Záhada kruhů v obilí objasněna ?

12. 12. 2011 8:12:12
Od 40. let minulého století pozornost mnoha vědců přitahovaly v atmosféře naší pla­nety se vyskytující nejrůznější pohybující se objekty, v době jejich pozorování neurčeného původu, jimž se roku 1953 dostává pojmenování Unidentified Flying Objects (UFO), tedy „neinetifikované létající objekty“ (NLO), které se po jejich přesnějším určení stávají identifikovanými létajícími ob­jekty (ILO).

Samozřejmě se to­hoto tématu ujaly bulvární plátky po celém světě, Českou republiku posléze nevyjímaje, kdy naši novináři, neznalí dané pro­blematiky a často i anglického jazyka, si obyčejně pletou „objekty“ s „před­měty“ a termín „neidentifikované“ zaměňují za „neidentifiko­va­telné“. V roce 1947 se v souvislosti s neitentifikovanými létajícími objekty v USA objevují tzv. „léta­jící talíře“, které se rychle zabydlely v žurnalistickém slovníku po celém světě - ovšem s vědou ne­měl tento termín, považující UFO za koráby mimozemských civilizací, vůbec nic společného. Pro­blém UFO a problém mimozemských ci­vilizací jsou dvě různé otázky co do výchozího přístupu i metod vědeckého zkoumání. Zatímco pátrání po mimozemských civilizacích je od počátku pojí­máno jako snaha o navázání kontaktu s nimi, problém UFO představuje výzkum všech neidentifi­kovaných létajících objektů, které jsou pozorovány v zemské atmosféře a v blízkém kosmickém prostoru. Spojování těchto dvou pro­blémů je nejen nekorektní, ale především ne­správné.

Neidentifikované objekty pochopitelně přitahovaly pozornost meteorologů, neboť se některé z nich zdály sou­viset s poněkud záhadnými kruhy v obilí. Jeden z prvních popisů kruhů v obilí ve vědecké literatuře pochází z července roku 1880, kdy jej publikoval J. Rand Capron (The reference is Na­ture, volume 22, pp 290-291, 29 July 1880). Kruhy nebyly meteorology po celém světě pozorovány jen v zemědělských plodi­nách (pšenice, ječmen, oves, žito, kukuřice, řepka, hořčice, cukrová řepa, fazole, špenát, takák, rýže), ale i v jiných porostech (tráva, rákos), dokonce i v písku, na sněhu, či v ledu zamrzlých rybníků a jezer (kruhy v ledu se u nás zabýval například RNDr. Jaromír Vaňura). Tento anomální jev byl ozna­čen termínem Cirkles Effekt, tedy „kruhový efekt“. Byly tak nazvány kruhové či prstencové útvary, objevující se bez zjevné příčiny v terénu, přičemž nejlépe pozorova­telné byly na polích (jejich průměr se pohybuje obyčejně zhruba od 1 do 50 metrů), kde jsou mo­delované polehlým obilím či jinou zemědělskou plodinou a kde je provázen je­jich vznik nejrůzněj­šími zvuko­vými, svě­telnými, magnetickými a elektrickými jevy.

Pro jejich zprvu záhadný či mysteriózní charakter začaly být kruhy v obilí vyhledávány nejrůzněj­šími záhadology, mystiky, přírodními léčiteli, ale i všelijakými senzace chtivými zvědavci a rece­sisty. A tak nejenže se nejrůznější nadšenci chodili do kruhů modlit a „nabírat energie“, záhy začali tyto kruhy též napodobovat a vylepšovat. Obzvláště po té, co se v 70. letech minulého století obje­vily v USA i západní Evropě prvky výtvarného směru zvaného Performance Art, se kterým se se­tkáváme i v Čechách. Mo­tivy a objekty tohoto uměleckého hnutí jsou tak rozmanité, jako jejich autoři sami, přičemž zde platí zásada, že výsledné umělecké dílo není na prodej. To může být jak tajemné či humorné, tak i šokující nebo děsivé, ale nezáleží na tom, které z těchto přídavných jmen jej charakterizuje - hlavně musí být zapamatovatelné. A tak je pochopitelné, že se dnes na lukách a polích vedle nenápadných kruhových či prstencových útvarů objevují i důmyslné obrazce všelijakých rozměrů a různých forem (označované za agrosymboly), od složitých pikto­gramů až po mapy světa či matematické vzorce, ve kterých performeři našli další možnost sebere­alizace. A i když se některé performance mohou zdát pobuřující, či veřejnost matoucí, je třeba si zde připomenout výrok známého performera prof. Milana Knížáka, jenž před časem v souvisloti s neprofesionální výtvarnou tvorbou pro­hlásil: „Lepší než se nudit a brát drogy, nebo přepa­dávat v parku důchodce“.

V roce 1974 fyzik George Terence Meaden, odborník v oboru nízkých teplot a studeného plazmatu, zakládá spolu s mezinárodně uznávaným časopisem Journal of Meteorology též organi­zaci TORRO (Tornado and Storm Research Organisation) v jejímž rámci začíná v Anglii působit i oddělení CERES (Circles Effect Research Unit), které na konci sedmdesátých let zahájilo syste­matické monitorování a zkoumání anomál­ního jevu, zvaného kruhový efekt. Journal of Meteoro­logy uveřejňoval odborné články především o výsled­cích výzkumů v oblasti atmosférických vírů, tornád a kulových blesků. Do roku 1989 se v něm objevily zhruba dva tucty článků o kruhovém efektu, ale od roku 1991 se časopis věnoval tomuto tématu častěji, což bylo dáno především sys­tematickým pozorováním anomálního jevu v rámci projektu CERES. Dr. Me­aden, působící před založením této výzkumné organizace jako profesor fyziky na kanadské univerzitě v Halifaxu a jako asistent na Oxfordské univerzitě, přichází roku 1989 s monografií zevrubně popisující kruhový efekt [1], přičemž byl i jedním z organizátorů první mezinární konference, věnované tomuto jevu [2]. Dr. Meaden, osobně zkoumající více než 500 kruhových efektů v místě je­jich výskytu, dochází ve své publikaci k závěru, že původ a příčina tohoto pro laiky záhadného fe­noménu ve skutečnosti tkví v elektrizovaných vírech, v nichž je určité procento atomů a molekul vzdušné hmoty a vodních par ionizo­váno. Víry, v nichž prach a ostatní částice jsou nositelé jak negativních, tak i po­zitivních iontů, mohou vyka­zovat elektrostatický charakter. Rychle rotující plazmový vír vytváří in­tenzivní elektrické a magnetické pole, doprovázené dobře pozorovatelnými zvukovými, optickými a elek­tromagnetickými jevy. Po zániku plazmo­vého víru pak v terénu přetrvává výsledek vlastního me­chanického působení víru ve formě kruhového efektu.

To je tedy důvod, poroč se na místech vzniku kruhových efektů objevují tajemné zvuky, popiso­vané jako syčení, skřípání, bzučení, kňučení, či kvílení. Optické jevy mohou mít kulovou formu, která se pod vlivem různorodých fyzikálních podmínek může měnit přes formu protažených elip­soidů až k diskovité formě, což vedlo v Anglii náhodné pozorovatele mnohdy k tomu, že označovali tyto přírodní jevy za „létající talíře“. Elektromag­netická aktivita (podobně jako je tomu u vírů torná­dového typu) se projevuje vyzařováním elektromagnetic­kých vln, schop­ných rušit činnost rádio­vého, televizního i radarového zařízení. Byly zaznamenány též případy, kdy magnetické složky těchto fyzikálních polí ovlivňovaly činnost kompasu, elek­troniku motorových vo­zidel, dokonce i me­chanizmus elektronických (quartzových) náramkových hodinek (podobně jako byly poruchy tako­výchto hodinek v červenci letošního roku na Sicílii způsobeny elektromagnetic­kými jevy, před­chá­zejí­cími erupci sopky Etny).

A tak všem, kdo projevují o kruhy v obilí hlubší zájem, doporučuji nahlédnout alespoň do publikace Circles from the Sky [3], nebo si přečíst články, které publikovali spolupracovníci doktora Meadena, např. profesor John Snow (Purdue University) a Dr. Tokio Kikuchi (Kochi University), nebo Yoshi­hiko Ohtsuki, profesor fyziky na univerzitě Waseda v Tokiu. Pak také pochopíte jak produkce per­for­merů, coby falzifikátorů tohoto pří­rodního jevu, na počátku 90. let poutající zájem médií, vlastně ohrozila seriózní výzkum. Nutno zde závěrem podotknout, že Stephen Hawking, jako jeden z nejslavnějších a nejuznávanějších fyziků, který se dnes vážně zamýšlí nad případným kontaktem s mimozemšťany, roku 1992 prohlásil: "Kruhy v kukuřici jsou buď falešné, nebo je tvoří víry pohy­bujícího se vzdu­chu". A jak se v následujících letech ukázalo, obě tyto verze řešení záhad, kupí­cích se kolem kruhového efektu, plně vystihují realitu.

200804211715.jpg

DOPORUČENÁ LITERATURA

[1] G. T. Meaden - The Circles Effect and Its Mysteries. Bradford-on-Avon, Artetech 1989.

[2] Circles from the Sky: Proceedings of the First International Conference on the Circles Effect at Oxford, Hardcover - 27 Jun 1991.

[3] Circles from the Sky: Proceedings of the First International Conference On The Circles Effect At Oxford edited by Dr. George Terence Meaden. Published by Souvenir Press (Educational & Aca­demic) Ltd., London 1991.

Autor: Karel Wágner | pondělí 12.12.2011 8:12 | karma článku: 24.55 | přečteno: 2832x

Další články blogera

Karel Wágner

Záhady z České televize

Povinnost platit televizní poplatek mají u nás všechny domácnosti i firmy vlastnící televizní přijímač.

14.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 27.90 | Přečteno: 967 | Diskuse

Karel Wágner

Sabotáž výroby elektromobilů

V úterý 5. března ráno žhářský útok na stožár s elektrickým vedením ochromil továrnu automobilky Tesla v Grünheide.

11.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 18.38 | Přečteno: 524 | Diskuse

Karel Wágner

Jak předcházet jaderné havárii

„Pouze budoucnost může rozhodnout, zda jsme vybrali právě tu jedinou správnou cestu a nalezli to nejlepší řešení našich problémů.“ Albert Einstein.

7.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 12.28 | Přečteno: 249 | Diskuse

Karel Wágner

Jak chudí platí na bohaté

Zelená dohoda pro Evropu, jinak též Green Deal, jako soubor politických iniciativ, má podporovat přeměnu EU na spravedlivou a prosperující společnost.

29.2.2024 v 9:09 | Karma článku: 31.23 | Přečteno: 937 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun

Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?

24.3.2024 v 9:47 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 538 | Diskuse

Milan Smrž

Také jste proti Green Dealu?

Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?

3.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 21.26 | Přečteno: 6057 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Baterky, kam se podíváš

Poslední dekáda byla ve znamení obrovského nárůstu výroby baterií, tedy lépe řečeno, akumulátorů. Připadá mi to jako druhá elektrifikace. Na baterie bude po čase zřejmě všechno.

3.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 342 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Tak co hoši a holkiíí, jakxte na tom s tem vodíkem?

Zelená vodíková produkce je další dílek do dekarbonizační skládačky udržitelného rozvoje. Byla jen otázka času, kdy na vodík dojde v praxi a loni nastala úplná exploze publicity. Toto třaskavé téma stojí za pozornost.

1.3.2024 v 8:21 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 293 | Diskuse

Vašek Brynda

Co je eko kůže a proč je pravá kůže ekologičtější?

Není to tak dávno, kdy se na trhu objevily pojmy, jako je eko kůže a veganská kůže. Mnoho lidí znejistělo a začalo považovat pravou kůži za neekologickou, a naopak slepě opěvovat tyto nové materiály. Jak je to ale skutečně?

19.2.2024 v 13:03 | Karma článku: 22.75 | Přečteno: 436 | Diskuse
Počet článků 386 Celková karma 24.64 Průměrná čtenost 2424
příležitostný publicista
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...