Autentičnost podezřelého videa byla prokázána

22. 06. 2016 9:09:09
V minulém článku z května jsem čtenáře upozornil na nově dis­kutovaná videa Kena Goldsteina z australského Town­sville, údajně doklá­dající existenci samovolného pohybu objektů.

Při kritice záznamů, které Goldstein označil za řádění poltergeista a zveřejnil na YouTube, u nás řada laiků i zástupců vědecké obce hovořila a dosud hovoří o digitálních úpravách obrazu, tedy o metodě klíčování (chro­makeying, greenscreen, bluescreen) a různých filmařských či kamerových tricích, kdy autenticitu videa zpo­chybňují. Nechal jsem tedy v řádné zakázce na dvě videa, konkrétně na záznam samovolného pohybu televi­zoru a záznam samovolného pohybu dvířek ledničky, vypracovat zna­lecký posudek na našem špičko­vém vědeckém pracovišti. Analyzována byla tato videa:

1) Pohyb televize zabírají (od stopáže 0:15) současně 3 kamery:

https://www.youtube.com/watch?v=NwZeKzjAnUk&feature=related

2) Zde kamera zabírá (od 0:20) pohyb dvířek ledničky:

https://www.youtube.com/watch?annotation_id=annotation_822413&feature=iv&src_vid=P-Z_u1oqZxs&v=Gl3oUtjK3T4

Závěrečnou zprávu mi v minulých dnech zaslal profesor Ing. Jan Flusser, DrSc., ředitel pražského Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Jak z posudku vyplývá, videozáznamy byly zkou­mány metodami na odhalování nejčastějších způsobů falzifikace, a to de­tekcí „copy-move“, měřením konzistence šumu a detekcí převzorkování. Všechny tři metody byly na obou videích negativní, což znamená, že na dané úrovni rozlišení nenalezly znaky falzifikace uvede­ných typů. Dále byla posuzo­vána možnost, zda videa nemohou být syntetická, zda ně­které záběry nemohly vzniknout animací. Zde se analýza opírá o fyzikální věrohodnost scény u pohybu objektů, které se hýbou nezávisle, fyzi­kálně věrně, se správně se měnícími odlesky světla a dalšími detaily. To platí pro video s ledničkou i pro video s televizorem. Odtud pak vyjádření našich odbor­níků: „Považujeme za nemožné, aby šlo o syntetická videa“. V samotném závěru znaleckého po­sudku se pak říká: „Stopy digitální manipu­lace ani syntetic­kého generování částí videozá­znamů nebyly nalezeny. Z tohoto pohledu je možno považovat videozáznamy za autentické.“

Závěry našich odborníků jsou tedy v souladu s mými dosavadními poznatky, kdy po pečlivém studiu a rozborech audiovizuálních nahrávek Kena Goldsteina zastávám názor, že zá­běry jím zdokumento­vaných úkazů či jevů ve skutečnosti představují auten­tická videa, že zde nejde o žádné kamerové triky a digitální manipulace, ani o synte­tické generování sekvencí jeho „neuvěřitelných“ krátkome­trážních audiovizuálních nahrá­vek. Pochopitelně však ověřovací pokus ukázal, že pokud bude mani­pulována sama scéna, lze to udělat bez následné digitální manipulace s videem, a přesto nemusí být trik na záznamu vidět. V prostorách Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR bylo natočeno podobné video s ledničkou, které ukazuje zdánlivě samovolné otevírání a zavírání dvířek lednice. I když videa z ověřovacího pokusu nebyla nijak upravována, všechny testy na nich jsou negativní. Přičemž dvířka lednice byla otvírána a zavírána pomocí tenkého vlasce, který vlivem omezeného rozlišení není na záznamu vůbec patrný.

To ale neznamená, že se našim vědcům v případě posuzovaného australského videa podařilo odha­lit podvod. Odhalit podvod znamená chytit autora „in flagranti delicto“, přímo při činu. Ukázat přesně na které stopáži je vidět jeho kouzelnická pomůcka, tedy vlasec. To je pak skutečný „argumentum ad oculos“ názorný, přesvědčivý důkaz, coby „argumentum ad rem“, tedy důkaz k věci (dokazování vztahu­jící se k objektivní podstatě věci či situace). Celou řadu na videu zachycených úkazů jsem v průběhu minulých let konzultoval s kouzelníky a vím, že napodobit kouzelnickým fíglem je možné kde co. Řadu úkazů, které natočil Ken Goldstein, já sám umím jednoduchým trikem napodobit, nebo alespoň vím, jak se to napodobit dá. Přičemž také platí, že i když při nahrávání videa na YouTube dochází ke kompresi, veškeré stopy manipulace komprese vždy nezahladí a neučiní je nedetekovatelnými, jak si v jednom z příštích článků ukážeme. Ale pokud mám být v případě Goldsteinova videa objektivní a řídit se zásadami vědeckého skepticismu, pak se musím řídit i logickou zásadou, že z pouhé možnosti nelze usuzovat na skuteč­nost. Aneb jak říkají latiníci: A POSSE AD ESSE CONSEQUENTIA NON VALET, tedy že závěry z možného na skutečné neplatí.

Řada zástupců vědecké obce při kritizování jimi nestudovaných jevů vě­decký skepti­cismus na­hrazuje fundamentalis­mem a hypotézu podvodu vydává za axióm, tedy za samo­zřejmou nebo obecně ak­ceptovatelnou skutečnost. Pokud se však máme řídit metodikou vědy, pak musí být každá hypo­téza potvrzena, nebo vyvrácena (nakonec dějiny přírodních věd jsou ze značné části dějinami vyvráce­ných hypotéz), což platí i pro hypotézu podvodu. Tedy i pro tu, která se zabývá pro nás neviditelnými pomůckami kouzelníků (drátek, vlasec, nit nebo gumička), jimiž měl autor vi­dea údajně objekty roz­pohybovat. Jinak řečeno, jestliže jsou videa Kena Goldsteina autentická, pak existují pouze dvě lo­gické možnosti výkladu jeho záznamů samovolného pohybu objektů. Tedy buď jsou jeho videa fa­lešná, neboť jím natáčené úkazy či jevy vznikají díky kouzelnickým trikům, o nichž je třeba podat nezvratný důkaz, nebo prostřednictvím digitálních kamer opravdu zaznamenává dosud exaktně ne­interpretovaný přírodní (fyzikální) jev, o jehož existenci akademická obec pochybuje.

Je pravda, že Goldsteinem zaznamenávané případy samovolného či spontánního pohybu, u kterého dosud neproběhl základní výzkum a přírodo­vědcům tak chybí potřebná data, představuje pro nás záhadu. Po­kud však při posuzování záznamů tohoto fenoménu hodláme setrvat v mantinelech vědy, je třeba si uvědomit, že každý, kdo autora záznamu takovéhoto jevu obviní z podvodného jednání, akademickou půdu sice neopouští, avšak ocitá se na poli právní vědy neboli jurisprudence, kde rov­něž pro každé svoje tvrzení potře­buje důkaz.

Někteří zástupci české vě­decké obce zastávají názor, že se vědecké týmy nemohou snižo­vat k tomu, aby se zabývaly nějakou záhadou. Těm ovšem musím opono­vat citací výroku pracovníka Fyzi­kálního ústavu Akademie věd, astrofy­zika RNDr. Jiřího Grygara, zakladatele Českého klubu skeptiků, nově též držitele Ceny předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) za propagaci a popularizaci výzkumu: "Kdyby mi vadilo, že se někdo vě­nuje záha­dám, nemohl bych se vůbec zabývat vědou, protože podstatou vědecké práce přece je luštění zá­had."

Autor: Karel Wágner | středa 22.6.2016 9:09 | karma článku: 24.20 | přečteno: 2014x

Další články blogera

Karel Wágner

Je třeba utáhnout šrouby ?

Jak se v posledních dnech díky nejrůznějším článkům a rozhovorům z našich sdělovacích prostředků dozvídáme, na českých silnicích loni zemřelo 565 lidí, o 63 více než předloni.

12.1.2019 v 9:00 | Karma článku: 26.32 | Přečteno: 722 | Diskuse

Karel Wágner

Memento mori

Premiér Andrej Babiš v pondělním rozhovoru před novináři prohlásil, že nechce, aby se Česká republika připojila nejen k paktu o migraci, ale i k paktu o uprchlících.

19.12.2018 v 9:09 | Karma článku: 29.07 | Přečteno: 663 | Diskuse

Karel Wágner

Jak nám v Kosovu pravda s láskou zvítězily

Z našich sdělovacích prostředků se dozvídáme, že Kosovo bude mít pravidelnou armádu. A tak bych rád zopakoval povídání o Kosovu, které jsem zveřejnil ve čtvrtek 7.4.2016 na svém blogu.

14.12.2018 v 18:00 | Karma článku: 43.93 | Přečteno: 2926 | Diskuse

Karel Wágner

Začneme brát 4. dimenzi vážně?

Řada vědců dnes soudí, že čtvrtá prostorová dimenze by mohla být buď velká, a proto i patrná, nebo naopak malá, svinutá, pro nás nepozorovatelná.

24.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 18.61 | Přečteno: 1355 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Něco málo k principu superpozice v geologii

Tento text věnuji vysvětlení tzv. principu superpozice v geologii. Následně provedu krátké zamyšlení nad tím, že geovědy mají významný problém s jeho uplatněním v praxi. Zejména pak v součinnosti s tzv. radiometrickým datováním.

21.2.2019 v 16:34 | Karma článku: 8.53 | Přečteno: 159 | Diskuse

Dana Tenzler

Je radioaktivita škodlivá? A proč vlastně… (1)

Může vás poškodit a může vás i vyléčit. Někdy vám také neuškodí - a když ano, tak ne všem stejně. Všichni se jí bojí. Velice často právem - a někdy neprávem. Tento (a následující blogy) se budou zabývat radioaktivitou.

21.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 22.71 | Přečteno: 523 | Diskuse

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 12.83 | Přečteno: 465 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 18.01 | Přečteno: 327 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 14.32 | Přečteno: 276 | Diskuse
Počet článků 245 Celková karma 33.11 Průměrná čtenost 2858
příležitostný publicista
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz