Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Ještě k těm demonstracím proti "svobodu lidem beroucím rouškám". Nejde ani tak o to, že si někteří chřipečkáři nenasazují na obličej roušky, jako jde o to, že mají klapky na očích. A tak ani neví, co Univerzita Johnse Hopkinse na svém webu dnes ráno uvedla: že po celém světě bylo již oficiálně zaznamenáno 1 001 800 případů úmrtí s covidem-19, přičemž počet případů nákazy dosáhl 33 362 341. A to se někteří odborníci v oblasti veřejného zdraví domnívají, že na covid-19 mohl zemřít až dvojnásobek lidí, nejen kvůli omezenému testování, ale i proto, že některé vlády reálná čísla kamuflovaly. Aktuální bilance úmrtí s koronavirem tak převyšuje roční počty zemřelých s AIDS, jichž loni bylo celosvětově 690 tisíc, a je zhruba již dvojnásobná oproti počtu lidí, kteří každým rokem umírají na malárii. Takováto bilance se však začíná již blížit k často vzpomínanému 1,5 milionu úmrtí na tuberkulózu (TBC), přičemž na infekční onemocnění TBC každým rokem umírá vůbec nejvíc obyvatel naší planety.

0 0
možnosti
Foto

Proč tak složitě? Farmaceutické společnosti mají s vakcínou spoždení cca 1 rok. Pokud se dělá pořád 20 tisíc testů, více než 4 tisíce pozitivních nikdy neodhalíme. Počet nakažených může být i přes 10 tisíc a do Vánoc bude po hlavním náporu na zdravotnictví. Teď se to musí doklepat do voleb a po vánocích už bude velmi málo jedinců, kteří se s virem nepotkali. Vakcína už má cenu, jsou vytvořeny pořadníky, taková práce jen proto, aby se řeklo, že se proti viru bojuje a moc to nestálo.

0 0
možnosti

I proto se dělají protiepidemická opatření.

2 0
možnosti
Foto

Berlínští vědci izolovali různé protilátky z krve lidí nakažených koronavirem a několik z nich uměle namnožili. Následně pak odborníci z Nemocnice Charité a Německého centra pro neurodegenerativní onemocnění začali zkoumat množnosti tzv. pasivního očkování. Při něm by dostávali lidé předem protilátky, izolované z krve jedinců nakažených koronavirem:. „Zpravidla neposkytují takovou trvalou ochranu jako aktivní očkování. Jejich výhodou však je, že účinek nastává okamžitě, zatímco při aktivním očkování musí být v těle nejprve vytvořeny protilátky,“ řekl k tomu Jakov Kreve, koordinátor projektu, s tím, že při testech na zvířatech (křečcích) se velice nadějně jeví tři protilátky.

0 0
možnosti

Protilátky se nedají uměle namnožit po izolaci z krve. Takže co přesně ti vědci namnožili? B-lymfocyty?

0 1
možnosti

Což se tak nějak ví už od května. Dokonce i řada protilátek proti jiným kornavirům, zejména z větších hospodářských zvířat, krosreague s antigeny používanými v serologických testech na Covid 19. Jenže tohoto se nikdo nechytil, všichn dělají PCR jako běsní a když něco jiného, tak čínské rychlotesty.

Opakovaná kontrolní otázka: Jak je možné testy s falešnou pozitivitou 3-4,4% (průzkum SZÚ) na čistý fyziologický roztok získat prevalenci 0,4% jako mají Němci?

1 0
možnosti

Právě proti té krosreaktivitě protilátek se dělají testy pomocí real-time PCR.

0 0
možnosti

V případě české vakcíny se největší skepse nutně týká případné výroby vakcíny a spolupráce v klinickém hodnocení. Jinak ta česká vakcína nebude nic jiného než vakcína čínská, kterou byly již očkovány v Číně stovky tisíc lidí.

0 0
možnosti

Už jsem vám odpověděl v mailu, ale tady mi to také nedá - doporučoval bych opravit jednu nepřesnost. Při očkování vznikají jak paměťové B-lymfocyty, tak i paměťové pomocné T-lymfocyty. Bez T-buněk by to nešlo. Rozpoznání cizorodého agens v organismu (infekce) probíhá tak, že nejdříve na svém povrchu vystaví buňky prezentující antigen (zejména dendritické buňky) úlomky toho, co předtím pohltily. Pokud se na to dokáží vázat nějaké T-lymfocyty (neboli to rozpoznat, což můžou být nově vytvořené buňky, ale pokud již existují paměťové buňky, je to výhoda, protože už mají své T-receptory uzpůsobené k rozpoznání tohoto antigenu), dostanou signál k aktivaci a pomnožení. B-lymfocyty nastupují až poté. Pokud pomocí svého B-receptoru (to je prozatím membránově vázaná protilátka) naváží (rozpoznají) nějakou cizorodou látku/antigen (opět je výhodnější, pokud již existují paměťové buňky), pohltí ho a vystaví na svém povrchu (tím se z nich stanou tzv. profesionální buňky prezentující antigen). Jestliže ho potom rozpozná nějaký předtím aktivovaný T-lymfocyt pomocí svého T-receptoru, předá aktivační signál B-lymfocytu. Ten se začne pomnožovat, dokonce mutovat svůj B-receptor (tento proces je vždy kontrolován pomocnými T-lymfocyty vazajícími stejný antigen, které dávají pozitivní signál, pokud na povrchu B-lymfocytu rozpoznají onen antigen - takže pokud ho B-receptor váže silněji, potom ho B-lymfocyt na svém povrchu vystaví více). B-lymfocyty se svým receptorem vázajícím dostatečně silně daný antigen, nakonec dostanou signál k produkci protilátek, což je rozpustná forma B-receptoru. Pokud existují paměťové buňky z předchozí infekce, proběhne celý proces daleko rychleji, takže se nové infekci brání organismus dříve a správnou reakcí.

0 0
možnosti

Nemáte to nějak zbytečně moc dlouhé? Pokud by takhle napsal autor svůj článek, asi by ho moc čtenářů nedočetlo.... ;-)

0 0
možnosti

Žebříčky

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS