Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přijdou k nám další Romové ze Slovenska?

16. 12. 2016 9:09:09
Na webových stránkách Vlády České Republiky se dozvídáme, že vláda svým usnesením č. 626 ze dne 7. července 2016 vzala na vědomí Zprávu o stavu romské menšiny za rok 2015.

Tato zpráva vychází z podkladů, které pro její zpracování poskytly jednotlivé resorty k naplňování usnesení souvisejících s romskou integrací. Romové podle této zprávy představují nejpočetnější ná­rodnostní menšinu žijící v ČR. A jak se ve zprávě uvádí, podle „kvalifikovaných odhadů“ v roce 2015 žilo v ČR okolo 226 300 Romů, z nichž zhruba polovinu měli tvořit Romové integrovaní do společ­nosti a druhou polovinu pak Romové, kteří žijí „v nepříznivé situaci“, označované za „sociální vylou­čení“. Ovšem při posledním sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 se k romské národnosti podle ně­kterých zdrojů přihlásilo zhruba 13 000 našich spolu­občanů a romštinu jako svůj rodný jazyk uvedlo celkem 40 370 obyvatel. Jak ale potom „jednotlivé resorty“, které hovoří o naplňování usnesení sou­visejících s romskou integrací, k uváděnému počtu 226 300 Romů vůbec došly?

Je pravda, že naši učitelé vidí, kolik romských žáků mají ve svých třídách. Ale počítat je nemohou, neboť by to byla diskriminace. A aby starostové obcí počítali Romy na území jednotlivých měst a vesnic? Jak chcete počítat k Romům naše spoluobčany, vykazující všechny znaky romského etnika, když o sobě tvrdí, že nejsou cikáni, ani Romové? Vždyť podle lidsko-právních organizací by to byl rasismus. Zrovna tak nelze romskou národnost přisoudit ani občanům prohlašujícím se za Slováky. A přitom nejpočetnější zastoupení mezi Romy u nás nemají Romové čeští a moravští, ale Romové slo­ven­ští, tvořící 85 % z celkového počtu Romů v naší zemi.

Po 2. světové válce žilo v Čechách a na Moravě jen několik stovek Romů. Neboť z těch, co prošli koncentračními tábory, se vrátilo 583, což bylo zhruba 10 procent z jejich předválečného počtu. A nutno zde podotknout, že u českých a moravských Romů se tak jedná o jedno z nejvyšších čísel v případě vyhlazování romského etnika v Evropě. Jenže pokud k nám posledních padesát let nepřetržitě proudí Romové ze Slovenska (přede­vším z jeho východních částí), nemůže se nikdo divit, že současný počet Romů žijících na území ČR různé organizace odhadují na dvakrát tolik, než kolik jich uvádí naše vláda. Někteří romští a lidsko-právní aktivisté dokonce uvádějí 400 – 450 tisíc Romů, žijících na území České republiky, na kterém prokazatelně žije celkem 10,5 milionu lidí. A jestliže naši odborníci hovoří o tom, že zhruba 85 % z celkového počtu Romů, žijících u nás, tvoří slovenští Romové, je třeba se rozloučit s tradovaným mýtem, že za prudkým nárůstem podílu romského etnika na celkovém počtu obyvatel v ČR stojí jeho mimořádná porodnost. Ve skutečnosti nejde ani tak o porodnost, jako o migraci. Neboť Romů, při­cházejících do Čech a na Moravu ze Slovenska, neustále přibývá.

Dle současných střízlivých odhadů žije třicet až čtyřicet procent romské populace na Slovensku v „cikánských osadách“ na okrajích vesnic, kdy mezi neromskou částí vesnice a romskou osadou bývá přirozená bariéra jako potok či řeka, nebo umělé bariéry ve formě mostu či silnice. Většina cha­trčí je ze dřeva a vepřovic, v některých osadách na sebe nalepené chatrče jsou vystavěny z posbíraného dříví, vlnitého plechu, udusané hlíny prokládané umělou hmotou a starých koberců. Je obtížné pak určit, kde jedna chatrč končí a druhá začíná. Zpravidla zde nejsou žádné inženýrské sítě, tedy žádná tekoucí voda (natož pak nějaká kanalizace), ještě nedávno ani elektřina. Je pravda, že lze v osadách zahlédnout i klasické zděné domy, natřené pestrými barvami: to jsou příbytky Romů, kteří pracovali nebo pracují v zahraničí.

Starší generace Romů z osad se potýká s negramotností a zdejší děti a mládež vykazují nízkou míru vzdělání. Což je podle slovenských aktivistů zapříčiněno tím, že děti z romských osad jsou vesměs umisťovány do zvláštních škol. Ovšem proč tomu tak bývá, to jaksi mimoděk v jednom z rozhovorů zahraničním žurnalistům objasnila Erika Gorlová, knihovnice prešovské Státní vědecké knihovny, pracující v Oddělení dokumentace a informací o romské kultuře: „Mnohokrát jsme zažili situaci, kdy ředitel školy chce romské děti integrovat, ale jakmile s tou integrací začnou, bílí rodiče prostě své děti vezmou pryč a ve škole zůstanou jen romské děti. Škola se tak stává segregovanou, anebo je pro­měněna ve zvláštní školu pro romské děti. V mnoha školách pak stát prohlašuje, že důvod, proč jsou romské děti ve zvláštní škole, je ten, že mnoho z nich se narodilo v důsledku incestu.“ Zde sloven­ská reportáž z romské osady, kde aktivisté zmiňují fakt, že místní policisté hovoří o 80% in­cestu u zdejších obyvatel:

https://www.youtube.com/watch?v=duBBYiBPZY8

Romy z osad považuje slovenská majorita za bezpečnostní riziko. Už v roce 2011, jak o tom u nás informoval server Agronavigátor, účastníci operativní porady, zabývající se situací při sklizni zemědělských plo­din v Košickém kraji, hovořili o zřizování polních stráží: „Ve východosloven­ském regionu dochází k neúnosnému rozkrádání úrody nejenom z družstevních, ale i soukromých polí. Škody z krádeží si každý majitel musí hradit sám, protože žádná pojišťovna tyto škody nepojiš­ťuje“, apelovala na dů­razné řešení situace Ing. Zuzana Dzurendová, ředitelka Regionálního odboru Ministerstva zeměděl­ství SR ve Spišské Nové Vsi. JUDr. Milan Dvorožňák v této souvislosti připo­menul, že zemědělský zákon, na Slovensku platný od 1. července 2001, umožňuje polním strážím a policii zadržet každého zloděje zemědělských plodin, který pak bude stíhán pro trestný čin: „Podle loňských zkuše­ností při­stoupí policie na východě Slovenska opět k akcím za asistence příslušníků pohotovostních a pořád­kových útvarů, před nimiž mají sklízeči úrod respekt“. „Gumová léčba od kukláčů na zloděje zabírá,“ souhlasil s ním tehdy jeden z účastníků porady. Ovšem v případě romských osad nejde jen o polní pych, nýbrž i o krádeže dřeva. Například Krajský úřad životního prostředí v Prešově jich v letošním roce evidoval celou řadu: „Často však ide o ľudí v hmotnej núdzi, ktorí kradnú drevo na kúrenie a vymožiteľnosť práva v tomto prípade je takmer nulová.“ Navíc se (nejen) v Košickém kraji, podobně jako my u nás, vždy potýkali s krádežemi „sběračů kovů“, jejichž oblibě se těší, jak už to tak bývá, poklopy z kanalizace a měď z kabeláže.

Jak o tom informovala ČT24, rozkrádání státního i soukromého majetku tzv. sběračům kovů u nás zkomplikovala nová pravidla pro výkup. Podle policie však nebude zřejmě náhoda, že ruku v ruce s úbytkem krádeží kovů přibývá krádeží dřeva. „V posledních měsících jsou to desítky stromů, zejména ve střední a zadní části lesních porostů,“ poznamenal Pavel Džubera z České inspekce ži­votního prostředí. Podle policie nejenže v lesích přibylo krádeží, ale roste i počet organizovaných skupin, které se dříve zaměstnávaly sběrem šrotu, ale po novele se jim podmínky ztížily a tak nyní kradou dřevo. Ovšem ani nová pravidla pro výkup kovů neznamenají definitivní konec zlodějských výprav za drahou mědí. O čemž podává svědectví televizní reportáž, zachycující zloděje kabelů na po­zemcích OKD. Ti jsou tak agresivní, že je nezastaví ani ozbrojená ochranka, kterou si firma platí. Zde video:

https://www.youtube.com/watch?v=47Ffh91Pn3c

Slovenský premiér Robert Fico na posledním sněmu strany Smer ve svém nebývale ostrém projevu mluvil o Romech jako o „zneužívačích dávek“. Robert Fico a jeho stranický kolega ministr vnitra Ro­bert Kaliňák dle jejich slov hodlají skoncovat s politickou korektností a v romských osadách zjednat pořádek. Což okamžitě zvedlo ze židlí nejrůznější aktivisty. Bývalý zmocněnec vlády pro romské ko­munity Peter Pollák z OĽaNO nejenže za projevy Fica a Kaliňáka vidí populistické snahy, ale do­konce i obludnou filozofii fašismu: "Našli viníka za všechny problémy v zemi, tak jako je v 30. letech minulého století našel Adolf Hitler.“ Načež k projevům na sněmu Smeru v Denníku N zaujala Denisa Havrľová vpravdě alarmující stanovisko: „Vyjádření ministra vnitra i premiéra Roberta Fica nahrávají všem extremistům, kteří teď začnou svou propagandu o to odvážnější. Můžeme oče­kávat nepokoje."

O všechny tyto zprávy prakticky naše sdělovací prostředky nejeví zájem. A tak tu máme, jak se u nás říká, ti­cho po pěšině. Naproti tomu řada zahraničních žurnalistů se již začíná obávat, že na Slo­vensku v brzké době může dojít k exodu Romů. Především pak z romských osad, kde slovenská vláda hodlá „zjednat pořádek“. A jestliže je z celkového počtu romské populace u nás skutečně až 85 % slovenských Romů, pak Romové ze Slovenska mají v Čechách a na Moravě jistě řadu příbuzných a přátel.

Tedy při jejich exodu se mají kam stěhovat.

POST SCRIPTUM

Poválečná léta (1945-1947) se vyznačovala první velkou migrační vlnou slovenských Romů do Čech, jejich „Země zaslíbené“. Za lepšími možnostmi obživy, bydlení i sociálního postavení odjelo do Čech tzv. „cigánskými vlaky“ zhruba 15 000 Romů. V roce 1947 byl z rozhodnutí ministerstva vnitra v Če­chách i na Slovensku proveden první poválečný soupis „cikánů“, dle něhož bylo zjištěno i jejich teh­dejší rozmístění, zejména na Slovensku. Z celkového počtu 101 190 evidovaných Romů žilo na Slo­vensku 84 438 a v Čechách již 16 752 Romů. Zdroj:

http://romanodrom.cz/wp-content/uploads/2015/12/Publikace-Romove-na-vychodnim-Slovensku-ve-20.-stoleti.pdf

Autor: Karel Wágner | pátek 16.12.2016 9:09 | karma článku: 36.46 | přečteno: 2064x

Další články blogera

Karel Wágner

Čtyřrozměrný model života

Zaujalo mne další Matykání z blogu Jana Řeháčka, kde se na úvod čtenářů zeptal, zda nechtějí vyhrát milión dolarů?

14.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 15.87 | Přečteno: 527 | Diskuse

Karel Wágner

Tahá nás někdo za fusekli ?

V minulých dnech se na stránkách Organizace spojených národů objevila zpráva, adresovaná Radě bezpečnosti.

4.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 25.97 | Přečteno: 749 | Diskuse

Karel Wágner

Brutální chemický útok v Chán Šajchúnu

Může za něj Asad a měli to potvrdit odborníci, hlásal titulek na iDNESu, zveřejněný včera, tedy v pátek 27. října.

28.10.2017 v 9:00 | Karma článku: 37.24 | Přečteno: 1611 | Diskuse

Karel Wágner

Na geopolitické šachovnici je i zemní plyn

Summit dvaceti nejvyspělejších zemí světa G20 se tento týden uskuteční v Hamburku, kam přiletí i Donald Trump.

3.7.2017 v 9:09 | Karma článku: 18.54 | Přečteno: 382 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Tichý(Bnj)

Slušní proti slušným?

Nebo také různí neslušní, poslušní či neposlušní. Říká se, že většina lidí je slušných. Také se předpokládá, že mlčící většina jsou ti slušní.

20.11.2017 v 15:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 | Diskuse

Václav Vít

Soudruzi dříve a dnes.

Časy se mění a komunisté s nimi, aspoň na první pohled. Takový pan Vojta Filip dnes pronáší úvahy, za které by se před lety nemusela stydět ani Svobodná Evropa.

20.11.2017 v 15:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 31 | Diskuse

Dana Kellnerová

Kdo jsou muži, kteří obtěžují ženy?

Dnešní společnost si zakládá na humanitě. Všichni jsme si rovní. Zločinci, úchylové, přenašeči pohlavních chorob, obtěžovatelé žen. Kryjeme parazity, kteří dobroty společnosti využívají. Správné to není. Trpí tím slušný člověk.

20.11.2017 v 15:01 | Karma článku: 13.13 | Přečteno: 473 |

Irena Aghová

Společnost: Kam se mají ubírat naše úvahy?

Když si projedete Internet, konkrétně Seznam.cz, setkáte se s informacemi, které se odehrály, také věštbami a neštěstími, i protikladnými tvrzeními. Tak ztrácíme přehled, co se vlastně důležitého děje. Vyberte si, jak se naladit.

20.11.2017 v 14:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 61 | Diskuse

Jan Pražák

Kdo přeběhne blíž před rozjetým autem?

Zpráva z tisku, cituji: „... soutěž v tom, kdo přeběhne silnici těsněji před jedoucím autem, nejlépe náklaďákem, samozřejmě mimo přechod a ještě je fajn se do poslední chvíle schovávat za rohem.“ Konec citace.

20.11.2017 v 14:03 | Karma článku: 19.30 | Přečteno: 465 | Diskuse
Počet článků 241 Celková karma 26.36 Průměrná čtenost 2754
příležitostný publicista
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.