SIGIR a největší blamáž USA

1. 12. 2015 9:09:09
Tvrzení amerického prezidenta Bushe, že Saddám Husajn vlastní zbraně hromadného ni­čení a ohrožuje tím mezinárodní bezpečnost, bylo hlavním argumentem americké invaze do Iráku v březnu 2003.

Zprvu to sice vypadalo na americké vítězství v Iráku, ale nakonec se z toho vyklubala jen největší bla­máž moderní doby, což později ve svých pamětech přiznal i bývalý ministr obrany Donald Rumsfeld. Také prezident Ge­orge W. Bush svůj „omyl“ ohledně iráckých zásob zbraní hromad­ného ničení po oku­paci Iráku přiznal, ovšem s tím, že v době příprav útoku si to měly myslet „všechny zpravodaj­ské služby ve světě“. Bývalý agent CIA Tyler Drumheller takovéto tvrzení, tak jako po něm i několik či­ni­telů Pentagonu, v dubnu 2006 v americké televizi CBS odmítl: "Vždy se mi zvedá žaludek, když slyším, že je to selhání zpravodajských služeb. Je to selhání politiky!" Jak CBS uvedla, bývalý ředitel CIA Ge­orge Te­net na podzim 2002 informace o skutečném stavu zásob iráckých zbraní osobně pře­dal Georgi Bushovi, viceprezidentovi Dicku Che­neymu a dalším vysokým před­stavitelům v Bílém domě. Ti však jeho zprávu po třech dnech smetli ze stolu. Neboť válka v Iráku se blížila a oni měli zájem o informace, které by této politice vyhovo­valy. A tak se jed­ním z nejdůle­žitějších zdrojů v případě zpráv o zbraních hromadného ničení, které ame­rická admi­nistrativa ak­ceptovala, stal irácký chemik Rafíd Džanábí, americkou a německou rozvědkou pře­zdívaný Curveball. Tento azylant v Německu spolupracoval s tajnou službou BND, avšak v rozhovoru pro britský deník The Gu­ardian v únoru 2011 veřejně přiznal, že si zprávy o Husajnových mobil­ních laboratořích a biologických zbraních vymyslel proto, aby zbavil Irák diktátora Sad­dáma Husajna a pomohl tak nastolit v zemi západní demokracii.

Jenže to nebyla jediná ostuda, spojená s americkou okupací Iráku. Rok po invazi byla totiž zahá­jena letecká přeprava balíků stodolarových bankovek z New Yorku do Bagdádu, kde byly předá­vány iráckým úředníkům a americkým dodavatelům. Šlo o největší transfer peněz v historii ame­rické Federální rezervní banky. Ovšem podrobnosti o těchto dodávkách vyšly najevo až prostřed­nictvím memoranda, vypracovaného pro kongresový výbor, který zkoumal znovuvýstavbu Iráku. A i když tento skandál vypadá jako nějaký hoax, najdeme o něm zmínku i na české Wi­kipedii pod heslem Válka v Iráku, v kapitole „2004: Začátek přepravy amerických bankovek do Iráku“. I zde se dozvídáme, že v průběhu roku 2004 byla zahájena přeprava bankovek, zatavených do smršťovací fólie, transportními letouny Lockheed C-130 Hercules ze Spojených států do Bagdádu. Za rok 2004 to bylo zhruba 280 milionů bankovek o celkové váze 363 tun, přičemž hodnota přepravova­ných peněz měla činit 12 miliard dolarů, jak o tom informoval The Guardian.

Tyto peníze byly v Iráku rozdávány bez přepočítávání, řádné kontroly a smluv, které by zajistily, že se skutečně dostanou na místo svého určení a budou řádně využity. Přičemž zde chyběla evi­dence příjemců peněz i částek jim vydaných. Z důkazů předložených americkému kongresovému výboru vyplývá, že vysocí činitelé americké vlády nebyli touto situací nikterak zne­pokojeni, neboť v případě rozkradených financí podle jejich vyjádření „nešlo o peníze ame­rických daňových po­platníků“. Je pravda, že irácká vláda připouštěla vysokou korupci v zemi, nicméně poukazovala na to, že jsou do ní zapojeny americké armádní špičky. A jak uvedl britský deník The Independent, v hledáčku inspekce se tak objevili vysocí armádní důstojníci, kteří nad financováním měli dohled. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se také ve světle nových informací znovu začal zajímat o smrt Dala Stoffela, který byl v roce 2004 zavražděn nedaleko ame­rické základny Tajdží severně od Bagdádu. Stoffelovi, který obchodoval se zbraněmi, byla totiž krátce před jeho smrtí přislíbena částečná imunita výměnou za svědectví o korupčních sítích z americké zelené zóny v Bagdádu.

Úřad zvláštního generálního inspektora pro obnovu Iráku, známější pod zkratkou SIGIR, který se zabývá prevencí a odhalováním podvodů, plýtváním či zneužíváním finančních zdrojů, pod vede­ním Stuarta W. Bowena odhalil, že některé z milionů dolarů, určených na rekonstrukci této válkou zni­čené země, zmizely v nenávratnu. Podrobnosti vyšly najevo prostřednictvím memo­randa, vy­pracovaného pro kongresový výbor, kde generální inspekce SIGIR připouští, že přesnou sumu rozkradených peněz se pravděpodobně už nikdy nepodaří určit. Demokrat Henry Waxman při svém vystoupení ve Sněmovně reprezentantů prohlásil, že způsob, jakým bylo s těmito penězi naloženo, je neuvěři­telný: "Ty částky jsou tak velké, že se nezdá možné, že to celé je pravda. Který normálně uvažující člověk by poslal do válečné zóny 363 tun bankovek?" A to se tehdy ne­probíraly zlaté cihly a mili­ony dolarů v hotovosti, které americká armáda v Iráku objevila v nejrůznějších skrýších.

Zpráva generálního inspektora líčí, jak neformálně Američany vedená koaliční prozatímní správa roz­dávala peníze pocházející nejen z klasického prodeje irácké ropy, ale i ze zkonfiskovaných ban­kovních účtů Iráčanů a přebytků z programu OSN Ropa za potraviny. V této souvislosti pak není bez zajíma­vosti, že bývalý ředitel programu Ropa za potraviny Benon Sevan, jenž měl zmírnit humanitární dopady embarga uvaleného na Irák po invazi do Kuvajtu v roce 1990, v srpnu 2005 oficiálně rezig­noval na svůj post, přičemž generálního tajemníka OSN Kofiho Annana v rezignačním dopise ob­vinil, že ho obětoval vlastním zájmům. Podle agentury Reuters byl Benon Sevan vyšetřovací ko­misí, kterou vedl bývalý šéf americké centrální banky Paul Volcker, obviněn z korupce. Sevan byl kvůli podezření, že přijal úplatek 160 tisíc dolarů sesazen z funkce už v únoru, ale byl ponechán za symbolickou mzdu jednoho dolaru ročně ve službách OSN, aby mohl být nápomocen při vyšet­řování.

Co je však vzhledem k současné situaci na Blízkém východě nejdůležitější, v závěru zprávy in­spekce SIGIR se říká: "Mnoho těchto finančních zdrojů bylo proplýtváno na korupci i jinak. Některé tyto peníze prav­děpodobně obohatily zločince i povstalce bojující proti Spojeným státům americ­kým." Jinými slovy řečeno, díky tomuto šlendriánu tehdy prozatímní správa v Iráku financo­vala též různá hnutí islamistů, ze kterých se formovaly i v dnešním Iráku a Sýrii bojující sku­piny džihádistů, včetně milic vedených abú Musou Zarkávím (občanským jménem Ahmed Kalaj­leh), jenž patřil k zakladatelům organizace zvané Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), která po­stupně ovládla velká území na seve­rozápadě Iráku a začala kontrolovat i některé oblasti v Sýrii, aby pak v červnu 2014 vyhlásila chalífát pod názvem Islámský stát, do jehož čela se postavil Abú Bakr Bag­dádí. Po americké invazi do Afghánistánu (která podle vojenských expertů nakonec stejně nedosáhla cíle zamezit působení Al-Kaidy) se podle tradované verze totiž Zarkáví se svými stoupenci přesunul z Afghánistánu do Iráku, kde mezi sunnity vzrostla jeho popula­rita a těšil se takové podpoře, že se nakonec stal hlav­ním protivníkem spojeneckých sil. Přičemž se žádnému z analytiků či vojenských expertů dosud nepodařilo odhalit, kdo v roce 2004 Zarkávího a jeho bojovníky v Iráku vyzbrojoval.

No řekněte sami: není to divné?

Příběh zbraní - Kalašnikov AK47

Dokument

Autor: Karel Wágner | úterý 1.12.2015 9:09 | karma článku: 29.67 | přečteno: 1408x

Další články blogera

Karel Wágner

Je třeba utáhnout šrouby ?

Jak se v posledních dnech díky nejrůznějším článkům a rozhovorům z našich sdělovacích prostředků dozvídáme, na českých silnicích loni zemřelo 565 lidí, o 63 více než předloni.

12.1.2019 v 9:00 | Karma článku: 26.32 | Přečteno: 722 | Diskuse

Karel Wágner

Memento mori

Premiér Andrej Babiš v pondělním rozhovoru před novináři prohlásil, že nechce, aby se Česká republika připojila nejen k paktu o migraci, ale i k paktu o uprchlících.

19.12.2018 v 9:09 | Karma článku: 29.07 | Přečteno: 663 | Diskuse

Karel Wágner

Jak nám v Kosovu pravda s láskou zvítězily

Z našich sdělovacích prostředků se dozvídáme, že Kosovo bude mít pravidelnou armádu. A tak bych rád zopakoval povídání o Kosovu, které jsem zveřejnil ve čtvrtek 7.4.2016 na svém blogu.

14.12.2018 v 18:00 | Karma článku: 43.93 | Přečteno: 2926 | Diskuse

Karel Wágner

Začneme brát 4. dimenzi vážně?

Řada vědců dnes soudí, že čtvrtá prostorová dimenze by mohla být buď velká, a proto i patrná, nebo naopak malá, svinutá, pro nás nepozorovatelná.

24.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 18.61 | Přečteno: 1355 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jana Karvaiová

Zamyšlení nad důvěrou

Dnešní zamyšlení bude o normálnosti (nenormálnosti) světa a důvěře. A kupodivu se dostanu i ke školství.

21.2.2019 v 19:20 | Karma článku: 10.43 | Přečteno: 143 | Diskuse

Jan Dvořák

Dobrou chuť, pokud víte, co jíte

Čas k dílu / čas k jídlu. Oba úkony by se neměly prolínat, vede to k neurózám. Stejně nebezpečné je také „dlabat“ u televize, to si pak člověk při obzvlášť dramatické zprávě může omylem vrazit vidličku do brýlí.

21.2.2019 v 18:59 | Karma článku: 9.83 | Přečteno: 199 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Me too a my

Je to přesně rok a půl, co se kampaň Me too objevila ve Spojených státech. Zatím neutichá a k nám se jí zatím naštěstí nedaří proniknout. Věřme, že to tak i zůstane

21.2.2019 v 17:36 | Karma článku: 32.48 | Přečteno: 834 | Diskuse

Jakub Kouřil

Pohřeb hudby

Žil byl král, který byl přísný a málokdy se usmál. Většinou se jen mračil a mračil. Královská tvář zrcadlila veliké starosti, které brázdily pod kůži, a zanechávaly za sebou ošklivé vrásky. Vladařovou láskou byla moc ...

21.2.2019 v 17:21 | Karma článku: 5.80 | Přečteno: 277 | Diskuse

Přemysl Čech

O tom, že z polských potravin strach nemám, ale..

Ale za negativní publicitu si mohou Poláci sami. Nejspíše je to tím, že tamní zemědělství je víc budováno na základech levnosti, než na základě kvality a to už od dob socializmu..

21.2.2019 v 17:03 | Karma článku: 16.41 | Přečteno: 414 | Diskuse
Počet článků 245 Celková karma 33.11 Průměrná čtenost 2858
příležitostný publicista
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz