Pořád se mi nedaří to z Vás vypáčit - z jakých procesů? Máte zato, že další vnořený prostor něco konkrétního poskytuje? V obrázku máte teserakt a snad se diskuse točí právě kolem něj. Pokud jde o kvantové prostory, museli bychom jít do planckových délek a pokud jde o přechod mezi sub a makro, pak na nesrovnalost upozornil Schrodinger svým myšlenkovým pokusem. Že něco jakoby přechází nezměněně, je také díky extrémním podmínkám a laboratornímu prostředí, stejně jako jiné kvantové hračky, kterým je nutno ponechat zbytkovou energii, v rámci možností je izolovat od okolí a k tomu připojit modlitbu za minimální vliv fluktuací. Je to Váš blog a předpokládám, že víte o čem píšete a určitě se nemusíte alibisticky schovávat za videa (bohužel, jsou energeticky náročné na mobil, takže někdy příště). Nejsem biolog a nevím, jak se na čich dívají biologové ovlivněni fyzikou. Snad jen tak, že lze zvětšit 2D činnou plochu průmětem do 3D, ale jakou "topologii" si Vy v tomto případě představujete?

Hrubě se mýlíte. Jim Al-Khalili, kterého jste si neposlechl, říká: „Kvantová mechanika samozřejmě tvoří základ života na molekulární úrovni. Ale kvantová biologie hledá netriviální názory ‒ myšlenky, které se v kvantové mechanice příčí intuici ‒ a zjišťuje, jestli skutečně hrají důležitou roli při popisu životních procesů... Nevyčítám biologům, že se nemuseli nebo nepotřebovali kvantovou mechaniku učit. Tyhle podivnosti jsou velmi delikátní a nám fyzikům dá hodně práce je laboratorně potvrdit. Chladíme své soustavy skoro k absolutní nule, pokusy provádíme ve vakuu, snažíme se je izolovat od jakýchkoliv vnějších vlivů. Je to úplně jiné než teplé, zaneřáděné, hlučné prostředí v živé buňce... Vlastně se zdá, že živá hmota se tímto řádem a strukturou řídí stejně jako neživá hmota ochlazená až k absolutní nule, kde kvantové jevy hrají velmi důležitou roli. Je tedy něco zvláštního na struktuře – na řádu – uvnitř živé buňky.“

To už se zdá být konkrétnější, ale jako fyzik určitě víte, že superponovaným stavem může být i tepelný šum - není to tak dávno, co se na tomto něco ověřovalo, ale přiznám se, neměl jsem zatím čas se tím hlouběji zabývat. Kvantové jevy mohou dobře fungovat i v biologii - proč ne a proti tomu ani nic nenamítám, i když se spíš snažím vyhnout onomu životu z názvu blogu, ale stejně tak to může ukazovat na prosaický princip, nevyžadující nic tak vykonstruovaného v rámci filosofie jako 4D, zvláště, když nebyly vyčerpány všechny možnosti...

Šlo mi jen o doplňující srovnání, viz odpověď pro pí Paculovou. Potvrzení by znamenalo převratný krok ve fyzice, která dnes o mechanizmu změn ve 4. rozměru biologickými mechanizmy nedokáže říct nic pozitivního.

Rozumím Vám.

Ale domnívám se, že změny ve 4. rozměru nemusí být nutně vyvolané biologickými mechanizmy, neboť mohou být vyvolány okolním prostředím, se kterým mohou být organismy díky tzv. hyperprostoru provázány více , než se my dnes domníváme. Jinak řečeno, organismy (jak tomu já rozumím) vůbec neovlivňují 4. dimenzi, nýbrž jsou její součástí. Podobně jako je tomu v současné, moderní fyzice, kde se v přírodních procesech na subatomární úrovni (např. dnešní nanotechnologie) popisovaný děj (kdy největší roli hraje matematika) odehrává ve vícerozměrném prostoru. To, co zde fyzika popisuje, se zdá odporovat zdravému rozumu. Vtip je však v tom, že s tzv. zdravým rozumem si pro popis kvantových dějů nevystačíme.