Článek pana Patrika Bangy
Autorem článku publikovaného 15.3.2017 by měl podle novinářské zkratky pod textem být Zdeněk Ryšavý, i když se tu zjevně jedná o názory Patrika Bangy, administrátora blogů na iDNES.cz, jenž veřejně přiznává, že kdyby bylo po jeho, podmínil by Romům pobírání dávek. Jak v jednom z dřívějších rozhovorů říká: „Řečeno obrazně: nedával bych jim jídlo, naučil bych je lovit ryby. Snažil bych se Romy natlačit k samostatnosti, zastavit současný model, že stát se postará.“ A tak se často Patrik Banga ocitá, jak se u nás říká, mezi dvěma mlýnskými kameny, přičemž pro své názory není oblíben ani u některých romských aktivistů. A nutno zde podotknout, že občanské sdružení Romea je „dobrovolným, nevládním, neziskovým sdružením občanů a právnických osob, jež kromě jiného spojuje i napomáhání rozvoji demokracie a tolerance ve společnosti“.
Vážím si pana Patrika Bangy pro jeho snahu o objektivní postoje i kultivovaný projev, kterým dokáže čelit urážkám v diskusích. Plně souhlasím s jeho názorem, že je třeba Romy naučit samostatnosti a zastavit současný model, v němž se stát postará. Nemohu však souhlasit s výše uvedeným článkem, který měl představovat reakci na skandální události v libereckém kraji, kde náměstek primátora, jen zdánlivě se zastávající Romů, vládní úředníky přirovnává k esesákům. Proto jsem se také na webu Romea pod článkem zapojil do diskuse. Ovšem můj příspěvek s řádnými argumenty, adresovaný panu Bangovi, byl redakcí „napomáhající rozvoji demokracie a tolerance ve společnosti“ smazán. A tak jsem si reakci pana Bangy nepřečetl. Ale třeba se ke všemu vyjádří na svém blogu.
Šlo mi o to, že ve výše uvedeném článku ze serveru Romea jsem postrádal fakta (což nutně nemusel být záměr), vážící se k nesmyslnému napadení metodiky sběru etnických dat pro účely Zprávy o stavu romské menšiny, kdy náměstek libereckého primátora ze Strany zelených přirovnává vládou požadované sčítání Romů k „počínání založenému na praktikách nacistické pseudovědy a jejích nadšených vyznavačů – esesmanů“. Načež toto své přirovnání pan náměstek náležitě rozvíjí: „Kategorizovat příslušnost k menšině na základě vzhledu člověka je nejen povrchní, protože to nevypovídá nic o jeho kvalitách, intelektu, schopnostech či přínosu společnosti, ale v 21. století po všech zkušenostech s holokaustem i nehumánní, nebezpečné, ba odporné“, dští oheň a síru na vládní úředníky genderově vzdělaný Ivan Langr, původním povoláním novinář. Přičemž mu jaksi uniká fakt, že národnost toho kterého člověka zde není určována (podobně jako tomu bylo již na základních školách) „na základě vzhledu člověka“, přičemž s kvalitami či intelektem, natož s přínosem člověka společnosti, národnost nijak nesouvisí. Což by mu jistě potvrdil každý profesor z vysoké školy, na které pan Langr údajně studoval sociologii.
A aby toho nebylo málo, libereckého náměstka primátora Ivana Langra se zastal patřičně „zelený“ Výbor romských aktivistů libereckého kraje: "Kastování lidí v 21. století, by nemělo být vůči žádné menšině žijící na území ČR právě vládními orgány," uvedli představitelé výboru s tím, že se společně s náměstkem Ivanem Langrem proti takovému postupu ohrazují. "Ministerstvo by mělo spíše více spolupracovat s nevládními a vládními orgány v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Sociálně vyloučené osoby monitorujme, ne však národnostní menšiny," uvádí se v překvapivém prohlášení, které serveru Romea.cz poskytl předseda romského výboru Jan Cverčko.
Naproti tomu Patrik Banga se sběrem etnických dat plně souhlasí: „Jen ať se ví, kolik Romů tady vlastně je. A ať se ví, že jsme velikou a nedílnou součástí republiky. A že jsme tady doma, ať se to někomu líbí, nebo ne. Ve finále by se totiž ukázalo, jak si tak nějak všichni stojíme.“ Přičemž se nevyhýbá ani tomu nejožehavějšímu tématu: „A stále říkám, že bych uváděl i etnicitu třeba u pachatelů trestné činnosti, aby se konečně vyvrátil ten mýtus, že drtivou většinu kriminálních činů mají na svědomí právě Romové.“
V čem je tedy problém? Inu, při kvalifikovaných odhadech počtů romské menšiny pro potřeby vládní politiky je irelevantní (zcela nepodstatné) romskými aktivisty často opakované tvrzení, že „V Česku není půda vhodná k tomu, aby se Romové mohli beze strachu přihlásit ke své identitě“, jak píše i Patrik Banga. Pokud totiž vláda požaduje po obcích, aby jí podaly Zprávu o stavu romské menšiny v regionu, v žádném případě nepožaduje údaje o jednotlivých, konkrétních osobách. Neboť se jedná o sběr neadresných etnických dat, plně respektujících principy ochrany soukromí, včetně osobních údajů. Tudíž nezáleží na tom, který konkrétní člověk při využití metodiky doporučené obcím vládou byl při kvalifikovaných odhadech (dle demografických hledisek) považován za Roma. Je totiž úplně jedno, zda ten který příslušník romského etnika zahrnutý do zprávy byli Dežo, Josef, nebo Aranka. Jde tu jen a jen o jejich etnicitu, tedy příslušnost k romské menšině, která je naší menšinou vůbec největší. A zde je ten háček: jestliže má vláda do romské integrace investovat nemalé prostředky, potřebuje také znát skutečné počty romské menšiny. Teprve kvalifikované odhady početního stavu Romů, narozdíl od posledního sčítání lidu, umožní zacílit financování integračních opatření, a to zejména z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů, ale i z národních zdrojů.
Ostatně, i sám Patrik Banga říká, že „Romů podle posledního sčítání je jen asi třináct tisíc“, přičemž podle jeho soukromého odhadu v České republice dnes žije 400 000 Romů. A pokud by příslušníkem národnostní menšiny byl pouze ten občan České republiky, který projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti, pak u nás téměř žádné Romy nemáme. Jenže „Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi“, jak se dočteme v úředních dokumentech. Je tedy zřejmé, že skutečnosti se blíží spíše odhadovaných 400 tisíc Romů nezávisle na tom, zda sami sebe v nějakých dotaznících označují či neoznačují za Romy. Toho si je jistě vědoma i vláda, respektive Ministerstvo pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, které posuzovalo libereckým náměstkem primátora zavrhovanou metodiku pro účely Zpráv o stavu romské menšiny.
Ovšem podle Patrika Bangy je vládní metodika špatná: „Nemůže fungovat tak, že majorita bude určovat, kdo je členem minority“. Čímž vlastně Patrik Banga jen rozvíjí mylný názor libereckého náměstka primátora Ivana Langra, podle něhož „Nelze vytvářet falešné statistiky jen podle rysů či sociálních návyků a na jejich základě tlačit ty, kteří takovému schématu možná odpovídají, do škatulky, v níž sami nechtějí být.“ Hovořit o vládě, která zastupuje zájmy všech obyvatel ČR, jako o majoritě, je absurdní. Copak neexistuje u nás Rada vlády pro národnostní menšiny, jejímž předsedou je ministr pro lidská práva? Či snad Rada nemá s vládou ve skutečnosti nic společného? Nebyla snad členkou této Rady usnesením vlády jmenována Ivona Parčiová jako zástupkyně za romskou menšinu? A nebyl usnesením vlády členem Rady jmenován i Štefan Tišer, výkonný ředitel Sdružení Romů a národnostních menšin Plzeňského kraje? Navíc je obecně známo, že vláda zřizuje k podpoře své činnosti poradní a pracovní orgány, složené z členů vlády a dalších odborníků. Mezi orgány, jejichž činnost zajišťuje přímo Úřad vlády ČR, patří i Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, která je stálým poradním a iniciačním orgánem vlády v oblasti romské integrace. Přičemž tato rada „soustřeďuje, projednává a předkládá vládě informace, podklady a návrhy pro tvorbu a uplatňování politiky vlády, které se týkají Romů“. A to i v případě Strategie romské integrace do roku 2020, kdy jednotlivé obce 3. stupně sepisují Zprávu o stavu romské menšiny, kritizovanou Stranou zelených.
Inu, mýlit se je lidské a nikdo z nás nemá patent na rozum. Tedy i já se mohu mýlit. Pak budu vděčný panu Bangovi, když mne z omylu vyvede svým článkem. Přičemž očekávám, že na rozdíl od mlčícího serveru Romea.cz, kde se to jinak v různých článcích a příspěvcích vyčítáním fašismu a nacismu pravicovým extrémistům jen hemží, konečně odsoudí „zelené“ nactiutrhání vládních úředníků, zabývajících se integrací Romů.
Karel Wágner
Záhady z České televize
Povinnost platit televizní poplatek mají u nás všechny domácnosti i firmy vlastnící televizní přijímač.
Karel Wágner
Sabotáž výroby elektromobilů
V úterý 5. března ráno žhářský útok na stožár s elektrickým vedením ochromil továrnu automobilky Tesla v Grünheide.
Karel Wágner
Jak předcházet jaderné havárii
„Pouze budoucnost může rozhodnout, zda jsme vybrali právě tu jedinou správnou cestu a nalezli to nejlepší řešení našich problémů.“ Albert Einstein.
Karel Wágner
Jak chudí platí na bohaté
Zelená dohoda pro Evropu, jinak též Green Deal, jako soubor politických iniciativ, má podporovat přeměnu EU na spravedlivou a prosperující společnost.
Karel Wágner
Jak nám to Číňané nandali
Tedy hlavně propagátorům elektromobility, kterých je u nás už tolik, že to až vypadá, jako by elektromobil patřil do každé rodiny.
Karel Wágner
Apoštolové elektromobility
Je značný rozdíl mezi obyčejnými uživateli elektromobilů a propagátory elektromobility, co začali u nás, jak se říká, tlačit na pilu.
Karel Wágner
Největší zabiják elektromobilů
Baterie elektromobilů se mohou rychleji vybíjet při vysokých letních teplotách, ale ty způsobí mnohem menší zkrácení dojezdu, než jaké způsobují mrazy.
Karel Wágner
Vodík - revoluce za dveřmi
Význam vodíku pro Evropu vzrůstá, přičemž do konce roku 2030 si EU klade za cíl dovézt tohoto plynu, v náležitě zelené verzi, nejméně 10 milionů tun.
Karel Wágner
Šábes a prolitá krev
I u nás nejrůznější aktivisté stále hlasitěji protestují proti potírání teroristů v Pásmu Gazy izraelskou armádou.
Karel Wágner
Jak nás školí novináři
Při narůstajících počtech civilních obětí v Pásmu Gazy se novináři zpravidla vyhýbají srovnání současného boje o Gazu s bojem o irácký Mosul, i když tu najdeme mnoho styčných bodů.
Karel Wágner
Palestina versus Izrael
Štědrý den je za námi. Ale ještě nás čeká období Tří králů, co bývalo na lidové zvyky a tradice bohaté.
Karel Wágner
Vánoční čas a děti z Gazy
Rada bezpečnosti OSN v pátek po několika odkladech schválila rezoluci ke konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás.
Karel Wágner
O hrozbách genocidy
A to od řeky k moři, přesněji od řeky Jordán po Středozemní moře. Tedy na území, zahrnujícím dnešní Stát Izrael i Pásmo Gazy.
Karel Wágner
O čem šéf OSN mlčí
Dnes něco o palestinskými Araby obývané enklávě, kde jak se ukázalo, je zlo zakořeněno hlouběji než jinde.
Karel Wágner
Hrátky s čertem
Je tomu už drahně let, co jsem publikoval jeden ze svých prvních literárních pokusů. A dnes se naskytla příležitost starý příběh oprášit.
Karel Wágner
Džihádisté z Pásma Gazy
Hamás v roce 1987 nevznikal jako teroristická organizace, ale jako lidové Hnutí islámského odporu (Harakat al-Muqawama al-Islamíja).
Karel Wágner
OSN viní Izrael ze smrti svých zaměstnanců
Představitelé OSN v neděli 5. listopadu oznámili, že za měsíc bojů na palestinském území zahynulo deset procent z celkového počtu pracovníků, od vzniku OSN pozabíjených.
Karel Wágner
Největší africký stát se chystá válčit
Během posledního měsíce davy Alžířanů demonstrovaly na podporu Palestinců, bojujících v Gaze. To jim však nejspíše bylo málo.
Karel Wágner
Umírání dětí v Gaze
Podle organizace Save the Children počet mrtvých dětí ve válce mezi Izraelem a Hamásem převýšil dosavadní celoroční průměr ve válečných konfliktech zabitých dětí.
Karel Wágner
Pozemní invaze byla zahájena
Valné shromáždění OSN v pátek (27. října 2023) přijalo rezoluci vyzývající k humanitárnímu příměří ve válce mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |