Nechcete si vydělat milión dolarů ?

14. 02. 2012 9:09:09
Ve sdělovacích prostředcích po celém světě se v posledních letech znovu objevují zprávy o tzv. magnetických lidech, schopných udržet na holém těle (leckdy i značně těžké) předměty z nejrůz­nějších materi­álů. Ovšem s ukáz­kami „lidského magnetismu“ seznamovaly své čtenáře již časo­pisy z prvé půle minulého století, kde se na dobo­vých fotografiích objevují "magnetické" osoby, na jejichž těle ulpěly desítky pří­bo­ro­vých lžic, nožů a vidliček.

Fotoreportérům dnes předvádí své údajné magnetické schopnosti i důchodce Miroslav Mandić (foto viz perex) v srb­ském Šimanovci, kterému manželka vynadá pokaždé, když pro­jde kolem rádia nebo televize, v důsledku čehož se má objevit porucha na přijímači a dle jeho slov „přeskočí ka­nál". Ovšem opravdovým krá­lem „mag­ne­tiků“ se zdá být v současné době Miroslaw Magola, zná­mější jako „Magnetic Man" (foto dole vlevo), který se na­rodil v Polsku a po své emigraci žije v Ně­mecku. O jeho mimořádné schop­nosti se již zajímal Dr. David Lewis z výzkumného cen­tra Mindlab Internati­onal v Anglii, ale i fyzik Dr. Friedbert Karger z Institutu Maxe Plancka, nebo Dr. Konstantin Korot­kov, ruský profesor fy­ziky ze Státní technické univerzity v St. Petersburgu. Kromě toho, že může na Magolovi viset různé nádobí, má přihlížející novi­náře přivádět Magola v úžas pře­de­vším svou schopností zdvihnout ze země předměty tím způsobem, že mu přilnou k holé kůži, aby je pak za po­moci takového „přilepení“ zvedal do výše.

Rádoby magnetické jevy, kdy lidé drží na holé kůži jak mince, tak zapalovače, propisovačky či do­konce mo­bilní telefony, jsou k vidění i v našich restauračních za­řízeních, kde se štam­gasti lec­kdy baví výkony svých spo­lus­tolov­níků, obda­řených mimořádnou přilnavostí. Ovšem mimo­řádná při­lnavost je známa i ze světa zvířat. Tak například po vašem stropě se projde občas mou­cha, což zřejmě be­rete jako holý fakt a nikdy jste o tom, jak se tam vlastně udrží a jak tedy do­káže po stropě chodit, ani ne­pře­mýšleli. Ale co když přímo před va­šima očima po stropě přeběhne třeba ta­kový ge­kon, oproti mouše již poměrně těžký?

K tomu, aby mezi molekulami gekoních končetin a nějakého povrchu vznikla příslušná vazba, jsou končetiny gekona vy­baveny tzv. sétami. To jsou jemné kerati­nové chloupky, dlouhé (dle druhu ge­kona) 30 až 130 mik­rometrů, přičemž protein keratin najdeme na­příklad i v lidské kůži a je­jích deri­vátech. Na těchto chloupcích pak v hojném počtu (od čtyř set do tisí­covky) na­lezneme tzv. spatu­lae, tedy nanoútvary podobné špachtličkám. Při jejich množství (každý o průměru asi 100 na­no­metrů) pů­sobí i slabé při­taž­livé síly a gekonovi je pak jedno, jestli se pohy­buje po hladkém ka­meni, nebo hrubé omítce, ne­boť se zde jedná o funkční systém, vyplývající z překvapivých vlastností hmoty o rozmě­rech v řádu nanome­trů (jeden nanometr je jedna miliardtina metru). Navíc jsou šla­chy na jeho kon­četinách uzpůsobené tak, aby se tíha zví­řete roz­pro­stírala na pod­klad rovno­měrně. Některé druhy gekonů také nepřilnou k hladkému povrchu skleně­ných stěn terária jen prsty, lec­kdy se přidržují i spodní stranou ocasu (například rod Rhaco­dacty­lus). Ale jaký konkrétní fyzikální jev stojí vlastně za fak­tem, že se gekoni na hladkých stěnách a stropě udrží? O tom se v minulosti již mno­hokrát speku­lovalo.

Hierarchy3.jpg

Původně nejjednodušší, ale nejvíce chybný předpoklad byl ten, že gekon se k ploše podkladu prostě přilepí. Proklamovaná teorie s živočišným lepidlem samozřejmě neobstála, protože nebyly nalezeny na těle gekona žádné žlázy ani buňky, které by záhadný lepivý sekret produkovaly, ani sama "le­pivá látka" nebyla nikdy objevena. Proto se nejběžnějším vysvětlením pro gekonovo bě­hání po hladkých stě­nách stala úvaha o přísavkách. Mluvilo se o nálevkovitých prohlubních, z nichž se po přitlačení k hlad­kému povrchu vytlačí vzduch, čímž má vznikat podtlak (na tomto prin­cipu pracuje instalatérský zvon pro čištění kuchyňského odpadu, nebo přísavky pro odnos velkých tabulí skla). Jenže gekoní tlapky pevně drží na podkladu i ve vakuu. A o tom, že mimořádná přilna­vost geko­ních prstů není výsledkem elektrostatických sil, pak svědčí podle biologů poznatek, že k tomuto efektu dochází i v ionizovaném vzduchu.

Přilnavou sílu gekoních tlapek nakonec objasňuje prof. Kellar Autumn se svými spolu­pra­covníky z University of California v Berkerly (K. Autumn et al., Nature, 405, 681, 2000). Tito vědci se také za­jímali o to, jak silně gekon k podkladu přilne. Zjistili, že se gekon na hladké stěně drží silou až 10 atm (tedy deseti at­mosfér, přesně pak 1,013 MPa), přičemž se též podle prof. Au­tumna ukázalo, že na po­vrch různých látek gekon přilne tím efektivněji, čím vyšší „povrchovou energii“ ten který povrch má. Aby u gekonů přilnavá síla vůbec vznikla, musely by podle obecných představ všechny séty zapadnout i do těch nejmenších skulin a nerovností, což u vyleštěného skla nepři­cházelo v úvahu, nebo by se musely při­blížit atomům látky podkladu na takovou vzdá­lenost, při níž vzniká che­mická vazba. Podle závěrů týmu prof. Autumna zde však nejde o chemickou vazbu, ale o jev známý z kvantové fyziky. Přes­něji řečeno o Van der Waalsovu sílu, působící na styčných plo­chách v nerovnostech i pórech ma­teriálů. Za Van der Waalsovy síly jsou fyziky označovány slabé in­terakce působící mezi molekulami (případně atomy), jejichž velikost závisí na vzájemné vzdále­nosti molekul.

Naproti tomu však skotští fyzikové prof. Ulf Leonhardt a Dr. Thomas Philbin z Uni­verzity v St. An­drews v roce 2007 prohlašují, že za mimořádnou přilnavostí gekoních nanoútvarů z mikrochloupků stojí kvan­tový jev, který předpověděl na konci 40. let Holanďan Hendrik Casimir, ovšem je­nom pro tzv. ideální kovy. O dvě de­setiletí poz­ději jeho popis na materiály skutečného světa rozšířil ruský badatel Jev­genij M. Lifšic a pro jev se tak vžilo označení Casimir-Lifšicova síla. Přitažlivý efekt Casimi­r-Lifši­covy síly dnes pů­sobí v oboru nanotechnologií technikům problémy, neboť způ­sobuje nechtě­nou při­lnavost na­nosou­částek. Na druhou stranu se však těchto sil s efektem neobvyklé přilnavosti ko­merčně vyu­žívá již v pro­tisklu­zových nano­podložkách, na které lze zavěsit pouhým přiložením mince, propisovačky, zapalo­vače a po­dobně. Pro­tiskluzová na­nopodložka, určená pře­devším na pa­lubní desky auto­mobilů a jachet, je vhodná k použití na vodo­rovnou i vertikální plochu (u nás jsou v prodeji např. nanopodložky Gecko). Používáním nanopod­ložky sice do­chází k je­jímu zaprášení a tudíž ke sní­žení přilnavosti po­vrchu, nanopodložku je však možné jednoduše oplách­nout čistou vodou a „lepí“ opět jako nová. Tím, že není přilnavosti dosaženo le­pidlem, nedo­chází k odstranění "lepi­vého po­vrchu".

Gekoni ani hmyz tedy nepoužívají pro běhání po stropě žádné lepidlo v podobě chemické látky. Na hladké kůře spodní strany větví a kolmých skalních stěnách je drží při­tažlivá síla, kterou se zabývá kvantová mechanika. Tato fyzikální síla se zdá být slabší než běžné chemické vazby, avšak přilna­vost obrovského množ­ství pro nás neviditelných nano­útvarů udrží hmyz i gekony prakticky na kaž­dém, běžně se v přírodě vyskytujícím povrchu. Stejný princip loňského roku využili i vědci ze Zoo­logic­kého ústavu uni­verzity v německém Kielu u mnohonásobně použitelné sa­molepící pásky (lepí i pod vodou), in­spiro­vané hmyzí končeti­nou. Páska o ploše 20 x 20 centimetrů udrží u stropu i jed­noho z vy­nálezců (foto dole vpravo). Tým amerických vědců z College of Polymer Science and Polymer En­gineering na univerzitě v Akronu již také vyvinul prototyp lepící nano­pásky, kterou lze opakovaně použít na ši­rokou škálu povrchů včetně teflonu, na kterém se gekon neudrží.

Vraťme se ale k demonstracím „magnetiků“. Pokud vám záhadobijci řeknou, že podivná schop­nost „magnetických“ lidí je způso­bena ad­hezí, čímž je údajně celá záhada objas­něna, neřekli vám vlastně nic, co už vy nevíte. Ve skuteč­nosti se totiž pod adhezí rozumí schop­nost dvou rozdílných materiálů vzájemně k sobě při­lnout. Jazykem fyziky řečeno, jedná se zde o „schopnost přenosu tečných sil ve styku dvou po­vrchů bez zřetel­ného pohybu“. A ono učené slo­víčko „adheze“ po pře­kladu do češtiny nepřed­stavuje nic jiného, než docela obyčejnou českou „přilnavost“, kterou každý, kdo pozoruje výkony „magnetic­kých“ lidí, vidí sám na vlastní oči. U tzv. magnetických lidí ho­voříme o efektu „mimo­řádné při­lnavosti“, kterého dosahuje holá vnější vrstva lidské kůže zvaná Epidermis, jejíž hlavní složkou (podobně jako u výše zmiňova­ných gekonů) je protein kera­tin. Ne­mu­síte zrovna studovat na některé z vysokých škol fy­ziku na to, aby vám bylo jasné, že se skuteč­ným silo­vým působením magnetického pole nemá údajné „mag­netické“ držení předmětů jak z ko­vových, tak i nekovových materiálů (vosk, plast, porcelán) na holém lidském těle nic společ­ného. Ovšem za efektem mimo­řádné přilnavosti (adheze) nepochybně stojí kvantové jevy, které nám do­sud žádný z českých záhadobijců podrobně nepopsal.

Je pravda, že při každém kontrolním experimentu, prověřujícím schopnosti lidských je­dinců, mylně označovaných za „magnetické“, musí být pokožka pokusné osoby především suchá, neboť je třeba omezit vliv lidského potu a kožního mazu (je tedy dobré ji také otřít lékařským lihem). Z této pod­mínky ovšem fikaně vychází guru všech skeptiků, věhlasný eskamotér James Randi z USA, zvaný „Kla­divo na šarlatány“. Ten ověřoval schopnosti „magnetiků“ v několika zemích, při­čemž vždy li­šácky trval na tom, že před řádným experimentem je třeba kůži pokusné „magnetické“ osoby ošet­řit pud­rem, který může nahradit mastek (jedno­klonný minerál zvaný též talek, stealit či klouzek, jenž se u nás těžil dříve u Sobotína), nám známý ze sportovních přenosů, kde jej použí­vají např. vzpě­rači pro lepší úchop činky. Připo­meňme si výše uvedenou pa­sáž o na­no­podlažkách, kde se říká: „do­chází k je­jímu zaprá­šení a tu­díž ke snížení přilnavosti po­vrchu“. Po­dobně jako u nano­podložek pak u holé lidské kůže dochází zapudrováním či zapráše­ním mastkem ke snížení každé, tedy i mimo­řádné při­lnavosti, ať už je nebo není tato přilna­vost způ­sobena, podobně jako třeba u ge­konů, Casimir-Lifši­covou sílou. Ve skutečnosti tak Ran­diho zá­kladní pod­mínka jím kont­rolova­ného experi­mentu eliminuje hy­potetickou možnost pů­sobení jemu známého Casimi­rova jevu. Zcela ab­surdní je také po­žadavek českých záhado­bijců, kteří jsou ochotni připustit reálnost pro laiky ne­po­chopi­telného (zdánlivě magnetického) dr­žení předmětů na lidském těle jen tehdy, když při kont­rol­ním ex­peri­mentu mezi holou kůži po­kusné osoby a na tělo přikládaný před­mět vložíte satén, či do­konce ten­kou vrstvu vl­něné plsti, li­dově filcu.

Nepočítám se mezi záhadobijce, ani záhadology. Jsem jenom člověk zvídavý, s vlastním ná­zorem. A pokud jde o po­divné „mag­netické“ schopnosti některých lidí, rád bych se seznámil s někým, kdo umí pohnout střelkou kom­pasu pouhým přiblížením holé ruky, což dle našich záhadobijců není než „totální ne­smysl“, i když existuje řada zpráv z 19. a 20. století o verifikaci, tedy potvrzení existence tohoto jevu pří­rodo­vědci. Jestliže takového člověka znáte, požádejte jej, prosím, aby mne kontak­toval pro­střed­nictvím mé internetové adresy (007karel@seznam.cz).

Rozhýbání střelky kom­pasu ho­lou rukou ledasco vypo­vídá o na­šimi akade­miky netu­šených lid­ských schopnostech. Určitě by stálo zato připravit jednoduchý expe­riment a sezná­mit s takovýmto údajným „to­tálním nesmyslem“ prostřednictvím sdě­lovacích pro­středků celou naši ve­řejnost. A po řádném ověření tohoto jevu můžeme požádat o spolupráci Český klub skeptiků Sisyfos, který se o dosud neobjasněné jevy také zajímá, přičemž údajně umí obstarat smlouvu s Ran­diho nadací (James Randi Education Foun­dation) z Fort Lauderdale na Floridě, kde na kaž­dého člo­věka, který v experimentu dokáže, že jeho mimo­řádné schopnosti opravdu fun­gují, má čekat celý milión amerických dolarů.

Zoom into Human Skin:

http://www.dailymotion.com/video/x4mt1u

Obr. příloha:

1) Miroslaw Magola z Německa, zvaný „Magnetic Man“.

2) Achim Oesert visí u stropu na pásce, která na­podo­buje „nanotechnologii“ hmyzích končetin.

paska-viselec.jpg
Miroslaw-magola.jpg

Mirosław Magola na Discovery Channel :

http://www.youtube.com:80/watch?NR=1&v=G7Ht9Ic_y6A&feature=endscreen

Autor: Karel Wágner | úterý 14.2.2012 9:09 | karma článku: 19.37 | přečteno: 2135x

Další články blogera

Karel Wágner

Záhady z České televize

Povinnost platit televizní poplatek mají u nás všechny domácnosti i firmy vlastnící televizní přijímač.

14.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 27.90 | Přečteno: 967 | Diskuse

Karel Wágner

Sabotáž výroby elektromobilů

V úterý 5. března ráno žhářský útok na stožár s elektrickým vedením ochromil továrnu automobilky Tesla v Grünheide.

11.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 18.38 | Přečteno: 524 | Diskuse

Karel Wágner

Jak předcházet jaderné havárii

„Pouze budoucnost může rozhodnout, zda jsme vybrali právě tu jedinou správnou cestu a nalezli to nejlepší řešení našich problémů.“ Albert Einstein.

7.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 12.28 | Přečteno: 249 | Diskuse

Karel Wágner

Jak chudí platí na bohaté

Zelená dohoda pro Evropu, jinak též Green Deal, jako soubor politických iniciativ, má podporovat přeměnu EU na spravedlivou a prosperující společnost.

29.2.2024 v 9:09 | Karma článku: 31.23 | Přečteno: 937 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun

Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?

24.3.2024 v 9:47 | Karma článku: 8.67 | Přečteno: 537 | Diskuse

Milan Smrž

Také jste proti Green Dealu?

Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?

3.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 21.26 | Přečteno: 6056 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Baterky, kam se podíváš

Poslední dekáda byla ve znamení obrovského nárůstu výroby baterií, tedy lépe řečeno, akumulátorů. Připadá mi to jako druhá elektrifikace. Na baterie bude po čase zřejmě všechno.

3.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 342 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Tak co hoši a holkiíí, jakxte na tom s tem vodíkem?

Zelená vodíková produkce je další dílek do dekarbonizační skládačky udržitelného rozvoje. Byla jen otázka času, kdy na vodík dojde v praxi a loni nastala úplná exploze publicity. Toto třaskavé téma stojí za pozornost.

1.3.2024 v 8:21 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 293 | Diskuse

Vašek Brynda

Co je eko kůže a proč je pravá kůže ekologičtější?

Není to tak dávno, kdy se na trhu objevily pojmy, jako je eko kůže a veganská kůže. Mnoho lidí znejistělo a začalo považovat pravou kůži za neekologickou, a naopak slepě opěvovat tyto nové materiály. Jak je to ale skutečně?

19.2.2024 v 13:03 | Karma článku: 22.75 | Přečteno: 436 | Diskuse
Počet článků 386 Celková karma 24.64 Průměrná čtenost 2424
příležitostný publicista
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...