V listopadu 2022 probíhal Evropský vodíkový týden (European Hydrogen Week), který spolu s několika partnery pořádala Evropská komise. Zde komisařka pro dopravu Adina Văleanová přítomným vysvětlila, že k dosažení cílů EU v oblasti dekarbonizace dopravy musí být „vodíkové čerpací stanice do roku 2030 přístupné nejméně každých 150 kilometrů podél naší automobilové transevropské dopravní sítě (TEN-T). To by vytvořilo dostatečně hustou síť vodíkových čerpacích stanic, aby se zajistilo odpovídající přeshraniční propojení EU a podpořilo 60 000 vodíkových nákladních automobilů, které plánujeme vidět na silnicích EU do roku 2030“. Ovšem nikomu už neprozradila, kde vezme ty dopravce, co by do svých 60 000 vodíkových nákladních automobilů měli tankovat vodík při ceně cca 300 Kč za kilogram...

1litr kapalného vodíku váží 70 gramů. Takže 1kg je 14.28 litrů. To bude asi problém s prostorem v těch vodíkových autech. Obvzláště, když ten vodík nebude kapalný, ale natlakovaný v pevných nádobách.

Otázka pro pana Dvořáka - nějakou jinou značku než Mirai tam nemáte? Opakovaný vtip přestává být vtipem...

Vypadá to, že i jiné značky si s tímhle "problémem" poradily, tak jako si poradily s mrazem. BMW testovalo vodíkovou iX5 v mrazivém Laponsku. Bylo nutné zjistit, jak se ve dvaceti stupních pod nulou chovají nádrže, baterie, řídicí jednotka a také jak pracují palivové články. Pohon obstál, problém neměla vodíková iX5 ani s tankováním: https://www.autorevue.cz/bmw-testovalo-vodikovou-ix5-v-mrazivem-laponsku-pohon-obstal-problem-nemela-ani-s-tankovanim

To samé technologie Hyundai a jejich vodíkový NEXO, který byl vyvinut pro studený start při teplotách až -30° C. Na zkušebně ve Švédsku, jen hodinu jízdy od polárního kruhu, testovali nejnovější vozy v extrémních podmínkách teplot hluboko pod nulou. Přísné testování zajišťuje zimou prověřený provoz pro náročné každodenní použití: https://www.hyundai.com/cz/modely/nexo/technologie.html

Ztráta vodíku v tlakových nádobách je 10 % za 24 hodin.

Tak nám vysvětlete, jak to má udělané Toyota Mirai.

Při spalování fosilních paliv reaguje vzdušný O2 s C v palivech na vzdušný CO2, který je přitom potřebný pro fotosyntézu v rostlinách, kdy se C ukládá v rostlinách a O2 se uvolňuje zpět do atmosféry – toto nyní nahradíme odčerpáváním kyslíku z atmosféry a jeho ukládáním pod zem? Takže přechodné zvýšení neškodného CO2 v atmosféře nahradíme masivním odstraňováním životně důležitého O2 z atmosféry

Kyslíku je v atmosféře 21 %, CO2 jen asi 0,040 % (před průmyslovou revolucí asi 0,028 %).

Takže u CO2 řešíme nárůst o 0,012 % za posledních 200 let, to tedy velmi zhruba odpovídá množství za tu dobu vytěženého a spáleného uhlí ropy a plynu. Pokud bychom hypoteticky začali v podobném objemu pumpovat kyslík pod zem, tak to s koncentrací kyslíku v atmosféře nemá šanci nijak zásadně pohnout.

Přiznám se, že trochu tápu. V minulém blogu jste psal o ložiscích "zlatého" vodíku, ze kterých by se dal vodík přímo těžit, teď tady popisujete jeho těžbu za přispění kyslíku. Jsou to dvě různé technologie?

Je to jiná technologie.

Zlatý vodík vznikl v zemi přirozeně, tohle je jeho výroba z ropy. Je podobná průmyslové výrobě svítiplynu. Jen má reakce (částečné spálení) proběhnout přímo v ložiscích pod zemí. Autoři metody věří, že uhlík (CO a CO2) z okysličeného uhlovodíku zůstane pod zemí a oni pochytají jen zbývající vodík.

Připomněl jste mi pokus, který nám předváděl učitel chemie. Vodík při styku se vzduchem okamžitě vzplál a pan učitel pyšně pronesl - právě jste viděli ukázku štěkavého plynu.

Jenže jste si nevšiml, že zkumavku s vodíkem přiblížil k hořícímu kahanu. Leda že by se chemikáři zapalovaly lejtka.

Jsou plyny, které i při normální teplotě (20°C) při styku se vzduchem vzplanou, např. fosforovodík (bahenní plyn). Ale vodík ne. Tam je potřeba nějaká podnět, stačí jiskra.

Vy, člověče nešťastná, tápete ve vědách technických, kde je přitom vše mnohokrát vyzkoušeno. A v těch ostatních - hanba mluvit. Ono se dříve říkalo, že kdo má nastudován marxismus-leninismus, zvládne jakýkoliv obor. Asi si to myslíte stále.