Ruská politická scéna se potichu otřásá

Vražda opozičního politika a podnikatele Borise Němcova i nadále čeří hladinu ruské poli­tické scény. Dosavadní průběh vyšetřování této vraždy není už kritizován jen opozičními politiky, ale i mnohými politiky vůči Kremlu loajálními.

Navíc se do hry zapojili i všeteční ruští novináři, vytahující na světlo všelijaké vazby mos­kevských politiků s oligarchy a šedou zónou, kterou ovládají nejrůznější klany rusky hovo­řící mafie. A jak se znovu ukazuje, zrovna tak jako Kreml podporuje ruské separatisty na Ukra­jině, urputně potírá všechny prvky separatismu v jednotlivých republikách Ruské fede­race, kterých zřejmě nebude až tak málo. I když největší zájem dnes, v kontextu s vraždou Něm­cova, znovu budí Čečna. Nejde tu jen o čečenské separatisty, ale i čečenské teroristy a klany čečenské mafie. Ale i přesto, že má k Čečencům mnoho Rusů všelijaké výhrady, stále více jich odmítá uvěřit bezpečnostním složkám, že za vraždou Němcova stojí pět pozatýka­ných Čečenců, kteří vraždu Němcova sami naplánovali a realizovali. Neboť ruští novináři objevují v oficiálních verzích bezpečnostních složek státu čím dál tím více rozporů.

Podle původní verze Federální služby bezpečnosti (FSB) z vraždy opozičního politika Borise Něm­cova podezřelý poručík Zaur Dadajev, zástupce velitele jednotky 46. operační brigády praporu Se­ver, měl být delší dobu nezaměstnaný, „marně hledal práci a věnoval se studiu islámu“. Podle no­vější oficiální verze měl ovšem žít posledního půl roku coby příslušník praporu v kasárnách v Grozném, odkud odjel na konci ledna na dovolenou. Zástupce velitele Regionálního velitelství Severokavkazských vojsk minister­stva vnitra Igor Grudnov v ruských sdělovacích prostředcích prohlásil: "Od 27. ledna v roce 2015 po dobu třiceti dní byl na dovolené. Po příchodu z dovolené byl 28. února propuštěn z útvaru a vy­řazen ze seznamu vojenských jednotek." Což vzápětí komentoval čečenský prezident Ramzan Kadyrov tím, že ani on sám nepochopil „proč byl vlastně z jednotky ministerstva vnitra vyloučen“. Ovšem proč byl tak náhle ze služby 28. února Zaur Dadajev propuštěn, když ještě nikdo nevěděl, že právě on měl v pozdních večerních hodinách 27. února zastřelit Borise Němcova, o tom se už v žádném z oficiálních prohlášení nikde nemluví.

Podle jednoho z kolegů Dadajeva, kterého novináři v Moskvě vypátrali, se ovšem poručík Zaur Dadajev ve skutečnosti přestěhoval z Grozného do Moskvy už před šesti měsíci, přičemž po celou dobu pobý­val v hlavním městě, tedy posledního půl roku nemohl v Grozném bydlet. Spolu s Da­dajevem z Grozného v roce 2014 do Moskvy odešel i jeho kolega z praporu, major Ruslan Gere­mějev. Jak se také ukazuje, po celou tu dobu Zaur Dadajev v Moskvě působil v (blíže nespecifiko­vané) agen­tuře, která podle deníku Moskevský Komsomolec patří „jednomu z vedoucích činov­níků“ Čečen­ské autonomní republiky, kde jednotlivé politické klany stále bojují o moc. Více se o čečenských vazbách ve svém článku na blogu iDNES ve čtvrtek 12. 3. 2015 rozepsala Andrea Kostlá­nová, jejíž článek zájemcům o hlubší souvislosti doporučuji.

Dosud plně neobjasněna je také smrt Beslana Shavanova (Šavanova), bývalého podřízeného Za­ura Dadajeva, který měl odejít z praporu Sever ze zdravotních důvodů. Toho měla policie obklíčit v jeho zamčeném bytě v Grozném, kam měl údajně odjet po vraždě Němcova. Z bytu měl tento bývalý voják zaútočit na policisty granátem a pak dalším granátem spáchat sebevraždu. Podle ofi­ciálního vyjádření vyšetřovatelů však „nebyl zraněn nikdo z obyvatel domu ani z přítomných bez­pečnostních složek“. Pokud však mezi příslušníky bezpečnostních složek na chodbě panelového domu, nebo ve vyražených dveřích bytu nečekaně vybuchl granát, a přitom ani jeden z nich nebyl nijak zraněn, pak se každý znalec současné ruské výzbroje bude asi ptát, co že to vlastně bylo za gra­nát. Ovšem žádné podrobnosti o této události se v ruských sdělovacích prostředcích následně neobjevily, namísto toho se o nich podezřele rychle přestalo mluvit.

Ovšem o jaké „bezpečnostní složky“ při zatýkání pěti obviněných osob, které údajně mají na svě­domí smrt Borise Němcova, vlastně šlo, není tak úplně jasné. Mnohé však napovídá tomu, že se s největší pravděpodobností vůbec nejednalo o policii, nýbrž o SPETSNAZ, což je název pro ruské speciální armádní jednotky (vojska speciálního nasazení). Pod toto označení bývá zahrnováno ně­kolik různých jednotek. Nejvýznamnějšími jednotkami jsou Spetsnaz FSB, Spetsnaz MVD a Spetsnaz GRU. Jednotky Spetsnaz GRU jsou pod přímým velením generálního štábu armády, resp. vojenské rozvědky GRU a jejich úkolem je hloubkový průzkum v týlu protivníka, sabotáže a útoky na důležité nepřátelské objekty (tyto jednotky se objevily v loňském roce na Krymu). Spetsnaz MVD má dvě jednotky zvané Vityjaz a Rus. Úkolem těchto jednotek je boj proti tero­rismu, potlačování vzpoury ve věznicích, nebo boj s organizovaným zločinem.  Spetsnaz FSB se pak dělí na dvě samostatné skupiny nazývané Alfa a Vega. Úkolem týmu Vega jsou především di­verzní akce a jde o skutečně elitní (v tom pravém smyslu tohoto slova) útvar. Úkolem Alfa týmu jsou naproti tomu jakékoliv operace proti teroristům a jsou využívány při likvidaci nepřátelských vůdců. A tak tvrzení některých ruských novinářů, že Zaura Dadajeva nezatýkala policie, ale Alfa tým Spetsnaz FSB, se zdá být blízké realitě.

Velení ruských jednotek Spetsnaz mělo v minulosti s čečenským praporem Sever několik sporů, dokonce jej obvinilo ze zrady. Například při operaci ze 4. února 2010, kdy společně likvidovali sku­pinu čečenských separatistů, vedenou Zaurbekem Avdorchanovem, se velitel praporu Sever ještě před zásahem v čečenských vesnicích pohádal s velením jednotky Spetsnaz, neboť podle něho ruský Spetsnaz neměl v Čečensku co pohledávat. Při této bojové akci, kdy měl příslušníkům ope­rační brigády praporu Sever v terénu velet v minulých dnech zatýkaný poručík Zaur Dadajev, bylo kromě separatistů zastřeleno i několik příslušníků jednotky Spetsnaz. Z analýzy střelných zranění v boji padlých příslušníků Spetsnaz vyplynulo, že byly způsobeny zbraněmi, které pozabíjení če­čenští separatisté neměli k dispozici, přičemž se také podle velení Spetsnaz ukázalo, že výstřely vyšly z pozic praporu Sever. Jestliže tedy Dadajeva zatýkali prapor Sever nenávidějící příslušníci Spetsnaz, umí si asi každý představit, jak se Zaurem Dadajevem z praporu Sever bylo zacházeno.

Jak o tom informovali v Rusku nezávislí novináři, hlavní podezřelý z vraždy Borise Němcova poru­čík Zaur Dadajev má podle nejnovějšího prohlášení jeho advokáta Ivana Gerasimova na dobu vraždy Borise Němcova alibi, neboť v době střelby na Němcova byl na druhé straně Moskvy. Jako spolupachatelé vraždy Němcova byli zatčeni také jeho brat­ranci, tedy bratři Gubaševovy. Anzor Gubašev, který pracoval jako ostraha v jednom hypermarketu na předměstí Moskvy, měl podle vyšetřovatelů údajně poslední dobou žít v Ingušsku, i když jeho příbuzní tvrdí, že žil v Moskvě. Jeho o dva roky mladší Šagid Gubašev nejenže žil v Moskvě, ale na dobu vraždy má dokonce alibi, neboť byl toho času s přáteli v jednom z nočních podniků, což mu může podle novinářů dosvědčit celá řada lidí. Zrovna tak záběry z kamer, instalo­vaných v noč­ním klubu v centru Moskvy, které na internetu zveřejnil server LifeNews, dokazují alibi Tamer­lana Es­kerchanova, dalšího Čečence údajně pode­zřelého z vraždy Borise Němcova. Pět minut před vraž­dou Němcova byl Es­kerchanov přítomen v nočním klubu (Duran Club), vzdáleném 15 minut jízdy autem od Velkého kamenného mostu přes řeku Moskvu, kde byl Něm­cov zastřelen. Jenže jeho alibi na dobu vraždy mu podle ruských vyšetřovatelů nebude nic platné, neboť Tamer­lan Eskerchanov není ve skutečnosti označován za vraha Borise Němcova, ale za osobu, která se podílela na přípravě vraždy, neboť měl údajně na starosti sledování Borise Němcova.

Ruská politická scéna již nemá nějakého třídního nepřítele, se kterým by bojovala, sevřena do jed­nolitého šiku. Dnes politici v Rusku, kteří se dostali k moci, patří (až na výjimky) k vyšší třídě. A tak mezi sebou bojují o moc, která jim vynáší hmotné statky. A někteří z nich, o čemž vět­šina ruských novinářů nepochybuje, se neštítí využívat k tomu mafie, možná i teroristů. Každo­pádně však platí, že pokud by se snad poda­řilo odhalit konkrétní moskevské politiky do Němco­vovy vraždy zaple­tené, pak by se dnešní tiché otřesy ruské politické scény mohly změnit v malé ze­mětřesení.