Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Schvaluje prezident Zeman zabití mladého Roma?

18. 11. 2016 9:09:09
Na serveru Romea.cz ve svém článku „Smrt Roma v Žatci ukázala, jací jsme“, aktivista Karel Holo­mek ujišťuje Romy, že jejich osočování české majority z vraždy mladého Roma je namístě.

Podle Karla Holomka totiž mladý Rom v pizzerii nezkolaboval, ale byl osazenstvem pizzerie zabit. Ve svém článku říká: „V úterý 18. října v pizzerii, za ne tak docela jasných okolností, došlo k usmrcení mladého Roma.“ Přičemž opomíjí zásadní fakt, že šestadvacetiletý Miroslav Demeter toho dne v odpoledních hodinách již prokazatelně obtěžoval dvě ženy na autobusovém nádraží, odkud ho vy­hnal řidič autobusu. Následně se objevuje v pizzerii, kde došlo mezi ním a hosty k potyčce, neboť zde obtěžoval další ženy. Je pravda, že zde zkolaboval, ale dle pitevního nálezu neměl mít na těle žádná viditelná zranění, pročež policie oznámila, že zemřel bez cizího zavinění.

I když pan Holomek v úvodu píše, že mladík zemřel za „ne tak docela jasných okolností“, následně čtenářům oznamuje okolnosti zcela evidentní: „V době, kdy tento člověk již ležel na zemi, skupina asi 4 lidí do něj brutálně kopala a pravděpodobně jeden kop do oblasti krku byl smrtelný. Jaká nenávist musela v těch lidech být, že vyústila v tak brutální a nelidské chování. Není pochyb, že v podtónu této brutality bylo vybíjení si hluboké a neukojené nenávisti vůči příslušníku jiné skupiny obyvatelstva než té pravé české.“ K tomu pak dále dodává: „K takovým případům usmrcení Romů v minulosti do­šlo již několikrát, ale nikdy ne za okolností, které vyvolaly veřejný vztek dovršený smrtí.“ Přičemž ko­runu tomu všemu pan Holomek nasazuje tímto svým prohlášením: „V čele těch, kteří nám tady v tomto směru udávají ten nechutný tón, neváhám ani na chvíli to říci, stojí prezident Zeman. Těch přešlapů právě vůči Romům měl už přespříliš, kromě jiného. To není jen neškodná rétorika z úst ně­koho, kdo je slyšen a viděn. To je návod: vše je dovoleno!“

Aktivista Karel Holomek má k dispozici zřejmě jinačí věrohodné zdroje, než z jakých informace čerpá policie a investigativní novináři, neboť o tom, že mladého Roma v žatecké pizzerii ukopala čtveřice zuřivých gádžů, nikdo jiný širokou veřejnost dosud neinformoval. Ovšem v závěru svého článku z 31. října 2016 odkrývá Karel Holomek karty, když čtenáře nenechá na pochybách o tom, proč vlastně celý text vznikal: „Dnes jsem byl svědkem jakési pietní akce za mrtvého Miroslava Demetera, tak se ten nešťastný člověk jmenuje, za jeho děti a rodinu v brněnském středisku Drom (Cesta). Sešlo se tu snad 150 lidí, z 90 % Romů: přiměřený akt vzájemné solidarity. Kdyby takhle houfně Romové doká­zali vyjádřit svůj názor v klidu a spontánně při jiných příležitostech, považoval bych to z jejich strany za dobrý, občansky angažovaný postoj. Třeba účastí ve volbách, kdy svým hlasem dají průchod ad­resně dobré politice a lidem, kteří si zaslouží jejich důvěru.“

A kdo že si zaslouží jejich důvěru, se čtenáři na stránkách Romea.cz samozřejmě dozvídají. Za tímto účelem se zde objevuje video (původní nesestříhané video až dole) s výzvou brněnského podnikatele Marcela Ščuky, jenž se jistě pietní akce ve středisku Drom též zúčastnil. Podle několika zdrojů jde o příbuzného dvou bratrů stejného příjmení, totiž Emila a Milana Ščuky, za­kládajících členů Romské občanské iniciativy (ROI), svého času vznikající pod křídly Občanského fóra (OF), kde si dobře rozuměli s Michalem Kocábem (v le­tech 2009–2010 ministr pro lidská práva a národnostní menšiny ve Fischerově vládě). Ustavující sjezd ROI pak 10. března 1990 zvolil Emila Ščuku předsedou. Romská občan­ská iniciativa, spolu s dalšími tehdy vznikajícími rom­skými politickými subjekty, však brzy “zašla na úbytě”. Především díky její ne­profesionalitě a romské rodové rivalitě, díky čemuž poměrně rychle ztratila členskou zá­kladnu. Neboť v roce 1992 měla už jenom 300 členů, v roce 2001 jich zbylo 150. Nelze se tak divit, že roku 2009, kdy měla již vymete­nou kasu, byla ROI rozpuštěna. Případní zájemci o historii rom­ského politického hnutí naleznou fun­dovaný rozbor v diplomové práci Jakuba Krčíka nazvané Rom­ské politické hnutí v České republice v letech 1989–1992 (Praha, 2002), nebo v publikaci Pavla Pe­čínky Romské strany a politici v Evropě (Brno, Doplněk 2009). Celou problematiku pak přehledně shrnul Pavel Pečínka ve svém článku Rozlety a pády romské politické lobby v ČR, publikovaný zde: http://blisty.cz/art/54294.html

Brněnský podnikatel Marcel Ščuka byl jedním z účastníků schůzky s ministrem vnitra Milanem Cho­vancem, na které se řešilo vyšetřování úmrtí Miroslava Demetera v žatecké pizzerii. Celé jednání s ministrem a jeho náměstkem Marcel Ščuka ve svém videu zrekapituloval, aby pak vzápětí při této příleži­tosti vyzval romskou komunitu k založení nového politického hnutí, či spíše nové romské politické strany: „Bohužel po této tragické události zjišťujeme, že se nemáme kam obrátit a cítíme beznaděj. Chybí nám jednotná politická reprezentace, která by mohla na základě silného mandátu bránit zájmy nás všech.“ Přičemž má podnikatel Marcel Ščuka již poměrně jasnou představu o tom, jak že by ta jeho nová strana spolu s jejím představenstvem mohly vypadat. A tak říká: „Je tedy ten správný čas, založit romské hnutí? Chtějí to Romové? Pokud ano, je zde řešení.“

Pod výzvou Marcela Ščuky (který ignoruje všechna stávající romská hnutí) najdeme poměrně krát­kou diskusi, kde se objevily dva zásadní příspěvky. Jiří Schuster tu říká: „Budovat si politickou kariéru díky smrti člověka je hanebné.“ Diskutující s nickem Honore2 pak píše: „No nevím, sem taky rom ale mluvit takové hlouposti jako on to asi ne. Proč tedy organizace nechodí po romech a neučí je že se musí chovat tak jak mají např. nehulákat, nenapadat lidi, aby se starali o děcka, chodili do práce a nebyli na soc. dávkách. Protože by nemohly těžit granty který se dostávají? Další věc ten kluk z té pizzerie si za to může sám a je úplně jedno, že to byl romský kluk, mohl to být třeba i bílý kluk, tak co se to furt řeší k sakru. Když někdo bere drogy, tak co se může čekat. Nebo je podle vás Ščuko nor­mální napadat ženský?! Tyto organizace by se měly zabývat úplně jinými věcmi a ne si strkat peníze z dotací do kapes. Děláte slušným a spořádaným romům ostudu !!!“

S tímto diskutérem nelze než souhlasit. Vždyť nakonec i v případě samotné „pietní“ akce, coby ohlasu událostí v žatecké pizzerii, nám parta romských rádobypolitiků ukázala, jak lze organizovat „důstojné“ romské shromáždění, při němž se sjížděli z různých koutů republiky do Žatce bitkaři z jednotlivých romských klanů, kdy ke rvačce na náměstí nedošlo jen díky perfektní práci Policie ČR a jejího atikonfliktního týmu (AKT). A nutno podotknout, že také díky Janu Čonkovi, jedinému rom­skému aktivistovi, krotícímu horké hlavy demonstrantů, který žádnou politickou stranu neza­kládá. Ostatně, i sám Honza Johny Čonka několikrát vyjádřil svůj názor, že se chce jen pár jedinců „vy­špl­hat přes romskou problematiku“. Ovšem ani on nedokázal na tomto shromáždění zabránit všem ra­sistickým projevům Romů a jejich výsměchu české majoritě, sdělovacími prostředky zamlčova­nému.

Oproti tomu se internetem začaly po žateckém shromáždění šířit videozáběry iDNES.tv, které na YouTube shlédlo již více než 48 000 diváků. Zde jeden z romských účastníků „pietního“ žateckého shromáždění ukazuje na luxusní auto Romů odjíždějících z akce a pyšně volá: „Vidíte! Je na sociálce a koupí si auto! V životě Čech by na to neměl!“ Vzápětí ukazuje na další poměrně luxusní vůz, na který by se asi větší část tomuto chlubení přihlížejících žateckých občanů skutečně nezmohla: „Kou­kejte, další ze sociálky!“ Načež okolostojící Romové jeho holedbání doplňují výkřiky: „Ať makaj, bu­zeranti český!“ . Zde video:

https://www.youtube.com/watch?v=mTDDEh-WRnM

Zcela souhlasím s výše zmíněným příspěvkem v diskusi, ve kterém se o romských organizacích říká: „Tyto organizace by se měly zabývat úplně jinými věcmi a ne si strkat peníze z dotací do kapes.“ Měly by se totiž zabývat především tím, co objektivně zmapoval „pozapomenutý“ televizní dokument, který se našim politikům, ba ani našim sdělovacím prostředkům, již nezdá být dostatečně „politicky korektní“. A přitom zde najdeme dobře zpracovaný pohled na bytovou lichvu (do které se zapojili romští podnikatelé) i kriminalitu mladší části romské populace:

Cikáni na severu Čech: Reportáž ze Střepin, 4.9.2011 (část 1/2):

https://www.youtube.com/watch?v=5-E4dEfFmQo

Cikáni na severu Čech: Reportáž ze Střepin, 4.9.2011 (část 2/2):

https://www.youtube.com/watch?v=InbWW2ZwFfg

Už jenom v případě bytové lichvy nejde o marginální, tedy okrajový problém, neboť výdaje státu na dávky na bydlení v posledních letech neustále rostou. V roce 2012 to bylo celkem 7,4 miliardy korun, v roce 2014 stát již na příspěvcích a doplatcích na bydlení vyplatil přes 12 miliard korun. Zhruba tolik se pak vyplatilo za půl roku (od ledna do července) v loňském roce. Vyplývá to ze zpráv úřadu práce o vyplácených dávkách za jednotlivé roky. Podle zástupců neziskových organizací i vedení Minister­stva práce se totiž v ČR v posledních letech rozmohl "byznys s chudobou". Peníze od státu často končily v nevyhovujících a předražených ubytovnách, jejichž obyvatelé za pokoj dali někdy mnohem více, než by je stál celý byt. Ovšem nejde jen o ubytovny, nebo o sever Čech. Podobné problémy se řeší i v jiných koutech republiky, kupříkladu v pardubickém kraji, kde se romský byznys s ubytováním pro sociálně slabé rovněž rozmohl.

Tak třeba o situaci v Luži nás v srpnu 2014 v jednom z článků informoval server iDNES. Zde se čte­nář dozvídá, že romští podnikatelé nemají na venkově, kde jsou nemovitosti levné, problém domy (často již částečné ruiny) díky zdrojům šedé ekonomiky nakoupit. „Berou si nebankovní půjčky, pro­tože bez doložení příjmů by hypotéku nedostali. Mají sice vysoké úroky, ale z přemrštěných nájmů to bez problému splatí,“ objasňuje romský byznys starosta Radek Zeman. Podobně si jeden z místních Romů koupil dům nedaleko radnice: „Majitele znám, nikdy pořádně nepracoval. Když jsem mu jed­nou práci sehnal, vydržel v ní jen několik dní. Před pár měsíci ale koupil dům v centru a nastěhoval do něho asi pět rodin. Majitel jim samozřejmě nezajistí pořádnou popelnici, protože neplatí poplatky, a tak se veškerý odpad hromadí na dvoře a následně i na ulicích,“ poznamenal k tomu starosta.

Inu, jak se tak ukazuje, s údajně u nás utiskovanou a na životech ohrožovanou romskou menšinou to bývá trochu jinak. K řešení dané situace nepotřebuje žádnou politickou stranu, ale poctivé, pracovité, vzdělané aktivisty, schopné se vypořádat s jejími nešvary. Kdyby pak Romové dokázali „houfně vyjá­dřit svůj názor při těchto příležitostech“, považoval bych to z jejich strany za dobrý, občansky anga­žovaný postoj.

POST SCRIPTUM

Roman Cina Červeňák: Musíme začít sami u sebe. My Romové jsme ti, kteří se musí změnit a ne všichni kolem nás. V tomto článku, publikovaném 16.11.2016 na serveru Romea.cz, Roman Červeňák říká:

„Za poslední měsíc jsem díky tragédii, která se stala v Žatci, viděl stovky videí a komentářů, kde naši lidé hlásají nebo píšou: "Romale, musíme se sjednotit, musíme držet spolu, musíme si pomáhat..." A já se ptám, čemu tím pomůžeme? Co se tím změní? Myslíte si, že když ukážeme Čechům, že se máme rádi a stojíme za sebou, tak nás taky začnou mít rádi? Ne, nejspíše ne.

Naši "lídři" nás zvou 19. 11. 2016 na velkou romskou demonstraci do Prahy a vyzývají nás k tomu, aby jsme se tam sešli ve velkém počtu. Tak se opět ptám: A co tam budeme dělat? Křičet "stop rasismu"? Nebo budeme poslouchat proslovy typu "Romale, bratři a sestry, musíme držet spolu, protože takhle už to dál nejde"? A k čemu? K zviditelnění romských politiků, romských organizací nebo dokonce romských zpěváků? To nám zřejmě nepomůže. Pokud chceme změnu, pokud opravdu chceme, aby nás v této zemi brali jako sobě rovné lidi a ne jako lidský odpad, pokud chceme chodit po světě s hlavou vztyčenou a pokud nechceme, aby se opakovala tragédie, která se bohužel stala v Žatci, a nechceme se stydět za svůj původ, pak musíme začít sami u sebe. My jsme ti, kteří se musí změnit a ne všichni kolem nás.“

http://www.romea.cz/cz/publicistika/komentare/roman-cina-cervenak-musime-zacit-sami-u-sebe-my-romove-jsme-ti-kteri-se-musi-zmenit-a-ne-vsichni-kolem-nas

Autor: Karel Wágner | pátek 18.11.2016 9:09 | karma článku: 36.93 | přečteno: 1651x

Další články blogera

Karel Wágner

Čtyřrozměrný model života

Zaujalo mne další Matykání z blogu Jana Řeháčka, kde se na úvod čtenářů zeptal, zda nechtějí vyhrát milión dolarů?

14.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 15.87 | Přečteno: 527 | Diskuse

Karel Wágner

Tahá nás někdo za fusekli ?

V minulých dnech se na stránkách Organizace spojených národů objevila zpráva, adresovaná Radě bezpečnosti.

4.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 25.97 | Přečteno: 749 | Diskuse

Karel Wágner

Brutální chemický útok v Chán Šajchúnu

Může za něj Asad a měli to potvrdit odborníci, hlásal titulek na iDNESu, zveřejněný včera, tedy v pátek 27. října.

28.10.2017 v 9:00 | Karma článku: 37.24 | Přečteno: 1611 | Diskuse

Karel Wágner

Na geopolitické šachovnici je i zemní plyn

Summit dvaceti nejvyspělejších zemí světa G20 se tento týden uskuteční v Hamburku, kam přiletí i Donald Trump.

3.7.2017 v 9:09 | Karma článku: 18.54 | Přečteno: 382 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Tichý(Bnj)

Slušní proti slušným?

Nebo také různí neslušní, poslušní či neposlušní. Říká se, že většina lidí je slušných. Také se předpokládá, že mlčící většina jsou ti slušní.

20.11.2017 v 15:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 | Diskuse

Václav Vít

Soudruzi dříve a dnes.

Časy se mění a komunisté s nimi, aspoň na první pohled. Takový pan Vojta Filip dnes pronáší úvahy, za které by se před lety nemusela stydět ani Svobodná Evropa.

20.11.2017 v 15:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 31 | Diskuse

Dana Kellnerová

Kdo jsou muži, kteří obtěžují ženy?

Dnešní společnost si zakládá na humanitě. Všichni jsme si rovní. Zločinci, úchylové, přenašeči pohlavních chorob, obtěžovatelé žen. Kryjeme parazity, kteří dobroty společnosti využívají. Správné to není. Trpí tím slušný člověk.

20.11.2017 v 15:01 | Karma článku: 13.13 | Přečteno: 473 |

Irena Aghová

Společnost: Kam se mají ubírat naše úvahy?

Když si projedete Internet, konkrétně Seznam.cz, setkáte se s informacemi, které se odehrály, také věštbami a neštěstími, i protikladnými tvrzeními. Tak ztrácíme přehled, co se vlastně důležitého děje. Vyberte si, jak se naladit.

20.11.2017 v 14:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 61 | Diskuse

Jan Pražák

Kdo přeběhne blíž před rozjetým autem?

Zpráva z tisku, cituji: „... soutěž v tom, kdo přeběhne silnici těsněji před jedoucím autem, nejlépe náklaďákem, samozřejmě mimo přechod a ještě je fajn se do poslední chvíle schovávat za rohem.“ Konec citace.

20.11.2017 v 14:03 | Karma článku: 19.30 | Přečteno: 465 | Diskuse
Počet článků 241 Celková karma 26.36 Průměrná čtenost 2754
příležitostný publicista
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.