Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Záhada kavkazské Zany

V padesátých létech minulého století se v sovětském Rusku objevily ve sdělovacích prostředcích zprávy o výskytu podivného tvora, považovaného za určitou formu Yetiho či dnešního severoame­rického Bigfoota, v oblasti Kavkazu nazývaného Almast či Kaptar.     

Brzy nato byla v Moskvě ustavena při Akademii věd komise pro „studium sněžného člověka“. Když pak Zeměpisná společnost v Moskvě shromáždila přes 200 záznamů výpovědí očitých svědků o údajném výskytu neznámého hominida na Kavkaze, vyslala do odlehlých kavkazských oblastí ně­kolik neú­spěšných expedic. Dr. Boris Fjodorovič Poršněv, nejznámější z badatelů zabývajících se ruskou variantou Bigfoota nebyl (i když se to o něm traduje) zoolog. Jako historik a sociolog přišel Poršněv s hypoté­zou, podle které ruská verze Yetiho či Bigfoota představuje potomka neander­tálce a kav­kazký Al­mast začal být označován za reliktního hominida. Poršněv následně nachází podporu u vědců ve Francii, především pak u francouz­ského zoologa Bernarda Heuvelmase (který je po­važován za zakladatele kryptozoologie), o čemž svědčí jejich společná kniha L’Homme de Nean­derthal est toujours vivant (Plon,1974). Oba se také věnovali studiu historických pra­menů, které podle nich dokládají, že se v 19. století podařilo abcházským lovcům odchytit reliktního ho­minida na Kav­kaze.

Konkrétně se jedná o divokou dívku z Abcházie, které dali její objevitelé jméno Zana. Úplně nahá a špinavá Zana, vesničany považovaná za Abynuavy, což v abcházštině značí „lesní člověk“, byla ve druhé půli 19. století pola­pena lovci v jedom z údolí zalesně­ného podhůří Kavkazu. Vše se ode­hrálo v gubernii Očamčyra, což je dnes územně-správní celek au­to­nomní repuliky Abchá­zie, uzná­vaný jak abcház­skou separatistickou vládou, tak centrální gruzín­skou vládou v Tbilisi. Zana neu­měla mluvit a více než člověka připo­mínala vesničanům vzpouzející se chlupaté zvíře. Jako nevol­nice, kterou za­kou­pil abcházský statkář Ja­dgi Genaba k pobavení svých kumpánů při buja­rých pit­kách, byla později v poutech do­pravena do vesnice Tchina, kde nakonec žila až do své smrti. Podle dochovaných zpráv měla Zana zploštělý nos a tma­vou po­kožku, po­rostlou srstí černo-hnědé barvy (podle některých autorů bylo její ochlupení spíše hnědo-červené, přičemž na zádech měla srst vy­tvářet ja­kousi hřívu). Dospívající Zana s plnými ženskými tvary zpo­čátku odmítala nosit oděv, ale nako­nec se na­učila nosit alespoň jednoduchý bederní pás. Ovšem žádná z dochovaných zpráv nepři­nesla potřebné vo­dítko, které by přivedlo badatele na stopu Zanina et­nického původu.

Letitá záhada se zdála být vyřešena ve třetím díle dokumentu z produkce Channel 4, nazvaného Bigfoot Files (odvysílán 3. listopadu 2013), ve kterém uznávaný britský genetik prof. Bryan Sykes nejširší veřejnost informoval o výsledcích svého výzkumu. Profesor Sykes netestoval jen vzorky DNA od šesti žijí­cích potomků Zany, ale zabýval se i analýzou DNA, jež byla extrahována ze zubu lebky jejího syna Chvita, kterou se roku 1971 podařilo vypátrat jednomu z ruských badatelů. Ana­lýzy DNA pak přinesly překvapivý výsledek: původ Zany nesahal ke kořenům žádného ze zná­mých kavkazských etnik, nýbrž k etnickým kořenům v subsaharské Africe. Po pečlivém studiu lebky je­jího syna Chvita (Khwita) profesor Sykes měl pak dojít k závěru, že některé neobvyklé morfolo­gické rysy lebky nasvědčují tomu, že v případě Zany nemuselo jít nutně o potomka moderních Af­ričanů, do carského Ruska zavleče­ných otro­káři z Afriky. Podle prof. Sykese totiž mohlo jít o po­tomka ne­groidní populace, která ještě před dávnými předky Kavkazanů v prehistorických dobách při svém ko­čovném způ­sobu života doputo­vala ze subsa­harské Afriky až na Kavkaz. Respektive myšlena je zde vůbec nejstarší migrace, která měla předcházet migrační vlně, označované termí­nem „out of Africa“.                                            

                                Chvit, nejmladší syn Zany.       Lebka Chvita, nalezená roku 1971.

Profesor Sykes není antropolog a morfolo­gické rysy jím zkoumané lebky nejspíše nebudou skep­tickým antropologům připadat až tak neobvyklé. Je také třeba zde podotknout, že v Africe se dnes vyčleňuje až 3 500 etnik, přičemž pří­slušníci jednotlivých etnik, mající společný původ a stejný či podobný jazyk, mohou žít na území více států. Pokud nám tedy někdo řekne, že etnické kořeny Zany ne­najdeme na Kavkaze, ale v subsaharské Africe, o etnické příslušnosti Zaniných předků nám neřekl prakticky nic. Na druhé straně je ale pravda, že v době, kdy byl televizní dokument od­vysílán, ještě studie prof. Sykese, kterou odevzdal do recenzovaného časopisu, nevyšla tiskem. A tak se řada milovníků záhad radovala, že ve studii publiko­vaná haploskupina mitochondri­ální DNA, umožňující sledovat zpětně mateřskou linii od Chvita až po nej­starší Zaniny předky, může hypotézu prof. Sy­kese podpořit pádnými argumenty. Navíc se dá předpokládat, že prof. Sykes haploskupinu mitochondri­ální DNA porovnal se známými haploskupinami v Africe. Pokud našel shodu, tak nám může řici, z jaké oblasti subsaharské Afriky Zana pravděpodobně pocházela. Pokud tato sku­pina známa není, pak týmu prof. Sykese nezbyde než po ní začít v současné Africe pátrat.                

Ale vraťme se k popisům Zany. Její tmavé ochlupení, které mělo očitým svědkům připomínat zví­řecí srst, se v posledních týd­nech stává námětem internetových diskusí. A to především v souvis­losti s uvažovanou existencí tvora v Rusku nazývaného Alma nebo Almast, v případě Abcházie pak Abynuavy, který měl žít (a podle entuziastů se má dosud vy­skytovat) na Kavkaze. Ovšem v diskusích o tmavé srsti Zany se nezaujatý čtenář, který by si chtěl vytvořit svůj vlastní názor, nemá prakticky o co opřít. Ve skutečnosti však některé poznatky, které nám pomohou se zoriento­vat v dané problematice, již zveřejnila britská antropoložka Dr. Mary-Ann Ochota, která se speciali­zuje na prezentaci antropologie, archeologie a sociální historie. Ta mimo jiné ověřuje též fakta vztahujcící se k novodobým případům tzv. divokých dětí, se kterými se do­konce po tom, co je vy­pátrá, sama pak sejde.          

Mary-Ann Ochotovou byla nedávno zdokumentována kauza divokého chlapce Johna Ssebunya z Ugandy, známého též jako „Monkey boy“. Chlapec utekl do lesa během občan­ské války a byl nalezen v roce 1992. Prvé čtyři roky svého života sice vyrůstal mezi lidmi, následně však žil s opi­cemi v džungli až do svých sedmi let. Opice se s ním dělily o potravu a chránily ho, dokonce jej údajně zuřivě bránily před jeho objeviteli. Ale co je pro nás podstatné, když chlapce vesničané na­šli na okraji lesa, byl porostlý chlupy, pokrývajícími jeho tělo i tváře, takže jej zprvu považovali za monstrum. Nejenže ho doma museli umýt a ostříhat mu nehty a vlasy, ale dokonce jej oholili po celém těle. Dr. Mary-Ann Ochota k tomu poznamenává, že plně nevyvinutý dětský orga­nismus se takto může přizpůsobit danému prostředí, s čímž asi nebude řada biologů souhlasit. Zároveň ale upozorňuje na fakt, že ochlupení těla se objevuje i v jiných zdokumentovaných případech „divo­kých dětí“ a že tento fenomén bude ještě třeba řádně objasnit.                                                

                            Dr. Mary-Ann Ochota s Johnem Ssebunyanem z Ugandy.

Jak se nedávno ukázalo, s fenoménem osrstěných dětí se setkali i lidé, kteří ve Francii objevili di­vokou dívku z Champagne. Příběh Marie-Angélique byl v anglicky mlu­vících zemích prakticky ne­známý a vypadalo to, že byl téměř zapomenut i ve Francii. K obratu do­šlo v letech 2011 a 2012, kdy ve sdělovacích prostředcích vystoupil Dr. Serge Aroles, který pří­běh Marie-Angélique popisuje ve své knize L'énigme des Enfants-Loups: Une Certitude Biologique mais un Deni des Archives 1304-1954 (Paris, Editions Publibook, 2007). Jak říká doktor Aroles, když byla modrooká Marie-Angélique v roce 1731 objevena, vykazovala některé rysy regrese a požívala stravu včetně masa pouze v syrovém stavu. Její černá kůže byla podle dochovaných záznamů porostlá chlupy a nehty měla podobné drápům pre­dátora. Zpočátku si vikomt d'Epinoy a jeho služebnictvo mysleli, že je snad zanedbaná Marie-An­gélique černoška, ale po horké koupeli, která při důkladné očistě odpla­vila veškeré nánosy špíny (a zřejmě i dívkou používaná přírodní barviva) zjistili, že její pleť má stejnou barvu jako ta jejich.

V případě Zany objevené v podhůří Kavkazu bylo po analýzách DNA jejích po­tomků prokázáno, že oproti Marie-Angélique z Francie šlo opravdu o černošku. I když nejno­vější analýzy DNA namísto konečných odpovědí vyústily v další spekulace o jejím sku­tečném etnickém původu. Dochované popisy čer­ných chlupů po těle adolescentní Zany pak většina ortodoxních skeptiků zavrhuje s tím, že ne­mohlo jít o žádné osrstění, ale jen o popis černé barvy kůže, který byl později zkomolen a vy­kládán jako černé chlupy po jejím těle. Čímž de facto zavrhují i hypotézu hypertrichózy (nadměr­ného ochlupení lidského těla vyvolávajícího zdání zvířecí srsti, za které je zodpovědný hormon di­hydrotestoste­ron). Generalizovanou hypertrichózou totiž bývá interpretováno ochlupení „divokého“ či „lesního“ člověka, který se ve spisech evropských učenců objevuje od starověku až do 19. sto­letí. Přičemž dosud není úplně jasné jak se kromě dědičnosti na ochlupení, obje­vujícím se na tě­lech „divokých dětí“, ale i „divokých“ či „lesních“ lidí, podílí endokrinní systém, který do jisté míry řídí procesy těles­ného a psy­chického vývoje člověka. Ovšem nelze opomíjet ani hypotézu, podle které „chlupaté“ děti pro jejich abnormalitu zavrhla lidská společnost a ony tak vlastně jako vyvrhelové dokázaly, oproti očekávání, v divočině přežít. Přičemž z takovýchto „chlupatých“ dětí se v případě jejich zdárného přežití mohl v dospělosti nakonec stávat pověrami opředený „divoký“ či  „lesní“ člověk.

Fenomén osrstění (obyčejně označovaný za atavismus) byl zaznamenán u řady di­vokých dětí a je dodnes různými autory zmiňován. Pokud tedy na příběh Zany nahlížíme ve světle ostatních „divo­kých dětí“, zdá se být och­lupení těla čer­nošské dívky, přežívající v lesích Abcházie, v souladu s dosavadními poznatky. Jinak řečeno, údajná „zvířecí srst“ Zany s největší pravděpodobností ne­byla skutečnou srstí, charakteristickou pro zvířata. Mohla být však adekvátní ochlupení jiných dětí, které bez pomoci lidí a bez jakýchkoliv výdo­bytků civili­zace od nejútlejšího věku vyrůstaly v divočině.                                             

                                                   

 

Autor: Karel Wágner | úterý 3.12.2013 9:09 | karma článku: 25,09 | přečteno: 2582x
  • Další články autora

Karel Wágner

Vítejte ve zfalšované realitě !

Video na internetu nemusí vždy zobrazovat realitu. Zrovna tak každá písnička, kterou uslyšíte, nemusí pocházet od některého skladatele. A dokonce ji ani nemusí interpretovat skutečná zpěvačka či nějaký zpěvák.

23.4.2024 v 9:09 | Karma: 11,41 | Přečteno: 357x | Diskuse| Společnost

Karel Wágner

Záhady z České televize

Povinnost platit televizní poplatek mají u nás všechny domácnosti i firmy vlastnící televizní přijímač.

14.3.2024 v 9:09 | Karma: 28,32 | Přečteno: 1003x | Diskuse| Společnost

Karel Wágner

Sabotáž výroby elektromobilů

V úterý 5. března ráno žhářský útok na stožár s elektrickým vedením ochromil továrnu automobilky Tesla v Grünheide.

11.3.2024 v 9:09 | Karma: 18,59 | Přečteno: 528x | Diskuse| Společnost

Karel Wágner

Jak předcházet jaderné havárii

„Pouze budoucnost může rozhodnout, zda jsme vybrali právě tu jedinou správnou cestu a nalezli to nejlepší řešení našich problémů.“ Albert Einstein.

7.3.2024 v 9:09 | Karma: 12,64 | Přečteno: 268x | Diskuse| Společnost

Karel Wágner

Jak chudí platí na bohaté

Zelená dohoda pro Evropu, jinak též Green Deal, jako soubor politických iniciativ, má podporovat přeměnu EU na spravedlivou a prosperující společnost.

29.2.2024 v 9:09 | Karma: 31,30 | Přečteno: 945x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Novým ministrem za TOP 09 bude Tuleja. Fiala ho označil za posilu pro vládu

30. dubna 2024  6:02,  aktualizováno  13:52

Přímý přenos Novým ministrem pro vědu, výzkum a inovace se má stát prorektor Slezské univerzity v Opavě pro...

Budoucí ministr pro vědu za TOP 09 Tuleja vedl univerzitu, dohlíží i na OKD

30. dubna 2024  10:24,  aktualizováno  13:50

Novým ministrem pro vědu, výzkum a inovace bude za TOP 09 Pavel Tuleja, který ve vládě nahradí...

Prezident Pavel přijme ministra Válka. Budou mluvit o koncepci zdravotnictví

30. dubna 2024  13:34

Prezident Petr Pavel přijme ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Chce mu představit...

Po honičce a schovávané na půdě našli policisté u řidiče doma pěstírny konopí

30. dubna 2024  13:32

Řidič, který bez řidičáku ujížděl policistům v Hradci Králové polem a hlídka ho poté našla na půdě...

10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?

V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...

  • Počet článků 387
  • Celková karma 24,38
  • Průměrná čtenost 2421x
příležitostný publicista