Jak je to s tím očkováním ?

Vedoucí laboratoře Tilia Soňa Peková byla internetovými diskutéry na jaře považována za jednu z největších českých odbornic na koronavirus. Její předpovědi budoucího vývoje pandemie však nevyšly.  

Virus SARS-CoV-2 nevymizel a namísto odpískání pandemie se začalo v řadě států očkovat. U nás to vypadá na zpoždění, ale možná se nějaká ta sestřička z infekčního oddělení v úplném závěru roku vakcinace dočká. Ovšem jako první Češka byla proti covidu-19 očkovaná spisovatelka a učitelka Blanka Solařová, žijící v Dubaji. A to čínskou vakcínou. "Nevěším se hlavou dolů jako netopýr ani mi nesešikměly oči", prohlásila. "Ve škole, kde učím, nám nabídli očkování 3. fáze vakcíny Sinopharm, tak jsem to hned přijala. Měla jsem už dvě dávky a nepozoruju žádné vedlejší účinky. Teď už bych měla být imunní," řekla novinářům. "Spojené arabské emiráty měly smlouvu s Čínou, že se tam bude vakcína zkoušet, protože tam žije spousta různých národností, tak aby měli statistické podklady. Začali s tím už v září," upřesnila. A k tomu dodává: "Šejk Mohamed, vládce emirátu Dubaj, se nechal sám naočkovat jako první, aby šel příkladem a lidi se toho nebáli. Očkování bylo úplně normální, jako vakcína proti chřipce." U nás se ovšem čínskou, ba ani ruskou vakcínou očkovat nebude, máme objednané jiné vakcíny, přičemž jako první k nám dorazí vakcína BNT162b2 od Pfizeru.

Na očkování proti koronaviru máme už nový zákon. Bude hrazeno ze zdravotního pojištění a nebude povinné. Lékař nebo očkovací centrum od zdravotní pojišťovny dostane za každou aplikaci vakcíny 223 korun jako za každé jiné očkování. Z tohoto zákona vyplývá i odškodnění za případnou újmu způsobenou očkováním, přičemž se má postupovat dle zákona o náhradách za újmu při povinných očkováních. Tento nový zákon, který horní komora Parlamentu schválila zrychleně, má už podpis prezidenta. Ale nad tím, kde stojí česká očkovací střediska, kdo v nich bude pracovat či kdy přesně se otevřou, zatím česká vláda nechává viset řadu otazníků.

Nicméně očkování proti koronaviru je podle děkanů lékařských fakult Univerzity Karlovy jedinou cestou, jak se vrátit k normálnímu životu společnosti. Lékaři lidem doporučili vakcíny, které schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky. Podporují také záměr vlády, aby se jako první očkovali starší a nemocní lidé a nejvíce ohrožení zdravotníci. Podle stanoviska lékařských fakult Univerzity Karlovy může jedině očkování umožnit společnosti návrat ke společenskému, kulturnímu a sportovnímu životu bez roušek, k cestování bez omezení a k normální práci nemocnic i dalších zdravotnických zařízení.

A jak že je to s tím na internetu propíraným „povinným testováním“ před vakcinací? Inu, žádný požadavek na testování před podáním dané látky není v příbalovém letáku vakcíny od firmy Pfizer, ani v jejích registračních dokumentech. Také Česká vakcinologická společnost test na covid před podáním vakcíny nedoporučuje: „Společnost se shodla, že testování na covid-19 před očkováním není efektivní ani přínosné, a nedoporučuje ho provádět. Nedoporučujeme provádění ani PCR, ani antigenních testů,“ sdělil předseda společnosti Roman Chlíbek.

Hitem řady internetových diskusí se v posledních dnech v případě chystané vakcinace stává anafylaktický šok, o kterém se mluví ve Spojených státech. Případ na Aljašce se týkal ženy, která nikdy předtím žádnou alergií netrpěla. Dotyčná měla několik minut potíže s dýcháním, objevila se u ní vyrážka a zrychlený tep, jak psal list The New York Times. Symptomy se projevily během patnáctiminutového dozoru, který se doporučuje po aplikaci očkovací dávky. Podle amerického Úřadu pro kontrolu léčiv (FDA) teď budou muset lékaři více sledovat alergické reakce u očkovaných. Přičemž všichni ti, u nichž se už někdy projevila alergie po podání očkovací látky, by se očkování raději měli vyhnout.

Zmiňovaný projev alergie novináři označují za anafylaktickou reakci. Ve skutečnosti se však jedná o reakci anafylaktoidní. Ta se projevuje úplně stejně jako reakce anafylaktická, liší se však principem vzniku – není potřeba, aby v organismu byly již přítomny protilátky (IgE) vytvořené při předchozím setkání s alergenem. Proto se anafylaktoidní reakce, která přichází poměrně rychle, může objevit při prvním styku s danou látkou. Je to typická riziková reakce na očkování, proto u nás lékaři již řadu let kladou očkovaným lidem na srdce, že je nutné po každém (jakémkoliv) očkování alespoň 15 minut v čekárně ordinace vyčkat, zda jejich organismus nebude na aplikovanou vakcínu odpovídat alergickou reakcí.

A co mutace viru SARS-CoV-2, ze kterých má řada internetových diskutérů hrůzu? Obzvláště když se teď hlavním městem Velké Británie rychle šíří nová mutace koronaviru N501. Už se objevila u více než tisíce pacientů, jak o tom informoval britský ministr zdravotnictví Matt Hancock, který zároveň pro zasažené oblasti nařídil přísnější restrikce. „Doposud jsme identifikovali více než tisíc případů,” řekl Hancock ve sněmovně. Podle něj se tato mutace šíří „velmi ostře a exponenciálně”, a to nejen v Londýně, ale i v okolních hrabstvích Kent a Essex. Alan McNally, expert z Birminghamské univerzity, však vyzval Brity, aby nebyli hysteričtí: „Nic zatím neznačí, že je přenosnější, infekčnější nebo nebezpečnější,” uvedl. „Je důležité zachovat klidný a racionální přístup.“ V sobotu pak premiér Boris Johnson ohlásil, že nový kmen může být až o 70 procent nakažlivější než ten, který dosud v Británii převládal. A na vývoj reagoval zavedením nejtvrdších karanténních opatření pro Londýn a některé oblasti jižní Anglie. „Nová varianta viru se vymkla kontrole,” řekl v neděli novinářům ministr zdravotnictví Hancock. „Vzhledem k tomu, o kolik rychleji se tato nová varianta šíří, bude velmi složité udržet ji na uzdě, když dosud není široce nasazena vakcína,” komentoval situaci.

K tomu již Susan Hopkinsová, lékařská poradkyně pro NHS Test and Trace and Public Health England, poznamenala: „V současné době neexistují žádné důkazy o tom, že by tento kmen způsoboval závažnější onemocnění, i když je detekován v širokém geografickém rozsahu, zejména tam, kde je detekován zvýšený počet případů.“ Sharon Peacocková, ředitelka COG-UK, na briefingu Science Media Center dokonce prohlásila: „Mutace se očekávají a jsou přirozenou součástí evoluce. Již vzniklo mnoho tisíc mutací a drtivá většina nemá na virus žádný vliv, ale můžou být užitečné jako čárový kód pro sledování ohnisek.“ Podle COG-UK je v současné době ve spikovém proteinu zaznamenáno asi 4000 mutací. Je to prostě tím, že SARS-CoV-2 je RNA virus a jeho mutace vznikají přirozeně při replikaci viru. Mutace, díky nimž jsou viry infekčnější, však ještě nemusí zvyšovat jejich nebezpečnost. Ve Velké Británii se např. předpokládá, že varianta D614G, která je dosud nejběžnějším typem cirkulujícím ve Velké Británii, zvýšila schopnost přenosu viru. A přitom se nezdá, že by vedla k závažnějšímu onemocnění.

Je pravda, že nová varianta viru N501 má mutaci spike proteinu, na který cílí tři hlavní vakcíny. Vakcíny však produkují protilátky proti mnoha oblastem spike proteinu, takže je nepravděpodobné, že by jedna změna snížila účinnost vakcíny, jak se říká v článku British Medical Journal. Postupem času, jak se bude vyskytovat více mutací, bude pravděpodobně nutné vakcínu pozměnit. K tomu dochází, jak známo, u sezónní chřipky, která každoročně mutuje a vakcína je podle toho upravena. Naštěstí virus SARS-CoV-2 nemutuje do různých typů tak rychle jako virus chřipky a vakcíny, které se dosud ukázaly jako účinné při testech, v případě potřeby lze snadno vylepšit.

Po pravdě řečeno, virus SARS-CoV-2  je nebezpečný vinou zvláštního charakteru jím způsobené nemoci, která má dvě tváře. Nejen že má tvář chřipky, která většině lidí nic neudělá, ale současně má i tvář infekční choroby, která dokáže zablokovat zdravotnický systém a zabíjet tisíce lidí. A jak na ni vyzrát? Tou nejschůdnější cestou: očkováním, které nám umožní návrat ke společenskému, kulturnímu a sportovnímu životu bez roušek, k cestování bez omezení a k normální práci nemocnic i dalších zdravotnických zařízení. 

Tak tolik dnes má troška do mlýna. Závěrem mi nezbývá než popřát všem alespoň trochu šťastné a veselé. A do blížícího se roku 2021 všem, kdo čtou ty řádky, pevné zdraví.

Tento článek byl aktualizován v neděli 20.12.2020

-----------------------------------------------------------------------------------------------

Mezi odpůrci vakcinace vyvolala rozruch televizní reportáž, při které jedna z očkovaných sester ve Spojených státech po aplikaci vakcíny od Pfizeru v přímém televizním přenosu omdlela. Tuto událost si začali přizpůsobovat k obrazu svému. Netrvalo dlouho a namísto mdloby podle nich upadla do kómatu. A na některých webech (i u nás) se už objevilo tvrzení, že tato sestra zemřela. Ve skutečnosti se jedná o Tiffany Doverovou, zdravotní sestru z CHI Memorial Hospital v Chattanoogu, která nejenže nezemřela, ale rychle se vzpamatovala a pokračovala v tiskové konferenci, na které zodpovídala dotazy novinářů. „V minulosti jsem zažila závratě, když jsem pocítila nějakou bolest. Pokud si udělám oděrku nebo se bouchnu do prstu na nohou, vím, že mohu omdlít,“ uvedla v televizním přenosu. Tiffany totiž trpí tzv. vazovagální synkopou, kdy člověk takto reaguje při pohledu na krev nebo při pocitu bolesti.

Co se pod termínem synkopa rozumí? Jedná se o symptom (příznak), který je definován jako náhlá, krátkodobá ztráta vědomí, vedoucí obvykle k pádu. Následná úprava vědomí je spontánní, úplná a obvykle také rychlá. Tím se synkopa liší od stavů jako je oběhová zástava, kóma nebo epilepsie. Synkopa je důsledkem přechodného snížení prokrvení mozku v oblastech kontrolujících stav vědomí, přičemž se nejčastěji vyskytuje u zcela zdravých jedinců. Příčinou je vlastně vystupňovaná reakce organismu na změny náplně cév a srdce navozené postavením nebo jinými podněty (pohled na něco odpudivého, strach). Hovoříme zde o tzv. běžné mdlobě nebo vazovagální reakci. K tomu dochází u některých lidí ojediněle (sporadicky), obvykle jen za určitých extrémních podmínek (např. dlouhé stání, nedostatek tekutin a podobně). Existují však lidé, kteří mají k této reakci výrazně větší sklon a omdlévají častěji a opakovaně.

Svého času jsem se kdysi na vojně, jako písař hlavního lékaře, musel občas zapojit i do činnosti ošetřovny. Tam jsem na vlastní oči viděl mladého, zcela zdravého muže, jak se po injekci do ramene sesul k zemi, kdy náhle a nečekaně omdlel. Čímž vyděsil přítomné lapiduchy, ale ne z vedlejší místnosti přivolaného lékaře. A protože se náš prezident Miloš Zeman, jak přiznává, bojí injekční jehly, je docela dobře možné, že i on trpí tzv. vazovagální synkopou a nechce se tak dát očkovat před televizními kamerami.