Jak se covidu-19 budeme bránit

Ač se u nás o tom moc nemluví ani nepíše, v případě potírání zákeřného onemocnění covid-19 dvě velmoci už očkují.

Čína očkuje od července, kdy začala doma vyvinuté vakcíny nouzově používat jak pro některé civilisty, tak pro armádu. Vysoký úředník státního farmaceutického giganta v rozhovoru pro South China Morning Post tento měsíc uvedl, že očkování podstoupily už stovky tisíc Číňanů. Wu Kuej-čen z čínského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí k tomu před pár dny dodal, že všichni Číňané budou mít přístup k místně vyvinutým vakcínám v listopadu nebo prosinci letošního roku.

Zhruba od července svoji vakcínu již nouzově používá i Rusko. Ruská vakcína Gam-COVID-Vac byla vyvinuta laboratořemi Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji ve spolupráci s Ústředním výzkumným ústavem jednotek radiační, chemické a biologické obrany, podílejícím se dříve na vývoji vakcíny proti Ebole a MERS. Gam-COVID-Vac je vektorová vakcína založená na adenoviru a používá oslabený virus k dodání malých částí patogenu a stimulaci imunitní odpovědi. Na základě studie o bezpečnosti, snášenlivosti a imunogenitě léčivého roztoku Gam-COVID-Vac pro intramuskulární podání z července letošního roku a po její předběžné registraci v srpnu se rozhodlo ruské ministerstvo zdravotnictví v rámci hromadné vakcinační kampaně proti novému coronaviru zahájit distribuci vakcíny Gam-COVID-Vac, nově přezdívané Sputnik V, letos v říjnu. Nakonec distribuce odstartovala už na začátku září, kdy také bylo zahájeno přes 40 tisíc postregistračních studií. Nutno zde podotknout, že na podobném principu jako ruský Sputnik V je koncipována i britská vakcína proti novému koronaviru AZD1222, dříve známá jako ChAdOx1 nCoV-19, vyráběná z oslabené verze adenoviru, který způsobuje infekce u šimpanzů. Na evropské úrovni je již podepsána dohoda, podle které bude centrální nákup vakcíny AZD1222 pro celou EU zajišťovat Evropská komise, stejně jako distribuci mezi jednotlivé státy.

Jak novinářům oznámil ruský ministr zdravotnictví Michail Juračko, v Rusku se nyní testují i další dvě domácí vakcíny a dvě vakcíny zahraniční.  Jedna z těchto vakcín dle jeho slov je  vyvíjena centrem Vektor  Rospotrebnadzoru, druhá Chumakovskou univerzitou, třetí  je čínská vakcína Sinopharm. Tou čtvrtou je pak vakcína farmaceutické společnosti AstraZeneca, založená na adenoviru šimpanze, kterou má objednanou Evropská komise v počtu 300 milionů dávek pro 27 zemí EU. O vakcínu Sputnik V projevila zájem Indie a generální ředitel Ruského fondu přímých investic (RFPI) Kirill Dmitrijev veřejnost informoval o tom, že byla již s indickými firmami podepsána dohoda o výrobě této vakcíny.  Rusko se dle jeho slov ve skutečnosti dohodlo na výrobě této vakcíny v pěti zemích, kde existující kapacity mají umožnit roční výrobu až 500 milionů dávek. Přičemž měl fond RFPI z více než 20 zemí obdržet již žádosti o nákup vakcíny v celkovém objemu jedné miliardy dávek.

S ruskou vakcínou Gam-COVID-Vac se odborná veřejnost měla možnost seznámit díky studii, nedávno publikované v odborném časopisu The Lancet. Zde se říká, že zjištění dvou otevřených, nerandomizovaných studií fáze 1/2 heterologní vakcíny COVID-19 s primární podporou na bázi rekombinantních adenovirových vektorů rAd26-S a rAd5-S ukazují, že vakcína je bezpečná, dobře tolerovaná a vyvolává silnou humorální a buněčné imunitní odpovědi u 100% zdravých účastníků. Všechny hlášené nežádoucí účinky byly většinou mírné. Nejběžnější systémové a lokální reakce byly bolest v místě vpichu, hypertermie (tělesná teplota 37–38° C), bolest hlavy, astenie a bolest svalů a kloubů, které jsou typické pro vakcíny založené na rekombinantních virových vektorech. Během studie nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí účinky. Obecně se profil nežádoucích účinků nelišil od profilů hlášených v publikovaných pracích u jiných vektorových vakcín.

Že nemusí být ani očkování britskou vakcínou AZD1222, jejíž nákup a distribuci zajišťuje pro nás Evropská komise, až tak úplně příjemnou záležitostí, je nad slunce jasné. Ale příjemné není ani takové očkování proti tetanu, pro někoho ani proti chřipce, a také ho všichni přečkali. To však není tím hlavním důvodem, pro který se i u nás ozývají odpůrci očkování. Ti především zastávají nejrůznější konspirační teorie a stále dokola omílají dávno již vyvrácené mýty.

S popíráním významu očkování a bagatelizací závažnosti onemocnění covid-19 se však u nás, bohužel, setkáváme i ze strany části tzv. odborné veřejnosti. Základním problémem na sociálních sítích hojně sdílených kontroverzních vyjádření medicínských autorit úplně jiných specializací, než jakými jsou infektologie a vakcinologie je to, že jsou vnímány jako expertní bez ohledu na to, že nejsou podloženy solidními vědeckými důkazy. K příkladům takovýchto nebezpečných tvrzení patří zpochybňování závažnosti onemocnění covid-19 jeho přirovnáváním ke „chřipečce“ či k „respirační nákaze stejné jako desítky jiných, které jsme tu už měli“, kdy se autoři těchto výroků zpravidla odvolávají na „osobní zkušenosti“ či „zdravý rozum“. Podobné argumenty ale bývají velmi zavádějící a mohou vést k tomu, že laická veřejnost podlehne falešnému dojmu, že covid-19 je banální infekce, které není třeba se nijak zvlášť bránit.

A jak k tomu podotýká Milan Trojánek, infektolog z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice na Bulovce a vedoucí Katedry infekčního lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví: „Akceptaci vakcíny proti covid-19 ze strany veřejnosti může závažně uškodit, pokud lékaři, obvykle s infektologií zcela nesouvisejících specializací, popírají závažnost samotného onemocnění. Tím vytváří falešný dojem, že se vlastně nic neděje, tedy není třeba se nechat proti něčemu tak banálnímu očkovat.“ A jak že je to s tou chřipečkou?

Inu, popravdě řečeno, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ke 23. srpnu tohoto roku evidovalo 180 642 úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19. Pro srovnání během chřipkové sezóny v zemích EU, Lichtenštejnsku, Norsku a Velké Británii zemře předčasně v souvislosti s jednou sezónou běžné chřipky 15 až 75 tisíc osob. „Obava z covid-19 spočívá v tom, že na rozdíl od chřipky neexistuje žádná vakcína ani žádná specifická léčba této nemoci. Zdá se také, že tento virus je nakažlivější než běžná sezónní chřipka. Protože se jedná o nový virus, nikdo vůči němu nemá dříve získanou imunitu, což znamená, že celá lidská populace je potenciálně citlivá vůči infekci SARS-CoV-2,“ upozorňuje ECDC s tím, že zhruba 20 až 30 % diagnostikovaných případů covid-19 v EU/EEA vyžaduje hospitalizaci a u 4 % dojde k rozvoji závažné podoby onemocnění. Častěji jsou pak hospitalizováni pacienti starší 60 let a také chronicky nemocní, což nejsou jen senioři.

Poněvadž se k nám žádná vakcína na covid-19 z Číny ani z Ruska dovážet nebude, dočkají se naši spoluobčané starší 60 let a také chronicky nemocní, což nejsou pouze senioři, možnosti nechat se novou vakcínou očkovat s největší pravděpodobností nejdříve na jaře příštího roku. A každý, kdo ovládá jednoduché kupecké počty, si dokáže vypočítat, kolik že pacientů při současném exponenciálním růstu diagnostikovaných nákaz koronavirem SARS-CoV-2 v příštích týdnech bude zřejmě vyžadovat hospitalizaci a u kolika z nich nejspíše dojde k rozvoji závažné podoby daného onemocnění. A to v příštích několika týdnech nebudeme mít žádnou specifickou léčbu pro covid-19. Jediné, co máme, jsou dnes diskutovaná epidemiologická opatření. Kam patří i nepopulární restrikce, respirátory a roušky.

A ať se to někomu líbí, nebo ne, prostě je to tak.  

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

P.s.:

V případě zmiňované čínské vakcíny se jedná se o látku BBIBP-CorV, kterou vyvinul Pekingský institut pro biologické produkty, který vlastní státní Čínská národní farmaceutická skupina Sinopharm. Základ při vývoji vakcíny tvořily tři kmeny SARS-CoV-2 izolované ze vzorků bronchoalveolární laváže nebo výtěrů z krku tří hospitalizovaných pacientů při propuknutí COVID-19, které jsou rozptýleny na fylogenetickém stromu vytvořeném ze všech dostupných sekvencí, což naznačuje pokrytí hlavních populací SARS-CoV-2. Vzniklá vakcína aktivuje v těle velké množství protilátek, které mohou blokovat napadení buněk, a tím zamezit množení viru, přičemž BBIBP-CorV vykazuje účinnou produktivitu a dobrou genetickou stabilitu při výrobě vakcín. Měsíc dlouhé testování látky u makaků jávských, kteří dostávali čtyři dávky, neprokázaly, že by jim vakcína způsobila patologické změny v těle, patrná byla jen místní reakce. Testy na zvířatech také ukázaly, že látka u nich nevyvolává přehnanou imunitní reakci, takzvanou cytokinovou bouři, která zhoršuje stav pacientů u nemoci covid-19.  Proto pak také látka dostala souhlas s prvními klinickými testy na tisícovce lidí už v dubnu. Přičemž se nejdříve testovalo jen to, zda vakcína u člověka nevyvolává nežádoucí vedlejší účinky. Tedy čínská vakcína BBIBP-CorV obsahuje inaktivovaný kmen SARS-CoV-2 a od srpna 2020 je testována na profylaxi proti COVID-19 v klinických studiích na lidech. Zde publikovaný článek:  

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32778225/