Konečně bez fosilních paliv ! (?)

3. 04. 2015 12:00:00
Tento článek vychází symbolicky v pravé poledne na Velký pátek. Je totiž o tom, jak vědci začali počítat s „čistou“ energií, která nás s největší pravděpodobností může zbavit naší závislosti na fo­silních palivech. A možná i do budoucna všech našich obav z nebezpečí, spojovaných s atomo­vými elektrárnami. Navíc je článek i o tom, jak se údajná pseudověda pomalu a jistě mění ve sku­tečnou vědu.

Stávající výroba jaderné energie závisí na silné interakci, kterou se štěpí atomy (atomové elek­trárny). Nové koncepty výroby jaderné energie (tokamaky) naproti tomu počítají s termojadernou fúzí, pod kterou se rozumí jaderná reakce, při které se spoje­ním jader lehkých prvků vytvoří nové, těžší jádro. V nových konceptech výroby energie však do hry dnes vstupuje i nízkoenergetická nukleární reakce, v angličtině Low Energy Nuclear Re­action, zkratkou LENR, dříve označovaná za studenou fúzi. Podle současných představ LENR zahrnuje komplexní, propojenou rodinu jader­ných jevů, které se zásadně liší od štěpení jádra (atomová bomba, atomové elektrárny) a termo­nukleární fúze probíhající ve hvězdách (dnešní tokamaky). Nízkoenergetické nukleární reakce se mohou objevit na rozhraní chemických a jaderných energetických oblastí při běžných teplotách a tlacích.

Za posledních zhruba 25 let se vynořilo mnoho hypotéz, které se snažily bez úspěchu vysvětlit efekt energetického výkonu z nižšího příkonu u takzvané studené fúze. Pokrok v teoretické oblasti přinesla až práce teoretického fyzika Allana Widoma (Northeastern University, Massachusetts) a Lewise Larsena (Lattice Energy LLC), která je zakotvena ve fundamentálním modelu elektrosla­bého sjednocení. Dnešní Widom-Larsenova teorie splétá všechna dřívější různorodá vlákna expe­rimentálních důkazů do soudržného celku po­mocí přesných, již zavedených a fyziky přijímaných interpretací. Co je však důležité, vědci získali při výzkumu po­znatky a vědomosti, které jim umož­ňují překonat hlavní technologické překážky na cestě ke komercializaci. Díky novým poznatkům mohou být na základě Widom-Larsenovy teorie vyvíjeny komerční LENR systémy pro výrobu „čisté“ energie, které mají bezprecedentní úroveň hustoty energie, dlouhou životnost a škálovatel­nost. Tyto systémy podle expertů umožní autu nebo letadlu cestu kolem světa bez doplňování pa­liva, což by představovalo skuteč­nou nezávislost na fosilních palivech. Těmito možnostmi se začal vážné zabývat již Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, anglicky National Aeronautics and Space Administration, tedy NASA. Navíc mohou být nízkoenergetické nukleární reakce LENR podle některých vědců využity i pro radikální zlepšení stávající technologie likvidace ja­derného od­padu.

NASA předpokládá, že Widom-Larsenova teorie je nejlepším vysvět­lením procesu LENR, protože je ve zjevném souladu se současnou kvantovou fyzikou. Jak ve své zprávě NASA uvádí, hlavní auto­mobilové společnosti již zkoumají využití LENR v do­pravě. Honda, Toyota a Mitsubishi finan­cují vývoj LENR pro pohon automobilů, které jen zřídka potřebují tankovat. LENR tak získává na síle výzkumu. Oddělení Energy Advanced Research Pro­jects energetické agentury (ARPA-E) oznámilo financování výzkumu LENR v roce 2012, Americká nukleární společnost (ANS) uspořá­dala pane­lovou diskusi o LENR a Evropské středisko pro ja­derný výzkum (CERN) také již uspořádalo kolokvium o výzkumu v oblasti LENR. Výzkum v oblasti LENR již financuje i US Air Force, neboť se zajímá o nový pohon bezpilotních letadel, tedy dronů.

V technickém řešení se podle odborníků z NASA při využití reaktorů na bázi LENR jako zajímavý jeví termoelektrický efekt (také známý jako Seebeck efekt) coby konverze rozdílu teplot do elek­trického napětí, kdy termoelektrické systémy používají polovodiče k dosažení přeměny energie. Ty by mohly být použity pro přeměnu tepelné energie z reaktoru LENR na elektřinu v termoelektric­kém generátoru, který by mohl napájet jeden nebo více elektric­kých motorů pohonného systému. Brayton cyklus s tepelným výměníkem je pak vhodný koncept pro LENR u pohonu letadel. Tento cyklus byl použit u nukleárních letadel v letech 1940 – 1970.

Pokračování článku zde:

http://karelwagner.blog.idnes.cz/c/457536/vraci-se-veda-k-transmutaci-alchymistu.html

ZPRÁVA NASA - Low Energy Nuclear Reaction Aircraft :

http://nari.arc.nasa.gov/node/259

http://nari.arc.nasa.gov/sites/default/files/Wells_TM2014-218283%20Low%20Energy%20Nuclear%20Reaction%20Aircraft_0.pdf

References

“NASA Strategic Plan 2014,” NP-2014-01-964-HQ, National Aeronautics and Space Adminis­tration, Washington D.C., 2014.

Wrbanek, S. Y., Fralick, G. C., Wrbanek, J. D., and Niedra, J. M., “NASA Glenn Research Center experience with "LENR Phenomenon",” IAPG Mechanical Working Group Meeting, Arlington, VA, 1 May 2012.

Bushnell, D., “Low Energy Nuclear Reactions, the Realism and the Outlook,” The Technology Source at NASA Langley Research Center, 2012.

Zawodny, J. M., “Low Energy Nuclear Reactions: Is there a better way to do nuclear power?,” NASA Glenn Research Center LENR Workshop, Sep. 2011.

Silberg, B., “The Nuclear Reactor in Your Basement,” Climate Change: Energy Innovations, NASAJet Propulsion Laboratory, Feb. 2013.

Autor: Karel Wágner | pátek 3.4.2015 12:00 | karma článku: 18.84 | přečteno: 1392x

Další články blogera

Karel Wágner

Je třeba utáhnout šrouby ?

Jak se v posledních dnech díky nejrůznějším článkům a rozhovorům z našich sdělovacích prostředků dozvídáme, na českých silnicích loni zemřelo 565 lidí, o 63 více než předloni.

12.1.2019 v 9:00 | Karma článku: 26.32 | Přečteno: 722 | Diskuse

Karel Wágner

Memento mori

Premiér Andrej Babiš v pondělním rozhovoru před novináři prohlásil, že nechce, aby se Česká republika připojila nejen k paktu o migraci, ale i k paktu o uprchlících.

19.12.2018 v 9:09 | Karma článku: 29.07 | Přečteno: 663 | Diskuse

Karel Wágner

Jak nám v Kosovu pravda s láskou zvítězily

Z našich sdělovacích prostředků se dozvídáme, že Kosovo bude mít pravidelnou armádu. A tak bych rád zopakoval povídání o Kosovu, které jsem zveřejnil ve čtvrtek 7.4.2016 na svém blogu.

14.12.2018 v 18:00 | Karma článku: 43.93 | Přečteno: 2926 | Diskuse

Karel Wágner

Začneme brát 4. dimenzi vážně?

Řada vědců dnes soudí, že čtvrtá prostorová dimenze by mohla být buď velká, a proto i patrná, nebo naopak malá, svinutá, pro nás nepozorovatelná.

24.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 18.61 | Přečteno: 1355 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Něco málo k principu superpozice v geologii

Tento text věnuji vysvětlení tzv. principu superpozice v geologii. Následně provedu krátké zamyšlení nad tím, že geovědy mají významný problém s jeho uplatněním v praxi. Zejména pak v součinnosti s tzv. radiometrickým datováním.

21.2.2019 v 16:34 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 160 | Diskuse

Dana Tenzler

Je radioaktivita škodlivá? A proč vlastně… (1)

Může vás poškodit a může vás i vyléčit. Někdy vám také neuškodí - a když ano, tak ne všem stejně. Všichni se jí bojí. Velice často právem - a někdy neprávem. Tento (a následující blogy) se budou zabývat radioaktivitou.

21.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 22.72 | Přečteno: 526 | Diskuse

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 12.83 | Přečteno: 465 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 18.01 | Přečteno: 327 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 14.32 | Přečteno: 276 | Diskuse
Počet článků 245 Celková karma 33.11 Průměrná čtenost 2858
příležitostný publicista
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz