U coronaviru jde do tuhého

Šíření nového coronaviru nelze zastavit. Ale můžeme ho zpomalit. Bohužel, za cenu drastických opatření, která nám nejsou po chuti.

Přesto, že se tímto tématem zabývá naprostá většina našich sdělovacích prostředků, najdou se dosud na sociálních sítích a nejrůznějších webech diskutéři, co nemají dosud ve všem jasno. Tedy pro pořádek zde v úvodu jen to základní. Novému coronaviru, jenž se začal šířit z Číny, se dostalo označení SARS-CoV-2. A nemoc, kterou vyvolává, se nazývá COVID-19. Tento virus zasahuje sliznice dýchacích cest, proto jsou pak typickými příznaky onemocnění COVID-19 suchý kašel a horečka. U některých infikovaných jedinců sice může coronavirová infekce mít tak mírný průběh, že zůstane nerozpoznána (což ještě neznamená, že to nejsou přenašeči infekce). Zákeřnost nového coronaviru však spočívá v tom, že může napadat některé orgány, k nimž se přesouvá krví. Nejčastěji jsou to plíce, což se projevuje pneumonií. Pneumonie, tedy zápal plic, je zánět, který postihuje plicní sklípky. A na pneumonii řada starších lidí a lidí s oslabenou imunitou, nakažených virem SARS-CoV-2, nejčastěji umírá.

Zatím není přesně známo, jak dlouho tento virus ve vzduchu přežívá a na jaké vzdálenosti se může šířit. Když se před několika dny v našich sdělovacích prostředcích objevila fáma, že je nový coronavirus přenášen z člověka na člověka na vzdálenost až 6 metrů, byla vůči těmto sdělením řada našich odborníků skeptická. Nakonec i podle zprávy Světové zdravotnické organizace ze 24. února je COVID-19 přenášen především prostřednictvím „blízkého nechráněného kontaktu“. Což ovšem neznamená, že by snad nebyl SARS-CoV-2 přenášen kapénkami, vylétajícími z úst kašlajících či kýchajících nakažených osob. I když je ve zprávě uvedeno, že šíření vzduchem „není považováno za hlavní hnací motor přenosu“.

V souvislosti s dnešní pandemií COVID-19 se hodně diskutuje o tom, co v minulosti způsobil nechvalně známý chřipkový virus „A“. Nahlédnutím do Wikipedie zjistíte, že kmeny virů chřipky jsou rozděleny podle strukturních typů dvou glykoproteinů, nacházejících se na povrchu jejich proteinového pláště (kapsidy). Tyto proteiny obsahují všechny viry chřipky „A“. Jejich struktura se ovšem u každého kmene chřipky liší, a to díky rychlé genetické mutaci, u virů označované za genetický drift. Samozřejmě „driftuje“ i nás dnes sužující koronavirus SARS-CoV-2. Pokud tedy hovoříme o lehkém a těžkém průběhu nemoci COVID-19, která nás ohrožuje, naskýtá se tu otázka, kterým typem viru že je ten který člověk vlastně nakažen. Dnes už víme, že nový koronavirus SARS-CoV-2 má dva primární kmeny. Je to novější kmen typu „L“ a starší typ „S“, který je mírnější a méně nakažlivý, zatímco typ „L“ se rychle šíří a v současné době má na svědomí přibližně 70 procent případů onemocnění zvaného COVID-19. Přičemž genetická analýza viru SARS-CoV-2, nalezeného ve Spojených státech 21. ledna letošního roku u muže zasaženého COVID-19 ukázala, že člověk může být infikován oběma kmeny současně. Přičemž se také již ukazuje, že draftující nový koronavirus, který je zodpovědný za onemocnění COVID-19, má v průměru asi dvě mutace za měsíc. 

Dnešní pandemie COVID-19 bývá někdy přirovnávána k pandemii španělské chřipky. Avšak u španělské chřipky (kmen H1N1), která v několika vlnách v letech 1918 až 1920 oběhla prakticky celý svět, šlo o úplně jinou situaci. Místem vzniku byla Francie, kde se zřejmě za války promísily americké a evropské chřipkové kmeny. Z Francie pak přešla chřipková vlna do Španělska, kde si vyžádala velké množství obětí - proto také začala být tato chřipka nazývána španělskou. Na tuto chřipku v Evropě umírali hlavně starší lidé a děti, vysílené dlouhým válečným utrpením. Počet obětí se jenom odhaduje, ale i tak se čísla pohybují mezi 20 až 40 miliony mrtvých. 

Blíže k současné pandemii COVID-19 měla pandemie tzv. asijské chřipky (1957 až 1958), za kterou byl zodpovědný kmen H2N2, kdy celkový počet obětí dosahoval dle kvalifikovaných odhadů až dvou milionů. Tato nemoc se totiž objevila ve střední Číně, proběhla Hongkongem a s přispěním letecké dopravy se rychle rozšířila do celého světa. Nemoc se šířila světem ve dvou vlnách, přičemž první vlna postihovala především děti, druhá pak zejména starší lidi. Celkově však nejvyšší nemocnost byla za této pandemie ve věkových skupinách mladých dospělých lidí.

V tomto století vyvolala paniku zejména ptačí chřipka, jež řádila v letech 1997 a 2004 v Asii, a pak prasečí chřipka, která v roce 2009 postihla Mexiko. Přesto lze konstatovat, že od roku 1969 nebyly žádné velké smrtící pandemie chřipky zaznamenány. Bohužel se však očekává, že dříve či později mutací vznikne stejně ničivý virus chřipky, jako byl ten, který způsobil chřipku španělskou. Pokud v blízké budoucnosti udeří, mohl by i přes současný pokrok vědy a techniky v medicíně podle odborníků zabít 50 až 80 milionů lidí. 

Německá kancléřka Angela Merkelová na tiskové konferenci  ve středu 11. března prohlásila, že se virem SARS-CoV-2 nakazí 60 až 70 procent všech Němců. Čímž údajně vyděsila našeho premiéra Andreje Babiše, který takovouto prognózu považuje za přehnanou. Přitom kanadská ministryně zdravotnictví Patty Hajdu ve středu, tedy ve stejný den, kdy kancléřka Merkelová vyděsila našeho premiéra, oznámila obyvatelům Kanady, že by se mohlo novým coronavirem infikovat až 70 procent Kanaďanů. Ze studie Asociace amerických nemocnic pak vyplývá, že z téměř 96 milionů obyvatel Spojených států nakažených virem SARS-CoV-2 by v nemocnici mohlo skončit 5 milionů pacientů, přičemž virus může usmrtit až 480 tisíc Američanů. Profesor Harvardské univerzity Marc Lipsitch v této souvislosti přišel s analýzou, podle které se do roka nakazí novým koronavirem 70 procent veškeré populace. Ovšem ze Spojených států, kde prezident Donald Trump vyhlásil v pátek stav nouze, přicházejí rozporuplné informace z jednotlivých států: Dr. Amy Actonová, šéfka Ministerstva zdravotnictví státu Ohio, na  tiskové konferenci 12. března 2020 v Ohio Statehouse prohlásila, že až 100 000 občanů státu Ohio je pravděpodobně již nakaženo novým coronavirem. Pokud jde však o různé prognózy, jsou to jen odhady. Samozřejmě záleží na tom, jaké ta která vláda přijme opatření a jak rychle je přijme. Tedy u nás bychom na tom rozhodně mohli být lépe než v sousedním Německu.

Podle náměstka ministra zdravotnictví a epidemiologa Romana Prymuly u nás nastal čas omezit kontakty mezi občany tak, aby se prodloužily časové lhůty postupu nemoci COVID-19 a aby bylo možné občany léčit. Otázka času je v situaci, kdy neexistuje žádná očkovací vakcína, totiž klíčová. A právě zde je to pověstné „jádro pudla“, o kterém dnes lékaři hovoří, a které dosud v diskusi zesměšňuje celá řada mladých coronabijců na nejrůznějších webech, přirovnávajících dnešní Covid-19 k obyčejné chřipce, či dokonce rýmičce.

Tito posměváčci by se měli seznámit s poznatky, o kterých hovoří lékař Daniele Macchii z italského Bergama, tedy přímo z centra dění: „Covid-19 způsobuje banální chřipkové příznaky u mnoha mladých lidí, ale u mnoha starších (a nejen u nich) se rozvine skutečný SARS, protože virus dokáže vnikat přímo do plicních sklípků a infikuje je, čímž ztrácejí schopnost vykonávat svoji funkci. Výsledkem je plicní nedostatečnost, která je často vážná a po několika dnech hospitalizace nemusí stačit ani obyčejné podávání kyslíku. Je mi líto, ale jako doktora mě neuklidňuje, že nejtěžší případy jsou starší lidé s jinými nemocemi. U nás je starých lidí nejvíce a je dost těžké najít někoho nad 65 let věku, kdo nebere alespoň prášky na vysoký tlak nebo na cukrovku. Taky vás můžu ujistit, že když vidíte mladé lidi intubované na jednotkách intenzivní péče, nebo ještě hůře v ECMO (přístroj pro ty nejhorší případy, který vysává krev, okysličuje ji a vrací ji do těla v naději, že se plíce zase uzdraví), veškeré sebevědomí ohledně toho, že jste mladí, vás přejde. A pořád se přitom najdou lidi na sociálních sítích, kteří se chlubí, jak jsou stateční, ignorují doporučení, protestují, že jejich normální životní zvyky dostaly dočasnou stopku – ačkoliv kolem probíhá katastrofální epidemie.“

Chápu, že se dnešní pandemie coronabijci neobávají, neboť se cítí být mladí a zdraví. Ale měli by si uvědomit, že na tuto nemoc s jejich přispěním může zemřít i jejich dědeček či babička, dokonce i tatínek, maminka, strýc nebo teta. Bude pozdě bycha honiti až zjistí, že příčinou smrti osob jim blízkých bylo respirační selhání, způsobené onemocněním COVID-19.