Dokud bude trh křiven dotacemi do jedné technologie, pro kterou se zrovna nějaký úředník rozhodne (doufejme, že alespoň bez motivace "všimným" ze strany výrobce), tak se další technologie, byť o mnoho lepší, budou prosazovat jen velice těžko, ne-li vůbec.

Možností ukládání energie je hodně, a to i staletími prověřených. Mechanické hodinky už stovky let používají pružinu jako akumulátor energie. Jezdívaly, byť ne u nás, i trolejbusy se setrvačníkem, který jim pomáhal jezdit i krátkými úseky, kde nevedly troleje.

Jsou i bezemisní tepelné motory, například Stirlingův, který může fungovat třeba jako pohon kompresoru stlačujícího vzduch či natahujícího pohonnou pružinu. Nebo může pohánět čerpadlo, které bude přečerpávat vodu v rámci domácí přečerpávací elektrárny. Ostatně i parní turbína může být poháněna párou "uvařenou" solární energií soustředěnou do jednoho místa pomocí zrcadel nebo lupy.

Chce to jen opustit zažitá schémata a podívat se na celou věc šířeji. Nevidět domácí nebo malou elektrárnu jen jako soustavu solárních panelů, ale jako systém využívající podmínek charakteristických pro to které konkrétní místo.

Můžete zkusitk těm metodám ukládání energie uvést i její hustotu. Buď kolik energie se vejde do 1kg a jednoho litru, neboli jaký objem a jakou hmotnost má zásobník na uložení 1kWh při použití té či oné technologie ukládání (hodinové péro, setrvačník, domácí přečerpávačka).

Možná by pak bylo vhodné i doplnit, jak velký objem budete potřebovat na zálohování nerovnoměrností výroby pomocí Vámi preferovaného zdroje během nějakého typického roku, aby se dalo po celý rok svítit, vařit, mýt, prát a topit.

Ale pokud jste uvede jen takové lunatické snění o něčem v praxi nereálném, nemusíte se samozřejmě uváděním konkrétních hodnot zdržovat.