Neuvěřitelné fyzikální skutečnosti

Při rozsáhlých možnostech dnešní digitální techniky exis­tuje celá řada zvukových i obrazových záznamů fyzikál­ních jevů, o které se za­jí­mali přírodovědci již ve druhé půli 19. století.  

Přesto však nebyly pro svoji podivnost a mylné interpretace laiků některé tyto přírodní jevy objasněny a namísto řádného základního výzkumu začala být popírána jejich samotná existence. Což je i případ úkazů ze severovýchodu Austrá­lie, jež ve svém domě a jeho blíz­kém okolí digitálními kamerami více jak čtyři roky zaznamenává Ken Gold­stein z  Town­sville ve státě Queen­sland. Kdyby šlo o jedno jediné video, nebylo by o čem diskutovat. Jenže au­ten­tických nahrávek Ken Goldstein pořídil doslova stovky. Pokud ale začneme hovořit o fyzikál­ních jevech, nemůžeme se vyhnout fyzikální veličině zvané energie, schopné konat práci, nacházející se v okolním pro­středí.

Energie z okolního prostředí by neměla stát jen za samovolným pohybem objektů a všelijakými zvuky, ale i za dosud neobjasněným samovolným zapínáním a vypínáním elektrospotřebičů. Nejde jen o to, že se mohou jaksi „samy od sebe“ rozsvěcet a zhasínat různá světla, zapínat a vypínat hi-fi věže, radiopřijímače a televizory nevykazující žádnou závadu či poruchu, ale v činnost může být energií z okolního prostředí uve­den i vysavač, nebo mikrovlnná trouba. Z hlediska techniků je pak obzvlášť zajímavý autentický záznam ze 13. února 2011, kde nejenže došlo k  samovolnému (zde několikrát se opa­kujícímu) zapínání mikrovlnné trouby, ale v tomto záznamu je doložena i činnost trouby po jejím odpojení od sítě (podobně byla takováto činnost zařízení bez zjevného pří­konu v bydlišti autora videa zazna­menána i u vysa­vače). I když není mikrovlnná trouba napájena z elek­trorozvodné sítě, vykazuje nadále činnost, tedy z hlediska fyziky vykonává práci:

https://www.youtube.com/watch?v=eCnXXtocksk

Zajímavý je fakt, že tento úkaz byl pozorován opakovaně. Dne 18. února 2011 dokonce začala mi­krovlnka (na stopáži od 0:07 do 1:50) pracovat i přesto, že byly kolíky zástrčky z přívodní šňůry očividně mimo zásuvku, tedy prokazatelně byla mi­krovlnka odpojena od přívodu elektřiny, respek­tive od elektroinstalace rodinného domu:

https://www.youtube.com/watch?v=Zs3KMYTrA5I

Při spekulacích kolem výkladu tohoto jevu se v diskusích objevily úvahy o indukčním nabíjení, bez­dotykovém přenosu výkonu, častěji se hovoří o technologiích dodávajících elektrickou energii spo­třebiči bez jakéhoko­liv me­chanického kontaktu. Nakonec již vynálezce Tesla v roce 1893 na World Columbian Exposi­tion v Chicagu předvedl, že je možné rozsvítit žárovku bezdrátově, nicméně z mnoha důvodů se bezdrátový přenos energie na dálku, tedy bezdotykový přenos výkonu, neuchy­til. Pokud se hovoří o nabíjení, pak bezdrátově lze nabíjet indukční i rezonanční metodou. Při indukčním nabíjení je ovšem třeba položit dobíjený přístroj na indukční podložku. Nabíjením s využitím rezonance lze dodat energii nejen notebookům, ale například i někte­rým druhům vysavačů, a to údajně již na vzdálenost 3 až 5 metrů.

Tech­nologie bezkontaktního přenosu elektrické energie je v posledních letech na vzestupu a vý­robci nejrůznějších zařízení jí věnují vzrůstající pozornost: bezdoty­kový přenos elektrické energie v domácnostech je již zvládnut a mnohé firmy ho začínají nabízet. Proto také bylo třeba odhadnout potřebný příkon pro kame­rou za­znamenaný jev, kde by se při eventuál­ním podvodu mohlo jednat o elektrickou energii spotřebiči dodáva­nou bez jakéhokoliv mechanic­kého kontaktu. Požádal jsem o odhad potřebné energie jed­noho z našich odborníků. Podle jeho mínění žárovka v mikrovlnce má pří­kon asi 25 W a motorek 3 W (ze záběrů není patrné, zda je či není v činnost uveden i magnetron, coby generátor mikrovln­ného zá­ření). Po­kud to zaokrouhlíme na cca 30 W cel­kem a předpoklá­dáme průřez mikrovlnky 0,3 m x 0,4 m, lze pak odhadnout efektivní hodnotu fyzi­kálního pole z okolí na 300 V/m. Ovšem na videu prezento­vaný úkaz byl Kenem Gold­steinem zaznamenán v únoru 2011, tedy před pěti lety, kdy ještě zaří­zení pro bezdotykový přenos  elektrické energie firmy nenabízely.

V případě funkce mikrovlnky z výše uvedených autentických záznamů s největší pravděpodobností nepů­jde o bludné proudy z elektrifikované železniční tratě, se kterými máme i u nás zkušenosti, neboť elektrospotře­bič je zcela odpojen od přívodu elektrické energie. Navíc byly ostatní úkazy, zde se vy­skytující, přírodo­vědci pozorovány již ve druhé půli 19. století, kdy o bludných proudech, které jsou úzce spojeny s provozem elektrizovaných drah, tramvají a jejich měníren, ještě nemůžeme hovořit. To by zna­menalo, že musí být hledaná energie přítomna v okolním pro­středí, a to nezá­visle na lid­ské čin­nosti, což se zdá být málo pravděpodobné. Jenže například ve Francii v obci Al­baret-Sainte-Marie v březnu 2013 došel jeden z přizvaných expertů k závěru, že zdánlivě nevy­světlitelné zvuky a samovolné pohyby objektů, které zde byly pozorovány, byly dů­sledkem níz­kofrekvenčních elektrických polí pod domem, označova­ných za přirozené zemní či te­lurické proudy, známé od druhé poloviny 19. století. Tyto proudy se pak měly jako „silné elektrické pole“ projevovat v prosto­rách domu, což údajně měla dokládat data z měření. Ovšem šlo o infor­mace podávané novinářům starostou obce a naměřená data z této kauzy se mi na internetu dohledat nepodařilo.

Jenže žárovka (i motorek rotujícího talíře) je uvnitř kovového pláště mikrovlnné trouby, tedy ve stí­ně­ném prostoru. Dle jedné laické varianty spekulativního výkladu pořízeného záznamu se tak jedná o podvod, kdy za všechno údajně může záložní napájecí zdroj sloužící jako zásobárna energie při výpadku elek­třiny, tedy „malá UPS schovaná v mikrovlnce cca na výkon 50 Wattů“, což má posta­čit pro osvět­lení trouby a otáčení talíře. Ale i laikům je zřejmé, že takovéto zařízení by na in­krimi­nova­ných záběrech bylo nejspíše v nasvíceném prostoru mikrovlnky odhaleno. Pokud se pak nebudeme za­bývat hypotézou podvodu, neboť stovky dalších autentických záznamů zdejších událostí naznačují, že s největší pravděpodobností o podvod nejde, je třeba se soustředit na fakt, že se žárovka i motorek rotují­cího ta­líře nacházejí uvnitř kovo­vého pláště mikrovlnné trouby, tedy ve stíněném prostoru.

Plášť mikrovlnky tvoří Faradayovu klec, která se v dnešní době používá v mnoha obměnách ke stínění. Proto se s ní také se­tkáváme u mikrovlnné trouby, neboť uzemněná Faradayova klec do značné míry stíní elektromag­netické vlny. Zde je však důležité, o jakou vlnovou délku a jakou cha­rakteristiku vln se jedná. Stačí se po­dívat na dvířka mik­rovlnky, kde mikrovlny, generované magnet­ronem, s vlnovou délkou 12,5 cm zůstanou uvězněny v troubě, zatímco elektromag­netické vlny ve formě vi­ditelného světla s vlnovou délkou ve stovkách nanometrů bez problému projdou otvory v mřížce dvířek. Na­víc se ukazuje, že elektrické pole vždy částečně proniká do Faradayovy klece, že jej klec nikdy úplně neodstíní. Nedokonalost stínění souvisí s indukcí náboje v materiálu klece a s energií, kterou má pole kolem klece. Také nejnovější výpočty účinnosti Faradayovy klece uká­zaly na její nižší stí­nící schopnost, než se dosud soudilo. Což je téměř 200 let od jejího vyná­lezu poměrně překvapivé zjištění, jak říká Miroslav Havránek ve své stati Nové poznatky o účin­nosti Faradayovy klece.

Zde odkaz:  http://www.aldebaran.cz/bulletin/2015_35_far.php

Co je však nejdůležitější, pokud chceme v souvislosti s energií působící na mikro­vlnku hovořit o elektromagnetismu, pak celý problém komplikuje situace, kdy elektromagnetické pole vniká do elektricky vodivého prostředí (kovového pláště mikrovlnky). Průnik elektromagnetické energie elektricky vodivým prostředím je po­psán parametrem zvaným hloubka vniku, při kterém intenzita pole poklesne na hodnotu 1/e, kde „e“ je Eulerovo číslo (přibližně e = 2,718), označované za zá­klad přirozených logaritmů. Jenže jak se dnes uka­zuje, a jak měl již dříve ve svých pokusech do­kládat Nikola Tesla, vhodnou volbou parametrů elektromagnetického či elektrického pole lze při experimentech zajistit, že k zásadnímu poklesu jeho intenzity ve vodivém prostředí nedochází. Otázkou tak zůstává, zda u všech elektromagnetických či elektrických polí, pronikajících pláštěm mikro­vlnky, musí opravdu docházet k zásadnímu poklesu jejich intenzity.

Z výpovědí očitých svědků za posledních více než 100 let vyplývá, že při výskytu podivných zvuků připomínajících klepání a bouchání, jejichž zdroj nebyl odhalen, či různých forem sa­mo­volného pohybu, měli pozorovatelé často pociťovat chlad. Neboť tyto jevy mnohdy provázel výrazný pokles teploty, při­čemž ta­kovéto epifenomény byly několika příro­dozpytci zaznamenány již v 19. století. Zde pak máme konti­nuální záznam ze 4. července 2011, pořízený v nočních hodinách digitální kamerou, jenž pokles teploty v místnosti dokládá (jedná se o zimní období, kdy v australském Queen­slandu denní teplota může klesnout i na pouhých 46 stupňů Fahreheita, tedy na 7,7 stupňů Celsia). Jak je ze záběrů patrné, počáteční hodnota tepelného komfortu v místnosti rychle klesá (na zá­znamu od 0:25 do 2:45), a to z původních 31,9 stupňů Celsia až na 18,3 stupně. Tedy za 2 mi­nuty a 20 vteřin teplota v místnosti klesla o pl­ných 13,6 stupňů Celsia. A právě takovéto prudké po­klesy teplot v místech výskytu neobjasněných jevů spo­jovala řada přírodovědců na konci 19. a začátku 20. století s velkým množstvím potenciální energie v okolním pro­středí, respektive s ener­gií teplot­ního gradi­entu:

https://www.youtube.com/watch?v=rlF4iy68tyU

Samovolné uvedení elektrospotřebičů či technických zařízení do provozu rozhodně není vá­záno na přítomnost člověka. Tomu nasvědčují záběry z  kamer (včetně bezpečnostních CCTV), pořízené v nejrůznějších koutech světa, kdy ve sledovaném prostoru nebyl člověk pozorované samovolné čin­nosti tech­nic­kých zaří­zení příto­men. Tudíž zde můžeme hovořit jen a jen o fy­zikálních vlivech, je­jichž exaktní interpretace není známa proto, že dosud nebyl u tako­výchto úkazů zahájen řádný základní vý­zkum. Podobně tomu bylo v minulosti napří­klad i se zdánlivě záhad­ným sa­movznícením, za kterým různí badatelé hledali všelijaké žháře, do­kud tyto jevy neza­čali studovat zástupci fyziků. Díky jejich výzkumu již o tom, že formy samo­vol­ného vznícení, řazené do třídy fyzi­kálního sa­mo­vznícení, představují objektivní rea­litu, dnes nikdo z aka­demické obce ani hasiči ne­pochy­bují. A to i přesto, že někteří senza­cechtiví no­vináři případy fyzi­kál­ního sa­movznícení dodnes označují za úkazy vy­mykající se přírod­ním záko­nům, ba najdou se i tací, co je označují za řádění poltergeista.

Je pravda, že i samovolné uvedení elektrospotřebičů a jiných technických zařízení do provozu, tedy i činnost mikrovlnné trouby odpojené od přívodu elektrické energie z výše vzpomínaných au­tentic­kých záběrů, bývá milovníky záhad označováno za „řádění poltergeista“. A je pravda, že při posuzování tohoto fenoménu, v rámci dlouholetých tradic zvaného pol­tergeist, se neobejdeme bez zdravé skepse, přičemž si ale nelze plést samotnou existenci fenoménu (objektivní realitu) s myl­nými či nevědeckými pokusy o jeho interpretaci. Rovněž zde však platí, že namísto dětinských spe­kulací a zesměšňování autorů do­kumen­tár­ních záběrů se můžeme svým napodobo­váním (fal­zifikací) nahrá­vek zapojit do objas­ňování fenoménu.

Například podstatný klip z Velké Británie (z míst, kde byla zaznamenána řada úkazů adekvátních úkazům zaznamenaným v australském Town­sville), na který jsem upo­zornil v květnu 2012 nejen čtenáře svého blogu, ale i redakci Technetu z portálu iD­NES, ukazuje stejně ne­uvěři­telnou sku­tečnost. Pod do­hledem kamery v nepřítomnosti lidí tu zdánlivě sama od sebe vy­skakují ze svých skořá­pek tři vajíčka. Což připomíná klasické působení elektromagnetic­kých vln v mikrovlnné troubě, kdy se voda obsažená v každé orga­nické hmotě, tedy i ve vejci, díky elektromagnetickým vlnám z magnetronu rychle za­hřívá a z kapalného skupenství přechází ve sku­penství plynné, tedy mění se v páru, přičemž sko­řápka ne­vydrží vzrůstající vnitřní tlak a praskne.

Ze záběru kamery je však zřejmé, že na kuchyňské lince v blízkosti vajec nebyl umístěn žádný magnetron. Vejce stojí ve standardní krabičce, která zajišťuje vhodné skladovací podmínky a plní několik funkcí, mezi něž patří i funkce ochranná. Křehká vejce musí být balena v dostatečně pev­ném obalu odolném proti deformacím, nárazům, vibracím a jiným možnostem mechanického po­škození při manipulaci a přepravě. Obraz i zvuk tohoto klipu jsou v souladu a dokládají zachyce­nou realitu. Z analýzy obrazového záznamu vyplývá, že tu nejde o 3D animaci a že u tohoto videa ke střihu, či jiným filmař­ským trikům s největší pravděpodobností nedošlo. A ticho této scény, natá­čené v nepřítomnosti lidí, umožňuje analyzovat zvukový efekt fyzikálního děje. Jinak řečeno, za současné situace, kdy řada našich fyziků prohlašuje, že neví co a jak při takovýchto událostech měřit, je každé napo­do­bení tohoto úkazu za kontrolovaných podmínek podstatným přínosem. Může totiž přispět k identifikaci ener­gie, která stojí za dosud neob­jasně­nými přírodními jevy. Zde na stopáži od 0:33 do 0:50 ze skořápek vyska­kující vajíčka:

http://www.youtube.com/watch?v=bzUPfiRBgSY

Ovšem ani autoři článku nazvaného Tajně jsme natočili poltergeista (Tech­net.cz, 26. dubna 2012), kteří údajně čtenářům iDNESu dokázali, že v australských video­klipech Kena Gold­steina je polter­geist pouhým dílem člověka (tedy že v jeho obrazových a zvu­kových záznamech nešlo o žádné přírodní jevy), nám dodnes nezodpově­děli zde nastolenou otázku: jak se dají technickým trikem přimět slepičí vejce na kuchyňské lince k tomu, aby vy­skako­vala ze svých skořápek?

Rajče v mikrovlnné troubě | foto: youtube.com

A pro odlehčení zde ještě jedna technická perlička - Teslův transformátor umí i hudbu:

http://elektrika.tv/video/2016/house-of-the-rising-sun-musical-tesla-coils.mp4