Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Článek pana Patrika Bangy

21. 03. 2017 9:09:09
Jde o článek nazvaný „Patrik Banga: Jsem pro sběr etnických dat ve všech oblastech“, před pár dny publikovaný na webových stránkách Romea.cz.

Autorem článku publikovaného 15.3.2017 by měl podle novinářské zkratky pod textem být Zdeněk Ryšavý, i když se tu zjevně jedná o názory Patrika Bangy, administrátora blogů na iDNES.cz, jenž veřejně přiznává, že kdyby bylo po jeho, podmínil by Romům pobírání dávek. Jak v jednom z dřívějších rozhovorů říká: „Řečeno obrazně: nedával bych jim jídlo, naučil bych je lovit ryby. Snažil bych se Romy natlačit k samostatnosti, zasta­vit současný model, že stát se po­stará.“ A tak se často Patrik Banga ocitá, jak se u nás říká, mezi dvěma mlýnskými kameny, přičemž pro své názory není oblíben ani u některých romských aktivistů. A nutno zde podotknout, že občanské sdružení Romea je „dobrovolným, nevlád­ním, neziskovým sdružením občanů a právnických osob, jež kromě jiného spojuje i napomáhání roz­voji demokracie a tolerance ve společnosti“.

Vážím si pana Patrika Bangy pro jeho snahu o objektivní postoje i kultivovaný projev, kterým dokáže čelit urážkám v diskusích. Plně souhlasím s jeho názorem, že je třeba Romy naučit samostatnosti a zasta­vit současný model, v němž se stát po­stará. Nemohu však souhlasit s výše uvedeným článkem, který měl představovat reakci na skandální události v libereckém kraji, kde náměstek primátora, jen zdánlivě se zastávající Romů, vládní úředníky přirovnává k esesákům. Proto jsem se také na webu Romea pod článkem zapojil do diskuse. Ovšem můj příspěvek s řádnými argumenty, adresovaný panu Bangovi, byl redakcí „napomáhající rozvoji demokracie a tolerance ve společnosti“ smazán. A tak jsem si reakci pana Bangy nepřečetl. Ale třeba se ke všemu vyjádří na svém blogu.

Šlo mi o to, že ve výše uvedeném článku ze serveru Romea jsem postrádal fakta (což nutně nemusel být záměr), vážící se k nesmyslnému napadení metodiky sběru etnických dat pro účely Zprávy o stavu romské menšiny, kdy náměstek libereckého primátora ze Strany zelených přirov­nává vládou požadované sčítání Romů k „po­čínání založenému na praktikách nacistické pseudovědy a jejích nadšených vyznavačů – ese­smanů“. Načež toto své přirovnání pan náměstek náležitě rozvíjí: „Kate­gorizovat příslušnost k menšině na základě vzhledu člověka je nejen povrchní, protože to nevypovídá nic o jeho kvalitách, intelektu, schopnostech či přínosu spo­lečnosti, ale v 21. století po všech zkuše­nostech s holokaus­tem i nehumánní, nebezpečné, ba od­porné“, dští oheň a síru na vládní úředníky genderově vzdělaný Ivan Langr, původním povoláním novinář. Přičemž mu jaksi uniká fakt, že národ­nost toho kterého člověka zde není určována (podobně jako tomu bylo již na základních školách) „na základě vzhledu člověka“, přičemž s kvalitami či intelektem, natož s přínosem člověka společnosti, národnost nijak nesouvisí. Což by mu jistě potvrdil každý profesor z vysoké školy, na které pan Langr údajně studoval sociologii.

A aby toho nebylo málo, libereckého náměstka primátora Ivana Langra se zastal patřičně „zelený“ Výbor romských aktivistů libereckého kraje: "Kastování lidí v 21. století, by nemělo být vůči žádné menšině žijící na území ČR právě vládními orgány," uvedli představitelé výboru s tím, že se společně s náměstkem Ivanem Langrem proti takovému postupu ohrazují. "Ministerstvo by mělo spíše více spolupracovat s nevládními a vládními orgány v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Sociálně vyloučené osoby monitorujme, ne však národnostní menšiny," uvádí se v překvapivém prohlášení, které serveru Romea.cz poskytl předseda romského výboru Jan Cverčko.

Naproti tomu Patrik Banga se sběrem etnických dat plně souhlasí: „Jen ať se ví, kolik Romů tady vlastně je. A ať se ví, že jsme velikou a nedílnou součástí republiky. A že jsme tady doma, ať se to někomu líbí, nebo ne. Ve finále by se totiž ukázalo, jak si tak nějak všichni stojíme.“ Přičemž se nevyhýbá ani tomu nejožehavějšímu tématu: „A stále říkám, že bych uváděl i etnicitu třeba u pachatelů trestné činnosti, aby se konečně vyvrátil ten mýtus, že drtivou většinu kriminálních činů mají na svědomí právě Romové.“

V čem je tedy problém? Inu, při kvalifikovaných odhadech počtů romské menšiny pro potřeby vládní politiky je irelevantní (zcela nepodstatné) romskými aktivisty často opakované tvrzení, že „V Česku není půda vhodná k tomu, aby se Romové mohli beze strachu přihlásit ke své identitě“, jak píše i Pa­trik Banga. Pokud totiž vláda požaduje po obcích, aby jí podaly Zprávu o stavu romské menšiny v re­gionu, v žádném případě nepožaduje údaje o jednotlivých, konkrétních osobách. Neboť se jedná o sběr neadresných etnických dat, plně respektujících principy ochrany soukromí, včetně osobních údajů. Tudíž nezáleží na tom, který konkrétní člověk při využití metodiky doporučené obcím vládou byl při kvalifikovaných odhadech (dle demografických hle­disek) považován za Roma. Je totiž úplně jedno, zda ten který pří­slušník romského etnika zahrnutý do zprávy byli Dežo, Josef, nebo Aranka. Jde tu jen a jen o jejich etnicitu, tedy příslušnost k romské menšině, která je naší menšinou vůbec největší. A zde je ten há­ček: jestliže má vláda do romské integrace investovat nemalé prostředky, potřebuje také znát skutečné počty romské menšiny. Teprve kvalifikované odhady početního stavu Romů, narozdíl od posledního sčítání lidu, umožní zacílit financování integračních opatření, a to zejména z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů, ale i z národních zdrojů.

Ostatně, i sám Patrik Banga říká, že „Romů podle posledního sčítání je jen asi třináct tisíc“, přičemž podle jeho soukromého odhadu v České republice dnes žije 400 000 Romů. A pokud by příslušníkem národnostní menšiny byl pouze ten občan České republiky, který projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti, pak u nás téměř žádné Romy nemáme. Jenže „Národnostní menšina je společenství občanů České republiky ži­jících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnic­kým původem, jazykem, kulturou a tradicemi“, jak se dočteme v úředních do­kumentech. Je tedy zřejmé, že skutečnosti se blíží spíše odhadovaných 400 tisíc Romů nezávisle na tom, zda sami sebe v nějakých dotaznících označují či neoznačují za Romy. Toho si je jistě vědoma i vláda, respektive Ministerstvo pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, které posuzovalo libereckým náměstkem primátora zavrhovanou metodiku pro účely Zpráv o stavu romské menšiny.

Ovšem podle Patrika Bangy je vládní metodika špatná: „Nemůže fungovat tak, že majorita bude ur­čovat, kdo je členem minority“. Čímž vlastně Patrik Banga jen rozvíjí mylný názor libereckého náměstka primátora Ivana Langra, podle něhož „Nelze vytvářet falešné statistiky jen podle rysů či sociál­ních návyků a na jejich základě tlačit ty, kteří takovému schématu možná odpovídají, do škatulky, v níž sami ne­chtějí být.“ Hovořit o vládě, která zastupuje zájmy všech obyvatel ČR, jako o majoritě, je absurdní. Copak neexistuje u nás Rada vlády pro národnostní menšiny, jejímž předsedou je ministr pro lidská práva? Či snad Rada nemá s vládou ve skutečnosti nic společ­ného? Nebyla snad členkou této Rady usnesením vlády jmenována Ivona Parčiová jako zástupkyně za romskou menšinu? A nebyl usnese­ním vlády členem Rady jmenován i Štefan Tišer, výkonný ře­ditel Sdružení Romů a národnostních menšin Plzeňského kraje? Navíc je obecně známo, že vláda zřizuje k podpoře své činnosti poradní a pracovní orgány, složené z členů vlády a dalších odborníků. Mezi orgány, jejichž činnost zajišťuje přímo Úřad vlády ČR, patří i Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, která je stálým poradním a iniciačním orgánem vlády v oblasti romské integrace. Přičemž tato rada „soustřeďuje, projednává a předkládá vládě informace, podklady a návrhy pro tvorbu a uplatňování politiky vlády, které se týkají Romů“. A to i v případě Strategie romské integrace do roku 2020, kdy jednotlivé obce 3. stupně sepi­sují Zprávu o stavu rom­ské menšiny, kritizovanou Stranou zelených.

Inu, mýlit se je lidské a nikdo z nás nemá patent na rozum. Tedy i já se mohu mýlit. Pak budu vděčný panu Bangovi, když mne z omylu vyvede svým článkem. Přičemž očekávám, že na rozdíl od mlčícího serveru Romea.cz, kde se to jinak v různých článcích a příspěvcích vyčítáním fašismu a nacismu pravicovým extrémistům jen hemží, konečně odsoudí „zelené“ nactiutrhání vládních úředníků, zabývajících se integrací Romů.

Autor: Karel Wágner | úterý 21.3.2017 9:09 | karma článku: 25.31 | přečteno: 2084x

Další články blogera

Karel Wágner

Čtyřrozměrný model života

Zaujalo mne další Matykání z blogu Jana Řeháčka, kde se na úvod čtenářů zeptal, zda nechtějí vyhrát milión dolarů?

14.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 15.87 | Přečteno: 527 | Diskuse

Karel Wágner

Tahá nás někdo za fusekli ?

V minulých dnech se na stránkách Organizace spojených národů objevila zpráva, adresovaná Radě bezpečnosti.

4.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 25.97 | Přečteno: 749 | Diskuse

Karel Wágner

Brutální chemický útok v Chán Šajchúnu

Může za něj Asad a měli to potvrdit odborníci, hlásal titulek na iDNESu, zveřejněný včera, tedy v pátek 27. října.

28.10.2017 v 9:00 | Karma článku: 37.24 | Přečteno: 1611 | Diskuse

Karel Wágner

Na geopolitické šachovnici je i zemní plyn

Summit dvaceti nejvyspělejších zemí světa G20 se tento týden uskuteční v Hamburku, kam přiletí i Donald Trump.

3.7.2017 v 9:09 | Karma článku: 18.54 | Přečteno: 382 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Tichý(Bnj)

Slušní proti slušným?

Nebo také různí neslušní, poslušní či neposlušní. Říká se, že většina lidí je slušných. Také se předpokládá, že mlčící většina jsou ti slušní.

20.11.2017 v 15:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 | Diskuse

Václav Vít

Soudruzi dříve a dnes.

Časy se mění a komunisté s nimi, aspoň na první pohled. Takový pan Vojta Filip dnes pronáší úvahy, za které by se před lety nemusela stydět ani Svobodná Evropa.

20.11.2017 v 15:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 31 | Diskuse

Dana Kellnerová

Kdo jsou muži, kteří obtěžují ženy?

Dnešní společnost si zakládá na humanitě. Všichni jsme si rovní. Zločinci, úchylové, přenašeči pohlavních chorob, obtěžovatelé žen. Kryjeme parazity, kteří dobroty společnosti využívají. Správné to není. Trpí tím slušný člověk.

20.11.2017 v 15:01 | Karma článku: 13.13 | Přečteno: 473 |

Irena Aghová

Společnost: Kam se mají ubírat naše úvahy?

Když si projedete Internet, konkrétně Seznam.cz, setkáte se s informacemi, které se odehrály, také věštbami a neštěstími, i protikladnými tvrzeními. Tak ztrácíme přehled, co se vlastně důležitého děje. Vyberte si, jak se naladit.

20.11.2017 v 14:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 61 | Diskuse

Jan Pražák

Kdo přeběhne blíž před rozjetým autem?

Zpráva z tisku, cituji: „... soutěž v tom, kdo přeběhne silnici těsněji před jedoucím autem, nejlépe náklaďákem, samozřejmě mimo přechod a ještě je fajn se do poslední chvíle schovávat za rohem.“ Konec citace.

20.11.2017 v 14:03 | Karma článku: 19.30 | Přečteno: 465 | Diskuse
Počet článků 241 Celková karma 26.36 Průměrná čtenost 2754
příležitostný publicista
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.