Svitla nám naděje

Naděje umírá poslední, jak se u nás říká. Ovšem v případě pandemie COVID-19, způsobené novým coronavirem, rozhodně neumírá. Ba blýská se na lepší časy.       

Zajímavou informaci přinesl 17. března na serveru Neviditelný pes článek Mariana Kechlibara. Ten hovoří o tom, s čím že to přichází izraelský vědecký ústav MIGAL. Zde totiž zkoumali v minulých letech nemoc drůbeže vyvolanou koronavirem a vyvinuli proti ní vakcínu. Podle nich je podobnost mezi „drůbežím“ a „lidským“ koronavirem natolik velká, že veterinární vakcínu by mělo jít z hlediska stávajících postupů poměrně jednoduše upravit do podoby „lidské“, jak prohlásil doktor Katz v Times of Israel. Pak by se mohla začít testovat na lidech. Mělo by jít o vakcínu ve spreji, aplikovanou do úst, kde vyvolá imunitní reakci na sliznicích, nejvíce vystavených infekci.

I u nás se objevila zpráva o tom, jak pětašedesátiletá pacientka poté, co byla nakažena nemocí Covid-19, bojovala o život na jednotce intenzivní péče v nemocnici Baoshan v Kunmingu, hlavním městě jihozápadní čínské provincie Yunnan. Podle článku, publikovaného týmem vědců z univerzity v Kunmingu, jen čtyři dny poté, co dostala první injekci kmenových buněk z tkáně pupečníku, byla žena schopná se znovu postavit na nohy. „Ačkoli zde byl uveden pouze jeden případ, mohlo by to být velmi důležité a inspirovat podobné klinické postupy při léčbě kriticky nemocných pacientů s Covid-19,” uvádí jejich studie. Léčba „by mohla být ideální volbou pro použití nebo v kombinaci s jinými imunomodulačními látkami“. A jak nás o tom již informovaly některé naše sdělovací prostředky, odvolávající se na zahraniční zdroje, měl čínský lékař Tung-čcheng Wu, působící v ohnisku epidemie Wu-chanu, vyléčit experimentální léčbou několik pacientů, nakažených nemocí Covid-19. Pacienty, kteří měli problémy s dýcháním a byli pozitivně testováni na nový koronavirus, léčil kmenovými buňkami. Jak uvádí Daily Mail, tento čínský lékař z wuchanské soukromé laboratoře léčil pacienty tak, že jim aplikoval kmenové buňky do krevního oběhu. Následně se pak jeho pacienti během několika dní měli zcela uzdravit.

Již slyším povzdechy některých čtenářů, že než se u nás něco takového uvede do praxe, budeme už vůči novému coronaviru imunní. Jenže málo kdo ví, že máme u nás Mezinárodní konsorcium pro buněčnou terapii a imunoterapii (ICCTI) se sídlem v Brně, které se zabývá propojením nejnovějších poznatků výzkumu v oblasti buněčných technologií s klinickou praxí. Zde působí i prof. MUDr. Jaroslav Michálek, Ph.D., jeden ze zakladatelů kliniky Cellthera, která je registrovaným tkáňovým zařízením a držitelem platného rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv pro oblast využití buněk SVF z tukové a pojivové tkáně podle zákona 296/2008 Sb. A právě společnost Cellthera vyvinula vlastní originální postup přípravy kmenových buněk. Tudíž celé je to především o tom, jak se takovéto týmy našich odborníků v případě současné pandemie Covid-19 chopí příležitosti svůj výzkum a své zkušenosti zúročit.

Ovšem daleko zajímavější je pro nás fakt, že se 17. března v Pekingu konala tisková konference, na níž ředitel Čínského národního centra pro rozvoj biotechnologií, spadajícího pod tamní Ministerstvo vědy a techniky, oznámil účinnost preparátu Favipiravir v případě nákazy coronavirem SARS-CoV-2. Favipiravir, který sám o sobě vykazuje antivirální aktivitu proti viru chřipky, byl v Japonsku schválen pro klinické používání už v roce 2014. V Číně byl souhlas k jeho klinickému testování proti coronaviru udělen v únoru tohoto roku, přičemž nyní byla potvrzena jeho účinnost. I když je podáván ve vysokých dávkách, nebyly u pacientů zaznamenány zjevné nežádoucí vedlejší účinky. Rentgenové snímky potvrdily, že se stav plic u 91 % pacientů léčených Favipiravirem podstatně zlepšil, přičemž 35 pacientů, kterým byl podáván, se podle japonské televize NHK z koronavirové nákazy po čtyřech dnech zcela vyléčilo. Ředitel čínského centra zdůraznil, že Favipiravir by měl být zahrnut do léčebných plánů pro COVID-19 tak rychle, jak jen to bude možné. Takže v případě schvalování Favipiraviru není, jak se u nás říká, čas na hrdinství. A hlavně zde není pochyb o tom, že by za současné mimořádné situace některá z našich farmaceutických firem měla se společností Fujifilm Toyama Chemical, která lék vyvinula, co nejdříve začít jednat o licenci, abychom se nemuseli spoléhat na dodávky ze zahraničí.  

Neboť v Evropě jde do tuhého. Například švýcarské úřady na počátku tohoto týdne oznámily, že na koronavirus bylo dosud pozitivních 2 650 lidí a 19 lidí zemřelo. Daniel Koch, ředitel divize přenosných nemocí Spolkového úřadu pro zdraví pak uvedl, že současný rychlý nárůst předstihuje schopnost státu zaznamenávat nové případy v reálném čase. Pokud se nákaza bude šířit současným tempem, čelí švýcarské nemocnice podle jeho vyjádření do 10 dnů kolapsu. A pokud jde o Itálii, tak v nemocnicích regionu Lombardie, kde je situace v Itálii nejhorší, v posledních dnech lékaři zaznamenali nárůst pacientů ve věku 25 až 50 let, přičemž někteří z nich museli být naléhavě hospitalizováni. „Skutečnost, že je na jednotkách intenzivní péče hospitalizováno čím dál více mladých lidí ve srovnání s první vlnou nemocných, lze interpretovat jako přirozený jev,“ říká profesor Pierluigi Lopalco. „Nyní se virus rozšířil a mnohem více cestuje po celé zemi. Mladší lidé se spoustou sociálního kontaktu jsou nákazou více ohroženi. Pokud nebudou dodržovat pravidla sociálního distancování, hrozí jim nebezpečí,“ dodal k tomu.

Tedy v této vlně už v Itálii nejde ani tak o nárůst počtu na koronovir pozitivních seniorů, jako o nečekaný nárůst pacientů mladšího věku. A proč že je na jednotkách intenzivní péče hospitalizováno tolik mladých, dosud zdravých lidí? Inu, u pacientů nakažených coronavirem SARS-CoV-2 se krátce po nákaze aktivuje imunitní systém. U některých pacientů však dochází k příliš silné imunitní reakci, vyvolané cytokiny (tzv. cytokinová bouře), kdy imunitní systém reaguje na nákazu přehnaně. Lékařská veřejnost tak vzpomíná na léto 1919, kdy se právě takováto cytokinová bouře podepsala na vysokém počtu obětí španělské chřipky, jejíž druhá vlna zasáhla zejména přístavní města východních Spojených států a města Evropy. K tomu epidemiologové poznamenávají, že svým průběhem byla druhá vlna španělské chřipky malignější a zvláště těžce probíhala ve věkové skupině 20-40 let, kde byla provázena perakutně (velmi prudce) probíhajícími pneumoniemi.

Zatím nemá cenu hovořit o Covid-19 ve Spojených státech, odkud přicházejí z nejrůznějších zdrojů protichůdné zprávy. Nejhůře jsou na tom zřejmě v King County ve Washingtonu, v jednom z největších ohnisek nákazy v USA, kde už hodlají pro novým coronavirem nakažené pacienty zřídit nemocnici na fotbalovém hřišti. To by odpovídalo scénáři vývoje epidemie nového koronaviru v USA, který vypracovalo minulý měsíc Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), podle něhož se coronavirem SARS-CoV-2 nakazí až 65 procent obyvatel Spojených států. Což odpovídá asi 214 milionům obyvatel, přičemž 1,7 milionu z nich by mohl koronavirus usmrtit, jak píše list The Daily Mail. Pokud by potřebovalo hospitalizaci až 21 milionů lidí, jak se předpokládá, je znepokojující zejména fakt, že v USA podle informací CDC bude k dispozici jen 924 tisíc lůžek.

Poněkud zoufalá situace se však začíná rýsovat i ve Velké Británii. Britská vláda čelí kritice za to, že netestovala všechny případy podezření na koronavirus, přičemž Světová zdravot­nická organizace vyzvala všechny země, aby zvýšily svůj testovací program. Důvodem je to, že více testů znamená více odhalených nakažených, jejich lepší izolace, a tím pádem zpo­malení šíření viru. Naproti tomu Boris Johnson spoléhal na to, že si Britové údajně vytvoří „kolektivní imunitu“. K tomu se již u nás vyjádřil MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., infektolog z Kliniky infekčních nemocí 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy: „Mně se líbí víc ten pojem kolektivní imunita třeba u očkování. Tedy když budu mít naočkovanou vět­šinu populace proti spalničkám, tak se mi tady nebudou šířit spalničky. Ale tady v tom pří­padě pracovat s kolektivní imunitou znamená, že se všichni rozhodneme nakazit, nebo že se můžou nakazit všichni.“ Jinak řečeno, o kolektivní imunitě v případě Covid-19 by se dalo hovo­řit až po tom, co bude k dispozici vakcína.

Ostatně, Johnsonovi sázka na „kolektivní imunitu“ očividně nevychází. A tak Britá­nie zavírá veřejné prostory, za velké peníze v soukromém sektoru hledá  osm tisíc urgent­ních lůžek a vyzývá koncerny Ford, Honda a Rolls Royce, aby začaly rychle vyrábět plicní ventilátory. „Lidé by se měli vyhnout hospo­dám, klubům, restauracím, kinům a divadlům, také by se měli vyhýbat zbytečnému cestování a pracovat z domova, je-li to možné“, apeluje již na veřejnost britský premiér Boris John­son. Ten také ve středu poprvé naznačil, že může být deví­timilionový Londýn zcela uza­vřen. Vláda totiž označila Londýn za zdroj nákazy a připravila plán na jeho úplné odříznutí od okolního světa, přičemž za tímto účelem mobili­zovala 20 tisíc vojáků. 

I u nás setrvávají problémy s testováním. Avšak existuje již souprava na detekci protilátek COVID-19 lgM/lgG, která je vhodná i pro domácí použití a odhalí nákazu za 3 minuty. Tu dokonce hodlá veřejnosti nabízet internetový obchod ALZA. Souprava detekuje protilátky IgM a IgG v lidské plazmě, séru nebo krvi. Dokáže přitom odhalit infekci od 0-7. dne od infikování a údajně rovněž to, zda je uživatel v ranné nebo pozdní fázi infekce. Test funguje na principu fluorescenční immunochromatografie, jeho součástí je antigen označený koloidním zlatem a komplex kontrolních protilátek. Výsledek testu na detekci protilátek COVID-19 lgM/lgG se dozvíte již po 3 minutách. A kde že je ten zakopaný pes? Inu, v tuto chvíli je test v procesu certifikace IVD se snahou o udělení výjimky pro zrychlené uvedení na trh, které může udělit naše Ministerstvo Zdravotnictví prostřednictvím SZÚ nebo SÚKL.

Tedy otázkou zůstává, jak dlouho bude náš pověstný úřední šiml řehtat...