Komety a zapomenuté výročí

14. 11. 2014 13:40:40
Minulý týden uplynulo 180 let od narození významného německého astronoma, který se mimo jiné zabýval i studiem komet. Vzhledem k tomu, že vesmírný modul Philae právě přistál na povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko, šlo vlastně o velmi významné výročí, které však naši „popularizátoři vědy“ v novinách a časopisech nezmínili.

Vzpomínaným astronomem je Johann Karl Friedrich Zöllner, který se narodil 8. listopadu 1834 v Berlíně. Ten v 50. létech 19. století vyvinul a použil první astronomický fotometr. Protože bylo možné tehdejšími nástroji konat měření jen relativní, sestrojil Zöllner svůj polarizační astrofoto­metr tak, aby byl způsobilý k měření objektivnímu. Měřenou hvězdu srovnával s odrazem umě­lého světla. Osvětlení vyvolané umělou hvězdou pak reguloval polarizačním hranolem. Ovšem sama metoda objektivní fotometrie se začala ve velkém měřítku systematicky po­užívat až za značně dlouhou dobu (po celé 19. století a část století 20. se používala vizuální fotometrie). Díky svému foto­metru se pak Zöllner při studiu komet mohl začít zabývat i jejich fotometrií, na což později navá­zala moderní astrofyzika. Neboť vzhled komet je dán především fyzikálními a geologickými podmínkami vycházejícími z jejich tvaru, složení a struktury. Kometa přilétající ke Slunci uvol­ňuje těkavé látky, které pozorujeme jako komu a ohon komet, proto nám také může detailní fo­tometrické studium komety odhalit strukturu i změny v jejím jádře.

Roku 1872 vydává Zöllner svoji knihu O povaze komet (Uber die natur der cometen. Beiträge zur Geschichte und Theorie der erkenntniss), která měla 600 stránek. V tomto rozsáhlém díle ovšem nehovořil jenom o kometách, ale probíral zde i historii a filozofii vědy a nejrůznější vě­decké poznatky. Tato kniha ve druhé půli 19. století ovlivnila celou řadu badatelů a myslitelů. Knihou byl významně ovlivněn např. filozof Gerber, který je považován za předchůdce mlado­gramatiků, kteří se etablují na lipské univerzitě na konci 70. let 19. století (zájem o jeho osobu na konci 19. století stále rostl a ohlas pokračoval i ve 20. století, postupně však upadal do za­pomnění). Gustav Gerber (1820–1901) se skrze Zöllnerovu práci O povaze komet, kterou pro­čítal v letech 1872 a 1873, prvně obeznámil s dílem Gustava Theodora Fechnera (1801–1887). Fechner se snažil přesně popsat vztah mezi fyzikální intenzitou podnětu působícího na receptor a intenzitou počitku. Při svých pokusech zvyšoval intenzitu podnětu, přičemž osoby podrobo­vané testu měly potvrzovat, jestli cítí změnu prožitku. Tím se snažil najít nejmenší rozlišitelný rozdíl pociťování, nejmenší jednotku, od které by se dala počítat změna vědomí.

Je obecně známo, že Zöllner spolupracoval s celou řadou badatelů a astronomů. Určitou vý­jimku však představuje málo známá skutečnost, že mezi jeho spolupracovníky a přátele patřil i astronom Ladislaus Weinek (1848–1913), který byl 1. října 1883 jmenován ředitelem hvězdárny v Klementinu. Weinek se v roce 1871 zapsal na univerzitu v Lipsku, kde navštěvoval mimo ji­ných přednášek i přednášky astrofyzika Friedricha Zöllnera. V květnu 1875 pak nastoupil na místo hlavního pozorovatele na lipské hvězdárně, kde s Zöllnerem spolupracoval a navázal s ním přátelské vztahy. Za svého působení na observatoři v Lipsku Weinek publikoval v letech 1877 až 1883 sedm článků a jednu knihu. Všechny se týkaly pozorování na observatoři, astro­nomických přístrojů a fotografováni oblohy. A právě astrofyzik Johann Karl Friedrich Zöllner ne­chal na své náklady tehdy vydat Weinekovy kresby Jupitera a komet.

Pokud by mohli Zöllner s Weinekem spatřit dnešní detailní snímky komet, vyvolalo by to jistě u nich nadšení. Ale i my jsme z vývoje vědy a techniky unešení, neboť jde v případě přistání vesmírného modulu na kometě o jednu z nejvýznamnějších událostí v historii lidstva. Zde si do­volím čtenářům nabídnout možnost prohlédnout si perfektní snímky komet, nad kterými by srdce Zöllnera i Weineka jistotně zaplesala:

https://www.flickr.com/photos/109586958@N03/15587641435/in/photostream/

Zde pak místo přistání Philae v oblasti Agilkia, opět ve vynikající úpravě snímků pořízených z různých výšek v podání Daniela Macháčka, který je znám svými úpravami snímků poříze­ných mezipla­netárními sondami a při mapováním planet:

https://www.flickr.com/photos/109586958@N03/15589900568/in/photostream/

Autor: Karel Wágner | pátek 14.11.2014 13:40 | karma článku: 17.32 | přečteno: 551x

Další články blogera

Karel Wágner

Je třeba utáhnout šrouby ?

Jak se v posledních dnech díky nejrůznějším článkům a rozhovorům z našich sdělovacích prostředků dozvídáme, na českých silnicích loni zemřelo 565 lidí, o 63 více než předloni.

12.1.2019 v 9:00 | Karma článku: 27.03 | Přečteno: 763 | Diskuse

Karel Wágner

Memento mori

Premiér Andrej Babiš v pondělním rozhovoru před novináři prohlásil, že nechce, aby se Česká republika připojila nejen k paktu o migraci, ale i k paktu o uprchlících.

19.12.2018 v 9:09 | Karma článku: 29.27 | Přečteno: 693 | Diskuse

Karel Wágner

Jak nám v Kosovu pravda s láskou zvítězily

Z našich sdělovacích prostředků se dozvídáme, že Kosovo bude mít pravidelnou armádu. A tak bych rád zopakoval povídání o Kosovu, které jsem zveřejnil ve čtvrtek 7.4.2016 na svém blogu.

14.12.2018 v 18:00 | Karma článku: 43.94 | Přečteno: 2957 | Diskuse

Karel Wágner

Začneme brát 4. dimenzi vážně?

Řada vědců dnes soudí, že čtvrtá prostorová dimenze by mohla být buď velká, a proto i patrná, nebo naopak malá, svinutá, pro nás nepozorovatelná.

24.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 19.05 | Přečteno: 1422 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Komu vděčíme za objev kofeinu?

Za kofein vděčíme především pilným sběračům na plantážích, kde se pěstují kávovníky. Látku “kofein” pro nás pro změnu objevil před 200 roky vědec, který má na kontě nejeden objev v oblasti chemie. Uhodnete jeho jméno?(délka 5 min)

23.5.2019 v 8:00 | Karma článku: 12.60 | Přečteno: 123 | Diskuse

Karel Tejkal

Uveďme kosmologii na pravou víru

V půlnočním království žije kreacionista Vendelín Dobrotivý. Jeho koníčkem je kosmologie. Poté, co vrchní inkvizitor vyobcoval téměř všechny heretiky, stal se Vendelín Dobrotivý v půlnočním království zásadní vědeckou autoritou.

22.5.2019 v 16:21 | Karma článku: 7.65 | Přečteno: 257 | Diskuse

Lukas Plachy

Střelba do vlastních řad: Živit se v IT poctivě? Nemožné...

Dnes není nejmenších pochyb o tom, jak báječně se informační technologie rozšířily mezi nás a do našich životů. Obdobně se v jisté báji radovali obyvatele Tróje nad jedním dřevěným koněm. A tím nemám na mysli počítačové viry.

21.5.2019 v 16:17 | Karma článku: 16.52 | Přečteno: 1167 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém zatím ještě pod obzorem: Oslabení ozónové vrstvy stratosférickou leteckou dopravou

Oslabování ozónové vrstvy utlumil Montreálský protokol. Ukazuje se ale, že pokud by měl nastat rozmach letecké dopravy ve stratosféře ve výškách kolem 20 km, mohly by tam uvolňované spaliny vést k oživení problémů s úbytkem ozónu.

21.5.2019 v 15:33 | Karma článku: 17.10 | Přečteno: 1643 |

Dana Tenzler

Kolik vydržíte “radioaktivity”?

A jak je na tom váš psí přítel nebo třeba myš a ryba? Ne každý je stejně citlivý - a někteří savci vydrží v relativním zdraví obdivuhodnou dávku ionizujícího záření. (délka blogu 10 min.)

20.5.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.91 | Přečteno: 670 | Diskuse
Počet článků 245 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2878
příležitostný publicista
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz