Pondělí 1. června 2020, svátek má Laura
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 1. června 2020 Laura

Coronavirus jako vir chřipky ?

30. 03. 2020 12:00:00
Rakousko, které patří ke coronavirem silněji postiženým zemím, se rozhodlo jít jihokorejskou cestou a masivně navýšit počty testovaných osob.

Denně má Rakousko teď zvládnout až 15 tisíc odběrů. „Spustíme také rychlotesty, abychom prověřili stovky tisíc lidí, jak nejrychleji to bude možné,“ prohlásil spolkový kancléř Sebastian Kurz s tím, že rozsáhlé testování považuje za klíčové k získání přehledu o skutečném rozsahu nákazy. Tedy hovoří se zde o tom, že odebrané vzorky (výtěry z nosu a hrdla) zpracují laboratoře s polymerázovou řetězovou reakcí (PCR), kde mohou zaznamenat coronaviry z výtěrů, na což pak ukazuje pozitivní test.

Ale hovoří se zde i o rychlotestech, označovaných někdy za testy imunity, které poměrně rychle (za 3-5 minut) ukážou, zda v lidském organismu, reagujícím na SARS-CoV-2, se vytvořily protilátky. Ty se však v těle člověka vytvoří s určitou prodlevou, tudíž negativní výsledek tohoto testu ještě neznamená, že člověk nebyl infikován, že není tímto virovým onemocněním nakažen. Tedy rychlotesty ukážou, zda lidé v sobě virus v sobě už nějakou dobu mají, nebo ho někdy v sobě měli. Jinak řečeno, v případě rychlotestů se zpravidla jedná o analýzu vzorku pacienta (zde krve) ke zjištění přítomnosti či nepřítomnosti protilátek, které spolupracují při krátkodobé a dlouhodobé ochraně organismu před infekcí. Jsou to imunoglobulinové proteiny třídy IgM a IgG, které představují nejčastěji vyšetřovanou skupinu proteinů.

Celý tento systém rychlého testování protilátek má však i vady na kráse. Protilátky si totiž organismus vytvoří zhruba po 7 dnech trvání nemoci Covid-19, někdy i za delší dobu. A jestliže někdo prodělá tuto nemoc v lehké formě za krátkou dobu, pak impulz pro jeho imunitní systém může být tak slabý, že si organismus protilátky ani nevytvoří a organismus si vystačí s vrozenou imunitou, tedy s interferony. Neboť u virových nákaz první souboj s virem obvykle obstarává interferonová odpověď. Pod interferony (IFN) se rozumí skupina cytokinů, které vstupují do hry u pacientů nakažených coronavirem SARS-CoV-2 krátce po nákaze, kdy se v organismu prvně aktivuje imunitní systém.

Ale proč je tak důležité testy na vir a testy na protilátky zde rozlišovat? Inu proto, že britští vědci z Oxfordu v minulých dnech vyzvali všechny státy světa, aby začaly své občany okamžitě testovat na přítomnost protilátek. I zde se tedy jedná o rychlé testy imunity, které by měly ukázat, zda lidé virus v sobě mají nebo měli, což mají dokládat imunoglobulinové proteiny třídy IgM a IgG. Pokud lidé na test pozitivní dosud byli bez vážnějších příznaků, znamenalo by to, že nemoc Covid-19 prodělávají či prodělali, aniž by jim uškodila. „Rozsáhlé testování potřebujeme proto, abychom dokázali posoudit, v jaké fázi epidemie se nyní nacházíme,“ dodává k tomu vedoucí oxfordského týmu, profesorka teoretické epidemiologie Sunetra Gupta. Ta používá matematické modely k vytváření nových hypotéz o procesech, které určují populační strukturu patogenů. A právě její tým nyní představil model šíření nemoci Covid-19 ve Velké Británii, který naznačuje, že možná až polovina obyvatel Británie nákazu již prodělala, aniž by měla vážnější příznaky. Pokud by se tento model potvrdil, znamenalo by to, že hospitalizaci potřebuje méně než každý tisící infikovaný. Z čehož by ovšem vyplývalo, že koronavirus by měl na svědomí méně úmrtí, než běžná chřipka.

Jenže drtivá většina epidemiologů je vůči modelu týmu Sunetry Gupty skeptická. A o tom, že by coronavirus měl na svědomí méně úmrtí, než běžná chřipka, odborníci silně pochybují. Vždyť nakonec v několika zemích (Itálie, Španělsko), kde je situace hektická, umírá nyní stále větší množství netestovaných lidí doma. A nikdo neví, na jakou nemoc vlastně umírali, neboť na testování lidských pozůstatků zde nejsou prostředky ani čas. A pokud jde o Spojené státy, pak odborníci na infekční nemoci odhadují, že v případě Covid-19 je dnes v USA přes sto tisíc úmrtí, přičemž nejvíce zasažen je stát New York, kde na nový coronavirus v posledních dnech zemřelo přes 1 000 osob.

Takže s jistotou můžeme zatím říci jen to, že COVID-19 je ve skutečnosti mnohem nakažlivější než byl SARS či MERS. Zároveň se však chová jako běžný respirační virus, podobně jako třeba vir chřipky, ačkoli nový coronavirus má delší inkubační dobu. Má tedy potenciál k tomu, aby se rychle šířil, celou populaci promořil a po pandemii tu žil s námi dál, jako součást široké palety respiračních virů.

Přičemž jediná cesta k tomu, jak tento virus udržet na uzdě, bude jen plošné očkování po tom, co spatří světlo světa na SARS-CoV-2 cílená vakcína.

Autor: Karel Wágner | pondělí 30.3.2020 12:00 | karma článku: 14.88 | přečteno: 549x

Další články blogera

Karel Wágner

Jak je to s tou léčbou Covid-19

Tým vědců z celého světa již identifikoval 69 různých léčiv a sloučenin v klinických a preklinických testech, které zkoumají potenciální účinnost látek při potlačení infekce SARS-CoV-2.

18.5.2020 v 9:09 | Karma článku: 10.00 | Přečteno: 315 | Diskuse

Karel Wágner

Může pacienty s Covid-19 zabíjet histamin ?

Histamin slouží jako mediátor celé řady reakcí lidského těla, přičemž široká škála projevů histaminu je umožněna existencí čtyř typů receptorů pro histamin.

4.5.2020 v 9:09 | Karma článku: 19.06 | Přečteno: 834 | Diskuse

Karel Wágner

Nový „krotitel koronaviru“ na obzoru ?

Podle nedávných zpráv přicházejících z Číny bylo u nejstarších seniorů s Covid-19, kteří užívali medikamenty na pálení žáhy, zaznamenáno vyšší procento přežití.

28.4.2020 v 12:00 | Karma článku: 19.93 | Přečteno: 969 | Diskuse

Karel Wágner

Jak začalo 11 statečných bojovat s Covid-19

Část plošných opatření, kterými vláda reagovala na pandemii, se již začíná míjet svým účinkem. Jako když se ukázalo, že je třeba co nejrychleji obnovit běžnou lékařskou péči.

24.4.2020 v 9:09 | Karma článku: 19.68 | Přečteno: 866 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Chemie v kuchyni - deset zajímavostí

Chemie - to nejsou jen "éčka". Chemie v kuchyni pomáhá - a někdy i obveselí. Deset blogů o tom, co všechno umí chemie, kterou používáme v domácnosti. Čištění stříbra a mosazi, silikon a hrátky s coca-colou. (délka přes 100 min.)

1.6.2020 v 8:00 | Karma článku: 6.80 | Přečteno: 104 | Diskuse

Dana Tenzler

Nechte si se mnou zajít chuť ... na průmyslově vyrobené potraviny

Kečup, křupky, muffiny a dokonce i káva. Naše potraviny se pomalu stávají oslavou chemického průmyslu. Pojďte se podívat, co se dá všechno nalézt v oblíbených potravinách.

28.5.2020 v 8:00 | Karma článku: 18.25 | Přečteno: 901 | Diskuse

Julius Maksa

Vznik a zánik vesmíru 1.

Vznikl vesmír tak, jak popisuje teorie velkého třesku? Mohla veškerá hmota vzniknout z ničeho? Je možné, aby hmota vznikla z energie? Je teorie velkého třesku reálná, nebo ji můžeme zařadit do sci-fi?

26.5.2020 v 12:40 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 405 | Diskuse

Jan Tomášek

Na rádiových vlnách 3 (rozhlasové vysílání a krystalka)

V podstatě jen doplněk k předchozím dvěma textům na dané téma - žádné zásadně nové informace - jenom shrnutí.

25.5.2020 v 21:09 | Karma článku: 10.02 | Přečteno: 491 | Diskuse

Zdenek Slanina

Akademická ne-etika vzkvétá i v koronakaranténě: Na VŠE (fraška plagiátora z FFUK) i jinde

Hladinu akademického života i za karantény čeří kauzy zametání kauz selhání akademických celebrit - na VŠE i jinde. Je to zásluhou kronyismu neboli bratříčkování, klientelistických vazeb, morální korupce, obav z řetězových reakcí.

25.5.2020 v 15:33 | Karma článku: 24.57 | Přečteno: 3204 |
Počet článků 269 Celková karma 18.94 Průměrná čtenost 2780
příležitostný publicista
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz