Ochrana před účinky elektromagnetického smogu ?
Do textilií se inženýrům podařilo zakomponovat velmi jemná kovová vlákna, která mají průměr zhruba osm mikronů, takže jsou mnohem jemnější než vlákna běžně používaná v textilním průmyslu. Českým technikům se je podařilo směsovat, poté z nich vytvořit přízi a následně pak textilii, ze které lze ušít oblečení. Z nového materiálu bylo v rámci projektu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v programu s názvem „Textilie se zvýšeným komfortem odolné vůči elektromagnetickému záření" vyrobeno zatím jen pár zkušebních kusů. Trička sestávají z jednolícní pleteniny z polypropylénu, který obsahuje 10 procent kovového vlákna. Při takovémto složení údajně dosahuje „vysoké elektromagnetické stínící efektivity ve výši cca 10 dB pro frekvenční pásmo v oblasti 700 MHz–2,5 GHz, přičemž oděv z nové textilie zabrání z devadesáti procent průchodu dopadajícího neionizujícího záření na frekvencích mikrovlnné trouby, mobilního telefonu, navigačních systémů, wifi-vysílačů a podobně“. Oblečení mělo úspěch při testování, kdy je na sobě nosili zaměstnanci a studenti fakulty textilní, kteří si chválili fakt, že snižuje přilnavost elektrostatických částic a omezuje „rány způsobené statickou elektřinou“. Na internetových stránkách Technické univerzity v Liberci najdeme pak takovýto průvodní text :
„Elektromagnetický smog nebo také elektromagnetické znečištění je neionizující elektromagnetické záření, které se přirozeně v přírodě v produkované intenzitě nevyskytuje. Jde vlastně o souhrn nepříznivých účinků elektrického nebo magnetického pole nebo elektromagnetického záření na živé organismy. Jak vyplývá ze zprávy Světové zdravotnické organizace, současný bouřlivý rozvoj elektroniky, zejména v oblasti mikroprocesorové a komunikační, s sebou přináší kromě pozitiv i negativní vlivy, a to především nevídaný nárůst umělých zdrojů elektromagnetického pole. Podle této zprávy je každý z nás vystaven expozici elektromagnetického pole, a to jak doma, tak v zaměstnání. Zdrojem jsou například domácí elektrické přístroje jako rychlovarná konvice nebo mikrovlnná trouba či běžné telekomunikační přístroje, mobilní telefony, rádia a televize, píše se ve zprávě. A poukazuje se v ní také na to, že je nesporné, že tato pole mají účinek na člověka. O tom, jak moc je elektrosmog škodlivý lidskému zdraví, se vedou odborné diskuze na vědecké úrovni. Je jisté, že záření má negativní termální účinky, není ale zatím jasné, zda nemá také vliv na fyziologii živé tkáně.“ Profesor Militký k tomu dodává: „Ochrana proti elektrosmogu je přinejmenším otázkou prevence. Podle našeho názoru patří do této skupiny nejen děti a někteří muži, ale také těhotné ženy, kdy může dojít v delším časovém horizontu k chronickým potížím.“
Nutno zde podotknout, že vzniku tohoto projektu předcházel ve dnech 25.-27. října 2004 mezinárodní pracovní seminář na téma Elektromagnetická hypersenzitivita (EHS), který uspořádala v Praze Světová zdravotnická organizace (WHO) spolu s Ministerstvem zdravotnictví České republiky jako odezvu diskusí na zasedání WHO v Ženevě, kde se projevovaly protichůdné názory na to, zda přecitlivělost k slabému elektromagnetickému poli sama o sobě vůbec existuje. Pracovníci Hygienické stanice hl. m. Prahy z Národní referenční laboratoře pro elektromagnetická pole a záření připravili přehled a kritický rozbor hlavních publikací na téma EHS, který byl předem poskytnut pracovníkům WHO a českým účastníkům zasedání. Kromě jednoznačného konstatování, že neexistuje důkaz o příčinné souvislosti mezi syndromem EHS a expozicí elektromagnetickému poli, obsahoval jejich rozbor (na rozdíl od textu WHO) i návrh na vysvětlení jevu: jde o psychosomatický syndrom, který se vyvine u osob citlivých nikoli k expozici elektromagnetickému poli, nýbrž ke zprávám o zhoubném působení těchto polí na člověka.
V závěru pracovního semináře bylo pak rozhodnuto, že pro posuzované onemocnění se nebude nadále používat označení Elektromagnetická hypersenzitivita (EHS), ale jako vhodný byl pro tyto obtíže přijat termín Idiopatic Environmental Intolerance (zkratkou IEI), tedy „idiopatická nesnášenlivost k prostředí“, přičemž pod pojmem „idiopatický“ se obecně rozumí „bez jakýchkoliv známých příčin“. Podle pracovníků Státního zdravotního ústavu (SZÚ) jako příspěvkové organizace Ministerstva zdravotnictví České republiky souhlasilo psychosomatické vysvětlení syndromu EHS se všemi zjištěnými fakty o průběhu onemocnění a o okolnostech, za kterých si postižené osoby vytvořily představu, že jejich potíže souvisejí s elektromagnetickým polem.
Docent RNDr. Luděk Pekárek, Dr.Sc., tehdejší vedoucí Národní referenční laboratoře pro elektromagnetická pole a záření, pak komentoval závěr pražského semináře těmito slovy: „Všeobecné přijetí psychosomatické interpretace jevu označovaného dříve jako EHS a ukončení výzkumu EHS tím, že se jev prohlásí za psychosomatický syndrom, který nesouvisí s expozicí elektromagnetickému poli, je otázkou několika dalších let. Pro veřejné zdraví je ovšem pochopení psychosomatické příčiny onemocnění velmi důležité. Po dostatečně širokém a účinném zveřejnění skutečné příčiny zdravotních potíží označovaných jako EHS se jistě radikálně sníží obavy o zdraví z expozice velmi slabým elektromagnetickým polím. V konečném důsledku se zlepší i zdravotní stav obyvatelstva, zhoršovaný nyní v řadě států Evropy obavami z elektromagnetických polí přecházejícími místy až k hysterii. Správná diagnóza umožňuje, jak známo, cílené léčení, které v tomto případě patří spíše psychologovi, někdy i psychiatrovi.“
RNDr. Luděk Pekárek je autorem několika textů pojednávajících vliv elektromagnetických polí o nízkých intenzitách na biologické procesy, jako např. textu Zdraví a mobilní telefony, který SZÚ zveřejnil v roce 2007 na svých internetových stránkách. Spolu s ing. Pavlem Štístkem a ing. Lukášem Jelínkem je také L. Pekárek autorem brožury Neionizující záření – expozice a zdravotní rizika, vydané Státním zdravotním ústavem v roce 2006. Na základě jeho textů pak dospěli někteří publicisté či tzv. popularizátoři vědy k zevšeobecňujícímu závěru, že antropogenní elektromagnetická pole o nízkých intenzitách nemají žádný vliv na biologické procesy.
Jenže nové objevy a poznatky, jak už to tak ve vědě bývá, nasvědčují opaku. Ale o tom více v příštím článku, ve kterém se seznámíme se zásadním objevem, jenž se váže k problematice elektromagnetického smogu.
Textilie chránící před elektrosmogem :
Slipy chránící před radiací z mobilů:
Pokračování dnešního článku :
http://karelwagner.blog.idnes.cz/c/414379/Necekany-objev.html
Karel Wágner
Záhady z České televize
Povinnost platit televizní poplatek mají u nás všechny domácnosti i firmy vlastnící televizní přijímač.
Karel Wágner
Sabotáž výroby elektromobilů
V úterý 5. března ráno žhářský útok na stožár s elektrickým vedením ochromil továrnu automobilky Tesla v Grünheide.
Karel Wágner
Jak předcházet jaderné havárii
„Pouze budoucnost může rozhodnout, zda jsme vybrali právě tu jedinou správnou cestu a nalezli to nejlepší řešení našich problémů.“ Albert Einstein.
Karel Wágner
Jak chudí platí na bohaté
Zelená dohoda pro Evropu, jinak též Green Deal, jako soubor politických iniciativ, má podporovat přeměnu EU na spravedlivou a prosperující společnost.
Karel Wágner
Jak nám to Číňané nandali
Tedy hlavně propagátorům elektromobility, kterých je u nás už tolik, že to až vypadá, jako by elektromobil patřil do každé rodiny.
Karel Wágner
Apoštolové elektromobility
Je značný rozdíl mezi obyčejnými uživateli elektromobilů a propagátory elektromobility, co začali u nás, jak se říká, tlačit na pilu.
Karel Wágner
Největší zabiják elektromobilů
Baterie elektromobilů se mohou rychleji vybíjet při vysokých letních teplotách, ale ty způsobí mnohem menší zkrácení dojezdu, než jaké způsobují mrazy.
Karel Wágner
Vodík - revoluce za dveřmi
Význam vodíku pro Evropu vzrůstá, přičemž do konce roku 2030 si EU klade za cíl dovézt tohoto plynu, v náležitě zelené verzi, nejméně 10 milionů tun.
Karel Wágner
Šábes a prolitá krev
I u nás nejrůznější aktivisté stále hlasitěji protestují proti potírání teroristů v Pásmu Gazy izraelskou armádou.
Karel Wágner
Jak nás školí novináři
Při narůstajících počtech civilních obětí v Pásmu Gazy se novináři zpravidla vyhýbají srovnání současného boje o Gazu s bojem o irácký Mosul, i když tu najdeme mnoho styčných bodů.
Karel Wágner
Palestina versus Izrael
Štědrý den je za námi. Ale ještě nás čeká období Tří králů, co bývalo na lidové zvyky a tradice bohaté.
Karel Wágner
Vánoční čas a děti z Gazy
Rada bezpečnosti OSN v pátek po několika odkladech schválila rezoluci ke konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás.
Karel Wágner
O hrozbách genocidy
A to od řeky k moři, přesněji od řeky Jordán po Středozemní moře. Tedy na území, zahrnujícím dnešní Stát Izrael i Pásmo Gazy.
Karel Wágner
O čem šéf OSN mlčí
Dnes něco o palestinskými Araby obývané enklávě, kde jak se ukázalo, je zlo zakořeněno hlouběji než jinde.
Karel Wágner
Hrátky s čertem
Je tomu už drahně let, co jsem publikoval jeden ze svých prvních literárních pokusů. A dnes se naskytla příležitost starý příběh oprášit.
Karel Wágner
Džihádisté z Pásma Gazy
Hamás v roce 1987 nevznikal jako teroristická organizace, ale jako lidové Hnutí islámského odporu (Harakat al-Muqawama al-Islamíja).
Karel Wágner
OSN viní Izrael ze smrti svých zaměstnanců
Představitelé OSN v neděli 5. listopadu oznámili, že za měsíc bojů na palestinském území zahynulo deset procent z celkového počtu pracovníků, od vzniku OSN pozabíjených.
Karel Wágner
Největší africký stát se chystá válčit
Během posledního měsíce davy Alžířanů demonstrovaly na podporu Palestinců, bojujících v Gaze. To jim však nejspíše bylo málo.
Karel Wágner
Umírání dětí v Gaze
Podle organizace Save the Children počet mrtvých dětí ve válce mezi Izraelem a Hamásem převýšil dosavadní celoroční průměr ve válečných konfliktech zabitých dětí.
Karel Wágner
Pozemní invaze byla zahájena
Valné shromáždění OSN v pátek (27. října 2023) přijalo rezoluci vyzývající k humanitárnímu příměří ve válce mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |