Můžou mince samy skákat ?

21. 04. 2016 9:09:09
Na internetu se stále častěji objevují videonahrávky s podivnými jevy, natáčené obyva­teli domů či bytů po celém světě, o nichž bořiči mýtů zhusta hovoří jako o filmových tricích.

Úroveň amatér­ských nahrávek je různá a někdy jsou takováto videa nekvalitní, což má údajně bránit jejich posuzování. Jenže to už nějaký ten pátek neplatí. Nakonec i nekvalitní videa po pří­slušných analý­zách na specializovaném pracovišti i našim kriminalistům pomohla dopadnout řadu pachatelů trestného činu. Především však i málo kvalitní videozáznam vždy o něčem vypovídá. Jeho kvalita nám tak nemusí bránit v racionálních úvahách a posuzování zobrazovaného děje. Ale raději si uvedeme příklad.

Jedná se o dvě na internetu a v zahraničních sdělovacích prostředcích diskutovaná videa, podle některých diskutérů pořízená v Irsku, kde mělo v závěru roku 2014 docházet v jednom bytě k řadě nepochopitelných úkazů. Mimo jiné zde po kuchyňském stole začala jaksi „sama od sebe“ skákat mince, aby pak nakonec od stolu odlétla. Podle nejrozšířenějšího výkladu tohoto jevu jde o podvod s cívkou elektromagnetu, generující vířivé proudy v elektricky vodivém prostřední, které působí proti gravitační síle. Zde si obyčejně bořiči mýtů pletou gravitační pole se zemskou tíží, ale to není až tak podstatné. Jednoduše řečeno, mělo by se jednat o elektromagnet, ukrývaný pod stolem, jenž způsobuje pohyb (na stopáži od 0:35 do 1:50) sledované mince:

https://www.youtube.com/watch?v=Pk1qasPMzkQ

Celý záznam pohybující se mince by měl být adekvátní známým fyzikálním pokusům s transformační levitací měděného kotouče, levitujícího nad elektromagne­tem. Princip transfor­mační levitace spočívá ve střídavém magnetickém poli. Toto pole je vybuzeno cívkou. Jestliže se do tohoto pole vloží elektricky vodivé těleso, začne se v něm indukovat trans­formační napětí. Transformační napětí má za následek vyvolání vířivých (Foucaultových) proudů, které mají své magnetické pole. Magnetické pole vybuzené cívkou pak působí proti magnetickému poli vodivého tě­lesa. Toto působení má za následek vznášení se vodivého tělesa v prostoru nad magnetem.

Mince se dají většinou dobře zmagnetizovat. Jenže deska stolu má značnou tloušťku, tedy by značně vzdalovala minci od případné cívky pod deskou stolu. Obecně by mělo platit, že silový úči­nek magnetického pole rychle klesá se vzdáleností od zdroje. Pak také čím výše od cívky se bude mince ve výchozí poloze nacházet a čím výše mince vyskočí, tím menší síla magnetického pole z cívky bude na ni působit. A přitom na druhém videu (od 0:20 do 2:25) mince vyskakuje do značné výše:

https://www.youtube.com/watch?v=yHQghcacQ_k

Pokud by tedy mince z tohoto druhého videa měla vyskakovat díky cívce až do výše uzávěru ná­doby, a navíc do něho při uděleném zrychlení narážet s takovou silou, že odhodí uzávěr nádoby na desku stolu (přičemž z nádoby nakonec vylétne), nemusel by pak elektromagnet pod stolem kvůli jeho uvažovanému výkonu být hodně velký a hodně těžký? V desce stolu evidentně nejsou žádné otvory a nic nenasvědčuje tomu, že by byla těžká cívka pod desku připevněna. Uvažovaná cívka by navíc měla pracovat v režimu nepravidelných pulzů, tedy přerušovaně, ovšem žádný ze zvukových efektů činnosti silné cívky na autentickém záznamu slyšet není.

Už v prvním videu si lze na stopáži 1:45 všimnout momentu, kdy mince náhle vyskočí tak vysoko, že velkým obloukem odlétá pryč od stolu, což principu transformační levitace za pomoci jakési mi­niaturní cívky moc neodpovídá. Tento podstatný moment je i přes horší kvalitu obrazu zřejmý. Za­znamenaný „výskok“ mince na diváka působí, jako by minci někdo, kdo stojí za kamerou, měl při­pevněnu na niti a prudkým pohybem ji strhl k sobě. Jenže jak vyplývá ze záběrů druhého videa, kdy mince poskakuje na dně nádoby, uzavřené víkem, uvažovanou možnost táhel (vlasce, nitě, gumičky) tedy klasický kouzelnický trik, víko poněkud komplikuje.

Elektromagnetickému principu využívanému v levitaci jsem na blogu věnoval několik článků. Pro názornější ukázku levitace zapříčiněné proudem protékajícím cívkou zde uvádím alespoň odkaz na záběry z Francie. V tomto videu (na stopáži od 2:00 do 3:20) najdete demonstraci elektro­mag­netické indukce z Palais de la Decouverte v Paříži, kde se 1 kg těžká placka z hliníko­vého plechu vznáší nad velkou cívkou, kterou protéká střídavý proud 800 A o frekvenci 900 Hz:

https://www.youtube.com/watch?v=txmKr69jGBk

Když si pak představíme levitující placku zmenšenou na velikost mince a tím i zmenšenou velikost potřebné cívky, bude nám jasné, že mince může vyskakovat jen do určité výšky. Ostatně pokus s mincemi, které vyskakují z nádoby, by jistě představoval značně zajímavé praktikum pro studenty na našich školách. Je proto s podivem, že to žádného profesora, vyučujícího fyziku, dosud nena­padlo.

Ovšem hypotéza s elektromagnetem mi připadala, jak se u nás říká, poněkud přitažená za vlasy. Dokonce i jeden z našich vědců, kterého jsem oslovil, mi napsal: „Myslím si, že tam nemají žádný elektromagnet, to by bylo moc složité. A skákání mince zde nejde jednoduše vypočítat, protože hodně závisí na materiálových (magnetických) vlastnostech mince – a ty neznáme“. V tom měl samozřejmě pravdu. Videa jsou málo transparentní. Díky špatné kvalitě obrazu minci, poskakující v nádobě, nedokázal určit ani odborník z řad numismatiků. Což ovšem neznamená, že musíme v takovém případě házet flintu do žita. Stačí při rozboru daného videa provést důkladnější rešerši a dohledat potřebné infor­mace.

Jak se nakonec ukázalo, videa nebyla natočena v Irsku. Ve skutečnosti je natočila Donna Ayres z Burnley v hrabství Lancashire. Město Burnley leží cca 35 km severně od Manchesteru, na soutoku řek Calder a Brun. Zde také milovníci fotbalu najdou tým Burnley FC, který na sebe několikrát poutal jejich pozornost. Tudíž v případě posuzované mince víme, že nešlo o irské euromince, které jsou v oběhu od 1. ledna 2002. Na jednom videu je dokonce mince v detailu ukázána a přímo au­torkou nahrávky identifikována jako britská dvoupence (two pence). Potom tedy známe všechny potřebné parametry dané mince:

Váha: 7,13 gramů.Tvar: kruhový. Průměr: 25,91 mm. Tloušťka: 2,03 mm.

Složení: poměděná ocel.

Důkaz toho, že jde o britskou dvoupenci, najdeme na dalším videu z odkazu níže. Zde také na sdílených záběrech autorka videa názorně předvádí, že pod deskou stolu není připevněn žádný magnet. I zde se britská mince (od 1:25 do 4:25) pohybuje:

https://www.youtube.com/watch?v=dYF3B3F7YoY

Ovšem definitivní důkaz toho, že nejde o trik s elektromagnetem, najdeme na následujícím videu, kde je sice posunuta zvuková stopa, ale nám jde především o obrazový záznam. Nádoba s mincí stojí na rovné podlaze, respektive na koberci, z čehož je zcela zřejmé, že pod ní nebyl ukryt žádný elektromagnet. Přitom však dochází ke stejnému úkazu, jaký byl pozorován na kuchyňském stole. Mince opět vyskakuje a naráží do uzávěru nádoby:

https://www.youtube.com/watch?v=Wv3oZ0qFQio

Podezření, že v obytných prostorách, v nichž mělo docházet k podivným úkazům, se vyskytuje ja­kási nezvyklá forma magnetického pole, ovšem u mnoha diváků vyvolává (na stopáži od 0:50 do 4:20) i tento sledovaný pohyb lžíce na kuchyňské lince:

https://www.youtube.com/watch?v=bNogrytp6uo

To jedině správné vysvětlení pozorovaného pohybu lžíce podle zastánců hypotézy podvodu (kromě již vzpomínaného magnetu) představuje jejich tvrzení, že zde někdo tahá za vlasec či nit, ke lžíci uvázanou. Ovšem všechny hypotézy je třeba vždy potvrdit, nebo vyvrátit, což platí i pro hy­potézu podvodu. Pokud tedy budeme uvažovat pro nás neviditelná táhla jako vlasce, nitě, nebo tenké gumičky, pak i do takovéto falzifikace (vyvrácení) podvodu má co mluvit fyzika, a to dokonce ta školská, neboť si zde vystačíme se skládáním sil. I zde totiž platí, že velikost vykonané práce zpravidla závisí nejen na velikosti působící síly, ale je důležitý i směr, ve kterém na těleso působí. Působí-li síla na těleso ve směru trajektorie pohybu, jsou její účinky (a tím i vykonaná práce) ma­ximální. Čím více se směr síly odchyluje od trajektorie, tím se účinky snižují. Tedy důležité je si uvědomit, že práci koná jen složka síly ve směru pohybu.

Když si rozkreslíme pohyby lžíce s tím, že při každém jednotlivém jejím skoku či posunu určíme sílu na těleso působící ve směru trajektorie pohybu, bude zřejmé, odkud by podvodník, což roz­hodně nemohla být sama autorka videa, pak musel tahat za nit nebo vlasec. Jestliže nám vyšlo, že by její komplic musel za nit tahat z bodu, na kterém se žádná osoba očividně nenachází, pak mů­žeme prohlásit, že hypotéza podvodu s táhly byla vyvrácena díky metodám školské fyziky. Nejsem žádný expert na skládání sil, ale podle mého laického soudu v případě určování síly ve směru tra­jektorie pohybu to jaksi nevychází. Tedy za uvažovanou nit by v některých případech zřejmě ne­mohl při jednoduchém triku tahat člověk, který se schovává mimo zorné pole kamery, aby na zábě­rech nebyl vidět. Přesto nemohu v rámci umírněné skepse zde probíraná videa označit za ne­zvratný důkaz exis­tence nějakého dosud neobjasněného přírodního jevu. Neboť ve skutečnosti si nemohu dovolit zcela zde vyloučit jiný, sofistikovanější, mnou neodhalený kouzelnický trik, i když tentokrát rozhodně nejde o bořiči mýtů opěvované elektromag­nety.

Rozhodně však mohu prohlásit, že tu nejde o zázrak, nadpřirozené síly nebo duchy, nýbrž o fyzi­kální jev, o čemž vůbec nepochybuji. O fyzikální jev se totiž jedná vždy, když hovoříme o pohybu těles, ať už jde o nějaký akademické obci neznámý jev, nebo neodhalený kouzelnický trik s táhlem. Ale o tom, které fyzi­kální vlivy na audiovizuálních záznamech, jež natočila Donna Ayres z britského Burnley, pozorovaný pohyb objektů při vyloučení nití a vlasců mohou způsobit, se jako laik neod­važuji spekulovat. Toho se neodvážil ani žádný z mnou oslovených vědců. K tomu by totiž musel být na místě a vidět vše na vlastní oči. A ještě by k tomu potřeboval data, naměřená v řádném zá­kladním vý­zkumu. Ta ovšem nejsou, jak už to v takových případech bývá, přírodověd­cům k dispozici.

Závěrem bych chtěl podotknout, že audiovizuální nahrávky z bytu Donny Ayresové z britského Burnley, které jsme tu rozebírali, neobsahují žádné skeptiky vzpomínané filmařské tri­ky. Ty totiž vznikají díky střihům v záznamu a přestavbám interi­éru. A střihy se u záběrů sporných jevů na vi­deu Donny Ayresové objevit nepodařilo. Videa s filmařskými triky se na YouTube v poslední době vyrojila v hojném počtu, neboť do příslušného technického vybavení již není třeba investovat ast­ronomické částky. Ale každému soudnému divá­kovi je už na první pohled zřejmé, že v případě ta­kového videa nejde o skutečnost, nýbrž o trik, což také autor videa zpravidla přiznává. Zde ukázka filmařských triků, ke kterým autoři nepotřebují filmové studio:

https://www.youtube.com/watch?v=ptS-Oyf-NtY

Samozřejmě si také některý kouzelník občas zaplatí kameramana a pomocníky, kteří mu pomůžou realizovat jeho trik. To ovšem není trik „filmařský“, ale trik „kouzelnický“, neboť natáčený trik se opírá o kouzelníkovy rekvizity. Řadu takových kousků, označovaných za mikro a makro magii, od­haloval seriál Magie kouzla zbavená, u nás odvysílaný na ČT2. Zde můžete dokonce shlédnout zajímavé provedení a následné odhalení (na stopáži od 36:35 do 42:08) promyšleného triku, umožňujícího kouzelníkům chodit po vodě:

https://www.youtube.com/watch?v=YRpkX-gCWes

Když britská Královská mincovna měnila design dvacetipence s portrétem panovnice, která zrovna dnes slaví své 90. narozeny, a přesunula letopočet z rubové strany na líc, omylem použila při ražbě u jedné série původní lícovou stranu. Britové tak pečlivě prohlížejí všechny dvacetipence, které se jim dostanou do ruky, ve snaze objevit minci bez vyraženého data. Chybné mince, které unikly do oběhu, totiž lze sběratelům prodat za téměř tisícinásobek jejich vyznačené hodnoty. / Foto: ČTK /

Autor: Karel Wágner | čtvrtek 21.4.2016 9:09 | karma článku: 18.35 | přečteno: 706x

Další články blogera

Karel Wágner

Je třeba utáhnout šrouby ?

Jak se v posledních dnech díky nejrůznějším článkům a rozhovorům z našich sdělovacích prostředků dozvídáme, na českých silnicích loni zemřelo 565 lidí, o 63 více než předloni.

12.1.2019 v 9:00 | Karma článku: 26.32 | Přečteno: 722 | Diskuse

Karel Wágner

Memento mori

Premiér Andrej Babiš v pondělním rozhovoru před novináři prohlásil, že nechce, aby se Česká republika připojila nejen k paktu o migraci, ale i k paktu o uprchlících.

19.12.2018 v 9:09 | Karma článku: 29.07 | Přečteno: 663 | Diskuse

Karel Wágner

Jak nám v Kosovu pravda s láskou zvítězily

Z našich sdělovacích prostředků se dozvídáme, že Kosovo bude mít pravidelnou armádu. A tak bych rád zopakoval povídání o Kosovu, které jsem zveřejnil ve čtvrtek 7.4.2016 na svém blogu.

14.12.2018 v 18:00 | Karma článku: 43.93 | Přečteno: 2926 | Diskuse

Karel Wágner

Začneme brát 4. dimenzi vážně?

Řada vědců dnes soudí, že čtvrtá prostorová dimenze by mohla být buď velká, a proto i patrná, nebo naopak malá, svinutá, pro nás nepozorovatelná.

24.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 18.61 | Přečteno: 1355 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Něco málo k principu superpozice v geologii

Tento text věnuji vysvětlení tzv. principu superpozice v geologii. Následně provedu krátké zamyšlení nad tím, že geovědy mají významný problém s jeho uplatněním v praxi. Zejména pak v součinnosti s tzv. radiometrickým datováním.

21.2.2019 v 16:34 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 160 | Diskuse

Dana Tenzler

Je radioaktivita škodlivá? A proč vlastně… (1)

Může vás poškodit a může vás i vyléčit. Někdy vám také neuškodí - a když ano, tak ne všem stejně. Všichni se jí bojí. Velice často právem - a někdy neprávem. Tento (a následující blogy) se budou zabývat radioaktivitou.

21.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 22.72 | Přečteno: 524 | Diskuse

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 12.83 | Přečteno: 465 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 18.01 | Přečteno: 327 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 14.32 | Přečteno: 276 | Diskuse
Počet článků 245 Celková karma 33.11 Průměrná čtenost 2858
příležitostný publicista
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz