Nahrál kameraman svoji levitaci ?
Jedny z prvních autentických snímků člověka vznášejícího se bez opory ve vzduchu pořídil skandinávský fotograf Sven Türck, jenž ve svém studiu v Kodani při experimentálních seancích fotografoval samovolně se pohybující a vznášející se objekty. Dokumentární záběry takovýchto jevů Türck pořizoval z různých úhlů prostřednictvím několika dálkově ovládaných fotoaparátů, umístěných v rozích místnosti. V roce 1945 pak vydává knihu nazvanou Jeg var dus med anderne, doplněnou o fotografie, jejichž autentičnost potvrdili nejrůznější badatelé, právníci a lékaři z řad očitých svědků jím zdokumentovaných jevů. Všechny nadčasové fotografie, které byly pořízeny v Türckově studiu a v jeho knize publikované, včetně levitace stolu a v prostoru se vznášejícího člověka, byly tehdy na žádost akademiků podrobeny pečlivému rozboru celkem pěti expertů, mezi nimiž nechyběl ředitel Dánské fotografické školy Theodore Andresen. Uznávaní odborníci měli přístup k negativům a na základě provedených analýz dospěli k závěru, že k manipulacím s negativy, ani dodatečným úpravám fotografií nedošlo. Tyto fotografie, pořízené v dobách, kdy ještě neexistovaly digitální technologie, žádné grafické počítačové programy, ba ani samotné počítače, však vědecká obec považuje za nevěrohodné.
Australské Townsville je největším městem severního Queenslandu. Shluky zdejších domů jsou značně jednotvárné, jsou to především patrové dřevěné stavby, staré něco málo přes sto let. Zde žije i profesionální fotograf Ken Goldstein s rodinou. Ten ve svém bydlišti již zhruba čtyři roky digitálními kamerami zaznamenává neobvyklé úkazy či jevy, které on sám, po tom co jeho videa zástupci vědecké obce označili za pouhé triky a nemá tak pro úkazy jiný výklad, považuje za projev hlomozícího ducha, respektive za fenomén zvaný Poltergeist.
Což byl také jeden z důvodů, proč kompilace jeho audiovizuálních nahrávek z února 2016 na internetu znovu vyvolala diskusi. Neboť v této kompilaci Ken Goldstein rozebírá kromě jiných neuvěřitelných událostí i záznam jeho vlastní levitace. Jde o krátkou reportáž z chodby domu, kam se autor videa vydal pátrat po zdroji znepokojivých zvuků, ozývajících se ve stěnách. Tedy je zde vidět nastavení scény, a protože nejsou na videu střihy, je z pořízených záběrů zřejmé, že na chodbě nestály žádné štafle či schůdky, po kterých by mohl kameraman vylézt ke stropu, ani zde nebyla ke stropu připevněna žádná kladka či jiné adekvátní zařízení. Navíc nešlo o svislý pohyb vzhůru v tíhovém poli, ale o pohyb v prostoru připomínající šikmý vrh vzhůru, jako by kameraman byl z podlahy nějakým způsobem katapultován. A že se Goldstein skutečně ocitl ve výšce (od 0:10 do 0:45), dokládá detail jeho ruky, opřené o strop:
https://www.youtube.com/watch?v=JtObdfNpAko
Z hlediska fyziky zde nelze opominout jeden významný fakt. Na nahrávce levitace z rozebíraného videa v době, kdy se Goldstein má vznášet ve vzduchu, je evidentně na zvukové stopě (viz předešlý odkaz na stopáži od 0:26 do 0:43) zaznamenán vliv rušivého signálu. Na dané lokalitě chybí data z potřebného měření (vědecká obec všechna Goldsteinova videa označuje za podvod a nehodlá se zaznamenanými jevy zabývat), tudíž o tom, které fyzikální vlivy z okolního prostředí se v nahrávce projevují, se můžeme jen dohadovat.
Daleko markantnější rušení, než jaké bylo zaznamenáno u Goldsteinovy levitace, se v té době objevilo u jiného jevu. Zde odkaz na video z února 2016, na kterém Ken Goldstein ukazuje, jak se v dětském pokoji pohybovaly samovolně či spontánně dva plyšáci. Ze záběrů je dobře patrné uspořádání scény a je zde vidět jak ve chvíli, kdy Goldstein vchází do místnosti, ve které není přítomen žádný z obyvatel domu, se již plyšáci bez zjevných příčin pohybují. A když se pak s kamerou v ruce k plyšovým hračkám přibližuje, na záznamu tohoto podivného jevu (od 0:15 do 1:08) se zcela evidentně začne projevovat rušení:
https://www.youtube.com/watch?v=CmvgPmXOumY
Podobně najdeme rušení na zvukové stopě záznamu pulsace šedých dvířek spížní skříňky, ke které docházelo v kuchyni jeho nového domu během letošního února opakovaně. Jedná se o záznam pořízený 13. února 2016. Konkrétně se zde nejsilnější rušení projevuje (od 0:45 do 1:05) při otevřených dvířkách skříňky:
https://www.youtube.com/watch?v=1kygsugFvGU
Tedy při pořizování záběrů dosud neobjasněných úkazů či jevů byly v australském Townsville často zaznamenávány rušivé vlivy prostředí. Jestliže byl záznam pořízen kamerou s digitálním zpracováním videosignálu, pak hovoříme o zdroji elektromagnetického rušení, tedy o interferenčním zdroji. Ten může být přírodní (přirozený), nebo umělý (technický). A jak se dočteme v odborné literatuře, interferenční zdroje lze členit podle časového průběhu rušivého signálu. Impulsní rušení má charakter časové posloupnosti jednotlivých impulsů nebo přechodných jevů či dějů. Opakem je tzv. spojité rušení, které nemůže být považováno za posloupnost oddělených jevů a působí kontinuálně (nepřetržitě) na rušené zařízení. Průběh rušivých signálů však může být natolik rozličný, že posouzení toho, zda jde o spojité či nespojité (impulsní) rušení, nemusí být v praxi vůbec jednoduché.
Kompilace nahrávek z února letošního roku ale nepředstavuje první zaznamenanou levitaci samotného kameramana. Takovouto situaci měl prožít Ken Goldstein v předchozích letech již dvakrát. Těmito epizodami se tehdy žádný z jeho kritiků nezabýval a tak se o nich na internetu dosud nijak zvlášť nediskutovalo. S první epizodou je možné se obeznámit v kompilaci nahrávek z prosince 2012. Na jednom z autentických záznamů po té, co se v ložnici začalo ozývat bouchání ze skříně, kterou se tehdy marně pokoušel otevřít, ztrácí Ken Goldstein pevnou půdu pod nohama. Během jednoho krátkého okamžiku stoupá s kamerou až ke stropu ložnice (od 6:30 do 7:30), odkud po chvilce prožité bezmoci spadne. Naštěstí na postel:
https://www.youtube.com/watch?v=y7RXftXx_lY
Podobnou situaci Goldstein pak prožíval v září 2013, kdy se jedné noci, znepokojen podivným hlomozem, vydal na prohlídku obytných prostor starého domu, aby se v kuchyni, kde často docházelo ke všelijakým jevům, nad nimiž rozum obyvatel domu zůstával stát, náhle a nečekaně ocitl ve vzduchu. Tentokrát ho čekal tvrdší dopad, neboť spadl na podlahu. V tomto případě se jedná o konzistentní, tedy spojitý, nepřerušovaný záznam prohlídky obytných prostor, ze kterého je zřejmé, že na videu nedošlo k žádným střihům, nejde tu o kamerové triky a v místnosti nestály žádné štafle či schůdky, po kterých by snad kameraman mohl stoupat ke stropu (od 0:50 do 1:00). Celý prostor, tedy daná scéna, byl v průběhu podivné události zabírán kamerou:
https://www.youtube.com/watch?v=Q8TSBkpoHTY
O autenticitě Goldsteinova videa (ve smyslu dodatečných úprav záznamu) není třeba pochybovat. Své záznamy Ken Goldstein, jak se několikrát ukázalo, neupravuje a digitálních triků neužívá. A tak v rámci vědeckého skepticismu, při kterém neuvažujeme vliv nějakých “hlomozících duchů“, ani fyzikům neznámé „paranormální“ síly, bude třeba hledat reálnější příčinu jím pozorovaných jevů. Jinak řečeno, jestliže jsou videa Kena Goldsteina autentická, pak existují pouze dvě logické možnosti výkladu jeho záznamů levitace. Buď jím natáčená událost vznikala díky kouzelnickým trikům, o nichž je třeba podat nezvratný důkaz, nebo prostřednictvím digitální kamery opravdu zaznamenal dosud exaktně neinterpretovaný přírodní (fyzikální) jev, o jehož existenci akademická obec pochybuje.
Při porovnávání Goldsteinových klipů s původními prameny z 19. a začátku 20. století, v nichž badatelé popisují některé formy dosud neobjasněného samovolného pohybu včetně fenoménu zvaného poltergeist, jsem dospěl k závěru, že v případě australských audiovizuálních nahrávek nemusí jít o podvod. Nevylučuji tak možnost, že tu jde o přírodní úkazy či jevy, se kterými se lidé na planetě Zemi setkávají sice výjimečně, ale už odnepaměti. Každý, kdo se bude řídit zásadou Ad fontes (zpět ke zdrojům, původním pramenům) zjistí, že se řada přírodovědců na konci 19. a začátkem 20. století zabývala podobnými, zdánlivě nevysvětlitelnými jevy, přičemž většina z nich zastávala názor, že pokud se neživé objekty hýbou, má do toho co mluvit fyzika. Tito badatelé se vesměs řídili anglickým příslovím The proof of the pudding is in eating (pudink zkoušíme tím, že ho jíme) a jevy, které se vymykají naší běžné zkušenosti, na vlastní oči pozorovali a jejich reálnost potvrzovali. K čemuž anglický fyzik a astronom James Challis tehdy podotkl: "Zkrátka, dokladů je tolik a tak shodných, že buď je třeba přiznati fakta tak, jak se o nich podává zpráva, aneb je vůbec nutno zříci se možnosti potvrzení fakt lidským svědectvím".
O něčem takovém u nás za minulého režimu nebylo radno mluvit, neboť sám velký Bedřich Engels, coby ikona marxismu-leninismu, ve svém rozsáhlém díle praví: "Je zde úplně jasná nejjistější cesta přírodovědy k mysticismu. Nikoli překypující theorie přírodní vědy, nýbrž nejplytší empirie, která pohrdá jakoukoli theorií, empirie nedůvěřující všemu myšlení. Není to apriorní nezbytnost, která dokazuje existenci duchů, nýbrž zkušenost a pozorování pánů Wallace, Crookese a spol. Věříme-li spektroanalytickým pozorováním pana Crookese, jež vedla k objevu kovu thallia nebo k hojným zoologickým objevům Wallacovým na Malajském souostroví, žádá se na nás, abychom stejně věřili spiritistickým zkušenostem a objevům těchto dvou badatelů.“ Zde však Engelsovi unikl zásadní fakt, že své články, věnované výsledkům výzkumu podivuhodných jevů, sir William Crookes nepublikoval v časopisech spiritistů, ale výhradně na stránkách renomovaného vědeckého časopisu Quarterly Journal of Science. Ovšem Bedřich Engels, ba ani Karel Marx se nikdy k experimentům, pořádaným různými učenými společnostmi a různými nezávislými badateli nikdy nepřiblížili ani na krok, podobně jako onen německý lékař, neuznávající (stejně jako svého času Bedřich Engels) existenci hypnózy, jenž kdysi prohlašoval: "Neuvěřím v hypnotickou sugesci, leč že uvidím takový případ, a neuvidím nikdy takový případ, poněvadž se na takové experimenty nikdy nepodívám."
Ale i u nás ve vědeckém, recenzovaném časopise letos již vyšla stať, v níž se můžeme přesvědčit o tom, že badatelé ke konci 19. století prokazovali pohyb těles, kterých se člověk nikterak nedotýkal. Všelijakými oponenty z obhajoby spiritismu podezíraný a dnes fundamentalisty pomlouvaný fyzik a chemik William Crookes, který sám na tomto poli experimentoval, přičemž o existenci levitace nepochyboval, zde říká: „Skutečný pohyb těžkých těles bez mechanického doteku byl vždy znovu a znovu dokázán.“
Více pak Československý časopis pro fyziku, svazek 66, 2/2016, str. 114 – 128.
Karel Wágner
Vítejte ve zfalšované realitě !
Video na internetu nemusí vždy zobrazovat realitu. Zrovna tak každá písnička, kterou uslyšíte, nemusí pocházet od některého skladatele. A dokonce ji ani nemusí interpretovat skutečná zpěvačka či nějaký zpěvák.
Karel Wágner
Záhady z České televize
Povinnost platit televizní poplatek mají u nás všechny domácnosti i firmy vlastnící televizní přijímač.
Karel Wágner
Sabotáž výroby elektromobilů
V úterý 5. března ráno žhářský útok na stožár s elektrickým vedením ochromil továrnu automobilky Tesla v Grünheide.
Karel Wágner
Jak předcházet jaderné havárii
„Pouze budoucnost může rozhodnout, zda jsme vybrali právě tu jedinou správnou cestu a nalezli to nejlepší řešení našich problémů.“ Albert Einstein.
Karel Wágner
Jak chudí platí na bohaté
Zelená dohoda pro Evropu, jinak též Green Deal, jako soubor politických iniciativ, má podporovat přeměnu EU na spravedlivou a prosperující společnost.
Karel Wágner
Jak nám to Číňané nandali
Tedy hlavně propagátorům elektromobility, kterých je u nás už tolik, že to až vypadá, jako by elektromobil patřil do každé rodiny.
Karel Wágner
Apoštolové elektromobility
Je značný rozdíl mezi obyčejnými uživateli elektromobilů a propagátory elektromobility, co začali u nás, jak se říká, tlačit na pilu.
Karel Wágner
Největší zabiják elektromobilů
Baterie elektromobilů se mohou rychleji vybíjet při vysokých letních teplotách, ale ty způsobí mnohem menší zkrácení dojezdu, než jaké způsobují mrazy.
Karel Wágner
Vodík - revoluce za dveřmi
Význam vodíku pro Evropu vzrůstá, přičemž do konce roku 2030 si EU klade za cíl dovézt tohoto plynu, v náležitě zelené verzi, nejméně 10 milionů tun.
Karel Wágner
Šábes a prolitá krev
I u nás nejrůznější aktivisté stále hlasitěji protestují proti potírání teroristů v Pásmu Gazy izraelskou armádou.
Karel Wágner
Jak nás školí novináři
Při narůstajících počtech civilních obětí v Pásmu Gazy se novináři zpravidla vyhýbají srovnání současného boje o Gazu s bojem o irácký Mosul, i když tu najdeme mnoho styčných bodů.
Karel Wágner
Palestina versus Izrael
Štědrý den je za námi. Ale ještě nás čeká období Tří králů, co bývalo na lidové zvyky a tradice bohaté.
Karel Wágner
Vánoční čas a děti z Gazy
Rada bezpečnosti OSN v pátek po několika odkladech schválila rezoluci ke konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás.
Karel Wágner
O hrozbách genocidy
A to od řeky k moři, přesněji od řeky Jordán po Středozemní moře. Tedy na území, zahrnujícím dnešní Stát Izrael i Pásmo Gazy.
Karel Wágner
O čem šéf OSN mlčí
Dnes něco o palestinskými Araby obývané enklávě, kde jak se ukázalo, je zlo zakořeněno hlouběji než jinde.
Karel Wágner
Hrátky s čertem
Je tomu už drahně let, co jsem publikoval jeden ze svých prvních literárních pokusů. A dnes se naskytla příležitost starý příběh oprášit.
Karel Wágner
Džihádisté z Pásma Gazy
Hamás v roce 1987 nevznikal jako teroristická organizace, ale jako lidové Hnutí islámského odporu (Harakat al-Muqawama al-Islamíja).
Karel Wágner
OSN viní Izrael ze smrti svých zaměstnanců
Představitelé OSN v neděli 5. listopadu oznámili, že za měsíc bojů na palestinském území zahynulo deset procent z celkového počtu pracovníků, od vzniku OSN pozabíjených.
Karel Wágner
Největší africký stát se chystá válčit
Během posledního měsíce davy Alžířanů demonstrovaly na podporu Palestinců, bojujících v Gaze. To jim však nejspíše bylo málo.
Karel Wágner
Umírání dětí v Gaze
Podle organizace Save the Children počet mrtvých dětí ve válce mezi Izraelem a Hamásem převýšil dosavadní celoroční průměr ve válečných konfliktech zabitých dětí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |