Opakující se zázrak ?
Chrám Božího hrobu, ve Východních církvích nazývaný kostel Vzkříšení, byl vystavěn na místě předpokládaného ukřižování, pohřbu a biblického zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tento chrámový komplex se rozkládá uvnitř hradeb jeruzalémského Starého Města na místě, které většina křesťanů uctívá jako Golgotu nebo Kalvárii. Od roku 1757 je péče o chrám rozdělena mezi šest křesťanských církví, které mají svůj patriarchát (biskupství) v Jeruzalémě. Některé části chrámového komplexu řídí společně, jiné odděleně. Neutrální postavou je pak muslimský klíčník, který každý den chrám odemyká a zamyká.
Na Bílou sobotu slaví pravoslavní křesťané v kostele Vzkříšení svátek Svatého ohně (Holy Fire), tvořící vrchol pravoslavných Velikonoc. Obřad Svatého ohně (světla) představuje snad vůbec nejstarší, beze změn praktikovaný křesťanský rituál, jehož historie sahá až do 4. století. Předehra k obřadu začíná v pozdní dopoledne liturgickými zpěvy. Po úvodních zpěvech do zaplněné rotundy uvnitř chrámového komplexu vstoupí delegace izraelských úředníků, jejichž přítomnost symbolizuje biblické Římany, kteří měli kdysi zapečetit Kristův hrob, aby učedníci nemohli odnést Ježíšovu mrtvolu a tvrdit, že vstal z mrtvých. V duchu této tradice je úkolem izraelské vrchnosti za pomoci pravoslavných kněží zapečetit vstup do kaple Božího hrobu. Dříve než tak učiní, mají úředníci zkontrolovat, zda uvnitř není ukryt nějaký zdroj ohně. Tak by měly izraelské úřady zajistit, že při zdejším tzv. světelném zázraku nedochází k podvodu. Obřadu se od roku 1990 pravidelně účastní i jeruzalémští hasiči, vybavení hasícími přístroji, neboť chrám má jen jeden východ a případný požár by mohl skončit tragédií. K té však podle historiků za celou dobu existence kostela Vzkříšení při slavnosti Svatého ohně došlo jen jednou, a to v roce 1834, kdy v nastalé panice v přeplněném kostele zemřelo více než 200 věřících. V posledních letech také v chrámu často zasahuje izraelská policie, aby zde ukončila při slavnosti Svatého ohně vznikající rvačky.
Jako poslední v průvodu pravoslavných kněží, obcházejícím kapli, do přeplněné rotundy podle tradic vchází patriarcha Řecké ortodoxní církve. To už jsou všechna světla z chrámových svící a lamp uhašena, vypnuty by měly být všechny blesky fotoaparátů a světla kamer, dlaněmi ukázněných poutníků dříve bývaly zakryty i diody na všelijaké technice. V rámci tradic je také zkontrolováno bílé roucho patriarchy, zda pod ním neukrývá rozsvícenou lampu. Po odstranění pečetí ze vchodu do kaple se pak patriarcha (na konci 20. století tomu ještě bylo za euforického ticha), vydává se dvěma zbrusu novými, nezapálenými snopci svíček do potemnělé komory, aby zde přijal Svatý oheň. O tom, jak bez jakéhokoliv vědecké obci známého zdroje ohně patriarcha knoty svící zapaluje, mnoho let kolovala sdělovacími prostředky řada mýtů. Mezi ty nejkurioznější patřily spekulace o tom, jak patriarcha ukrýval v bílém rouchu zápalky, dokonce snad zapálenou olejovou lampu, nebo jak knoty přinášených svící před vstupem do chrámu napouštěl fosforem, čímž na nich docházelo k chemickému samovznícení. A aby tomu nebylo málo, občas se ozvali i parapsychologové, vysvětlující na knotech z komory vynášený oheň tzv. pyrokinezí, jimi prezentovanou jako generování ohně lidskou myslí. Nutno zde ještě podotknout, že v historických pramenech najdeme zmínky o tom, jak se v některých letech (naposledy v roce 1970 za patriarchy Benedikta) Svatý oheň při slavnosti vůbec neobjevil. Naproti tomu se měl roku 1580 objevit dokonce na nádvoří před chrámem, kde náhle vzlínal z jednoho prasklého sloupu.
Původní rituál „přijímání světla“ není Řeckou ortodoxní církví zatajován a badatelům zabývajícím se fenoménem tzv. svatého ohně je dobře znám. Nejširší veřejnost s průběhem tohoto rituálu před časem seznámil dánský publicista Niels Christian Hvidt. Řecký hodnostář Diodoros I., občanským jménem Damianos G. Karivalis, od roku 1981 patriarcha Řecké ortodoxní církve v Jeruzalémě, mu proces vzniku ohně popsal těmito slovy:
„Najdu cestu tmou směrem do vnitřní komory, v níž padám na kolena. Tady odříkám některé modlitby, které byly u nás předávány po celá staletí, a poté, co jsem všechny své modlitby odříkal, čekám. Někdy se může čekat několik minut, ale obvykle se stane zázrak ihned poté, co jsem odříkal modlitby. Z jádra samotného kamene, na kterém ležel Ježíš, vytéká nedefinovatelné světlo. To má obvykle modrý nádech, ale barva se může měnit a mít mnoho různých odstínů. To nelze popsat v lidských pojmech. Světlo se zvedá z kamene jako mlha, která se zvedá z jezera. A vypadá to téměř jako by kámen pokrýval mrak, ale je to světlo. Toto světlo se každý rok chová jinak. Někdy pokrývá jen kámen, zatímco jindy začne naplňovat celý hrob. A lidé, kteří stojí vně hrobu a podívají se dovnitř, pak vidí, že je prostor naplněn tímto světlem. Samo světlo nespaluje. Po celých těch 16 let, co jsem byl patriarchou v Jeruzalémě a přijímal Svatý oheň, mi nikdy nespálilo vousy. Světlo je jiné konzistence, než normální oheň, který hoří v olejové lampě. V určitém okamžiku začne světlo stoupat a soustředí se do sloupu. Mění svou povahu, takže mohu od něho zapálit své svíce. Když se mi tak dostane ohně, jdu ven a předám oheň jako prvnímu arménskému patriarchovi a pak koptskému. Dále pak předávám plamen všem lidem, přítomným v kostele.“
Naproti tomu se v posledních letech řada hodnostářů ruské pravoslavné církve v případě slavnosti Svatého ohně začala ve sdělovacích prostředcích pečlivě vyhýbat termínu „zázrak“ a hodnostáři arménské církve o rituálu přijímání světla hovoří jako o přejímání ohně z „věčného světla“, nacházejícího se v patriarchou navštěvované komoře. Rusko a jiné pravoslavné státy na slavnost Svatého ohně, kterou přenášejí nejrůznější televizní stanice do mnoha zemí, každoročně vysílají oficiální delegace. Díky tomu zde také o Velikonocích roku 2008 ruský fyzik Andrej Alexandrovič Volkov z Institutu I. V. Kurčatova, který do chrámu přišel s televizním štábem, mohl skryt v davu provádět tajně svá měření. Dr. Volkov byl jmenován vedoucím vědecké komise, jejímž cílem bylo zkoumat fenomén zde vznikajícího „svatého ohně“. Projekt byl organizován prof. Alexandrem Moskovským pro potřeby studie, věnované roli zázraků v pravoslavném náboženství. Volkovova měření v prostorách chrámu měla potvrdit dříve již uvažovanou hypotézu, podle které se v případě Svatého světla jedná o fyzikální jev (poprvé byl tento fenomén označen za přírodní jev v Londýnské encyklopedii Thomase Kurtise z roku 1829). Ve skutečnosti tedy podle některých badatelů za „svatým světlem“ v podobě mraku, připomínajícím polární záři, který popisoval patriarcha Diodoros, s největší pravděpodobností stojí nízkoteplotní plazma. Nicméně výsledky vědeckého výzkumu by měly být vždy prezentovány ve formě článku v některém z periodik, určených vědecké obci, aby je mohli ostatní vědci posoudit. Avšak ryze odborný článek Andreje Volkova, seznamující ostatní fyziky s jeho měřením a uvažovanými elektrostatickými či piezoelektrickými jevy při jím sledované jeruzalémské slavnosti Svatého světla, v žádném z recenzovaných časopisů nenajdeme.
Argumentem proti domnělému podvodu podle badatelů, zabývajících se fenoménem zvaným svaté světlo či svatý oheň, pak mají být věrohodná svědectví očitých svědků, kteří po několik století popisují jak mimo hrob spatřili různé záblesky či elektrické výboje na stěnách i stropě kostela, a jak si od zde plujícího oblaku světla mohli zapálit své svíce. Účinky plazmatu má dokládat i samovznícení v olejových lampách, rozvěšených v prostorách rotundy. Knoty v lampách se již mnohokrát měly rozhořet „samy od sebe“, tedy lampy se údajně rozsvítily spontánně, bez zásahu člověka, a to v důsledku samovznícení jejich knotů. Tak jako zde mělo docházet k samovznícení knotů některých svíček v davu poutníků. Rozbory v posledních letech při obřadu Svatého ohně pořízených videozáběrů pak mají dokládat existenci vertikálně orientovaných pásů modrého světla, které nepocházely z blesků fotoaparátů.
Vlevo zaznamenaný modrý pás světla, vpravo pak záběr neobjasněného jevu,
který při slavnosti Svatého ohně pořídil Antonios Stylianakis.
Zábleskové světlo fotoaparátu se barevnou teplotou blíží dennímu a tak při jejich míchání nevznikají téměř žádné problémy. Problém nastává, když se blesk používá v kombinaci s umělými zdroji světla – žárovkami, ohněm v lampách, na svíčkách atp. V tom případě je totiž na fotografiích barva zábleskového světla jiná než barva zdejších umělých světel. Pokud je při fotografování v interiéru vyvážena bílá např. na žárovky, pak žárovky budou bílé, ale zábleskové světlo na fotografii bude modré. Z tohoto faktu vycházejí některé výklady modrých pásů světla v přítmí chrámu. Takovýto výklad ale neobjasňuje vznik modrého „závoje“ či vertikálně orientovaného „světelného pásu“ (na obr. vlevo) jen v určité části daného prostoru. Tedy neobjasňuje, proč se modré světlo nevyskytuje v celém objektivem kamery zabíraném interiéru rotundy. Ovšem podivnou mlhu a šmouhy nad davem věřících v záběru, který pořídil Antonios Stylianakis (na obr. vpravo), pravděpodobně tvoří kouř ze svíček.
Úplně jinou kapitolu představují kontinuální (bez střihu) kamerou natáčené dokumentární záběry, provázené autentickým, neupravovaným zvukem. Pokud zde uvidíme shluky plazmatu v podobě svítících koulí, podivně vybuchující plameny a samovznícení knotů svící, nebo knotů zde zavěšených olejových lamp, pak máme nad čím přemýšlet. V tomto směru nejzajímavější video pochází z Řecka a je doplněno anglickými titulky. Jsou zde diskutovány záběry z roku 1994, kdy ještě světlo z komory vynášel patriarcha Diodoros (doporučuji prvních 45 sekund na začátku videa přeskočit), na kterých podivně vybuchuje oheň a objevuje se cosi, co by se možná dalo označit za plazmoid, tedy spontánně vznikající shluk plazmatu:
https://www.youtube.com/watch?v=d-lBVLg7cqU
Zde video s vyjádřením fyzika Andreje Volkova:
https://www.youtube.com/watch?v=GSygt6RCAao
Pokud jde však o vlastnosti ohně, který si poutníci v chrámě při slavnosti předávají ze svíčky na svíčku, ty nejsou nikterak záhadné či tajemné. Neobvykle velký či vysoký plamen je způsoben tím, že drtivá většina věřících na filmových záběrech v ruce (podobně jako z komory v kapli vycházející patriarcha) ve skutečnosti nedrží jednu katolíkům známou kostelní svíci, ale obalené svazky dlouhých, tenkých svíček, jaké lze spatřit v pravoslavném kostele. Větší množství malých knotů se pak projevuje větším, více plápolajícím ohněm. Z fyzikálního hlediska tento plamen představuje plazma, jehož teplota není tak vysoká, jak by se na první pohled divákům zdálo, což také již mnohokrát v Rusku pravoslavným věřícím vysvětloval i fyzik Volkov, na svém vědeckém pracovišti se zabývající problematikou plazmatu. Proto si také mohou poutníci tímto plápolajícím ohněm „omývat“ obličej, nebo na vrcholu mohutného plamene na chvíli udrží ruku bez toho, že by se jim na dlaních objevovaly popáleniny.
Zde na dokumentárních záběrech (na stopáži od 4:40 do 5:00) kámen z Božího hrobu, na kterém patricharcha zapaluje své svíce při obřadech Svatého ohně. The Holy Fire & Pascha at the Holy Sepulchre in Jerusalem :
https://www.youtube.com/watch?v=uEiOs_TfV0g
Řecký patriarcha Theophilos III. a arménský patriarcha Nourhan Manougian vynášejí zapálené svíce z kaple Božího hrobu při slavnosti Svatého ohně 2014 :
https://www.youtube.com/watch?v=EzA7TMo2vNQ
Doporučená literatura:
Bishop Auxentios of Photiki - The Paschal Fire in Jerusalem: A Study of the Rite of the Holy Fire in the Church of the Holy Sepulchre. Saint John Chrysostom Press, Berkley, California, 1999
Thomas Curtis - The London encyclopaedia, or, Universal dictionary of science, art, literature, and practical mechanics, comprising a popular view of the present state of knowledge. Printed for T. Tegg, 1829
Haris Skarlakidis - Holly Fire. Elea Publishing, 2010
Haris Skarlakidis - The scientific measurements of Russian physicist Andrey Volkov on Holy Saturday 2008. Elea Publishing, 2014
Karel Wágner
Vítejte ve zfalšované realitě !
Video na internetu nemusí vždy zobrazovat realitu. Zrovna tak každá písnička, kterou uslyšíte, nemusí pocházet od některého skladatele. A dokonce ji ani nemusí interpretovat skutečná zpěvačka či nějaký zpěvák.
Karel Wágner
Záhady z České televize
Povinnost platit televizní poplatek mají u nás všechny domácnosti i firmy vlastnící televizní přijímač.
Karel Wágner
Sabotáž výroby elektromobilů
V úterý 5. března ráno žhářský útok na stožár s elektrickým vedením ochromil továrnu automobilky Tesla v Grünheide.
Karel Wágner
Jak předcházet jaderné havárii
„Pouze budoucnost může rozhodnout, zda jsme vybrali právě tu jedinou správnou cestu a nalezli to nejlepší řešení našich problémů.“ Albert Einstein.
Karel Wágner
Jak chudí platí na bohaté
Zelená dohoda pro Evropu, jinak též Green Deal, jako soubor politických iniciativ, má podporovat přeměnu EU na spravedlivou a prosperující společnost.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nenávist vůči Ukrajincům, segregace Romů. Amnesty International kritizuje Česko
Ukrajinští uprchlíci se loni v Česku potýkali s nenávistnými projevy a diskriminací, pokračovala...
Místo do šrotu do opravny. Směrnice EU prodlouží záruku a zakážou „kazítka“
Premium Do budoucna by měla být oprava rozbitých a porouchaných domácích spotřebičů jednodušší. A stejně...
Ignorovat, nebo demaskovat? Německá média řeší, jak informovat o AfD
Premium Je to teď horké téma. Německá mainstreamová média stojí před volbou, nakolik a jakým způsobem...
Šibal z Prahy podmázl průvodčího, s Lorenovou v negližé předběhl konkurenci
Seriál Byla teprve na začátku kariéry, ale fotografové na ni už stáli fronty. Snímek mladičké Sophie...
Prodej bytu 2+kk, 41 m2 - Praha - Otradovická 15, Kamýk
Otradovická, Praha 4 - Kamýk
4 990 000 Kč