Nečekaný objev

20. 06. 2014 8:08:08
Naše sdělovací prostředky (až na vzácné výjimky) prakticky zcela ignorovaly zásadní vědecký objev, vztahující se k často diskutovanému elektromagnetickému smogu, publikovaný v jednom z nejvýznamnějších vědeckých časopisů.

Jejich pozornosti uniká studie týmu prof. Mouritsena, zabývající se dosud málo probádaným smyslem živočichů zvaným magnetorecepce. Ten stěhovavým ptákům, podobně jako mnoha jiným živočichům, umožňuje vnímat magnetické pole Země, které jim při migraci slouží (spolu s dalšími smysly) k orientaci, tedy z našeho laického pohledu k rozeznávání světových stran bez toho, že by se museli orientovat podle Slunce, Měsíce, nebo hvězd z noční oblohy. Ve skuteč­nosti tu nejde jen o stěhovavé ptáky, ale svým významem se tato vědecká práce dotýká i pro­blematiky vystavení biologických systémů velmi slabým elektromagnetickým polím, označova­ným za elektromagnetický smog.

O magnetorecepci ptáků se vědci začali zajímat již v padesátých létech minulého století. Od té doby v mnohokrát opakovaném klasickém experimentu umísťovali od­chycené stěhovavé ptáky do zahradních domků a v nich je pak testovali v Emmlenových orientačních klecích, připomínající veliké trychtýře. Když pak nemohli ptáci pozorovat Slunce, Měsíc, hvězdy, nebo jiný orientační bod, spoléhali na svůj vnitřní kompas, díky kterému dokázali najít správný směr. Jakmile začne období podzimní migrace, mají tažní ptáci natolik silnou snahu vyletět tím správným směrem, že se i v klecích shromaž­ďují na příslušné straně, odkud se marně snaží uniknout. Při experimentech na mnoha vědeckých pracovištích byl nejčastěji stu­dován vnitřní kompas pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla) a čer­venky obecné (Erithacus rubecula), malého ptáčka z čeledi lejskovi­tých, hojně rozšířeného po celé Evropě.

Podobně s červenkami experimentoval i prof. Henrik Mouritsen, přičemž výsledky jeho pokusů vesměs podporovaly závěry ostatních badatelů. Když však před časem změnil pracoviště a pře­stěhoval se na univerzitu v německém Oldenburgu, spolu se svými spolupracovníky zjistil, že se tu studovaní ptáci nedokázali podle geomagnetického pole orientovat. Prof. Dr. Henrik Mou­ritsen k tomu podotýká: „Změnili jsme intenzitu světla, dokonce velikost a tvar klecí, zkoušeli jsme prostě všechno možné, ale nefungovalo to“. Dr. Nils-Lasse Schneider nakonec v roce 2006 prof. Mouritsenovi navrhl, že zkusí odstínit ptáky hliníkovými plechy, tedy z hlediska fyziky kolem nich vy­buduje Faradayovu klec. Ta nemá vliv na zemské magnetické pole, využívané ptáky k navigaci, ale odstíní elektromagnetické vlny z okolního prostředí, které pak nemohou pronikat do klece. Účinek stínění vědce ohromil, neboť problém s rušením orientace ptáků ná­hle zmizel. "Tak jsme vlastně objevili biologický systém, který je citlivý na antropogenní elektro­magnetické záření," dodává k tomu prof. Mouritsen.

Elektromagnetické vlny vyzařují všechna lidmi používaná elektronická zařízení. Proto se také již celá desetiletí vedou vášnivé debaty o tom, zda elektromagnetická pole o nízkých intenzitách mají vliv na biologické procesy, včetně procesů v lidském organismu. Přičemž dosud nebyl u člověka žádný vliv antropogenního elektromagnetického pole pod limity stanovenými Světovou zdravotnic­kou organizací v řádných, dvojitě zaslepených experimentech prokázán. Řada badatelů po celém světě tak dospěla k zevšeobecňujícímu závěru, že antropogenní elektromagnetická pole o nízkých intenzitách nemají na biologické procesy žádný vliv. Avšak díky studii týmu prof. Mouritsena na­zvané „Antropogenní elektromagnetický šum narušuje orientaci magnetického kompasu u stě­ho­vavých ptáků“, kterou 15. května 2014 otiskl prestižní vědecký časopis Nature, již tento závěr ne­platí. Neboť týmu prof. Mouritsena se podařilo vůbec poprvé prokázat, že magnetický kompas stě­hovavých ptáků úplně selže, když jsou ptáci vystaveni uměle lidmi vytvářenému (antropogen­nímu) neionizujícímu záření ve formě rádiových vln, i když je jeho intenzita hluboko pod mezními hodno­tami, které by podle Světové zdravotnické organizace (WHO) a Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP) mohly mít škodlivý vliv na živé organismy. Jinak řečeno, jeho tým zdokumentoval jasný a reprodukovatelný vliv antropogenních elektromagnetických polí, ozna­čovaných za elektromagnetický smog, na obratlovce.

Tak jako jiné formy energie, má i neionizující záření schopnost reagovat s biologickými systémy. Jeho účinek však závisí na řadě fyzikálních parametrů, zejména na jeho vlnové délce a struktuře organismu, kde může být záření absorbováno, ale i na intenzitě záření, která rozhoduje o míře účinku záření. Jak ukázalo měření v průběhu experimentů Mouritsenova týmu, ptáci jsou citliví na kmitočty od 2 KHz do 5 MHz. Což tedy nezahrnuje ultra vysoké frekvence (UHF) o rozsahu 300-3000 MHz, využívané pro televizní vysílání, mobilní telefony, Wi-Fi a tak podobně. I když se zatím jeho zdroj nepodařilo určit, bude podle odborníků třeba za rušivým elektromagnetickým vlněním hledat elektronická zařízení, nacházející se v are­álu univerzity. Čemuž nasvědčují kontrolní pokusy na jiných lokalitách, daleko od elektronických zařízení, kdy se tým profe­sora Mou­ritsena s rušivým elektromagnetickým smogem ve voliérách ptáků nesetkal. Výsledky pokusů byly zve­řejněny až po 7 letech, po sérii dvojitě zaslepených experimentů, zahrnujících velké množ­ství ptáků, kdy badatelé docházeli ke stále stejným výsledkům. Záměrně přidávaným elektro­magnetic­kým záře­ním pak tým prokázal, že na ptáky skutečně rušivě působí antropogenní (člověkem uměle vytvořená) elektromagnetická pole o velmi malých inten­zitách.

Jinak řečeno, pokud mohou mít expozice velmi slabým elektromagnetickým polím vliv na stěho­vané ptáky, bude třeba v rámci biologických disciplín ověřit vliv naměřených frekvencí na nej­růz­nější zvířata, a to nejen na ta žijící ve volné přírodě, ale i na hospodářská zvířata v běžných cho­vech. Neboť dosavadní obecně rozšířená představa, že elektromagnetická pole o nízkých intenzi­tách, označovaná za elektromagnetický smog, nemají na biologické pro­cesy žádný vliv, se ukazuje být mylnou. Což ale neznamená, že u antropogenních elektro­magnetických polí či elektromagne­tického smogu pod limity stanovenými Světovou zdravotnic­kou organizací (WHO) můžeme auto­maticky hovořit o vlivu na procesy v lidských organismech. Uvažovaný vliv elektromagnetického smogu na lidské organismy bude třeba v řádných, dvojitě zaslepených experi­mentech prokázat.

Anthropogenic electromagnetic noise disrupts magnetic compass orientation in a migratory bird :

http://www.nature.com/nature/journal/v509/n7500/abs/nature13290.html

Electrosmog Disrupts Orientation in Migratory Birds :

http://www.uni-oldenburg.de/en/news-single/art/electrosmog-disrupts-orientation-in-migratory-birds-948/

Mohou lidé vnímat zemský magnetismus? Human retina protein can function as light-sensitive magnetic sensor :

http://www.sciencedaily.com/releases/2011/06/110621121319.htm

Ochrana před účinky elektromagnetického smogu :

article-2623169-1DAA126B00000578-103_634x398.jpg

Čer­venka obecná (Erithacus rubecula), malý ptáček z čeledi lejskovi­tých.

Autor: Karel Wágner | pátek 20.6.2014 8:08 | karma článku: 22.88 | přečteno: 1412x

Další články blogera

Karel Wágner

Je třeba utáhnout šrouby ?

Jak se v posledních dnech díky nejrůznějším článkům a rozhovorům z našich sdělovacích prostředků dozvídáme, na českých silnicích loni zemřelo 565 lidí, o 63 více než předloni.

12.1.2019 v 9:00 | Karma článku: 27.03 | Přečteno: 763 | Diskuse

Karel Wágner

Memento mori

Premiér Andrej Babiš v pondělním rozhovoru před novináři prohlásil, že nechce, aby se Česká republika připojila nejen k paktu o migraci, ale i k paktu o uprchlících.

19.12.2018 v 9:09 | Karma článku: 29.27 | Přečteno: 693 | Diskuse

Karel Wágner

Jak nám v Kosovu pravda s láskou zvítězily

Z našich sdělovacích prostředků se dozvídáme, že Kosovo bude mít pravidelnou armádu. A tak bych rád zopakoval povídání o Kosovu, které jsem zveřejnil ve čtvrtek 7.4.2016 na svém blogu.

14.12.2018 v 18:00 | Karma článku: 43.94 | Přečteno: 2957 | Diskuse

Karel Wágner

Začneme brát 4. dimenzi vážně?

Řada vědců dnes soudí, že čtvrtá prostorová dimenze by mohla být buď velká, a proto i patrná, nebo naopak malá, svinutá, pro nás nepozorovatelná.

24.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 19.05 | Přečteno: 1422 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Komu vděčíme za objev kofeinu?

Za kofein vděčíme především pilným sběračům na plantážích, kde se pěstují kávovníky. Látku “kofein” pro nás pro změnu objevil před 200 roky vědec, který má na kontě nejeden objev v oblasti chemie. Uhodnete jeho jméno?(délka 5 min)

23.5.2019 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 61 | Diskuse

Karel Tejkal

Uveďme kosmologii na pravou víru

V půlnočním království žije kreacionista Vendelín Dobrotivý. Jeho koníčkem je kosmologie. Poté, co vrchní inkvizitor vyobcoval téměř všechny heretiky, stal se Vendelín Dobrotivý v půlnočním království zásadní vědeckou autoritou.

22.5.2019 v 16:21 | Karma článku: 7.63 | Přečteno: 254 | Diskuse

Lukas Plachy

Střelba do vlastních řad: Živit se v IT poctivě? Nemožné...

Dnes není nejmenších pochyb o tom, jak báječně se informační technologie rozšířily mezi nás a do našich životů. Obdobně se v jisté báji radovali obyvatele Tróje nad jedním dřevěným koněm. A tím nemám na mysli počítačové viry.

21.5.2019 v 16:17 | Karma článku: 16.52 | Přečteno: 1166 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém zatím ještě pod obzorem: Oslabení ozónové vrstvy stratosférickou leteckou dopravou

Oslabování ozónové vrstvy utlumil Montreálský protokol. Ukazuje se ale, že pokud by měl nastat rozmach letecké dopravy ve stratosféře ve výškách kolem 20 km, mohly by tam uvolňované spaliny vést k oživení problémů s úbytkem ozónu.

21.5.2019 v 15:33 | Karma článku: 17.10 | Přečteno: 1642 |

Dana Tenzler

Kolik vydržíte “radioaktivity”?

A jak je na tom váš psí přítel nebo třeba myš a ryba? Ne každý je stejně citlivý - a někteří savci vydrží v relativním zdraví obdivuhodnou dávku ionizujícího záření. (délka blogu 10 min.)

20.5.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.79 | Přečteno: 666 | Diskuse
Počet článků 245 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2878
příležitostný publicista
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz