská reportáž z romské osady, kde aktivisté zmiňují fakt, že místní policisté hovoří o 80% in­cestu u zdejších obyvatel:

https://www.youtube.com/watch?v=duBBYiBPZY8

Romy z osad považuje slovenská majorita za bezpečnostní riziko. Už v roce 2011, jak o tom u nás informoval server Agronavigátor, účastníci operativní porady, zabývající se situací při sklizni zemědělských plo­din v Košickém kraji, hovořili o zřizování polních stráží: „Ve východosloven­ském regionu dochází k neúnosnému rozkrádání úrody nejenom z družstevních, ale i soukromých polí. Škody z krádeží si každý majitel musí hradit sám, protože žádná pojišťovna tyto škody nepojiš­ťuje“, apelovala na dů­razné řešení situace Ing. Zuzana Dzurendová, ředitelka Regionálního odboru Ministerstva zeměděl­ství SR ve Spišské Nové Vsi. JUDr. Milan Dvorožňák v této souvislosti připo­menul, že zemědělský zákon, na Slovensku platný od 1. července 2001, umožňuje polním strážím a policii zadržet každého zloděje zemědělských plodin, který pak bude stíhán pro trestný čin: „Podle loňských zkuše­ností při­stoupí policie na východě Slovenska opět k akcím za asistence příslušníků pohotovostních a pořád­kových útvarů, před nimiž mají sklízeči úrod respekt“. „Gumová léčba od kukláčů na zloděje zabírá,“ souhlasil s ním tehdy jeden z účastníků porady. Ovšem v případě romských osad nejde jen o polní pych, nýbrž i o krádeže dřeva. Například Krajský úřad životního prostředí v Prešově jich v letošním roce evidoval celou řadu: „Často však ide o ľudí v hmotnej núdzi, ktorí kradnú drevo na kúrenie a vymožiteľnosť práva v tomto prípade je takmer nulová.“ Navíc se (nejen) v Košickém kraji, podobně jako my u nás, vždy potýkali s krádežemi „sběračů kovů“, jejichž oblibě se těší, jak už to tak bývá, poklopy z kanalizace a měď z kabeláže.

Jak o tom informovala ČT24, rozkrádání státního i soukromého majetku tzv. sběračům kovů u nás zkomplikovala nová pravidla pro výkup. Podle policie však nebude zřejmě náhoda, že ruku v ruce s úbytkem krádeží kovů přibývá krádeží dřeva. „V posledních měsících jsou to desítky stromů, zejména ve střední a zadní části lesních porostů,“ poznamenal Pavel Džubera z České inspekce ži­votního prostředí. Podle policie nejenže v lesích přibylo krádeží, ale roste i počet organizovaných skupin, které se dříve zaměstnávaly sběrem šrotu, ale po novele se jim podmínky ztížily a tak nyní kradou dřevo. Ovšem ani nová pravidla pro výkup kovů neznamenají definitivní konec zlodějských výprav za drahou mědí. O čemž podává svědectví televizní reportáž, zachycující zloděje kabelů na po­zemcích OKD. Ti jsou tak agresivní, že je nezastaví ani ozbrojená ochranka, kterou si firma platí. Zde video:

https://www.youtube.com/watch?v=47Ffh91Pn3c

Slovenský premiér Robert Fico na posledním sněmu strany Smer ve svém nebývale ostrém projevu mluvil o Romech jako o „zneužívačích dávek“. Robert Fico a jeho stranický kolega ministr vnitra Ro­bert Kaliňák dle jejich slov hodlají skoncovat s politickou korektností a v romských osadách zjednat pořádek. Což okamžitě zvedlo ze židlí nejrůznější aktivisty. Bývalý zmocněnec vlády pro romské ko­munity Peter Pollák z OĽaNO nejenže za projevy Fica a Kaliňáka vidí populistické snahy, ale do­konce i obludnou filozofii fašismu: "Našli viníka za všechny problémy v zemi, tak jako je v 30. letech minulého století našel Adolf Hitler.“ Načež k projevům na sněmu Smeru v Denníku N zaujala Denisa Havrľová vpravdě alarmující stanovisko: „Vyjádření ministra vnitra i premiéra Roberta Fica nahrávají všem extremistům, kteří teď začnou svou propagandu o to odvážnější. Můžeme oče­kávat nepokoje."

O všechny tyto zprávy prakticky naše sdělovací prostředky nejeví zájem. A tak tu máme, jak se u nás říká, ti­cho po pěšině. Naproti tomu řada zahraničních žurnalistů se již začíná obávat, že na Slo­vensku v brzké době může dojít k exodu Romů. Především pak z romských osad, kde slovenská vláda hodlá „zjednat pořádek“. A jestliže je z celkového počtu romské populace u nás skutečně až 85 % slovenských Romů, pak Romové ze Slovenska mají v Čechách a na Moravě jistě řadu příbuzných a přátel.

Tedy při jejich exodu se mají kam stěhovat.

POST SCRIPTUM

Poválečná léta (1945-1947) se vyznačovala první velkou migrační vlnou slovenských Romů do Čech, jejich „Země zaslíbené“. Za lepšími možnostmi obživy, bydlení i sociálního postavení odjelo do Čech tzv. „cigánskými vlaky“ zhruba 15 000 Romů. V roce 1947 byl z rozhodnutí ministerstva vnitra v Če­chách i na Slovensku proveden první poválečný soupis „cikánů“, dle něhož bylo zjištěno i jejich teh­dejší rozmístění, zejména na Slovensku. Z celkového počtu 101 190 evidovaných Romů žilo na Slo­vensku 84 438 a v Čechách již 16 752 Romů. Zdroj:

http://romanodrom.cz/wp-content/uploads/2015/12/Publikace-Romove-na-vychodnim-Slovensku-ve-20.-stoleti.pdf

Autor: Karel Wágner | pátek 16.12.2016 9:09 | karma článku: 36.24 | přečteno: 2048x

Další články blogera

Karel Wágner

Na geopolitické šachovnici je i zemní plyn

Summit dvaceti nejvyspělejších zemí světa G20 se tento týden uskuteční v Hamburku, kam přiletí i Donald Trump.

3.7.2017 v 9:09 | Karma článku: 17.41 | Přečteno: 349 | Diskuse

Karel Wágner

Proč se v té Sýrii vlastně válčí?

Za každým větším ozbrojeným konfliktem vždy stojí boj o politický vliv a kont­rolu zdroje velkých příjmů.

23.6.2017 v 9:09 | Karma článku: 31.85 | Přečteno: 1285 | Diskuse

Karel Wágner

Otevřený dopis francouzskému prezidentovi

Aneb jak se nám ty syrské BÍLÉ PŘILBY, díky analýzám jejich svědectví, začaly ukazovat ve zcela novém světle.

18.5.2017 v 9:00 | Karma článku: 34.08 | Přečteno: 1624 | Diskuse

Karel Wágner

Kdo nám čůrá na hlavy?

Politika je svinstvo, říkával francouzský spisovatel Gustave Flaubert. Ovšem největší svinstvo představuje poli­tika, která stojí za ozbrojenými konflikty.

11.5.2017 v 9:09 | Karma článku: 22.49 | Přečteno: 827 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Vodvářka

Začíná hon na čarodějnice?

Jakýsi spolek Naštvané matky zveřejnil na sítích tvář a jméno advokátky, která zastupuje muslimskou dívku v jejím sporu se státem ohledně nošení hidžábu.

19.9.2017 v 13:00 | Karma článku: 15.06 | Přečteno: 354 | Diskuse

Rostislav Říha

Bouráme sochy, abychom zapomněli. Mariánský sloup i Stalina.

Myslím, že sochy poplatné minulým režimům se bourat neměly. Mrzí mě i to, že se přejmenovávají náměstí. Jsem přesvědčen, že to vede k tomu, že si přestáváme pamatovat minulost a činí nás to méně zodpovědnými vůči budoucnosti.

19.9.2017 v 12:15 | Karma článku: 6.34 | Přečteno: 180 | Diskuse

Miroslav Urubek

Zřejmě nazrává čas vyměnit spodní prádlo

Chtěl jsem napsat něco zásadního k výročí úmrtí tatíčka Masaryka, ale vše už bylo podle mne řečeno, propráno a odhaleno. Sice naše politická scéna si na můj vkus připomínala výročí dost vlažně, ale co už. Napíšu něco o krabičkách.

19.9.2017 v 11:22 | Karma článku: 12.46 | Přečteno: 431 | Diskuse

Ladislav Větvička

Česky protektorat?

To by mě kura zajimalo, co maju zas ti Germani za lubem. Mohli byste řict, že o nic nejde, je to enem taky lingvistycky detail. Ale my synci z Poruby dobře vime, že detail u Germana može byt velice nebezpečny.

19.9.2017 v 11:11 | Karma článku: 38.23 | Přečteno: 1804 | Diskuse

Iva Apanasenková

Uberománie a taxikologie

Už zase stávkovali taxikáři proti službě Uber. Neměl by jim někdo už konečně vysvětlit, že maso v cukrárně nikdy nedostanou? A to ani kdyby tam nocovali a cukráře utloukli rakvičkama. Pravidla přeci netvoří samotní řidiči Uberu...

19.9.2017 v 10:16 | Karma článku: 22.00 | Přečteno: 462 | Diskuse
Počet článků 238 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2752
příležitostný publicista
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.