Brutální chemický útok v Chán Šajchúnu

28. 10. 2017 9:00:00
Může za něj Asad a měli to potvrdit odborníci, hlásal titulek na iDNESu, zveřejněný včera, tedy v pátek 27. října.

V článku ovšem chybí řada důležitých informací. Především je známo, že se obyvatelé Chán Šaj­chúnu neotrávili jen organofosfátem, ale došlo tam i k otravám chlorem. Zde je pak třeba ještě zdů­raznit širší veřejnosti málo známý fakt, že se islamisté z Fronty an-Nusrá v prosinci 2012 zmocnili che­mické továrny syrsko-saúdské společnosti SYSACCO, která se nachází 29 kilometrů východně od Alepa. A že tento chemický závod předsta­vuje v celé Sý­rii jediného výrobce chloru, tedy jedova­tého plynu, který byl v letech 2013 – 2016 na území Sýrie několikrát nasazen při chemických úto­cích, které zasáhly civilní obyvatelstvo. Ale pojďme si připomenout několik opomíjených faktů a souvislostí, vztahujících se k bombardování obyvatel syrského Chán Šajchúnu, o kterém se v našich sdělovacích prostředcích začalo znovu hovořit.

Celý tento příběh, který připomíná malou detektivku, začíná v newyorském sídle OSN, kde ve čtvrtek 30. března 2017 stálá americká zástupkyně v OSN Nikki Ha­leyová prohlásila, že Spojené státy již nepovažují odstranění syrského prezidenta Bašára Asada za pilíř své politiky v této zemi, jako tomu bylo za předešlé americké vlády.

Ale už v pátek 7. dubna všechna naše mainstreamová média odvysílala nebo citovala projev amerického prezidenta Do­nalda Trumpa, ve kterém obhajoval před národem jím vydaný příkaz k útoku na syrskou základnu Šajrát, ze které vzlétal stíhací bombardér, útočící na cíl v provincii Idlíb. Trumpův projev, ve kte­rém obviňuje Asada, že na jeho příkaz byla „krutě zavražděna krásná mi­minka“, v některých našich no­vinách navíc provázely palcové titulky hlásající, že Trump „ukázal sílu“, když „desítky americ­kých střel srovnaly syrskou leteckou základnu se zemí“. V pondělí 26. června 2017 pak mluvčí Bílého domu oznámil, že se na letecké základně Šajrát chystá nový chemický útok s tím, že do příprav je zapojeno konkrétní letadlo a hangár na této letecké zá­kladně, o níž se ví, že je využívána v sou­vislosti s chemickými zbraněmi. Načež řada amerických novinářů začala pátrat po detailech tohoto překvapivého oznámení.

A jak následně zjistili, pět úředníků ministerstva obrany uvedlo, že jim „není známo odkud zprávy o potenciálním chemickém útoku pocházejí“, tak jako nevěděli o tom, že Bílý dům plánuje své pro­hlášení vydat, jak o tom píše BuzzFeed News. "Někteří úředníci ministerstva zahraničí, kteří se ob­vykle podíleli na koordinaci takovýchto oznámení, byli překvapeni varováním, které se nezdálo být předem projednáno s národními bezpečnostními agenturami", uvádí Los Angeles Times. Ne­boť obvykle bývá vše konzultováno s ministerstvem zahraničí, Pentagonem a americkými zpravo­dajskými službami předtím, než Bílý dům své prohlášení vydá. Tentokrát však „není jasné, jak přesně dospěl k informacím ohledně možného chemického útoku", poznamenává k tomu redakce The New York Times po tom co rovněž uvedla, že několik vojenských činitelů bylo překvapeno prohlášením mluvčího Bílého domu. "Zatímco motivace Bílého domu k uvolnění mimořádně neobvyklého pro­hlášení je nejistá, je možné, že prezident Trump nebo jeho poradci rozhodli, že veřejné varování Asadovi by jej mohlo odradit od dalšího chemického útoku," dumala nad podivným chováním úředníků z Bílého domu redakce Times. Ale o tom všem jsme se v našich novinách a časopisech tzv. hlavního proudu nedočetli.

Pozornosti většiny našich novinářů pak unikl zásadní fakt, že americký investigativní novinář Seymour Hersh (nositel Pulitzerovy ceny, který proslul odhalením masakru ve vietnamském My Lai a mu­čení v irácké věznici Abú Ghrajb) předešlého dne vyvrátil ve své analýze oficiální (Trumpovu) verzi událostí spojených s údajným chemickým útokem v Chán Šajchúnu ze 4. dubna. Hershův článek Trump‘s Red Line hlavní americká média odmítala zveřejnit, a tak jej v neděli 25. 6. 2017 publiko­val německý Die Welt. S analýzou Seymoura Hershe hned v pondělí 26. 6. 2017 čtenáře na stránkách Literárních novin seznámila Tereza Spencerová. Odkaz na její článek se záhy objevil v řadě internetových diskusí, načež v úterý 27. června v 17 hodin se na stránkách iDNESu ocitla zpráva Bílý dům: Asad chystá další chemický útok, kde ve druhé části článku nazvané Seymour Hersh: Washington o chemickém útoku věděl předem, čtenáře o analýze novináře Hershe z ne­dělního vydání listu Die Welt informuje. Zde se již dočteme, že Hersh, který se odvolává na zdroje z vedení americké armády, píše o tom, jak Trump zavelel k útoku na syrskou leteckou základnu Šajrát navzdory americkým tajným službám, od nichž se dozvěděl, že neexistuje důkaz o použití chemických zbraní syrským režimem v bombardovaném Chán Šajchúnu.

Jak nás o tom na svém webu informoval Český rozhlas, dubnový útok v syrském Chán Šajchúnu byl „spáchán smrtícím nervovým plynem sarinem“. Což měla podle jeho redaktorů potvrdit v pátek 30. června zveřej­něná zpráva ze závěrečného vyšetřování Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), kdy šéf této organizace Ahmet Üzümcü měl také prohlásit, že „pachatelé útoku musejí být pohnáni k odpovědnosti“. Přičemž „organizace ale neurčila, kdo stojí za usmrcením nejméně 80 lidí. To má zjistit společný vyšetřovací tým OSN a OPCW“. Jenže již předchozího dne, tedy ve čtvrtek 29. června, agentura Reuters uvedla, že „zpráva byla rozeslána členům Organizace pro zákaz che­mických zbraní (OPCW) v Haagu, ale nebyla zveřejněna“. S výkladem zprávy OPCW, šířícím se sdělovacími prostředky, jako první přišla agentura Associated Press (AP), tedy americká tisková agentura s centrálou v New Yorku, kterou o závěrech OPCW informovali dva diplomaté. Nikoli však sama OPCW. Ovšem jeden z diplomatických zdrojů si přál zůstat v anonymitě (?), druhým byla stálá zástupkyně USA v OSN Nikki Haleyová, která již na půdě OSN na fotografiích ukazovala „krásná mi­minka“, jež měl „zavraždit Bašár Asad“. Jak uvedla agentura Reuters, po rozhovorech se svědky a zkoumání vzorků zjistila mise pro zjišťování údajů (FFM), že "velké množství lidí, z nichž někteří zemřeli, bylo vystaveno sarinu nebo látce podobné sarinu“. Tedy ani v této agenturní zprávě se navzdory prohlášením amerických sdělovacích prostředků neuvádí, že byli všichni ošetřovaní civi­listé zasaženi organofosfátem. Americkému mainstreamu se rovněž z jimi podávaných informací jaksi vy­tratil fakt, že do několika nemocnic místní záchranáři při­váželi pacienty zasažené chlorem, což podle Lékařů bez hranic dokládalo, že lidé v Chán Šajchúnu byli vysta­veni dvěma různým chemickým látkám.

Americké ministerstvo obrany vyhovělo poradcům prezidenta Trumpa a zveřejnilo letecký snímek, který jako důkaz chemického útoku v Chán Šajchúnu ukazoval kráter na silnici, jenž údajně v místě jejího dopadu způsobila bomba, plněná sarinem. Snímek ze zdroje U.S. Department of De­fense, který zveřejnila agentura Reuters, u nás publikoval i server iDNES. Jeden z prvních detail­ních snímků tohoto kráteru, pořízených přímo na místě, byl pak u nás publiko­ván na serveru Li­dovky.cz, kde se každý čtenář na vlastní oči mohl přesvědčit o tom, že v kráteru ani jeho okolí se nenacházely žádné frag­menty letecké pumy (oba snímky jsou ke shlédnutí v závěru článku, jenž byl zveřejněn ve čtvrtek 11. května 2017 na tomto blogu). A jak se postupně ukazovalo, poradci prezidenta Trumpa jejich předkládaný „důkaz Asadova útoku sarinem“ vůbec nekonzulto­vali se specialisty vojenské zpra­vodajské služby. Tedy úder okřídlenými raketami Toma­hawk na syr­skou leteckou základnu Šajrát, který americký prezident Donald Trump nařídil 6. dubna 2017, se spíše než o skutečné dů­kazy opíral o hrůzné videoklipy televizní stanice CNN a o emotivní vyjádření Trum­povy dcery Ivanky, která prohlásila, že Bašár Asad v provincii Idlíb zavraž­dil „krásná miminka“. Při­čemž pětatřicetiletá Ivanka Trumpová je sice poradkyní svého otce, ale nezastává žádný oficiální vládní post.

Za paradoxní můžeme označit skutečnost, že toto údajné „místo dopadu sarinové bomby“ měli spolu s mediální masáží z produkce CNN mož­nost na ČT24 shlédnout diváci už 7. dubna 2017 v ranní relaci s podtitulem USA zaútočily na Sýrii, seznamující naši veřejnost s útokem na leteckou základnu Šajrát. Shlédnout tyto záběry lze díky archivu na stopáži 33:10 – 33:13 a znovu na 33:20 – 33:23. Zajímavý je i následný vstup tehdy přizvaného experta: redaktor ATM Du­šan Rovenský hovoří o tom, že USA neukázaly žádné důkazy, že se jedná o pouhou spekulaci. Zde odkaz na Ranní infoservis ČT, jenž informoval o tom, že USA zaútočily na Sýrii .

Podle našich sdělovacích prostředků nebylo v dalších dnech o bombardování sarinem pochyb přesto, že se již 7. dubna 2017 na Intel Today a v následných dnech i na několika dalších americ­kých serverech objevila analýza penzionovaného plukovníka Waltera Patricka Langa, důstojníka amerického vojenského zpravodajství, který sloužil v blízkovýchodním odboru vojenské zpravodaj­ské služby Defense Intelligence Agency (DIA). O jeho kvalifikaci svědčí fakt, že byl v minulosti po­věřen vedením analytického odboru Středního východu a jižní Asie při Ministerstvu obrany na úrovni, která odpovídá hodnosti generálporučíka. A není bez zajímavosti, že byl také prvním profe­sorem arabského jazyka na Vojenské akademii Spojených států ve West Pointu. Patrick (Pat) Lang v minulosti několikrát v tisku zopakoval prohlášení generála Michaela Flynna, který stál v čele DIA v letech 2012 až 2014: „Naše zprávy byly v Bílém domě razantně odmítány, měl jsem pocit, že nechtějí slyšet pravdu.“ A mnohé nasvědčuje tomu, že se poměry v Bílém domě po příchodu Do­nalda Trumpa v tomto ohledu nikterak nezměnily.

Neboť Patrick Lang ve své analýze říká: „Zpravodajské společenství vě­dělo, že Sýrie nesvrhla vo­jenskou chemickou zbraň na nevinné civilisty v Idlíbu. Spojené státy byly plně informovány o tom, že v Idlíbu existuje cíl, který Rusové považují za depo zbraní a výbušnin is­lámských rebelů.“ A ne­byl důvod v tomto Langovi nevěřit, vždyť i z našich sdělovacích prostředků víme, že Rusko a USA se v té době navzájem informovali o cílech, na které v Sýrii hodlají zaútočit. Podle Patricka Langa pak syrské letectvo v Chán Šajchúnu vybraný cíl zasáhlo konvenční bombou. Načež zasaženou budovu měl zahalit specifický, chemický kouř, neboť se ukázalo, že „rebelové“ depo používali i k uskladnění chemikálií (organické fosfáty a chlor), jejichž účinky byly smrtelné. Právě tyto látky, ší­řící se díky proudění vzduchu, tak měly ve skutečnosti stát za úmrtím civilistů v Chán Šajchúnu: metabolity organofos­fátu (organické sloučeniny fosforu) u některých obětí z Chán Šajchúnu, pře­vážených Bílými přilbami do Turecka, byly skutečně nalezeny v jejich krvi, a protože jsou vylučo­vány močí, byly nalezeny i v jejich moči.

Obecně se soudí, že otrava organofosfáty patří dnes mezi vůbec nejčastější otravy na světě. Or­ganofosfáty, coby organické estery kyseliny fosforečné, se vcelku běžně používají v průmyslové výrobě a zemědělství jako pesticidy a insekticidy (není tomu tak dlouho, co v Indii zemřelo 23 dětí, které se otrávily pesticidem v jídle, podávaném ve školní jídelně). Jako insekticidů se dnes používá více než 100 organofosfátových výrobků. S ohledem na chemickou strukturu a metabolismus exis­tují rozdíly ve vlastnostech těchto sloučenin, avšak z hlediska toxicity jsou to rozdíly méně důležité. K otravě organofosfáty dochází i jejich vdechnutím a první příznaky otravy se při inhalaci mohou objevit již po několika minutách. Co je však nejdůležitější, organofosfáty patří mezi nervově paraly­tické látky, které dokáží zablokovat důležitý enzym, známý jako acetylcholinesteráza. Ta má za nor­málních okolností odbourávat sloučeninu acetylcholin, která je důležitým neuromediátorem (přenáší informace mezi nervovými buňkami v mozku a míše) a kromě toho umožňuje přenos vzruchů z ner­vových buněk na svalová vlákna. Nadbytek acetylcholinu, který není odbouráván zmíněným enzy­mem, pak způsobuje vlastní projevy otravy. Při otravách organofosfáty jsou ovliv­něny v podstatě všechny orgánové systémy, což je dáno velkou důležitostí acetylcholinu pro lidský organismus. Mezi příznaky otravy organofosfáty patří nadměrné slinění a pocení, bolesti hlavy, zú­žení zornic, svalová slabost, křeče, dušnost a zpomalení srdeční frekvence, ale i zvracení a prů­jmy. Nejzávažnější je těžké poškození nervového systému, které může způsobit zmatenost, epi­leptické záchvaty a v někte­rých případech bezvědomí a rychlou smrt. Jako protilátka (antidotum) se užívá, stejně tak jako u otravy bojovým plynem sarinem, sloučenina Atropin (jenž byl podáván některým pacientům z Šaj­chúnu), která celkově blokuje účinek acetylcholinu na organismus. Kromě toho je léčba symptoma­tická a má za úkol udržet funkční kardiovaskulární systém (kyslík, infuze, podpora srdeční činnosti, podpora ventilace).

Podle amerických zpravodajců, jak uvádí ve své analýze Seymour Hersh, předali Rusové, vzhledem k významu tohoto cíle, syrskému letectvu řízenou pumu, zatímco syrská strana pro tuto misi vybrala jed­noho ze svých nejzkušenějších pilotů a svůj nejmodernější stíhací bombardér. „Suterén oné bu­dovy se využíval jako skladiště raket, zbraní a munice, a také látek na bázi chlóru, které se použí­valy pro očistu mrtvých těl před pohřbem,“ cituje Hersh jednoho z poradců americké zpravodajské komunity. Tím pak již do sebe popisované události zapadají. A popis toho, k čemu v Chán Šajchúnu při náletu syrského letectva došlo, dává smysl.

Neboť volba padla na řízenou leteckou munici, schop­nou s vysokou přesností a napoprvé zasáhnout cíl (její označení definuje váha a typ bojové části). Ruská armáda si řízenou munici v Sýrii několikrát vyzkoušela, do­konce i dělostřeleckou vysoce přesnou munici k ničení cílů prvním výstřelem, bez zastřílení: jde o velmi drahou munici Kitolov-2M a 30F39 Krasnopol (jeden náboj Krasnopol vyjde na 70 000 do­larů). Na syrském bojišti však bylo potvrzeno i použití řízených, vysoce explozivních pum KAB-500S, vybavených systémem satelitního navádění. Jejich hmotnost je 560 kg a obsahují 380 kg výbušniny. Tyto pumy, které patří k vůbec nejdražším, jsou schopny využívat signálů ruského sa­telitního systému i amerického GPS a jsou považovány za nejmodernější ruskou leteckou řízenou munici, využívající principu „zahoď a zapomeň“, která je schopna zasahovat za každého počasí a v kterékoliv denní době různé cíle s vysokou přesností. Během ruských náletů v Sýrii ničily tyto bomby nejčastěji budovy, v nichž se scházeli vůdci různých teroristických skupin, označované za obzvláště důležité cíle. Letecké pumy KAB-500S v Sýrii obvykle nesly ruské bitevníky Su-34, mohou je však nést i Su-24, kterými disponují Syrské arabské vzdušné síly. Zde je třeba připomenout, že ruské taktické bombardéry Su-24 nebyly umístěny na základně v Šajrátu, ale spolu s Su-34 na vojenské základně Chumajnim (Hmeimim Air Base), tedy vojenské části Mezinárodního letiště Basila Asada u města Latakíja, odkud vzlétly letouny Su-34 k jednomu z nejdůležitějších leteckých útoků na území Sýrie letos v květnu.

Letecké pumy KAB-500S totiž využilo ruské letectvo při náletu na schůzku vedení Islámského státu (IS) ve městě Rakka, kdy údajně zabilo i nejhledanějšího muže světa Abú Bakra Bagdádího, na jehož hlavu byla vypsána odměna 25 milionů dolarů. Rusové o tomto náletu Američany předem informovali. Nálet podnikly stíhací bombardéry Su-34 a víceúčelové bojové letouny Su-35 v noci na 28. května v oblasti jižního předměstí. Nelze se tak divit tomu, že zde při náletu kromě uvažova­ného vůdce IS mělo zahynout 30 polních velitelů a zhruba 300 bojovníků tzv. Islámského státu. Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry zcela zničených budov, kde mělo být velitelství IS, na kterém se v době náletu konala porada jeho nejvyšších představitelů. O smrti Bagdádího v ukazovaných ruinách nebyl předložen žádný důkaz, i když Bagdádí už dlouho nikde nevystoupil. Na videu IS, natočeném v Rakka týden po útoku, se o chalífovi nemluví: je v něm po­užito jen spojení „náš šajch“, kterým může být označován některý z jeho nástupců. Jak však v úterý 11. července 2017 uvedla irácká nezávislá televize Iraqi News, přišel mluvčí Islám­ského státu ve městě Tal Afar s krátkým prohlášením, v němž potvrdil, že abú Bakr Bagdádí je po smrti. Informace o tom, že je vůdce Islámského státu mrtvý, potvrdila i exilová organizace SOHR, na kterou se novináři nejčastěji odvolávají. Naproti tomu v dalších dnech Láhaur Talabání, velitel zpravodajské služby iráckého Kurdistánu, s nímž hovořila agentura Reuters, novinářům řekl, že se Bagdádí „schovává před tajnými službami“ v okolí syrské Rakky, tedy že dosud nezemřel. Kde přesně se schovával a kdo jej na vlastní oči spatřil, jsme se však nikde nedočetli.

Ale vraťme se k leteckým pumám. V případě našimi sdělovacími prostředky uvažované binární munice, shozené v Šajchúnu syrským letectvem, se dodnes žádné fragmenty letecké pumy, na kterých byly identifikovány stopy sarinu, ne­našly. Ovšem pokud by naproti tomu otravu organofosfátem, uskladněným v bombardované budově, způsobil to­xický mrak, bylo by třeba znát vzdálenost, kterou urazil od místa jeho vzniku. Jak dlouho je tako­výto oblak ještě toxický, závisí kromě jeho velikosti převážně na atmosférických jevech, tedy rych­losti větru, teplotě a vlhkosti vzduchu, ale i profilu terénu a dalších podmínkách. Do dnešního dne však není známo, na kterém že to místě se osoby, smrtící látkou zasažené, vlastně nacházely. Dodnes není známo, kde přesně došlo k intoxikaci osob, z Šajchúnu převážených Bílými přilbami do Tu­recka, kde pak z jejich organismu byly odebrány všechny analyzované vzorky, o kterých mluví zpráva OPCW. A neví to ani žádný z našich komentátorů či „expertů“, v novinách se rozepisujících o chemickém útoku v Chán Šajchúnu. Ba ani žádný z místních „očitých svědků“, zásobujících novináře všelijakými popisy chemického útoku, přesný popis místa, na kterém k údajné intoxikaci obyvatelstva sarinem došlo, nikdy nepodal. Vždy se mluvilo jen o tom, že civilisty zasáhl „jedovatý plyn“.

Ovšem po vdechnutí vysoké dávky nervově paralytického sarinu zpravidla není ani čas na proje­vení symptomů, přičemž takováto situace u člověka vyvolá smrt během několika minut, jak uvádí sama Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Je tedy záhadou, jak některé osoby, při bom­bardování údajně sarinem zasažené, v autech Bílých přileb (které neměly k dispozici žádná anti­dota) z Chán Šajchúnu převážené až do nemocnice v Turecku, což reprezentuje nejméně 60 minut krkolomné jízdy, mohly transport přežít. Navíc podle novinářského mainstreamu sarin, který nemá v čisté formě (jak tomu bývá u binární letecké pumy) žádný zápach ani vůni, někteří z „oči­tých svědků“ chemického útoku v Chán Šajchúnu údajně cítili. Jestliže však sarin cítili, logicky ho pak také museli vdechnout. A je pak s podivem, že nejenže na otravu sarinem neumírali, ale dokonce se podle novinářů z počáteční nevolnosti „rychle vzpamatovali“, načež se pak vydali hledat po měs­tečku svoje příbuzenstvo, o jehož zdraví a životy se strachovali, jak jsme se dozvídali i z článků na iDNES. Přičemž ve zprávách o obě­tech ranního leteckého útoku, do tiskových agentur z Chán Šajchúnu přicházejících, kupodivu vždy byli jen samí civi­listé: nikdy se nikde nehovořilo o tom, kolik že tu na otravu sarinem zemřelo bojovníků z milic Džabhat Fatah aš-Šámu či Ahrar aš-Šámu, ovlá­dajících město a okolní vesnice. To však nebylo našim novinářům nikterak divné.

Korunu tomu všemu pak nasadil šéf Bílých přileb, které již vešly do povědomí širší veřejnosti v souvislosti s událostmi v Alepu (viz Otevřený dopis francouzskému prezidentovi). Jejich velitel Ammar al-Salmo v rozhovoru pro DVtv, připojeném 19. dubna ke zprávě ČTK říká, že jeho sku­pina, která zaslechla výbuchy, přispěchala na místo ranního leteckého útoku, aby pomohla obě­tem. Zde měla vidět civilisty ležící na zemi, rodiny tu křičely o pomoc, oběti začaly omdlévat, u pusy se jim tvořila pěna. Nejzajímavějším je ale fakt, že podle jeho slov (na stopáži 05:47 videa Filipa Horkého) mají Bílé přilby zkušenosti s chlorem, ale ne s tím, čím obyvatelé Chán Šajchúnu byli toho dne zasa­ženi: „Takový zápach jsme cítili poprvé, takový druh bojového plynu.“ Jenže samotný sarin, coby bojový plyn, respektive nervově paralytická látka (NPL), pokud je vyráběn průmyslově a v dosta­tečné čistotě (armádní sarin z binární munice), je v párách nebo aerosolech bezbarvý a bez zápa­chu. Pokud by tedy Bílé přilby sarin (nutně značně znečištěný) opravdu cítily, musely by se jej samy nadýchat a samy pak hromadně uléhat na nemocniční lůžka. Jenže k tomu v Chán Šajchúnu nedocházelo. Což ještě neznamená, že v oblasti Chán Šajchúnu při jiném útoku (po­zemním) toho dne sarin nebyl použit.

Letošní události z Chán Šajchúnu se do jisté míry podobají chemickému útoku z 19. března 2013 v oblasti Chán al-Asal poblíž metropole Alepo v provincii Halab. Při tomto útoku zahy­nulo 26 osob a více než 80 lidí utrpělo zranění. Všechny oběti, mezi nimiž byli i vojáci pravidelné armády, zemřely po akutních dýchacích potížích. Zpočátku nebylo z přicházejících zpráv zřejmé, jaké chemické látky zde byly použity. Uvažovalo se o pesticidech, koncentrovaném slz­ném plynu i možném úniku toxické látky z chemického provozu, zasaženého raketou. Až později se ukázalo, že byl použit sarin. Na základě analýz odebraných vzorků a zbytku munice bylo možné konstatovat, že sarin použitý v Chán al-Asalu nebyl průmyslové výroby a jako rozbuška byla pou­žita trhavina hexogen, která není používána ve standardní munici. Sa­rin nesla upravená raketa Bašair-3, kterou vládní síly nepoužívají. Na základě těchto po­znatků dospělo několik expertů k závěru, že při tomto útoku použili sarin nej­spíše syrští rebelové. V podobném du­chu se tehdy vyjádřila i Carla del Ponteová, hlavní vyšetřovatelka komise OSN, monitorující porušování lidských práv v Sýrii.

Pokud jde pak o nálet v Chán Šajchúnu, ruské a syrské zpravodajské služby, které koordinují operace s americkým velitelským stanoviš­těm, jasně uváděly, že plánovaný nálet na Chán Šajchún je mimořádnou misí a jde o cíl s vysokou hodnotou. Tedy i v případě naplánované letecké trasy do a z Chán Šajchúnu byly tyto infor­mace v anglické verzi předány americké straně. Americký letoun AWACS, který byl na hlídce po­blíž turecké hranice, pak Šajchún v provincii Idlíb monitoroval, neboť o tuto oblast projevují Američané velký zájem. Vzhledem k tomu, že provincii Idlíb ovládá Fronta dobytí Sýrie (Nusra), zde v minulosti již ně­kolikrát útočily americké drony. Fronta an-Nusrá totiž před lety slíbila věrnost teroristické síti al-Káida, v červenci roku 2016 však syrští isla­misté vazby údajně zpřetrhali a změnili si jméno. Na bojištích severní Sýrie patří milice Džabhat Fatah aš-Šám (Nusra) k vojensky nejschopnějším „rebelům“ bojujícím proti re­žimu Bašára Asada, jehož odstoupení požadovaly Spojené státy. Přesto však Barack Obama nařídil Pentagonu několik týdnů před svým odchodem z Bílého domu tvrdší postup vůči členům bývalé Fronty an-Nusrá, při­čemž americká armáda dostala za úkol najít a zlikvidovat lídry této skupiny. Obama dlouhodobě varoval, že tito ozbrojenci představují stejné riziko jako tzv. Islámský stát. Stej­ného názoru ovšem vždy bylo velení ruských i syrských vzdušných sil, jejichž letadla v provincii Idlíb bombardovala pozice is­lamistů.

Rusové si ověřovali informace získané za pomoci dronů, aby pak při monitoringu komunikace a po­hybu osob dospěli k závěru, že se tu v prvním patře jedné ze sledovaných budov nachází cíl vyso­kého významu. Ruské a syrské vojenské zpravodajství budovu vytipovalo jako velitelské a ří­dící centrum. Objekt byl popsán jako dvoupodlažní budova v severní části města, kde se v přízemí nacházejí obchodní prostory a suterén je využíván jako sklad zbraní a střeliva, stejně tak jako sklad distribuovaného zboží, včetně léků a dezinfekční prostředků. A jak se ukázalo, chystala se zde schůzka čelních představitelů Fronty an-Nusra, dnes nazývané Fronta dobytí Sýrie (Džabhat Fatah aš-Šám) s milicemi dalších džihádistů. Syrskými zpravodajci odhalené porady se mělo zú­častnit i vedení Ahrar aš-Šámu, k čemuž je třeba podotknout, že Hassan Aboud, bývalý velitel jed­notek Ahrar aš-Šámu, svého času prohlásil, že „bude spolupracovat s Frontou an-Nusrá a nebude s tím mít problém, dokud Nusra bude bojovat proti Asadovi“. Tehdy také veřejně přiznal, že sku­pina Ahrar aš-Šám v některých bitvách spolupracovala s ISIL (Islámským státem), což odůvodnil tím, že všechny v Sýrii bojující sku­piny rebelů spojuje stejný cíl: svrhnout režim Asada a vytvořit v Sýrii chalífát.

Na budovu vytipovanou zpravodajskými službami dne 4. dubna v 6:55, těsně před půlnocí wa­shingtonského času, byla pak shozena ruská řízená letecká munice, označovaná Američany za "Smart Weapons", která likviduje naprogramované vojenské cíle a eliminuje tak nutnost plošných náletů, zasahujících i civilní obyvatelstvo. Vyhodnocení následků náletu, provedené americkou armá­dou stanovilo, že teplota a síla výbuchu shozené munice způsobily sekundární exploze, po nichž se začal po okolí šířit toxický oblak, tvořený zřejmě výpary z umělých hnojiv, dezinfekčních prostředků na bázi chloru a dalších chemikálií, zde ukládaných. Podle odhadu amerických zpravodajců samotný výbuch bomby zabil nejméně čtyři významné vůdce islamistů a neznámé množství polních veli­telů. A po­kud jde o oběti z řad civilního obyvatelstva, opírali se Američané o poznatky Lékařů bez hranic, přítomných příjmu obětí na klinice 60 mil severně, kde několik pacientů vyka­zovalo příznaky, které jsou v souladu s vystavením účinkům neurotoxické látky. Jenže lékaři navštívili i jiné ne­mocnice, do kterých byly oběti převáženy, aby tu zjistili, že pacienti jsou cítit bělidlem, což na­svědčovalo tomu, že byli vystaveni chloru, tedy že pozorované příznaky intoxikací v Chán Šajchúnu nezpůsobovala jen jedna chemická látka. Něco takového by podle amerických zpravodajců nebylo možné, kdyby zde syr­ské letectvo, jak tvrdili opoziční aktivisté, shodilo binární bombu se sarinem, která navíc nemá sílu k vyvolání sekundárních výbuchů. Rozsah symptomů byl však v souladu s uvažovaným uvolněním směsi chemikálií, včetně chloru a průmyslových organofosfátů, jejichž účinky jsou podobné účinkům sarinu.

A jak o tom ve výše již zmiňovaném článku veřejnost informoval americký investigativní novinář Seymour Hersh, re­port americké zpravodajské služby, který měl obzvláště silný vliv na tým Trumpových poradců, ne­zmiňoval nervový plyn či přímo sarin, ale citoval ze záznamu odposlechů syrského generála, který diskutoval o „speciální zbrani“ a potřebě vysoce kvalifikovaného pilota pro útok stíhacího bombar­déru. Což řada nezkušených pomocníků a rodinných příslušníků prezidenta Trumpa neuměla vy­hodnotit. „Ale prezident neřekl: máme problém a podívejme se na to. Pokud jste se již rozhodli, že šlo o útok plynem, pak budete nevyhnutelně číst odposlech jako diskusi o speciální zbrani, která představuje sarinovou bombu“, říká Hershův zdroj.

O takovémto vývoji tehdejších událostí žádný z našich hlavních sdělovacích prostředků dodnes nemluví. I když k tomu redaktory zavazuje Etický kodex novináře, k jehož dobrovolnému dodržo­vání vyzval všechny české a moravské novináře bez ohledu na jejich členství Syndikát novinářů České republiky. Zde je pojednáno naše právo na pravdivé a ne­zkreslené informace: „Občané demokratického státu bez rozdílu svého společenského postavení mají nezadatelné právo na informace, jak jim je zajišťuje čl. 17 Listiny práv a svobod, jež je sou­částí Ústavy České republiky. Novináři toto občanské právo realizují svou činností. Nezbytně proto přejímají plnou od­povědnost za to, že informace, které pře­dávají veřejnosti, jsou včasné, úplné, pravdivé a nezkres­lené.“

Přičemž každý novinář v České re­publice dle této preambule je povinen „respektovat pravdu bez ohledu na důsledky, které to pro něj může mít“.

POST SCRIPTUM

V září 2015 se na serveru BBC News objevil článek US official: 'IS making and using chemical weapons in Iraq and Syria', ve kterém bylo veřej­nosti oznámeno, že vláda USA je toho názoru, že islamisté vyrábějí a po­užívají chemické zbraně v Iráku a Sýrii, jak o tom redakci BBC informoval americký vládní úředník. Ten také uvedl, že celá řada zpravodajských agentur je přesvědčena o tom, že existují již dostatečné důkazy, které mohou toto tvrzení podpořit, přičemž se v minulých letech ukázalo, že syrští islamisté disponují zaříze­ním pro vý­robu sarinu. O tom ostatně 11. 9. 2015 informoval i web ČT24, kde najdete také záznam vystoupení Roberta Mikuláše, zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu, který divákům přinesl nezkreslený pohled na situaci v Sýrii. Stojí za shlédnutí:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1582692-podle-americanu-si-islamiste-v-syrii-a-iraku-vyrabeji-chemicke-zbrane

Autor: Karel Wágner | sobota 28.10.2017 9:00 | karma článku: 37.48 | přečteno: 2141x

Další články blogera

Karel Wágner

Je třeba utáhnout šrouby ?

Jak se v posledních dnech díky nejrůznějším článkům a rozhovorům z našich sdělovacích prostředků dozvídáme, na českých silnicích loni zemřelo 565 lidí, o 63 více než předloni.

12.1.2019 v 9:00 | Karma článku: 26.07 | Přečteno: 719 | Diskuse

Karel Wágner

Memento mori

Premiér Andrej Babiš v pondělním rozhovoru před novináři prohlásil, že nechce, aby se Česká republika připojila nejen k paktu o migraci, ale i k paktu o uprchlících.

19.12.2018 v 9:09 | Karma článku: 28.98 | Přečteno: 663 | Diskuse

Karel Wágner

Jak nám v Kosovu pravda s láskou zvítězily

Z našich sdělovacích prostředků se dozvídáme, že Kosovo bude mít pravidelnou armádu. A tak bych rád zopakoval povídání o Kosovu, které jsem zveřejnil ve čtvrtek 7.4.2016 na svém blogu.

14.12.2018 v 18:00 | Karma článku: 43.93 | Přečteno: 2926 | Diskuse

Karel Wágner

Začneme brát 4. dimenzi vážně?

Řada vědců dnes soudí, že čtvrtá prostorová dimenze by mohla být buď velká, a proto i patrná, nebo naopak malá, svinutá, pro nás nepozorovatelná.

24.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 18.61 | Přečteno: 1353 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Libor Popovský

Finské znásilňovací gangy

Článek Davida Browna "Finland's Grooming Gangs", který vyšel 30. ledna 2019, přeložený paní Helenou Kolínskou a mnou.

19.2.2019 v 9:05 | Karma článku: 35.00 | Přečteno: 1901 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Malé vysvětlení ke gradující polsko-izraelské kontroverzi

Tak už to víme: summit V4 + Izrael v Jeruzalémě nebude. Na vině jsou vyhrocené vztahy mezi Izraelem a Polskem kvůli pohledu na to, nakolik Poláci participovali na holocaustu.

19.2.2019 v 8:15 | Karma článku: 26.51 | Přečteno: 666 | Diskuse

Marek Hurt

Carlos Vémola - Lži, sex & prachy....a daně a smrt.

Prohlásil se za novodobého gladiátora. Tvrdí o sobě, že je u nás nepřemožitelný a každého vyzyvatele pošle k zemi. Jak je to doopravdy, koho podrazil, kde dluží a proč se na něj těší zubatá. Koho vlastně zajímá barový vyhazovač?

19.2.2019 v 8:05 | Karma článku: 29.63 | Přečteno: 1668 | Diskuse

Michael Laitman

Je možné utéci před problémy?

Říká se, že svět je strašný. Já jsem právě všeho nechal a opustil město. Jak může člověk žít ve městech? Návrat k přírodě je řešení všech problémů.

19.2.2019 v 7:00 | Karma článku: 9.10 | Přečteno: 183 | Diskuse

Karel Januška

Co nezaznělo na sjezdu ANO

Sledoval jsem projev předsedy Babiše. Problému spravedlnosti se nedotkl. Neslíbil, že republika bude právním státem. Soudci opět nebudou rozhodovat spravedlivě, jak všichni slibují při svém jmenování.

19.2.2019 v 6:14 | Karma článku: 13.37 | Přečteno: 458 | Diskuse
Počet článků 245 Celková karma 33.00 Průměrná čtenost 2858
příležitostný publicista
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz