Spláčou farmaceuti nad výdělkem ?

Lidský organismus se umí s novým koronavirem SARS-CoV-2 vypořádat díky specifickému typu T-buněk, které se objevují i v tělech pacientů, kteří s novým koronavirem do styku nikdy nepřišli.

O těchto nových poznatcích je zatím u nás jaksi ticho po pěšině. Ale než se dostaneme k podrobnostem tohoto výsledku moderního vědeckého bádání, povězme si nejdříve něco o naší dnes tolik zkoušené imunitě. Nezaškodí si zopakovat, že imunitou rozumíme schopnost organizmu rozpoznávat cizorodé makromolekulární látky, bránit jejich vniknutí do organizmu a zajišťovat jejich likvidaci v organizmu. Imunita se rozděluje na vrozenou, získanou, specifickou a nespecifickou. Pro nás je však v tuto chvíli nejdůležitější rozlišování imunity látkové a buněčné.

Látková (humorální) imunita spočívá ve tvorbě specifických protilátek, což jsou ve své podstatě imunoglobuliny, označované jako IgG, IgM, IgA, IgE a IgD. V imunitě pak hrají zásadní roli buňky zvané lymfocyty, tedy druh bílých krvinek, podílejících se na imunologické obraně organizmu. A to jak B-lymfocyty, produkující protilátky a odpovídají za imunitu látkovou, tak i T-lymfocyty, které rovněž pomáhají při tvorbě protilátek, navíc však při tzv. fagocytární aktivitě vykonávají imunitu buněčnou a přímo zabíjejí cizorodé buňky, nebo nádorové buňky, mající na svém povrchu antigen, který je v důsledku mutace hodnocen jako cizí. Třetí skupinu pak přestavují NK buňky (natural killers, přirození zabíječi), které ničí buňky napadené virem, na něž je navázána specifická protilátka. V této souvislosti již prof. Jiří Beran, vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové, širokou veřejnost upozornil na přípravek Isoprinosine (inosin prinobex), zvyšující přirozenou obranyschopnost organismu a posilující jeho imunitní odpověď vůči virovým infekcím, přičemž působí zejména na složky buněčné imunity. Kdy u onemocnění covidem při užívání dvou tablet třikrát denně se pátý den počet NK buněk zdvojnásobuje a sedmý až osmý den se dramaticky zvyšuje počet osob bez jakýchkoli příznaků, jak bylo již řečeno v jednom z minulých článků.

To, že tu s námi SARS-CoV-2 bude, jako jiné koronaviry, už napořád, je jasné snad už i dětem na základce. Ale je třeba si konečně přiznat, že před novým koronavirem nás dlouhodobě neochrání stádní imunita, tedy řízené, značně rizikové promořování koronavirem SARS-CoV-2, kdy si má většina lidské populace vytvořit v těle protilátky (avšak i zde určitou roli sehrávají T-buňky). Protilátky jsou totiž pouze jednou částí imunitní odpovědi. Druhou, neméně důležitou, je buněčně zprostředkovaná imunita. A tak imunita, která nás může chránit stoprocentně, je pouze ta, ve které nevystupují jen protilátky, ale i T-lymfocyty, které zabezpečují to, čemu se říká buněčně zprostředkovaná imunita. Leckdo tak může propadnout skepsi a hořekovat nad tím, že rizika těžkého průběhu onemocnění Covid-19 se vlastně nikdy nezbavíme.

Avšak podle nově publikovaných článků rostou důkazy o tom, že část lidské populace má zkříženě reaktivní buněčnou imunitu, kdy T-buňky vykazují významnou reaktivitu na skupiny peptidů antigenu SARS-CoV-2. Podle British Medical Journal alespoň 6 minulých studií uvádělo reaktivitu T-buněk proti SARS-CoV-2, a to u 20% až 50% lidí bez známé expozice viru. Lidský organizmus se totiž umí s covid-19 vypořádat díky specifickému typu T-buněk, které se objevují i v tělech pacientů, kteří s novým koronavirem do styku nikdy nepřišli. To umožňuje tzv. zkřížená reaktivita, kdy T-buňky vyvinuté v boji s jiným virem reagují na podobný, i když dosud neznámý patogen. Takové buňky vznikají v boji s jinými druhy koronaviru, způsobujícími to, co nazýváme nachlazením. Paměťové T-buňky se tedy ukazují jako kritický faktor v dlouhodobé imunitní ochraně proti nemoci Covid-19, neboť tyto buňky mohou zabránit opakovanému těžkému průběhu nákazy. T-lymfocyty v těle zpravidla zůstávají po mnoho let, zatímco úroveň protilátek po prodělané infekci se poměrně rychle snižuje.

Tudíž se nám tu vnucuje kruciální, vpravdě kacířská otázka: proč vlastně musí naše civilizace utrácet neustále, den za dnem, miliony korun či spíše dolarů jen na vývoj léků a vakcín na Covid-19, když byla u lidských jedinců prokázána zkřížená reaktivita, kdy T-buňky, vyvinuté v boji s jiným koronavirem, na SARS-CoV-2 reagují? Cožpak by nebylo záhodno směrovat sem peníze na výzkum? Možná si teď myslíte, že znáte odpověď. Jenže to má, jak se u nás říká, jeden háček. Je sice pravda, že takové buňky vznikají nejspíše při nachlazení, přičemž se často uvádí, že 10–15 % případů nachlazení způsobují koronaviry. Ale k letošnímu roku je známo 7 typů lidských koronavirů, taxonomicky řazených na úrovni druhu nebo na poddruhové úrovni, přičemž řada nově objevených koronavirů teprve čeká na zařazení.

Ale nezoufejte. Můžete se obrátit na renomované odborníky z řad imunologiů, vakcinologů, nebo infektologů a zeptat se jich: kterým to koronavirem, způsobujícím pouhé nachlazení, bychom se mohli všichni záměrně nakazit, abychom mohli získat vůči SARS-CoV-2 zkříženě reaktivní buněčnou imunitu? Ovšem nečekejte, že farmaceutický průmysl spláče nad výdělkem. Než se ti dotazovaní odborníci probudí, budou už farmaceutické firmy chrlit miliardy vakcín na Covid-19 do nejrůznějších koutů světa. Ono totiž platí, že košile nám všem jest bližší než kabát.

A jak se u nás říká: nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko.      

Pro zájemce o tuto problematiku zde odkaz na článek publikovaný 18. září 2020  na Contagionu, plně integrovaném zpravodajském zdroji pokrývajícím všechny oblasti infekčních nemocí:

https://www.contagionlive.com/news/emerging-data-support-lasting-covid19-immunity-t-cells

Zde článek z července publikovaný na Nature reviews imunology:

https://www.nature.com/articles/s41577-020-0389-z