Biologická transmutace

23. 06. 2015 9:09:09
V tomto roce si připomínáme začátek intenzivního rozvoje jaderných oborů v bývalém Československu a dnešní České republice.

V nedávné době se Česká republika zapojila i mezi státy zabývající se výzkumem transmutace použitého jaderného paliva, která je základem technologie likvidace izotopů s dlouhým poločasem rozpadu a opakovaného energetického využití použitého paliva. V této souvislosti pak není bez za­jímavosti fakt, že na nejrůznějších zahraničních setkáních odborníků se v posledních několika le­tech začalo hovořit též o málo probádané biologické transmutaci.

Obecně platí, že jaderné reakce můžeme rozdělit podle vztahu mezi původními a vzniklými jádry do tří skupin. Zde hovoříme o štěpení jader - z původního jádra vznikají dvě jádra (fragmenty) s přibližně stejnými proto­novými čísly, nebo o jaderné syntéze - dvě jádra vytvářejí jediné jádro s větším protonovým číslem. Ale také o transmutaci, kdy z původního jádra vzniká jádro s málo odliš­ným protonovým číslem. A tak vždy, když hovoříme o biologické transmutaci (myšleny jsou zde jaderné procesy v biologických systémech), musíme také hovořit o jader­ných či nukleárních reak­cích. Což platí i pro transmutaci v mikrobiologických kulturách. O nových poznatcích v případě ta­kovýchto jaderných pro­cesů za běžného tlaku a teplot vědeckou obec informoval například ame­rický jaderný fyzik Ludwik Kowalski v roce 2011 na Scienceforum v článku Microbial destruction of 137Cs radioactivity.

Roku 2013 pak prostřednictvím odborného časopisu Annals of Nuclear Energy (peer-reviewed scientific journal covering research on nuclear energy and nuclear science) o transmutaci stabil­ních izotopů a deaktivaci radioaktivního odpadu v biologických systémech vědeckou obec podrob­něji informovali Vladimir I. Vysotskii a Alla A. Kornilova ve svém článku nazvaném Transmutation of stable isotopes and deactivation of radioactive waste in growing biological systems (Annals of Nuclear Energy, Volume 62, December 2013, Pages 626–633). Zde odkaz:

http://dx.doi.org/10.1016/j.anucene.2013.02.008

Vysoc­kého tým měl mimo jiné prokázat, že cesium 137Cs může být poměrně rychle de­aktivo­váno v biologic­kých médiích. U vybrané kultury docházelo k transmutaci cesia 137Cs na baryum 138Ba, které je stabilní, a proto nemá žádné pro­dukty rozpadu. Od roku 1992 měl tým ukrajinských vědců při­pravit stovky expe­rimentů na kulturách a identifikovat směs mikroorganismů, ve které je vliv na transmutaci nejsil­nější. Jak Vysockij říká: „Kostra rostoucí biolo­gické struktury tvoří takový stav, ve kterém může docházet k ja­derné reakci“.

Je třeba zde ještě zmínit článek z letošního roku, zveřejněný na stránkách vědeckého časopisu Current Science (In­dian peer-reviewed scientific journal), pojednávající o mikrobiologické transmutaci a nízkoenergetických nukleárních reakcích: V. I. Vysotskii and A. A. Kornilova - Micro­bial transmutation of Cs-137 and LENR in growing biological systems (CURRENT SCIENCE, VOL. 108, NO. 4, 25 FEBRUARY 2015). Zde odkaz:

http://www.currentscience.ac.in/Volumes/108/04/0636.pdf

Ovšem třeba taková transmutace izotopů draslíku a uhlíku v živých organismech nepředstavuje proces chemický nebo biologický, ale jaderný. A tak zůstává otázkou, zda v zahraniční literatuře používaný termín „biological transmutation“, tedy „biologická transmutace“, je vlastně korektní. Nicméně prof. V. I. Vysotskij již prohlásil, že vzhledem k událostem ve Fukušimě mají o jeho kul­turu mikroorganismů, ve které má docházet k procesům biologické transmutace, zájem Japonci. A pokud tým japonských vědců objev ukrajinských vědců ověří v praxi, můžeme se v brzké době dočkat úplně nové technologie, umožnující nám jadernou přeměnu dlouhožijících radionuklidů tak, aby se podstatně zkrátila doba, po kterou jsou nebezpečné svou radioaktivitou pro životní pro­středí.

Autor: Karel Wágner | úterý 23.6.2015 9:09 | karma článku: 16.29 | přečteno: 484x

Další články blogera

Karel Wágner

Je třeba utáhnout šrouby ?

Jak se v posledních dnech díky nejrůznějším článkům a rozhovorům z našich sdělovacích prostředků dozvídáme, na českých silnicích loni zemřelo 565 lidí, o 63 více než předloni.

12.1.2019 v 9:00 | Karma článku: 26.32 | Přečteno: 722 | Diskuse

Karel Wágner

Memento mori

Premiér Andrej Babiš v pondělním rozhovoru před novináři prohlásil, že nechce, aby se Česká republika připojila nejen k paktu o migraci, ale i k paktu o uprchlících.

19.12.2018 v 9:09 | Karma článku: 29.07 | Přečteno: 663 | Diskuse

Karel Wágner

Jak nám v Kosovu pravda s láskou zvítězily

Z našich sdělovacích prostředků se dozvídáme, že Kosovo bude mít pravidelnou armádu. A tak bych rád zopakoval povídání o Kosovu, které jsem zveřejnil ve čtvrtek 7.4.2016 na svém blogu.

14.12.2018 v 18:00 | Karma článku: 43.93 | Přečteno: 2926 | Diskuse

Karel Wágner

Začneme brát 4. dimenzi vážně?

Řada vědců dnes soudí, že čtvrtá prostorová dimenze by mohla být buď velká, a proto i patrná, nebo naopak malá, svinutá, pro nás nepozorovatelná.

24.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 18.61 | Přečteno: 1355 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Něco málo k principu superpozice v geologii

Tento text věnuji vysvětlení tzv. principu superpozice v geologii. Následně provedu krátké zamyšlení nad tím, že geovědy mají významný problém s jeho uplatněním v praxi. Zejména pak v součinnosti s tzv. radiometrickým datováním.

21.2.2019 v 16:34 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 160 | Diskuse

Dana Tenzler

Je radioaktivita škodlivá? A proč vlastně… (1)

Může vás poškodit a může vás i vyléčit. Někdy vám také neuškodí - a když ano, tak ne všem stejně. Všichni se jí bojí. Velice často právem - a někdy neprávem. Tento (a následující blogy) se budou zabývat radioaktivitou.

21.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 22.72 | Přečteno: 524 | Diskuse

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 12.83 | Přečteno: 465 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 18.01 | Přečteno: 327 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 14.32 | Přečteno: 276 | Diskuse
Počet článků 245 Celková karma 33.11 Průměrná čtenost 2858
příležitostný publicista
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz