SIGIR a největší blamáž USA
Zprvu to sice vypadalo na americké vítězství v Iráku, ale nakonec se z toho vyklubala jen největší blamáž moderní doby, což později ve svých pamětech přiznal i bývalý ministr obrany Donald Rumsfeld. Také prezident George W. Bush svůj „omyl“ ohledně iráckých zásob zbraní hromadného ničení po okupaci Iráku přiznal, ovšem s tím, že v době příprav útoku si to měly myslet „všechny zpravodajské služby ve světě“. Bývalý agent CIA Tyler Drumheller takovéto tvrzení, tak jako po něm i několik činitelů Pentagonu, v dubnu 2006 v americké televizi CBS odmítl: "Vždy se mi zvedá žaludek, když slyším, že je to selhání zpravodajských služeb. Je to selhání politiky!" Jak CBS uvedla, bývalý ředitel CIA George Tenet na podzim 2002 informace o skutečném stavu zásob iráckých zbraní osobně předal Georgi Bushovi, viceprezidentovi Dicku Cheneymu a dalším vysokým představitelům v Bílém domě. Ti však jeho zprávu po třech dnech smetli ze stolu. Neboť válka v Iráku se blížila a oni měli zájem o informace, které by této politice vyhovovaly. A tak se jedním z nejdůležitějších zdrojů v případě zpráv o zbraních hromadného ničení, které americká administrativa akceptovala, stal irácký chemik Rafíd Džanábí, americkou a německou rozvědkou přezdívaný Curveball. Tento azylant v Německu spolupracoval s tajnou službou BND, avšak v rozhovoru pro britský deník The Guardian v únoru 2011 veřejně přiznal, že si zprávy o Husajnových mobilních laboratořích a biologických zbraních vymyslel proto, aby zbavil Irák diktátora Saddáma Husajna a pomohl tak nastolit v zemi západní demokracii.
Jenže to nebyla jediná ostuda, spojená s americkou okupací Iráku. Rok po invazi byla totiž zahájena letecká přeprava balíků stodolarových bankovek z New Yorku do Bagdádu, kde byly předávány iráckým úředníkům a americkým dodavatelům. Šlo o největší transfer peněz v historii americké Federální rezervní banky. Ovšem podrobnosti o těchto dodávkách vyšly najevo až prostřednictvím memoranda, vypracovaného pro kongresový výbor, který zkoumal znovuvýstavbu Iráku. A i když tento skandál vypadá jako nějaký hoax, najdeme o něm zmínku i na české Wikipedii pod heslem Válka v Iráku, v kapitole „2004: Začátek přepravy amerických bankovek do Iráku“. I zde se dozvídáme, že v průběhu roku 2004 byla zahájena přeprava bankovek, zatavených do smršťovací fólie, transportními letouny Lockheed C-130 Hercules ze Spojených států do Bagdádu. Za rok 2004 to bylo zhruba 280 milionů bankovek o celkové váze 363 tun, přičemž hodnota přepravovaných peněz měla činit 12 miliard dolarů, jak o tom informoval The Guardian.
Tyto peníze byly v Iráku rozdávány bez přepočítávání, řádné kontroly a smluv, které by zajistily, že se skutečně dostanou na místo svého určení a budou řádně využity. Přičemž zde chyběla evidence příjemců peněz i částek jim vydaných. Z důkazů předložených americkému kongresovému výboru vyplývá, že vysocí činitelé americké vlády nebyli touto situací nikterak znepokojeni, neboť v případě rozkradených financí podle jejich vyjádření „nešlo o peníze amerických daňových poplatníků“. Je pravda, že irácká vláda připouštěla vysokou korupci v zemi, nicméně poukazovala na to, že jsou do ní zapojeny americké armádní špičky. A jak uvedl britský deník The Independent, v hledáčku inspekce se tak objevili vysocí armádní důstojníci, kteří nad financováním měli dohled. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se také ve světle nových informací znovu začal zajímat o smrt Dala Stoffela, který byl v roce 2004 zavražděn nedaleko americké základny Tajdží severně od Bagdádu. Stoffelovi, který obchodoval se zbraněmi, byla totiž krátce před jeho smrtí přislíbena částečná imunita výměnou za svědectví o korupčních sítích z americké zelené zóny v Bagdádu.
Úřad zvláštního generálního inspektora pro obnovu Iráku, známější pod zkratkou SIGIR, který se zabývá prevencí a odhalováním podvodů, plýtváním či zneužíváním finančních zdrojů, pod vedením Stuarta W. Bowena odhalil, že některé z milionů dolarů, určených na rekonstrukci této válkou zničené země, zmizely v nenávratnu. Podrobnosti vyšly najevo prostřednictvím memoranda, vypracovaného pro kongresový výbor, kde generální inspekce SIGIR připouští, že přesnou sumu rozkradených peněz se pravděpodobně už nikdy nepodaří určit. Demokrat Henry Waxman při svém vystoupení ve Sněmovně reprezentantů prohlásil, že způsob, jakým bylo s těmito penězi naloženo, je neuvěřitelný: "Ty částky jsou tak velké, že se nezdá možné, že to celé je pravda. Který normálně uvažující člověk by poslal do válečné zóny 363 tun bankovek?" A to se tehdy neprobíraly zlaté cihly a miliony dolarů v hotovosti, které americká armáda v Iráku objevila v nejrůznějších skrýších.
Zpráva generálního inspektora líčí, jak neformálně Američany vedená koaliční prozatímní správa rozdávala peníze pocházející nejen z klasického prodeje irácké ropy, ale i ze zkonfiskovaných bankovních účtů Iráčanů a přebytků z programu OSN Ropa za potraviny. V této souvislosti pak není bez zajímavosti, že bývalý ředitel programu Ropa za potraviny Benon Sevan, jenž měl zmírnit humanitární dopady embarga uvaleného na Irák po invazi do Kuvajtu v roce 1990, v srpnu 2005 oficiálně rezignoval na svůj post, přičemž generálního tajemníka OSN Kofiho Annana v rezignačním dopise obvinil, že ho obětoval vlastním zájmům. Podle agentury Reuters byl Benon Sevan vyšetřovací komisí, kterou vedl bývalý šéf americké centrální banky Paul Volcker, obviněn z korupce. Sevan byl kvůli podezření, že přijal úplatek 160 tisíc dolarů sesazen z funkce už v únoru, ale byl ponechán za symbolickou mzdu jednoho dolaru ročně ve službách OSN, aby mohl být nápomocen při vyšetřování.
Co je však vzhledem k současné situaci na Blízkém východě nejdůležitější, v závěru zprávy inspekce SIGIR se říká: "Mnoho těchto finančních zdrojů bylo proplýtváno na korupci i jinak. Některé tyto peníze pravděpodobně obohatily zločince i povstalce bojující proti Spojeným státům americkým." Jinými slovy řečeno, díky tomuto šlendriánu tehdy prozatímní správa v Iráku financovala též různá hnutí islamistů, ze kterých se formovaly i v dnešním Iráku a Sýrii bojující skupiny džihádistů, včetně milic vedených abú Musou Zarkávím (občanským jménem Ahmed Kalajleh), jenž patřil k zakladatelům organizace zvané Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), která postupně ovládla velká území na severozápadě Iráku a začala kontrolovat i některé oblasti v Sýrii, aby pak v červnu 2014 vyhlásila chalífát pod názvem Islámský stát, do jehož čela se postavil Abú Bakr Bagdádí. Po americké invazi do Afghánistánu (která podle vojenských expertů nakonec stejně nedosáhla cíle zamezit působení Al-Kaidy) se podle tradované verze totiž Zarkáví se svými stoupenci přesunul z Afghánistánu do Iráku, kde mezi sunnity vzrostla jeho popularita a těšil se takové podpoře, že se nakonec stal hlavním protivníkem spojeneckých sil. Přičemž se žádnému z analytiků či vojenských expertů dosud nepodařilo odhalit, kdo v roce 2004 Zarkávího a jeho bojovníky v Iráku vyzbrojoval.
No řekněte sami: není to divné?
Příběh zbraní - Kalašnikov AK47
Karel Wágner
Záhady z České televize
Povinnost platit televizní poplatek mají u nás všechny domácnosti i firmy vlastnící televizní přijímač.
Karel Wágner
Sabotáž výroby elektromobilů
V úterý 5. března ráno žhářský útok na stožár s elektrickým vedením ochromil továrnu automobilky Tesla v Grünheide.
Karel Wágner
Jak předcházet jaderné havárii
„Pouze budoucnost může rozhodnout, zda jsme vybrali právě tu jedinou správnou cestu a nalezli to nejlepší řešení našich problémů.“ Albert Einstein.
Karel Wágner
Jak chudí platí na bohaté
Zelená dohoda pro Evropu, jinak též Green Deal, jako soubor politických iniciativ, má podporovat přeměnu EU na spravedlivou a prosperující společnost.
Karel Wágner
Jak nám to Číňané nandali
Tedy hlavně propagátorům elektromobility, kterých je u nás už tolik, že to až vypadá, jako by elektromobil patřil do každé rodiny.
Karel Wágner
Apoštolové elektromobility
Je značný rozdíl mezi obyčejnými uživateli elektromobilů a propagátory elektromobility, co začali u nás, jak se říká, tlačit na pilu.
Karel Wágner
Největší zabiják elektromobilů
Baterie elektromobilů se mohou rychleji vybíjet při vysokých letních teplotách, ale ty způsobí mnohem menší zkrácení dojezdu, než jaké způsobují mrazy.
Karel Wágner
Vodík - revoluce za dveřmi
Význam vodíku pro Evropu vzrůstá, přičemž do konce roku 2030 si EU klade za cíl dovézt tohoto plynu, v náležitě zelené verzi, nejméně 10 milionů tun.
Karel Wágner
Šábes a prolitá krev
I u nás nejrůznější aktivisté stále hlasitěji protestují proti potírání teroristů v Pásmu Gazy izraelskou armádou.
Karel Wágner
Jak nás školí novináři
Při narůstajících počtech civilních obětí v Pásmu Gazy se novináři zpravidla vyhýbají srovnání současného boje o Gazu s bojem o irácký Mosul, i když tu najdeme mnoho styčných bodů.
Karel Wágner
Palestina versus Izrael
Štědrý den je za námi. Ale ještě nás čeká období Tří králů, co bývalo na lidové zvyky a tradice bohaté.
Karel Wágner
Vánoční čas a děti z Gazy
Rada bezpečnosti OSN v pátek po několika odkladech schválila rezoluci ke konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás.
Karel Wágner
O hrozbách genocidy
A to od řeky k moři, přesněji od řeky Jordán po Středozemní moře. Tedy na území, zahrnujícím dnešní Stát Izrael i Pásmo Gazy.
Karel Wágner
O čem šéf OSN mlčí
Dnes něco o palestinskými Araby obývané enklávě, kde jak se ukázalo, je zlo zakořeněno hlouběji než jinde.
Karel Wágner
Hrátky s čertem
Je tomu už drahně let, co jsem publikoval jeden ze svých prvních literárních pokusů. A dnes se naskytla příležitost starý příběh oprášit.
Karel Wágner
Džihádisté z Pásma Gazy
Hamás v roce 1987 nevznikal jako teroristická organizace, ale jako lidové Hnutí islámského odporu (Harakat al-Muqawama al-Islamíja).
Karel Wágner
OSN viní Izrael ze smrti svých zaměstnanců
Představitelé OSN v neděli 5. listopadu oznámili, že za měsíc bojů na palestinském území zahynulo deset procent z celkového počtu pracovníků, od vzniku OSN pozabíjených.
Karel Wágner
Největší africký stát se chystá válčit
Během posledního měsíce davy Alžířanů demonstrovaly na podporu Palestinců, bojujících v Gaze. To jim však nejspíše bylo málo.
Karel Wágner
Umírání dětí v Gaze
Podle organizace Save the Children počet mrtvých dětí ve válce mezi Izraelem a Hamásem převýšil dosavadní celoroční průměr ve válečných konfliktech zabitých dětí.
Karel Wágner
Pozemní invaze byla zahájena
Valné shromáždění OSN v pátek (27. října 2023) přijalo rezoluci vyzývající k humanitárnímu příměří ve válce mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |