Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Z69d24e53n62a 30K79o76č52í

26. 1. 2014 10:56

Myslím, že nic tak převratného jste nám nesdělil. U plodin se minimálně už 2000 let využívá mutací. Je jedno jakým způsobem mutací docílíme.

Chemie bychom měli pojídat co nejméně, ale na druhé straně - je celkem jedno, jestli zemřeme po dožití  80 let, nebo 85 let. Řada lidí se stáří spíš bojí, než to, aby si jej užívali.

0 1
možnosti

Zajímavý článek, ale znechutit mi mé oblíbené italské těstoviny Panzani se vám nepodařilo. :-P

0 0
možnosti
Foto

Nevím proč, já je taky jím. To, že kdysi vznikla nějaká odrůda pšenice ozařováním, nemá nic společného se závadností či nezávadností potravin z této odrůdy dnes vyráběných. Vždyť je to na konci článku řečeno.:-)

0 0
možnosti
Foto

Zajímavý článek. R^ Díky za něj.

2 0
možnosti

J72o68s85e85f 89P81o90t73r

24. 1. 2014 19:48

Nevím, nevím, ale rozhodně pravdu nemáte s tou tvrdou pšenicí. to je totiž jiný druh než Triticum sativum, je to Triticum durum, což vy nerozlišujete, dokonce tvrdíte, že durum vzniklo uměle ozařováním. jinak jsem váš článek nečetl, ale když píšete polopravdu (nebo spíš lež) v jednom bodě, co si můžeme myslet o dalších ?

0 2
možnosti
Foto

Nevím, nevím, ale jak někdo může kritizovat nějaký článek, když ho vůbec nepřečetl? A pokud jde o ty indukované mutace, ty byly úspěšně využity pro generování genetické variability k získání odrůd pšenice tvrdé (Triticum durum) s vyšším výnosem, označovaných za radiomutanty „durum wheat“ nebo „macaroni wheat“, tzv. semolino nebo též pasta kvality. Chce to jen nahlédnout do historie na šlechtění odrůd italské tvrdé pšenice v Laboratory for Plant Genetics and Mutagenesis at the Research Centre in Rome (Casaccia) of the National Committee for Nuclear Energy (CNEN), které zde začalo roku 1958. Onen CNEN, který sehrával při šlechtění tvrdé pšenice klíčovou roli, a o kterém jste ještě zřejmě neslyšel, není kupodivu nic jiného než Národní výbor pro jadernou energii. Co je to Mutagenesis snad víte.;-)

0 0
možnosti

D56a79v92i28d 82H43o58l43e81c

24. 1. 2014 14:50

Vy taky zbaštíte kdejaký nesmysl.

0 0
možnosti
Foto

Jak jsou zemědělci používané pesticidy přírodě "prospěšné" dokazují živočichové pohybující se na chemicky ošetřovaných plochách. Před 80 lety byly běžná váha srnčí zvěře přes 20 kg, dnes je o 8 kg nižší. Zajíci a koroptve byli v milionových stavech a dnes mizí. O jeřábcích, tetřívcích a tetřevech nemluvě. Pole se hemžila hmyzem, dnes jsou doslova mrtvá. Zvěř ztrácí nejen vitalitu ale i reprodukční schopnost. Lze z toho vyvodit, že to co likviduje život je životu obecně nebezpečné bez ohledu na to, že se oficiálně uvádí, že je prostředek zacílen jen na něco. Lidé tomu zatím, stejně jako divoká prasata odolávají, je však otázka, jak dlouho.

3 0
možnosti

Z18d56e38n14a 20K55o97č30í

26. 1. 2014 11:06

Když vezmu v potaz, jak se stříkalo chemií před 50 lety a jak dnes, tak je to velký rozdíl. Chemické sklady JZD dřív přetékaly chemikáliemi a smrděly. Dnes už to tak drastické není. 

Srnčí a černá zvěř jsou přemnožené. Zajíci a koroptve nebyly vidět už před 40 lety. Jeřábi, tetřevi ....... v běžné přírodě se už 200 let nevyskytují - vyjma vybraných rezervací. 

Zajisté by šlo, aby se použití některé chemie nahradilo např. mechanickým ručním okopáváním, ale kdo by to dnes dělal ? Celý svět volí ten nejlevnější způsob ochrany a pouze my bychom použili ten nejdražší, který by znamenal prodražení produktů a jeho následnou neprodejnost. Samozřejmě že by díru na trhu zaplnily okamžitě dovozové a chemicky ošetřené, levnější výrobky. Pouze u nás by o práci přišli ti, kteří by chtěli zemědělskou výrobu dělat poněkud ekologičtěji. ;-(

0 0
možnosti

super článek, díky R^

2 0
možnosti
Foto

Sakryš...potkani...já vím, co mne jednou jednou čeká, to je ta jedna z nevýhod...

http://bohacek.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=393107

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS